Školení AACR 2 Úvodní přednáška o starých tiscích Jindřich Špinar

1. Nejobecnější problémy a charakteristiky odlišností starých tisků oproti ostatním typům mladších dokumentů

1.1. Obecný náhled, těžiště problematiky Metodami moderního věku chceme popsat bibliografické dokumenty předmoderního věku Základní problém: rozpor mezi stářím předmětu bibliografického popisu a dobou vzniku standardizovaných pravidel

Co mít stále na paměti : Dva fenomeny - doba předmoderní x moderní - 350 let období starých tisků

1.1.1. Doba předmoderní x moderní předmoderní: předracionální myšlenkový svět, teologická východiska, spiritualita, absence požadavků na utřídění a systém, nejednotnost v sekulární oblasti života, roztříštěnost, kolísání - v knižní kultuře nedůležitost formálních znaků pro identifikaci bibliografických jednotek moderní: racionalismus, aplikace moderních vědeckých postupů, akcent na metodiky všeho druhu, unifikace, normalizace - v knižní kultuře důraz na systematizaci všech oblastí počínaje výrobou knihy, konče jejím bibliografickým popisem

1.1.2. 350 let období starých tisků vnímat jeho proměny a stále mít na paměti příčiny (to platí obecně: vnímat příčiny jevů, které se liší od dnešních, nedopouštět se chybných interferencí, neaplikovat naši současnou zkušenost na zdánlivě obdobné jevy v problematice starých tisků, nebezpečí chybných asociací)

1.2. Specifická pravidla AACR2, ISBD(A) pro popis starých tisků se pokoušejí moderní, racionální metodou popsat a zpracovat staré tisky v l 1450-1800 problém v unifikaci čehokoli (signifikantní znak starých tisků je rozkolísanost znaků podstatných pro popis) nutnost komplikací pravidel AACR2 pro popis starých tisků proč, jaké konkrétní problémy?

1.2.1. Projevy a příklady problémů (obecně) Titulní listy jako předepsané prameny popisu jsou značně variabilní: v čase od jejich běžné neexistence v 15. stol. po značně dlouhé titulní listy v barokním období Příklady:

Prvotisky

Titulní list barokní knihy

variabilita osobních jmen (neustálenost), korporací, problémy s dědici, kolísání právního postavení, chybějící prameny a srovnávací materiál atd. jazyková rozkolísanost „tradičních gramatik“, na rozdíl od racionalistické „normativní gramatiky“ podoby jmenných autorit: variabilita jmen (neustálenost, kolísání) významové posuny (ukázka):

Příklad významového posunu u slova herausgegeben

problémy dalších preliminárií: absence obálkových názvů a tiráže. problém s popisným údajem u vazby knihy – není pramenem popisu pokud nebyla vydán s knihou – tedy skoro nikdy knihař: podstatný podíl na tvorbě raně novověkých knih, není vázán na „vydavatele“. Nemůže na něj ovšem být brán zřetel. Přitom: kromě vazby se podílí na skladbě složek. Mnohdy se nechávalo na jeho úsudku, jak sváže jednotlivé části. Kam zařadí rejstříky, obsahy, jak seřadí některé sekvence nejasně označené tiskařskými signaturami

pojem odchylka, výjimka, variantní tisk vydání jejich chápání v minulosti: nejde v pravém smyslu o výjimky, pro staré tisky jde téměř o definiční znak a charakteristiku: mnohdy je problém najít ideální „typus“ tzn. správný exemplář, jenž by nejlépe odpovídal pro zpracování do souborného katalogu značná exemplářová individualita

tzn. problém přizpůsobit neustálené charakteristiky předmětu bibliograf. popisu pro racionální, vysoce normativní, sofistikovaná, pravidla AACR 2

2. Specifikace problému starých tisků chronologicky 2.1. Prvotisky a postinkunábule 2.2. 16. - 18. století 2.3. Baroko, velké aristokratické. a institucionální knihovny 2.4. 2. pol. 18. stol., přelom 18/19. Století 2.5. Vznik bibliografických kompendií v encyklopedickém duchu

