Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 25. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: ŽÁBY (ANURA) – V. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů blatnicovitých žab. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit jejich ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_325

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace ŽÁBY (ANURA) – V. BLATNICE SKVRNITÁ

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICOVITÍ Mají svislou zorničku a vychlípitelný jazyk. Žijí hlavně v Asii, méně v Evropě a v Severní Americe. Evropské a americké druhy se zahrabávají. To jim umožňují patní hrboly na zadních nohách. Příklady: BLATNICE SKVRNITÁ

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICE SKVRNITÁ –Má zavalité tělo. –Je dlouhé 4 – 8 cm, samci jsou menší než samice. –Nohy jsou krátké. –Velké vystouplé oči mají svislou zorničku a černě síťovanou duhovku. –Ušní bubínek chybí. –Kůže je hladká s drobnými hrbolky.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICE SKVRNITÁ –Zajímavostí jsou velcí pulci. –Dorůstají do délky 10 – 18 cm. –Čerstvě metamorfované žabky jsou dlouhé jen 2,5 – 3,5 cm.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICE SKVRNITÁ –Blatnice žijí v nížinách a pahorkatinách s lehkými a sypkými půdami. –Přes den se zahrabávají až metr hluboko. –Podobně přečkávají zimu. –Aktivní jsou v noci. –Preferují vlhké a travnaté prostředí.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICE SKVRNITÁ –K rozmnožování vyhledávají menší vodní nádrže. –Samice omotává víceřadý provazec s vajíčky kolem vodní vegetace.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – V. BLATNICE SKVRNITÁ –V nebezpečí se blatnice rychle zahrabávají. –Mohou vylučovat také kožní sekret páchnoucí o česneku (viz také název blatnice česneková). –Mozaikovitě je rozšířena v celé ČR –Díky změnám v hospodaření v rybnících, používání pesticidů a změnám v krajině její počty klesají. Biotop blatnice na Opavsku. Rozšíření blatnice v ČR.

ZDROJE – LITERATURA DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN

ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Blatnice skvrnitá. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: ŠEVČÍK, Jan. Blatnice skvrnitá. In: Naturfoto.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: ŠEVČÍK, Jan. Blatnice skvrnitá. In: Naturfoto.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: ANDĚRA, Miloš. Blatnice skvrnitá. In: Naturfoto.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: MAREŠ, Lukáš. Blatnice skvrnitá. In: BioLib.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: DOMEK, Martin. Blatnice skvrnitá. In: BioLib.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: KUBAČKA, Milan. Za vzácnými živočichy Opavska - blatnice skvrnitá Pelobates fuscus. In: Natura-opava.org [online] [cit ]. Dostupné z: blatnice-skvrnita-pelobates-fuscus.html ŠANDERA Martin. (2013): Mapa rozšíření Pelobates fuscus v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Citováno Dostupné na: