Deduktivní odvozování v TIL

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
Advertisements

Deduktivní soustava výrokové logiky
DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
Dedukce v TIL1 Dedukce v TIL Dedukce v TIL: Přechod od jednoduché k rozvětvené hierarchii typů Marie Duží VŠB-Technická Universita Ostrava Katedra Informatiky.
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK Odpřednášeno
Anafora1 Anafora a význam (sémantický či pragmatický problém?) Marie Duží, VŠB-TU Ostrava.
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK
Predikátová logika 1. řádu
Predikátová logika1 Predikátová logika 1. řádu Teď „logika naostro“ !
Úvod do logiky 1 Matematická logika, Matematické základy Informatiky (úvod) Marie Duží
Programovací jazyk Prolog
Algebra.
Úvod do Teorie množin.
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK)
Důkazové metody.
KONCEPTUÁLNÍ MODELOVÁNÍ
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 2: Formalizace v jazyce logiky.
Formální axiomatické teorie Teorie relací a funkcí.
F U N K C E.
Formální jazyky a gramatiky
Co je to ARGUMENT? Irena Schönweitzová FI - ŠF
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK) Logická analýza.
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK)
Základy λ- kalkulu doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš  katedra informatiky, A-1007 
Predikátová logika.
Predikátová logika.
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Výroková logika.
Marie Duží Logika v praxi Marie Duží 1.
Dominik Šutera ME4B. NOR NAND je způsob grafického vyjádření příslušnosti prvků do množiny a vztahů mezi množinami.
Diferenciální počet funkcí více proměnných
Formalní axiomatické teorie
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK)
Zpracování neurčitosti Fuzzy přístupy RNDr. Jiří Dvořák, CSc.
Relace, operace, struktury
Úvod do logiky 5. přednáška
MATEMATIKA Obsah přednášky Funkce. 3. Limita funkce
Znalosti z pohledu logiky
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce
Teorie množin.
Marie Duží vyučující: Marek Menšík Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia.
Rezoluční metoda 3. přednáška
Výroková logika.
Predikátová logika1 Predikátová logika 1. řádu Teď „logika naostro“ !
Proč učit tradiční logiku Karel Šebela. Tradiční logika? Logika před-moderní. Tradiční X aristotelská X klasická X term logic. Výroková + predikátová.
P114_51 P114 Konstrukce užití - kalkulu 5. P114_52 Témata TIL s jednoduchou teorií typů atomické konstrukce konstrukce aplikace konstrukce abstrakce konstrukce.
Pokročilé architektury počítačů (PAP_16.ppt) Karel Vlček, katedra Informatiky, FEI VŠB Technická Univerzita Ostrava.
Úvod do logiky 1 Matematická logika, Matematické základy Informatiky (úvod) Marie Duží
P114_41 P114 Logické základy TIL 4. P114_42 Témata parciální funkce, báze a typy objekty typu T TIL, Frege-Churchův trojúhelník označení epistémická báze.
TROJFÁZOVÉ OBVODY V USTÁLENÉM NEHARMONICKÉM STAVU
Množiny Matematika Autor: Mgr. Karla Bumbálková
Jednoduché rovnice, užití druhé ekvivalentní úpravy
MNOŽINY RNDr. Jiří Kocourek. Množina: skupina (souhrn, soubor) nějakých objektů.
Úvod do databázových systémů
Filosofie Základy logiky.
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Matematická logika 5. přednáška
Predikátová logika (1. řádu).
Marie Duží TIL ( ) Marie Duží
Marie Duží TIL ( ) Marie Duží
Emergentismus filosofie emergentismu v počítačových vědách
TIL: pojmové postoje, věty přací
KMT/DIZ1 Věty, poučky a jejich důkazy ve školské matematice
Sémantika PL1 Interpretace, modely
Predikátová logika.
Definiční obory. Množiny řešení. Intervaly.
Transkript prezentace:

Deduktivní odvozování v TIL Nikola Ciprich, Martina Číhalová, Marie Duží, Tomáš Frydrych Marek Menšík VŠB – Technická univerzita Ostrava, FEI, Katedra informatiky

Obsah prezentace Obecná motivace Základní charakteristiky TIL Tři typy kontextů Základní pravidla odvozování v TIL Ilustrační příklady úsudků

TIL jako deduktivní systém- motivace Výhody – vysoká expresivní síla TIL umožňuje rigorosní logickou analýzu - mizí řada problémů s odvozením nedostatečných znalostí i logických nekonzistencí a paradoxů Problémy nutnost rozlišení mezi typem kontextu, v němž se konstrukce vyskytuje parcialita

