Husserl

život Studia Filosofie aritmetiky (psychologismus?) Ideje k čisté fenomenologii Krize evropských věd a transcend. fen. Nacistická perzekuce

myšlenky Od Kanta: poznání spojené s psychol. Procesy ale ne totožné; z empirických věd nevyvodíme obecné tvrzení; logika, matematika, filosofie = ideální vědy, jejich zákony = nutné pravdy a priori Vědomí pracuje intencionálně, noesis konstituuje předměty (intencionalita umožňuje přeskočit past reálné věci vs. jevu) Metoda fenomenologického přístupu

Fenomenologická redukce Reflexe vlastního vědomí Vystoupení z naivního předpokladu jsoucna věcí, uzávorkování předběžných přesvědčení Stojím v epoché, mohu proniknout „k věcem samým“ Zkoumám jak se mi dávají = eidetická redukce (např. čas, časové vědomí) Transcendentální redukce a možnost intersubjektivity

Krize evropských věd Není proti výsledkům vědy, ukazuje zvláštnost evropského myšlení jako ducha „na cestě“ za racionálně bezrozporným uchopením skutečnosti V antice se doxa a epistémé odděluje ale filosofie a věda zůstávají přichýleny, dnešní věda stojí jinde než filosofie a víra ve filosofii jednotící vědy se ztrácí Novověký objektivismus vede k přílišné technizaci, pravdě v definicích, specializaci, pohybu v ideálním prostoročase, rezignaci na reflexi subjektivního života, člověk se ztrácí ve složitosti a věda mu přesto neodpovídá na základní existenciální otázky Odcizení vědy člověku

Krize je metodologická: nekompatibilnost přístupů, konfůze pojmového aparátu, kompartmentalizace oborů, neschopnost vzájemné komunikace („fachidiocie“)… Krize je i obecně lidská: samozřejmosti kolem nás jsou pohodlné ale učí nás nepátrat po původu (ani nelze) a tím vstupovat do pasivního životního postoje Agresivně tím mění náš přístup ke světu žité zkušenosti

Hledisko lebenswelt x věda

Hledisko lebenswelt x věda

Hledání pravdy se zvrhá v hledání objektivity Novověká vědecká epistémé je od počátku ve sporu se subjektivním prožitkem světa. Galileovská matematizace přírodovědy nadřazuje znalost matematického jazyka (a tudíž rozluštění knihy přírody) světu každodenní zkušenosti Dochází ke zreálnění původně ideální a druhořadé roviny světa Získat přístup ovšem vyžaduje specificky trénovaného ducha!

Kvality, které věda nemůže posuzovat a přitom jsou člověku vlastní

Věda vyžaduje specificky trénované zaměření pozornosti

Věda vyžaduje specificky trénované zaměření pozornosti Galileiho experiment s volným pádem je typickou ukázkou předchůdně daného pojetí skutečnosti následně určujícího výstavbu experimentu. Předem je vytyčen obor jevů, které jsou vědci hodné zaznamenání

Husserlův úkol Myšlení evropanů vychází z objevu logu a z něj vznikající theoria. Fenomenologie analyzuje vztah mezi předteoretickou a pozdější novověkou poteoretickou konstitucí světa a tím genezi završuje. Je třeba ukázat matematickou přírodovědu jako idealizaci světa vedoucí až k mechanismu Je třepa vypracovat terapii pro stav rozkolu

Kritika Husserla Výklady historie idejí jsou zjednodušené a ne vždy „objektivní“ psychologismus

Vědecký x lebenswelt Přirozený svět získává status ahistorické, korektivní struktury; arché restaurující v novověku ztracený smysl racionality Hranice a charakter rozdílu není zcela jasný – jde opravdu o náš evropský lebenswelt? Není tento právě v matematickém poznání?