Cytologie I. Buněčná stěna, jádro, jadérko, chloroplasty, chromoplasty, antokyany, buněčné inkluze.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Laboratorní a terénní cvičení
Praktická cvičení z botaniky
Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Optika ČVUT FEL Sieger, 2012.
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
OBECNÁ BIOLOGIE MIKROSKOPOVÁNÍ
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
VY_32_INOVACE_Př-ž 6.,7.03 Anotace: Vzdělávací oblast: Buňka živočišná – stavba, činnost Autor: Ing. Jiří Jungmann Jazyk: přírodopis Očekávaný výstup:
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Mikroskopy příčné zvětšení objektivu příčné zvětšení okuláru
19. Zobrazování optickými soustavami
OPTIKA II.
Mikroskopické pozorování buněk cibule
60.1 Základy mikroskopování
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Buňka.
Modul: Klasifikace rostlinných pletiv podle tloušťky buněčné stěny
ROSTLINNÁ PLETIVA Krytosemenné rostliny mají na povrchu těla KRYCÍ PLETIVA = ty chrání vnitřek rostliny před vysycháním U nadzemních částí rostliny krycí.
HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech PLETIVO = soubor buněk stejného tvaru, stavby a funkce.
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA
Tematická oblast: Laboratorní a terénní cvičení Rostlinná pletiva I.
Rostlinná buňka Mgr. Helena Roubalová
Využití difrakce v praxi
Pozorování rostlinných buněk a jejich struktur
Optická mikroskopie Marek Vodrážka.
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: RISKUJ VY_inovace_32_PR6_10
Mikroskopické techniky
Ústav histologie a embryologie LF UP Olomouc
Uspořádání rostlinného těla
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
2. Laboratorní cvičení.
Pozorování krevních nátěrů
Základní struktura živých organismů
Základní struktura živých organismů
Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Základní pletiva – parenchym, kolenchym, sklerenchym
Krycí pletiva – epidermis, průduchy, rhizodermis, papily, trichomy
MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Buněčné inkluze, chromoplasty
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Plastidy.
Mikroskopy Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM ROSTLINNÁ PLETIVA.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
délka 1,2 m Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček Typy světelných mikroskopů.
Světlo, optické zobrazení - opakování
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
BUŇKA – základ všech živých organismů
   Živočišná buňka.
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Obecná zoologie - cvičení
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: ZÁKLADNÍ PROJEVY ŽIVOTA
Buněčná stěna, jádro, jadérko, leukoplasty, chloroplasty, antokyany
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Morfologie živočišných buněk
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Rostlinná buňka.
Preparát nativní – pozorování skutečného tvaru, pohybu
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
4. Buňky.
Pletiva a tkáně Petra Jůzlová.
Botanika Rostlinná Buňka.
Třída 3.B 3. hodina.
Botanika Autor: Mgr. Iva Hirschová VY_32_INOVACE_41_Buňka
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

Cytologie I. Buněčná stěna, jádro, jadérko, chloroplasty, chromoplasty, antokyany, buněčné inkluze

česnek cibule (Allium cepa) č. Alliaceae - česnekovité svrchní epidermis suknice cibule buněčná stěna, jádro, jadérko

Allium cepa, obj. 20×

Allium cepa, obj. 40×

ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) č. Oleaceae - olivovité subepidermální parenchymatické buňky oplodí ptačího zobu buněčná stěna, jádro, chloroplasty, antokyany ve vakuole změna barvy antokyanů se změnou pH Antokyany (z řeckého ἀνθός (ánthos) = květ, κυανός (kyanos) = ocelově modrý) jsou ve vodě rozpustné pigmenty ve vakuolách některých buněk. Patří ke flavonoidům, v rostlinách se vyskytují ve formě glykosidů, jejich aglykonová (necukerná) část se označuje jako antokyanidin. Barva se mění v závislosti na pH. Kyselé roztoky antokyanů bývají červené, neutrální fialové a zásadité modré. Antokyany mají značné rozšíření v přírodě. Zbarvují např. modře květy pomněnek, červeně květy máků či růží, dále jsou obsaženy v mnohých plodech (ptačí zob, černý rybíz aj.) v listech (červené zelí) apod. Změna reakce buněčné šťávy způsobuje u některých rostlin změnu barvy korunních lístků během vývoje květů.[zdroj?] U plicníku jsou v poupěti květy červené, při rozkvětu fialové a nakonec, obvykle po opylení, zmodrají. Tyto modré květy již opylovači nenavštěvují (barva květu tak může signalizovat i množství dostupného nektaru).

Ligustrum vulgare, obj. 40×

pámelník bílý (Symphoricarpos albus) č. Caprifoliaceae - zimolezovité subepidermální parenchymatické buňky oplodí pámelníku buněčná stěna, jádro, jadérko, leukoplasty 7

Symphoricarpos albus, obj. 40× 8

růže šípková (Rosa canina) č. Rosaceae - růžovité chromoplasty v subepidermálních parenchymatických buňkách plodu růže šípkové; drůzy

Rosa canina, obj. 40×

Rosa canina, obj. 40×

begónie (kysala) královská (Begonia rex) č. Begoniaceae - kysalovité příčný řez řapíkem listu; drůzy drůza: složený krystal štavelanu vápenatého víceméně kulovitého tvaru, z jehož povrchu vyčnívají jednotlivé krystaly 12

Begonia rex, obj. 40× 13

Begonia rex, obj. 40× 14

Begonia rex, obj. 40× 15

cibule kuchyňská (Allium cepa) č. Alliaceae - česnekovité svrchní epidermis zevních suknic cibule několik dní v 70% et-OH; (styloidy); šťavelan vápenatý 16

Allium cepa, obj. 20× 17

tradeskancie (voděnka, podénka, „blázen”) (Tradescantia sp. ) č tradeskancie (voděnka, podénka, „blázen”) (Tradescantia sp.) č. Commelinaceae - křížatkovité příčný řez stonkem šťavelan vápenatý; rafidy 18

Tradescantia sp., obj. 40× 19

Tradescantia sp., obj. 40× 20

kalibrace mikrofotografií (nákresů)

kalibrace mikrofotografií (nákresů) Objektiv Průměr zorného pole mikroskopu (μm) 4× 5 000 10× 2 000 20× 1 000 40× 500

kalibrace mikrofotografií (nákresů)

kalibrace mikrofotografií (nákresů)

Rozlišovací schopnost mikroskopu a= λ/(n×sin α) kde: a mřížková konstanta (prakticky vzdálenost dvou ještě rozlišitelných bodů) λ vlnová délka použitého světla n index lomu prostředí mezi čelem objektivu a krycím sklíčkem preparátu α úhel sevřený optickou osou mikroskopu a pláštěm kužele, v němž se nacházejí paprsky, které z daného místa preparátu mohou vystoupit a podílet se na zobrazení. a= λ/NA NA – numerická apertura objektivu

Seznam použitých rostlinných druhů ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare); subepidermální parenchymatické buňky oplodí; BS, chloroplasty, jádro pámelník bílý (Symphoricarpos albus); subepidermální parenchymatické buňky oplodí; BS, leukoplasty, jádro měřík příbuzný (Mnium affine); lístek; BS, chloroplasty růže šípková (Rosa canina); subepidermální parenchymatické buňky oplodí; BS, chromoplasty, drůzy česnek cibule (Allium cepa); epidermální buňky zevních suknic; styloidy begonie královská (Begonia rex); příčný řez řapíkem listu; drůzy voděnka (Tradescantia sp.); příčný řez stonkem; rafidy