Geologické éry Země PRVOHORY

Příště REFERÁT „Druhohory“

Geologické éry Země PRVOHORY

STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE Důkazy o životě v prvohorách pocházejí z fosilií (zkamenělin) STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE

Relativní stáří hornin určujeme na základě principu superpozice a principu stejných zkamenělin PRINCIP SUPERPOZICE: stáří vrstev v normálních vrstevních sledech roste směrem k podloží (výše položené vrstvy jsou vždy mladší než níže položené) amoniti – vůdčí zkamenělina druhohor trilobiti – vůdčí zkamenělina prvohor nejmladší horniny nejstarší horniny PRINCIP STEJNÝCH ZKAMENĚLIN: vrstvy obsahující stejné zkameněliny jsou stejně staré VŮDČÍ ZKAMENĚLINY: jsou typické pro krátký časový interval, ale zároveň jsou široce geograficky rozšířené

Absolutní stáří hornin určujeme na základě

# Prvek Názvy prvků Poločas rozpadu 1 147Sm-143Nd Samarium-Neodium 106 miliardy let 2 87Rb-87Sr Rubidium-Stroncium 48,8 miliardy let 3 187Re-187Os Rhenium-Osmium 41,6 miliardy let 4 176Lu-176Hf Lutetium-Hafnium 38 miliardy let 5 232Th-208Pb Thorium-Olovo 14 miliardy let 6 238U-206Pb Uran-Olovo 4,47 miliardy let 7 40K-40Ar Draslík-Argon 1,31 miliardy let 8 235U-207Pb 707 milionů let 9 10Be-10B Berylium-Bor 1,52 milionu let 10 36Cl-36Ar Chlór-Argon 300 tisíc let 11 234U-230Th Uran-Thorium 248 tisíc let 12 230Th-226Ra Thorium-Radium 75,4 tisíc let 13 14C-14N Uhlík-Dusík 5,715 tisíc let

Prvohory – paleozoikum 545 mil. až 250 milionů let před dneškem trvaly asi 300 milionů let rozvoj mnohobuněčných organismů vývoj obratlovců přechod života na souš! docházelo k horotvorným dějům– vytvářela se rozsáhlá vrásová pohoří vznik ložisek nerostných surovin, hlavně černého uhlí

PRVOHORY (paleozoikum) rozdělují se na starší a mladší prvohory během nich proběhla dvě vrásnění - kaledonské - starší prvohory - hercynské (variské)– mladší prvohory (Český masiv) vůdčím živočichem byl trilobit v oceánech se rozšířily ryby, paryby, později na souši obojživelníci a plazi rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů existoval superkontinent Pangea

Prvohory

starší prvohory kambrium, ordovik, silur, devon

Kambrium život pouze v mořích: rostliny - sinice a mořské řasy prvoci dírkonošci, kteří žili ve schránce, z níž vystrkovali panožky bezobratlí se schránkou, např. žahavci koráli, jejichž činností vznikaly mocné vrstvy vápenců, měkkýši, četné živočišné houby a zejména trilobiti

Kambrium Nejčastějším živočichem byl trilobit. Patří mezi členovce, tělo měl kryté pohyblivým krunýřem. Dosahoval velikosti od 0,5 cm po 75 cm, zdržoval se převážně v blízkosti dna, kde vyhledával potravu - menší bezobratlé živočichy.

Barrandien = ráj trilobitů Barrandién – území jihozápadně od Prahy tvořené prvohorními vápenci a břidlicemi Joachim Barrande (1799‒1883) věnoval celý život studiu trilobitů. Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze.