2.1. Prvotisky a postinkunábule: jejich problémy ve světle AACR: Častá absence plně vyvinutého titulního listu, charakteristika „inkunábule“. Zdroj pro formální podobu prvotisků: rukopisy Příčiny chybějícího titulního listu: - u rukopisu: absence trhu, vznik na individuální objednávku, deskotisky, cesta ke knihtisku, nové možnosti x formální a typologická závislost na rukopisu Vznik knižního trhu – anonymizace prodeje, nivelizace, standardizace označování jednoduchými názvy a autory. Nástup humanismu: snahy zaznamenat tiskaře a další osoby odpovědné za vznik knihy příklady

Rukopis Prvotisk

2.2. 16. století- 18. století Rozšiřování knihtisku, zdokonalování, odklon od rukopisné předlohy, značná variabilita, nové specializace Tiskař, nakladatel, prodejce, knihvazači. Vznik „unifikovaného“ tit. listu, příčiny pro vznik impresa Podoby tit. listu v závislosti na dobovém vkusu: renesance, baroko, klasicismus, střední Evropa, západní Evropa, katolický, protestantský tisk ukázky

Renesanční a barokní titulní listy:

Renesanční a zejména barokní titulní listy nejsou v našem slova smyslu ani tituly. Přestávaly jimi být, stávaly se v jistém smyslu anotacemi děl, soustřeďovaly maximum „vnějších“ údajů o knize nebo obecně údajů jež v moderním věku obyčejně nepatří na tit. list, (obecně knihy připomínaly strukturou listiny: protokol (jako tit. list), text a eschatokol (aprekace – závěrečné vzývání Boha – zkratka „amen“) u prvotisků bez impresa fixovaného na titulní stranu i datace a jména tiskaře, vydavatele apod. v kolofonu příklady

Barokní titulní list Kolofon s údaji o původcích

- povolovací formule, imprimatur, cenzury (nihil obstat, imprimi potest, cum gratia superiorum atd.) - bibliografičtí předchůdci, předsedající, defendenti, mecenáši, jejich funkce, tituly, zásluhy - formulky na tit. listech připomínající a evidentně související svojí slavnostností s formální skladbou soudobých tzv. protokolů listin: invokace (vzývání Boha, P. Marie, svatých), intitulace (jméno a tituly vydavatele listiny tu často nahrazují mecenáši), devoční formule (podepření autority vydavatele náboženstvím („z milosti Boží“ atd.)

- časté vřazování označení první části (tomus, pars, liber) knihy na společný tit. list (např. 1. část vlastní titulní list nemá, další ano), kolísání se strukturováním díla s tendencí již na titulu tuto strukturu zachytit. - zařazování jednodušších obsahů ukázka

impresum nikoli v moderním smyslu autorská tiráž (copyright), ale vydavatelský záznam tj. soubor povinných informací o knize, který byl umisťován povinně pod titulem knihy

2.3. Baroko, velké aristokratické. a institucionální knihovny Působí na charakter knižního trhu a na knihu vůbec. Stále třeba mít na vědomí, že tomu se přizpůsobovaly i tak základní komponenty knihy jako absence nakladatelské (tiskařské) vazby. ukázka

2.4. 2. pol. 18. stol., přelom 18/19. stol. Nástup osvícenství, demokratizace, důraz na gramotnost, hmotné zvyšování životní úrovně, nové vrstvy čtenářů. Rozšíření kniž. trhu, tlak na změny ve výrobě a distribuci knih. Ústup tiskaře do pozice prostého výrobce tisku, hlavní role - nakladatel

Ústup „barokní metody“: tlak na další unifikace v podobě knih. Všestranný zájem na unifikaci, objev a recepce „metody“ jako základního nástroje pro systematizaci, utřídění, přehlednost, jednoznačnost.

2.5. Vznik bibliografických kompendií v encyklopedickém duchu Snaha o nalezení metodik pro univerzálně platný soubor pravidel, snaha po systematizaci, akcent na jednoznačnost, homogenitu. Příklady starších kompendií: Panzer, Hain. U nás Jungmann, Knihopis ukázky

Závěr Naznačené problémy je nutno stále mít na zřeteli. S vědomím zásadních rozdílností ve srovnání s moderní knihou je třeba uchopit materii starých tisků. AACR 2 jako zásadní normativní standardy reagují na moderně chápané potřeby současné knihovnické bibliografické praxe v oblasti starých tisků.