1 Exportní politika zemí EU a koncepce proexportní politiky ČR VŠFS PS MEI LS

2 Cíl Navázat na informace uvedené v písemném manuálu. Podrobnější analýza vybraných problémů jedné ze společných politik EU. Vybrané otázky společných prvků exportních politik zemí EU. Implikace pro ČR v proexportní politice.

3 OSNOVA 1. Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU 1. Vybrané problémy exportní politiky zemí EU 2. Implikace pro ČR 2. Koncepce exportní politiky ČR

4 ad 1 - Vybrané problémy exportní politiky zemí EU 1.1 Vybrané problémy exportní politiky zemí EU 1.2 Implikace pro ČR

5 ad 1.1 – Vybrané problémy exportní politiky zemí EU Opatření v oblasti podpory vývozu – Smlouva o ES požadavek komunitární harmonizace systémů podpor vývozu poskytovaných ČS EU – nesmí být narušena soutěž mezi podnikatelskými subjekty z EU.

6 ad 1.1 – 1. pokračování První případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde není v konfliktu s jiným subjektem z ČZ EU. Eventuální problém není předmětem zájmu Evropské komise, měl by být předmětem zájmu příslušného národního úřadu pro hospodářskou soutěž.

7 ad 1.1 – 2. pokračování Druhý případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde se dostane do konfliktu s jiným podnikatelským subjektem z ČZ EU a to z důvodu exportní podpory. Řeší Evropská komise.

8 ad 1.1 – 3. pokračování Podpora exportu v EU není centralizována; limity: finanční možnosti ČZ a dodržování legislativních principů v EU (soutěžní politika); Jednotlivé ČZ aplikují v rozdílné míře a dle svých možností pět základních skupin nástrojů na podporu exportu.

9 ad 1.1 – 4. pokračování Marketingové služby a zahraniční centra a zastoupení 1. podpora prezentace v zahraničí 2. poskytování informací, datových souborů, analýz a studií 3. zajišťování kooperačních příležitostí.

10 ad 1.1 – 5. pokračování Exportní úvěry dotace úroků převzetí eventuálních závazků odložená splatnost vystavení garancí.

11 ad 1.1 – 6. pokračování Pojišťování exportu 1. zajištění možnosti pojištění vývozu na komerční bázi 2. dtto – na částečně komerční bázi.

12 ad 1.1 – 7. pokračování Realizace investic přímo ovlivňujících exportní výkonnost 1. infrastruktura 2. vzdělání.

13 ad 1.1 – 8. pokračování Podpora exportu prostřednictvím institucí EU – především EK 1. reprezentace na mezinárodních setkáních, včetně mezinárodních organizací, hájení pozic a zájmů podnikatelských subjektů z ČZ EU 2. sledování zájmů podnikatelských subjektů z EU při jednáních s nečlenskými státy EU.

14 ad 1.2 Implikace pro ČR Od vztahy s ČZ EU podřízeny režimu JVT a vůči nečlenským zemím SOP EU. Jednotné zásady SOP úprava cel uzavírání celních a obchodních dohod sjednocování liberalizačních opatření

15 ad 1.2 – 1. pokračování vývozní politika obchodní ochranná opatření výlučné kompetence EU (EK)

16 ad 1.2 – 2. pokračování ČR přenesla působnost orgánů v OP na orgány Společenství státní orgány se podílejí na tvorbě SOP

17 ad 1.2 – 3. pokračování Systémy podpory vývozu v ČZ v působnosti ČS EU harmonizace v míře, aby nebyla narušována soutěž mezi podniky ČR respektuje, ale formy a rozsah pomoci českým subjektům – rozhodnutí české vlády

18 ad 1.2 – 4. pokračování Změny OP ČR po vstupu do EU ZVO s EHP (EU + 3) obchod s průmyslovými výrobky plně liberalizován k – po vstupu do EU prakticky beze změny; zemědělské produkty – nikoli (možnost kompenzací u ryb, mořských produktů – Norsko, Island);

19 ad 1.2 – 4. pokračování Státy ESVO v EHP nepřebírají legislativu ES v oblasti rybářství – nepodílejí se na společné rybolovné politice. Konec ZVO s pobaltskými státy a CU ČR – SR. Pět zemí odchází z CEFTA. Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko – dohody Relativně malé problémy ve vztahu k B a R (válcované materiály, textil).

