Chemické rovnováhy (část 2.4.)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Advertisements

Tenze páry nad kapalinou a roztokem
Diagram -FeC.
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha 1 Velmi zředěné roztoky Velmi zředěné roztoky v metalurgii a materiálovém inženýrství.
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
Průmyslové kovy - železo
ŽELEZO Železo je polymorfní kov, který se vyskytuje ve více modifikacích.
Základy termodynamiky
1 Termodynamika kovů. 2 Základní pojmy – složka, fáze, soustava Základní pojmy – složka, fáze, soustava Složka – chemické individuum Fáze – chemicky i.
Při výrobě železa se využívají také redoxní reakce
Výroba železa a oceli.
Chemické složení slitin železa
Fázové rovnováhy.
FS kombinované Chemické reakce
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: Chemické látky a jejích vlastnosti.
Pyrometalurgická rafinace
Výroba železa.
Chemické reakce Chemická reakce je děj, při kterém se výchozí látky mění na jiné látky zánikem původních a vznikem nových vazeb Každá změna ve vazebných.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
OPAKOVÁNÍ: b) SO2 + H2O → H2SO3 c) Fe + H2SO4 → H2 + Fe2SO4
Termodynamika materiálů Ellinghamovy diagramy, Kelloggovy diagramy
STECHIOMETRICKÉ VÝPOČTY Chemie 8. ročník
Difúze, fáze a fázové přeměny
Fázové rovnováhy Fáze je homogenní část soustavy oddělená od ostatních fází rozhraním, v němž se vlastnosti mění nespojitě – skokem. Soustavy s dvěma fázemi:
Složení roztoků Chemické výpočty
Řešení otázek na železo
Hliník Stříbrolesklý měkký kov III.A skupiny Vodič tepla, elektřiny
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: Chemické sloučeniny Předmět:
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha
Redoxní reakce. Výroba železa a oceli. OPAKOVÁNÍ
Strusky Kapalné roztoky kovových oxidů (volných i vázaných)
Železo Richard Horký.
1 … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point where the smallest man-made devices.
Chemie anorganických materiálů I.
Výroba oceli (zkujňování surového železa)
Základy chemických technologií 2009
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha 1 Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech
Látkové množství, molární hmotnost
CHEMICKÉ VÝPOČTY. Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16.
ZÍSKÁVÁNÍ KOVŮ Chemie 9. ročník
Termodynamika materiálů
Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech
Chemické rovnováhy (část 2.2.)
Termodynamika materiálů 8. Chemická rovnováha jednoduchých reakcí pevných látek Jindřich Leitner  Jindřich Leitner.
Chemická rovnováha Pojem chemické rovnováhy jako dynamické rovnováhy.
T Fyzikální chemie NANOmateriálů … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point.
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Výroba surového železa
VODÍK.
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Výroba kovů.
Diagram Fe- Fe 3 C.
Tavení k oddělení kovonosných a jalových částí vsázky do 2 nebo více
Pyrometalurgické rafinační pochody Čistota kovů: Pb (šacht. pec) 92-97% Pb konvertorová Cu 96-98% Cu Zn (šacht. pec) 97-99% Zn Surové Fe: 94% Fe nekovové:
Stabilní a metastabilní diagram
Chemické reakce a výpočty Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník ZŠ Benešov,Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
TECHNOLOGIE POLOVODIČŮ VYTVOŘENÍ PŘECHODU PN. SLITINOVÁ TECHNOLOGIE PODSTATA TECHNOLOGIE ZÁKLADNÍ POLOVODIČ S POŽADOVANOU VODIVOSTÍ SE SPOLEČNĚ S MATERIÁLEM,
Výroba kovů. Kovy se vyskytují převážně ve sloučeninách – rudách (magnetit, hematit, sfalerit…). Z těchto rud se získávají technologiemi, které jsou založené.
Název školy ZŠ Elementária s.r.o Adresa školy Jesenická 11, Plzeň
VÝROBA ŽELEZA A OCELI - VYSOKÁ PEC
Výroba železa Chemie pro 9. ročník ZŠ.
Ocel Vypracoval. Lukáš Karlík
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_Ch.8.We.02_Kovy_priklady_vlastnosti_vyuziti.
Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Vážková analýza - gravimetrie
VY_52_INOVACE_12 Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod cz. 1.07/1.4.00/ „Blíže k přírodním vědám“ Mgr. Markéta Ulrychová ŽELEZO.
Výroba železa a oceli - opakování
Transkript prezentace:

Chemické rovnováhy (část 2.4.) Stavové chování a termodynamické vlastnosti pevných látek Rovnováhy reakcí za účasti čistých pevných látek Termodynamické vlastnosti pevných roztoků a tavenin Rovnováhy v mnohosložkových heterogenních systémech – příklad systému Fe-O-S-Ce (termodynamický rozbor rafinace a modifikace oceli)

Multikomponentní systémy na bázi Fe s obsahem uhlíku pod cca 2 hm. %. Oceli Multikomponentní systémy na bázi Fe s obsahem uhlíku pod cca 2 hm. %. Oceli Surové železo, litiny

Výroba oceli World Steel in Figures 2012 http://www.worldsteel.org/ 2011 1517,9 – World 683,9 China (1.- 45.1%) 5,6 CR (28. - 0,37%)

Výroba oceli

Výroba oceli Ze surového železa a železného (kovového) šrotu v kyslíkových konvertorech (BOV, BOF) nebo v elektrických obloukových pecích (EAF). Podstatou je rafinace kyslíkem – oxidace přítomných nežádoucích prvků, které jsou ve formě oxidů převedeny do strusky. www.me.gatech.edu jonathan.colton/ me4210/flowline1.gif

Rafinace a modifikace ocelí Pro zvýšení čistoty ocelí se provádí tzv. mimopecní zpracování (Ladle Metallurgy). Spočívá ve snížení obsahu rozpuštěných prvků O, S a H.

Systém Fe-O FeO(liq) Fe+[O]Fe(liq)

Systém Fe-O Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O Při teplotě 1873 K je stabilní pouze tavenina, která vykazuje omezenou mísitelnost. Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O FeO(l2) = Fe(l1) + [O]Fe(l1) (R1) Fe-O Látka o1873(kJ/mol) Fe(l) -114,456 FeO(l) -492,514 O2(g) -445,335 [O]Fe(l) -293,168

Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O Systém Fe-O Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O Řešení x[O] = 0,353 není reálné, protože podle fázového diagramu není tavenina o tomto složení termodynamicky stabilní

Systém Fe-S

Systém Fe-O-S Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O-S(-C) Při teplotě 1873 K je stabilní pouze tavenina, která vykazuje omezenou mísitelnost. Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O-S(-C) FeO(l2) = Fe(l1) + [O]Fe(l1) (R1)

Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O-S(-C) Vliv přítomnosti uhlíku Systém Fe-O-S Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-O-S(-C) Vliv přítomnosti síry Vliv přítomnosti uhlíku

Systém Fe-Ce

Systém Ce-S Látka Ttání(K) o1873(kJ/mol) Ce(l) 1072 -195,980 [Ce]Fe(l) -230,0 S2(g) -365,321 [S]Fe(l) -211,0 CeS(s) 2723 -743,142 Ce3S4(s) 2323 -2493,248 Ce2S3(s) 2163 -1775,059

Systém Fe-Ce-S Výpočet rozpustnosti S v tavenině Fe-Ce-S CeS (s) = [Ce]Fe(l) + [S]Fe(l) (R2) Ce3S4(s) = 3[Ce]Fe(l) + 4[S]Fe(l) (R3) Ce2S3(s) = 2[Ce]Fe(l) + 3[S]Fe(l) (R4)

Systém Fe-Ce-S Výpočet rozpustnosti S v tavenině Fe-Ce-S CeS (s) = [Ce]Fe(l) + [S]Fe(l) (R2)

Řešení za předpokladu ideálního chování Systém Fe-Ce-S Řešení za předpokladu ideálního chování

Pro jaký obsah rozpuštěného Ce je obsah síry minimální ? Systém Fe-Ce-S Pro jaký obsah rozpuštěného Ce je obsah síry minimální ?

Řešení Newtonovou metodou, existují dvě řešení Systém Fe-Ce-S Řešení Newtonovou metodou, existují dvě řešení Řešení x[S] = 6,08.10-3 není reálné, protože pro vyšší obsah síry je při výpočtu třeba užít i interakční koeficienty 2. řádu.

Systém Fe-Ce-S

m [Ce]Fe + n [S]Fe = CemSn(s) Systém Fe-Ce-S Jaký sulfid vzniká ? m [Ce]Fe + n [S]Fe = CemSn(s) Látka ΔrGo1873(kJ/mol) ΔrG1873(kJ/mol) ΔrG1873(kJ/g-at) CeS(s) -302,142 -54,609 -27,302 Ce3S4(s) -959,248 -92,794 -13,256 Ce2S3(s) -682,059 -61,132 -12,268

Systém Ce-O Látka Ttání(K) o1873(kJ/mol) Ce(l) 1072 -195,980 [Ce]Fe(l) -230,0 O2(g) -445,335 [O]Fe(l) -293,168 Ce2O3(s) 2450 -2326,631 CeO2(s) 2670 (pO2) -1344,328

Systém Fe-Ce-O Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-Ce-O Ce2O3(s) = 2[Ce]Fe(l) + 3[O]Fe(l) (R5) CeO2(s) = [Ce]Fe(l) + 2[O]Fe(l) (R6)

Systém Fe-Ce-O Výpočet rozpustnosti O v tavenině Fe-Ce-O Ce2O3(s) = 2[Ce]Fe(l) + 3[O]Fe(l) (R5)

Řešení za předpokladu ideálního chování Systém Fe-Ce-O Řešení za předpokladu ideálního chování

Pro jaký obsah rozpuštěného Ce je obsah kyslíku minimální ? Systém Fe-Ce-O Pro jaký obsah rozpuštěného Ce je obsah kyslíku minimální ?

Řešení Newtonovou metodou, existují dvě řešení Systém Fe-Ce-O Řešení Newtonovou metodou, existují dvě řešení

Systém Fe-Ce-O

m [Ce]Fe + n [O]Fe = CemOn(s) Systém Fe-Ce-O Jaký oxid vzniká ? m [Ce]Fe + n [O]Fe = CemOn(s) Látka ΔrGo1873(kJ/mol) ΔrG1873(kJ/mol) ΔrG1873(kJ/g-at) Ce2O3(s) -987,127 -187,884 -37,577 CeO2(s) -527,992 -56,424 -18,808

Systém Fe-Ce-O-S Rovnováha mezi pevným Ce2O2S a taveninou Fe-Ce-O-S Ce2O2S(s) = 2[Ce]Fe(l) + 2[O]Fe(l) + [S]Fe(l) (R7) {Fe-[O]-[S]-[Ce]}(l) → CeS(s), Ce2O3(s), Ce2O2S(s), … Jaká fáze vzniká ? Precipitační diagramy

Rovnovážná aktivita síry Rovnovážná aktivita kyslíku

Chemické rovnováhy (část 2.4.) - pokračování Stavové chování a termodynamické vlastnosti pevných látek Rovnováhy reakcí za účasti čistých pevných látek Termodynamické vlastnosti pevných roztoků a tavenin Rovnováhy v mnohosložkových heterogenních systémech – příklad depozice epitaxních vrstev sloučenin AIIIBV z plynné fáze

Metody přípravy tenkých vrstev a vrstevnatých struktur Depozice z plynné fáze Fyzikální metody depozice z plynné fáze (PVD) Napařování, naprašování, pulsní laserová depozice, MBE, … Chemické metody depozice z plynné fáze (CVD) CVD, MOCVD, LPCVD, RFCVD, PACVD, … VPE, MOVPE, …

Příprava AIIIBV metodou MOVPE

Nitridy AIIIBV (AlN, GaN, InN) Al0,83In0,17N

Termodynamický rozbor depozice epitaxních vrstev sloučenin AIIIN z plynné fáze Depoziční proces probíhá za podmínek ustáleného stavu. Koncept lokální termodynamické rovnováhy mezi vznikající pevnou fází a plynnou fází v její bezprostřední blízkosti. Metoda výpočtu: nestechiometrický postup (program Chemeq). Uvažované fáze: (g) + požadovaná pevná fáze (např. (Al,Ga)N(s)) + nežádoucí kondenzované fáze (např. (Al-Ga)(l), Al4C3(s) nebo C(s)). Výsledky: rovnovážné fázové složení systému a rovnovážné složení koexistujících fází. Interpretace: vhodné podmínky pro depozici (jediná kondenzovaná fáze daného složení)

Systém Ga-N-C-H Popis systému: Podmínky výpočtu: (g) – 13 složek TMGa (10-3mol), NH3 (10-2 mol) H2 (1 mol) Popis systému: (g) – 13 složek ( l ) – Ga (s) – GaN, C Podmínky výpočtu: T = 600-1300 K p/p° = 1 a 0,01 Počáteční složení (g)-fáze TMGa (10-3-10-2 mol) NH3 (10-3-10-1 mol) H2 (1 mol) Leitner J. et al.: Mater. Lett. 28 (1996) 197-201.

Systém Al-N-C-H Popis systému: Podmínky výpočtu: (g) – 26 složek ( l ) – Al (s) – Al(C,N), Al4C3, Al5C3N, C Podmínky výpočtu: T = 1373 K p/p° = 1 a 0,01 Počáteční složení (g)-fáze TMAl (10-5-10-1 mol) NH3 (10-5-10-1 mol) H2 (1 mol) Leitner J. et al.: phys. stat. sol. (c) 7 (2005) 2504-2507.

Tuhý roztok AlN-C Podmřížkový model Leitner J. et al.: phys. stat. sol. (c) 7 (2005) 2504-2507.

Směsné nitridy

Systém Ga-In-N-C-H Popis systému: Podmínky výpočtu: (g) – 14 složek ( l ) – (Ga,In) (s) – (Ga,In)N, C Podmínky výpočtu: T = 773-1173 K p/p° = 1 a 0,1 Počáteční složení (g)-fáze TMGa (10-3-10-2 mol) TMIn (10-3-10-2 mol) NH3 (10-3-10-1 mol) H2/N2 (1 mol) Leitner J. et al.: Mater. Lett. 35 (1998) 85-89.

Systém Al-Ga-In-N-C-H Leitner J. et al.: J. Cryst. Growth 267 (2004) 8-16.

Systém Al-Ga-In-N-C-H (pokračování) N2, V/III = 10000, xo(TMAIII) = 0.3333   p = 1 p = 0.1 p = 0.01 x(AIIIN) R(AIII)(%) 700 oC Al 0.334 1.80E-12 0.340 1.80E-11 0.500 1.60E-10 Ga 4.90E-03 0.339 0.05 0.496 0.65 In 0.333 0.19 0.321 5.38 0.004 99.2 800 oC 0.347 4.40E-10 0.505 4.20E-09 0.190 2.00E-08 0.346 0.21 0.492 2.7 0.381 38.5 0.307 11.4 0.003 99.4 0.000 100 900 oC 0.513 4.30E-08 0.704 4.40E-07 0.979 3.00E-06 0.483 5.8 0.296 57.9 0.021 97.9 Leitner J. et al.: J. Cryst. Growth 267 (2004) 8-16.

Systém Al-Ga-In-N-C-H (pokračování) Leitner J. et al.: J. Cryst. Growth 267 (2004) 8-16.