ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhFilozofie TémaFilozofie Tematická oblastFilozofie NázevSofisté – Sokrates a Platon AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkSrpen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 4.ročník AnotaceVliv Sofistů a význam Sokratovy a Platonovy filozofie Přínos/cílové kompetenceOrientace v sofistickém období a vštípení si základních myšlenek VY_32_INOVACE_52_16

 Po řecko-perských válkách ( př.n.l.) se těžiště ekonomického, politického a kulturního vývoje přeneslo z MALÉ ASIE do ATHÉN !  Rozkvět ATHÉNSKÉHO STÁTU - nejvyspělejší demokracie.  Získávají vyšší důležitost svobodní občané, ti potřebovali získávat vyšší úroveň vzdělání, a tím vznikl prostor pro Sofisty.  Sofisté je označení pro starořecké učitele a filosofy působící v 5. a 4. století př. n. l. - putovali od města k městu a za úhradu vyučovali uměním, dovednostem a RÉTORICE, případně vystupovali u soudů. VÝZNAM: východiskem a středem filozofie učinili ČLOVĚKA ( vzdor proti tradicím, kritika mýtů, náboženských představ). SOFISTÉ : ( Sofistai - UČITELÉ MOUDROSTI )

PROTÁGORAS z ABDÉRY / př.n.l./  patřil mezi čelní představitele Sofistů  v mládí prý byl Démokritův žák Proslavil se výrokem: „Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou” (zl. B 1 ze Sexta)  domyslel Herakleitovu Dialektiku do důsledků až k: SUBJEKTIVISMU  věci (svět) bez člověka nemají stálou hodnotu // Je to člověk čili subjekt, kdo věci hodnotí. //

Protágoras se svým učitelem Demókritem

GORGIÁS z LEONTÝN / př.n.l./  Byl druhým význačným rétorikem.  Zachovaly se dvě úplné řeči, totiž Enkomion čili Chvalořeč na Helenu Trojskou a Obrana Palamida, jež obě provokativně obracejí tradiční hodnocení dvou problematických postav z Homérových eposů. Noetická skepse (tj. nedůvěry v možnost "spolehlivě poznávat svět") 1/ Nic není. 2/ Kdyby něco existovalo, nemohlo by to být poznáno. 3/ Kdyby to mohlo být poznáno, nemohlo by to být sděleno. Sofistům se vytýkalo: že znevažují mravy, zákony, náboženství i člověka samého. Soudili, že pravda, spravedlnost či uznávané hodnoty závisí na pozici člověka = vytvořili relativismus !

Měl za ženu Xantipu a jeho dramatický život vrcholí konfliktem s vedoucími činiteli Athénské demokraciíe. Je obviněn: z bezbožnosti a kažení mládeže. Tragický osud: /odsouzen k trestu SMRTI - vypít číši jedu / Funkce filozofie: jak hledat pravdu, dobro a krásu a co to znamená život v poznané PRAVDĚ. Sokratovská metoda DIALOGU: dovést protivníka (partnera) vhodnými argumenty k tomu, aby si uvědomil vlastní nevědění! Sokrates ( př.n.l. v Athénách ) // " SCIO ME NIHIL SCIRE " - Vím, že nic nevím //

Vyčítal sofistům - že obhajují své názory za každou cenu, i když sami vědí, že se rozcházejí s pravdou! Klade důraz na: SAMOSTATNOU A SVOBODNOU LIDSKOU OSOBNOST. Byl připraven přijmout smrt, i když mohl uprchnout!!! Jeho ušlechtilost a statečnost se stala součástí humanistické tradice evropské kultury.

 Narodil se v Athénské aristokratické rodině.  Byl velmi nadaný básník, až ve 20 letech zůstává u filozofie.  Byl nejnadanějším žák Sokrata.  V Athénách zakládá proslulou filozofickou školu Akademii.  V ní vyučuje matematice, astronomii, filozofii, přírodním vědám, rétorice aj.  Evropské Univerzity vycházely z jejího modelu. Platón ( př.n.l.)