20 ad 1.2 – 5. pokračování Překážky v obchodě s Chorvatskem (fáze asymetrické liberalizace CH – EU). SNS Konec dohod o obchodní a ekonomické spolupráci (ČR bilaterální obchodní dohody s 10 z 12 ČZ SNS – mimo Arménii a Gruzii, kde dohody byly podepsány, ale nevstoupily v platnost).

21 ad 1.2 – 6. pokračování Dohoda o partnerství a spolupráci ES – SSSR (1989) – neúčastní se Bělorusko, Tádžikistán, Turkmenistán Zhoršení přístupu na český trh (SCS EU). RF – ropa, zemní plyn komerční báze zemní plyn - dodávky tranzit EU uplatňuje nulové sazby.

22 ad 1.2 – 6. pokračování Severní Amerika pozitivní i negativní dopady, možný vznik kompenzací pro USA vstupem do EU pro ČR zrušen Všeobecný systém preferencí na dovozy ze zemí OECD – ČR využívala výjimečně certifikační procedura – Dohoda o vzájemném uznávání certifikátů EU – USA.

23 ad 1.2 – 7. pokračování zemědělské produkty (USA vývozci – zhoršení přístupu na trhy ČR – tarifní i netarifní opatření, cenová konkurence – subvencovaná produkce EU) investice – prostor pro USA nebude redukován, tato oblast řízena na národní úrovni.

24 ad 1.2 – 8. pokračování Střední a Jižní Amerika – EU širší dohody o spolupráci s integračními seskupeními Mercosur a Andským společenstvím, dále s Mexikem a Chile. ČR bilaterální obchodní dohody s 16 zeměmi LA a 4 zeměmi Karibské oblasti. nutno počítat s plošným rozšířením dohod kvalitativní rozšíření vztahů perspektivní prohloubení vztahů.

25 ad 1.2 – 9. pokračování ZVO EU s Mexikem a Chile – asymetrická liberalizace, dodatečná cla. Preferenční dohody EU s LA (asymetricky ve prospěch LA. Země Afriky a Blízkého východu Euro-středomořské dohody např. Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinská samospráva.

26 ad 1.2 – 10. pokračování u dovozu průmyslových výrobků 0%, postupná liberalizace u vývozu. Konec ZVO Izrael – ČR. Účast v Euro-středomořském partnerství. Rada pro spolupráci v Zálivu (Saudská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn. Omán) – ZVO. Subsaharská Afrika – preferenční dohoda.

27 ad 1.2 – 11. pokračování JAR – Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a JAR (ZVO) z roku Asijské země – rámcové dohody regulují příliv zboží do EU - textil na rozdíl od současných českých dohod jsou přesněji specifiko..

28 ad 1.2 – 12. pokračování Austrálie, Nový Zéland velmi liberální podmínky, bez zásadních změn určité zlepšení vyjednávací pozice Ministerské konzultace EU – Austrálie.

29 ad 2 – Koncepce exportní politiky ČR Exportní teritoriální priority ZO – liberalizace – nejméně problémový sektor v procesu přistoupení Stanovení teritoriálních priorit – koncentrace podpory vývozu ČR

30 ad 2 – 1. pokračování Priority ČLR, USA, FR, Itálie, Francie (teritoria se zápornou OB) Indie, Brazílie, Egypt, Nigérie, Ukrajina (z různých důvodů vhodná teritoria pro významný vývoz) Vietnam, SRJ (možnost návaznosti komerčních dodávek na rozvojovou pomoc)

31 ad 2 – 2. pokračování Potenciálním problémem exportu ČR – vysoká koncentrace ve vztahu k EU(téměř 70 % exportu) Teritoriální priority – opatření ke zvýšení diverzifikace vývozu ČR Nutné i zlepšovat komoditní strukturu vývozu do prioritních teritorií.