Základní principy TIL Hyperintensionální, typovaný, parciální lambda kalkul Nekonečná hierarchie typů Základní pojem: Konstrukce Abstraktní procedury, které jsou algoritmicky strukturovány Skládají se z konstituentů, které je nutno vykonat, chceme-li danou konstrukci provést

Ontologie TIL Nestrukturované entity – objekty 1. řádu bázové (atomické) entity - pravdivostní hodnoty () - individua () - časové okamžiky, reálná čísla () - možné světy ()… Funkcionální (molekulární) entity ( 1…n) př.: Propozice ( ), vlastnosti (),relace () individuové úřady 

Strukturované entity řádu n > 1 Ontologie TIL Strukturované entity řádu n > 1 Proměnné x, y Trivializace 0Prvočíslo, 0Student, 0[0= [0+ 01 02] 03] Uzávěr x [0 x 00], x [0+ x 01] wt [0Happywt 0Charles] Kompozice [0= [0+ 01 02] 03].

Zmiňování versus užití výrazu ve třech typech kontextu

Příklady výskytů konstrukce v různých kontextech Hyperintenzionální kontext Karel řeší rovnici sinus x = 0. wt [0Solve 0Charleswt 0 [x [0Sinus x] = 00]] Intenzionální kontext Sinus je periodická funkce. [0Periodical 0Sinus] Extenzionální kontext sin() = 0 [[0Sinus 0] = 00] Periodical/(()); Sinus/(); Solve /((*)); / ; Charles/

Základní zákony a principy inference v TIL Improperness (ne-existence) C v-konstruující entitu typu  může být v-improper pouze když se její konstituent D vyskytuje v C extenzionálně. Improperness pramení z užití Kompozice, která je procedurou aplikace funkce f na argument takovým způsobem, že: buď f produkuje value gap, nebo C neobdrží argument na němž by operovala, protože některé z konstituentů C jsou v-improper. V tomto případě je parcialita striktně propagována nahoru.

Základní zákony a principy inference v TIL existence Jestliže C je v-proper, pak všechny její konstituenty Di vyskytující se extensionálně jsou také v-proper. Jinými slovy, příslušné hodnoty funkcí konstruovaných těmito konstituenty existují.

Základní zákony a principy inference v TIL Leibnitzovo pravidlo substituce ve třech typech kontextů 1) Extenzionální kontext Korektní Substituce v-kongruentních konstrukcí D a D’ v konstrukci C je platná pro extenzionálně se vyskytující konstituenty; konstrukce D, D’ jsou v-kongruentní jetsliže v-konstruují identickou entitu.

Základní zákony a principy inference v TIL Leibnitzovo pravidlo substituce ve třech typech kontextů 2) Intenzionální kontext Korektní Substituce ekvivalentních konstrukcí D a D’ v C je platná pro všechny konstituenty C; konstrukce D, D’ jsou ekvivalentní jestliže v-konstruují identickou entitu pro všechny valuace v.

Základní zákony a principy inference v TIL Leibnitzovo pravidlo substituce ve třech typech kontextů 3) Hyperintenzionální kontext Korektní Substituce procedurálně izomorfních konstrukcí D, D’ v C je platná pro všechny pod-konstrukce C; konstrukce D, D’ jsou procedurálně izomorfní jestliže v-konstruují identickou entitu pro všechny valuace v stejným procedurálním způsobem.

Synonymní versus ekvivalentní výrazy Procedurálně isomorfní výrazy (synonymní) 0Prime, x [0Prime x], y [0Prime y], Ekvivalentní výrazy: 0Prime versus x [[0Card y [0Divide y x]] = 02]

Ilustrační příklad 1 “Karel řeší rovnici 2 + x = 7” Typy: Charles/; Solve/(n); 2, 7/; x  . - Karel chce zjistit, která množina objektů (zde singleton) je konstruována Uzávěrem x [0= [0+ 02 x] 07]. - Je tedy ve vztahu k samotnému uzávěru, nikoli k jeho produktu. wt [0Řešitwt 0Karel 0[x [0= [0+ 02 x] 07]]].

Ilustrační příklad 1 Mějme následující úsudek (neplatný): Karel řeší rovnici 2 + x = 7. Řešení rovnice 2 + x = 7 je rovno řešení rovnice 13 – x = 8  Karel řeší rovnici 13 – x = 8. To, že je neplatný, snadno odhalíme následující analýzou:

Ilustrační příklad 2 wt [0Solvewt 0Charles 0[x [0= [0+ 02 x] 07]]] x [0= [0+ 02 x] 07] = y [0= [0– 013 y] 08]  wt [0 Solve wt 0 Charles 0[y [0= [0+ 02 y] 07]]] Konstrukce [x [0= [0+ 02 x] 07]] se v 1. premise vyskytuje hyper-intensionálně. Tedy substituce salva veritate je v tomto případě platná pouze pro procedurálně isomorfní konstrukce. Druhá premisa zaručuje pouze ekvivalenci dvou Uzávěrů; konstruují stejnou množinu čísel, ale nikoliv isomorfním způsobem.