Filozofie: vychází z předpokladu, že podstatou všeho je: // Nadpřirozený svět věčných a dokonalých idejí // Reálný svět je jen nedokonalým STÍNEM IDEJÍ, je od nich odvozen, podléhá vzniku a zániku. Pouze prapůvodní vzory reálných věcí, IDEJE, jsou věčné a určující. Svět - ( příroda, všechny věci a jevy ) je druhotný - ODVOZENÝ Ideje - jsou prvotní – PRAVÉ !!! Platonovy příklady : JESKYNĚ nebo TMAVÁ KOMNATA!

Vědomí: nemůže být odrazem objektivní reality, neboť objektivní realita neexistuje - je nepoznatelná. Duše: - ROZUM ( je nesmrtelný ) / Naše duše má v sobě uloženy / - VŮLE a SMYSLNOST / obrazy harmonie, dobra, krásy / - ŽÁRLIVOST / a lásky /. Stejně jako ideje jsou i duše věčné a nesmrtelné, avšak sestupují dočasně do lidí. Pravda: chápe ji metafyzickým způsobem - je nepoznatelná !!!  Pravdu nemůžeme poznat, pravé poznání je obsaženo v idejích...lidský rozum v důsledku zatížení tělesnou stránkou člověka, smyslovým poznáním, city a žárlivostí, se jen obtížně rozpomíná ( anamnésis) na svět věčných idejí, mezi nimiž kdysi žil. Pojmy:

- Platón je tvůrcem : OBJEKTIVNÍHO IDEALISMU spočívá v tom, že zabsolutnil produkty lidského abstraktního myšlení, pojmy, kategorie a zbavil je konkrétního obsahu a vztahu k realitě, prohlásil je za samostatné, na světě a člověku nezávislé, prvotní, věčně existující a PRAVÉ JSOUCNO ! - V knize "ÚSTAVA" vytváří na podkladě analogií se světem idejí a lidskou duší dosud nevídanou představu ideálního státu. Tři třídy občanů : 1) třída obchodníků, řemeslníků a rolníků (hmotné zájmy společnosti) 2) třída vojáků(strážců) - prosazují vůli a čest 3) třída státníků, vládců - uplatňují rozum Kniha "Ústava" je sociálně reformním projektem. // Poznání Idejí je přístupné do určité míry ABSTRAKTNÍMU MYŠLENÍ, ROZUMU a toto poznání je jedině PRAVDIVÉ //

Pokus se odpovědět: Objasni pojem VĚDOMÍ. Vyjmenuj třídy v reformním díle Platonově Ústava. Kdo řekl: „Vím, že nic nevím?“ Který filozof je tvůrcem - Noetická skepse ? Jak se jmenuje škola, jež založil Platón?

Zdroje a prameny Anzenbacher, A.: Úvod do filozofie. Praha 1990 Blecha, I.: Filosofie, Nakladatelství Olomouc 1998 Fürst, M.: Filozofie, Fortuna, Praha 1994 Jaspers, K,: Úvod do filozofie, Praha 1991 Kratochvíl, Z.: Mýtus, filozofie, věda. Praha 1993 Liessmann, K.-Zenaty, G.: O myšlení – Úvod do filosofie, Votobia, Olomouc 1994 Michálek, J.: Co je to filozofie, Oikúmené, Praha 1992 Osborne, R.: Filozofie, Portál, Praha 2006 Popkin, R.-Stroll, A.: Filozofie pro každého, Nakladatelství Ivo Železný, Praha 2005 Petříček, M. Jr.: Úvod do (současné) filosofie. Praha 1992 Sláma, M.: Kapitoly ke studiu základů filosofie. Praha 1991 Šmajs, J. – Krob, J.: Úvod do ontologie. Brno 1994 Störig, H.J. Malé dějiny filozofie, Zvon, Praha 1996 Weischedel, W.: Zadní schodiště do filozofie, Votobia, Praha