Členovci kambrických moří Canadaspis Marrella Sanctacaris Yohoia Opabinia Anomalocaris Hurdia

Ordovik

Ordovik Kromě již známých korálů a trilobitů se začali objevovat ramenonožci, graptoliti, hlavonožci a první obratlovci. V ordoviku žil i první dravec na Zemi ‒ hlavonožec Orthoceras. Měřil až 5 m! ramenonožci graptoliti

https://www.youtube.com/watch?v=gmZfxOYNdbQ

Silur Probíhá horotvorná činnost - kaledonské vrásnění. Objevují se první suchozemské rostliny. V moři se rozšířili se graptoliti, měkkýši i členovci. Rozvíjí se ryby.

Devon někdy nazývaný jako období ryb – obrovský rozvoj různých skupin ryb rozvoj suchozemských rostlin první pralesy výtrusných rostlin

Devon Koncem devonu se objevují první suchozemští členovci (štíři) a první obojživelníci (krytolebci). Obojživelníci patrně vznikli z lalokoploutvých ryb, které měly primitivní pomocné plíce a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu.

mladší prvohory karbon, perm

Karbon (carbon = uhlí) masivní horotvorné děje - hercynské vrásnění rozsáhlé pralesy přesliček, plavuní a kapradin stromového vzrůstu (až 30 m) první nahosemenné rostliny ‒ kordaity

Karbon – močály a pralesy Karbonské kapraďorosty se v močálech rozkládaly procesem karbonizace (rozklad hmoty za nepřístupu vzduchu, z prvků v biomase zbyde uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57.

Karbon rozvoj suchozemských členovců - mnohonožek, pavouků a hlavně hmyzu, který dobývá vzduch pravážka Meganeura měla rozpětí křídel až 75 cm!

Karbon rozvoj obojživelníků na konci útvaru vznikali první plazi Labidosaurus hamatus Neoaetosauroides

Perm rozvoj plazů koncem permu rozvoj nahosemenných rostlin

V permu nastalo hromadné vymírání výtrusných rostlin, dírkonošců, trilobitů, graptolitů, prvohorních korálů, některých druhů ryb, obojživelníků i plazů. Permské vymírání je nejrozsáhlejší hromadné vymírání organismů v historii Země. Statisticky vymřelo přes 60% suchozemských a až 96% všech vodních druhů. Druhy, které přežily katastrofu, ovládly život v mořích, i na kontinentech. Vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů, jako například mohutná sopečná činnost provázená rozsáhlými výlevy lávy, pokles mořské hladiny či nedostatek kyslíku.

PRVOHORY Prvohory – starší a mladší Důkazy o životě – z četných zkamenělin. Studiem zkamenělin se zabývá paleontologie. Stáří hornin určujeme podle tzv. vůdčích zkamenělin (např. trilobiti, graptoliti) - vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou stejně staré. Zemský povrch se měnil vrásněním – dvě velká vrásnění - při variském vzniká Český masiv Starší prvohory: rozvoj života v moři – rozkvět členovců – trilobitů, nástup obratlovců - paryb a ryb koncem starších prvohor – přechod rostlin i živočichů na souš – první cévnaté rostliny, suchozemští členovci, obojživelníci Mladší prvohory stromovité plavuně, přesličky a kapradiny  vznik černého uhlí vznik nahosemenných rostlin rozvoj hmyzu nástup plazů koncem mladších prvohor – největší vymírání organismů na Zemi

Jaké důkazy o životě se zachovaly z éry prvohor? Jak vznikaly? Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? Jak určujeme stáří hornin? Co jsou „vůdčí zkameněliny“? Uveď 2 příklady. Kde se rozvíjel život na počátku prvohor (v kambriu a ordoviku)? Kdy se objevili první obratlovci a kteří obratlovci to byli? V jaké periodě prvohor se objevily první suchozemské organizmy? Co je hlavní podmínkou přechodu organizmů na souš? Co je typické pro periodu karbon? Co nám z tohoto období zůstalo? Které organizmy kromě rostlin se v mladších prvohorách rozšířili na souši? Jaká událost se odehrála na konci prvohor? K jakým změnám zemského povrchu během prvohor docházelo?