Ilustrační příklad 3 úsudek (platný): Karel řeší rovnici 2+x = 7 Existuje něco, co Karel řeší. wt [0Solvewt 0Charles 0[x [0= [0+ 02 x] 07]]] wt c [0 Solve wt 0 Charles c] Proměnná c jde přes 1.

Ilustrační příklad 3 Důkaz: Nechť Proper/(n) je třída konstrukcí, které pro jakoukoli valuaci v nejsou v-improper. Pak v každém wt následující kroky zachovávají pravdivost: [0Solvewt 0Charles 0[x [0= [0+ 02 x] 07]]] předpoklad [0Proper 0[x [0= [0+ 02 x] 07]]]] improperness pravidlo c [0Solvewt 0Charles c] existenční generalizace

wt [0Want_to_bewt 0Charles Ilustrační příklad 4 Karel chce být prezidentem Finska. Prezident Finska je první ženou zastávající tento úřad. Karel chce být první ženou zastávající tento úřad. wt [0Want_to_bewt 0Charles wt [0President_ofwt 0Finland]] [0Firstwt x [[0Femalewt x]  [0= x wt [0President_ofwt 0Finland]wt]]]] wt [0Want_to_bewt 0Charles wt [0Firstwt x [[0Femalewt x]  [0= x wt [0President_ofwt 0Finland]wt]]]] Typy: Karel /; Chce-být /(); Prezident_(čeho ) /(); Finsko/

Ilustrační příklad 4 Předchozí Úsudek je evidentně neplatný: wt [0President_ofwt 0Finland] se v 1. premise vyskytuje v supozici de dicto, tj. intensionálně, zatímco 2. premisa zaručuje pouze v-kongruenci Uzávěru: wt [0Firstwt x [[0Femalewt x]  [0= x wt [0President_ofwt 0Finland]wt]]], tj. jde pouze o kontingentní co-obsazenost dvou úřadů, nešlo by tedy o korektní substituci.

Ilustrační příklad 5 4) Úsudek (platný) wt [0Watchwt wt [0President_ofwt 0Finland]wt 0TV] wt [0Existwt wt [0President_ofwt 0Finland]] Typy: Watch/(); TV/ ; Exist/( ) /(()): třída neprázdných tříd individuí; c v ; x v ; =o/(); =of /(()()) Improper/(1) vlastnost konstrukcí „být v-improper“ v příslušné kolekci w, t Empty/(()) singleton zahrnující prázdnou množinu individuí 0Exist =of wt c [0x [x = cwt]] ., [0Existwt c] = [0x [x =i cwt]]

Ilustrační příklad 5_ Doplnění Kvantifikátory ,  jsou extenze typu ((α)) Je-li B  , x  , pak [0 x B] konstruuje Pravdu, pokud konstrukce [x B] konstruuje celý typ , jinak Nepravdu. [0 x B] konstruuje Pravdu, pokud konstrukce [x B] konstruuje neprázdnou podmnožinu typu , jinak Nepravdu. singularizátor I je objekt typu (()) [0I x B] konstruuje jediný prvek množiny konstruované [x B], pokud je tato množina singleton (jednoprvková), jinak je tato konstrukce nevlastní. ,

Ilustrační příklad 5 Důkaz: 1) [0Watchwt wt [0President_ofwt 0Finland]wt 0TV] předpoklad 2) [0Improperwt 0[[wt [0President_ofwt 0Finland]]wt]] definice kompozice 3) [0Empty x [x =i [wt [0President_ofwt 0Finland]]wt]] zřejmé z 2) 4) [0x [x =i [wt [0President_ofwt 0Finland]]wt]] existenční generalizace 5) [0Existwt [wt [0President_ofwt 0Finland]]] z def. Exist.

Ilustrační příklad 6 wt [0Watchwt wt [0President_ofwt 0Finland]wt 0TV] wt [0= wt [0President_ofwt 0Finland]wt 0Halonen] wt [0Watchwt 0Halonen 0TV] 1) [0Watchwt wt [0President_ofwt 0Finland]wt 0TV] předpoklad 2) [0Halonen =i wt [0President_ofwt 0Finland]wt] předpoklad 3) [0Watchwt 0Halonen 0TV] substituce identit

Děkujeme Vám za pozornost