Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE
Advertisements

Požární ochrana 2011 BJ13 - Speciální izolace
Geotechnický průzkum Vít Černý.
Ing. Martin Vyvážil, Ing. Vladan Prachař
CFD MODEL SNCR TECHNOLOGIE
V003 - „Navrhnout a ověřit nové neaplikované způsoby využití vedlejších energetických produktů pro ostatní odvětví průmyslu“ Dílčí cíl byl zaměřen na využití.
Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO
Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO
ÚSTAV MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ
VÝZKUMNÝ PROGRAM č.6 Experimentální ověřování nových technologických postupů u kovových materiálů s vyššími kvalitativními parametry. VÝZKUMNÝ PROGRAM.
VYUŽITÍ ODPRAŠKŮ PŘI VÝROBĚ a-SÁDRY Vysoké učení technické v Brně
Vypracovala: Barbora Volejníková Školitel: Ing. Štěpán Hovorka, Ph.D.
Jarní setkání těžařů Mikulov
Možnosti solidifikace nebezpečného odpadu z průmyslu
STUDIUM CHOVÁNÍ ESTERŮ KYSELINY KŘEMIČITÉ V ZÁSADITÉM PROSTŘEDÍ
Úpravy krmiv.
FAKULTA TECHNOLOGIE OCHRANY PROSTŘEDÍ Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Emisní charakteristiky vodíku se zemním plynem SEMESTRÁLNÍ PROJEKT.
Zplyňování odpadů v cementárně Prachovice
Progresivní technologie a systémy pro energetiku
DÚ I.1 Analýza podílu plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod VÚV T.G.M, v.v.i, pobočka Ostrava, Ing. Martin Durčák.
Práce geologa v terénu.
Institut ekonomiky a systému řízení Oddělení GIS
Autoři: Ing. Dominik Gazdič Prof. Ing. Marcela Fridrichová, CSc.
Nanokrystalické oxidy kovů Libor Libor Machala
Fixace těžkých kovů v geopolymerních materiálech
VLIV NETRADIČNÍCH SUROVIN NA VÝPAL PORTLANDSKÉHO SLÍNKU
Vývoj inovativní in-situ sanační technologie uplatňující mikrovlnný ohřev Ing. Jiří Kroužek Ing. Jiří Hendrych Ph.D., Ing. Jiří Sobek Ph.D., Ing. Daniel.
Vliv přídavku odpadního čedičového a odpadního skelného vlákna
Zpracování ocelárenských odprašků metodou stabilizace/solidifikace
Modelování čištění komunálních odpadních vod
Výzkumné projekty MŽP v oblasti odpadového hospodářství
Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO
Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI Výzkumná centra - 1M poskytovatel - MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY.
Petr Junek Laboratoř DPZ, Katedra mapování a kartografie
Dita Matesová, David Lehký, Zbyněk Keršner
Fotonické vlastnosti amorfních chalkogenidů Jakub Pilař Gymnázium Josefa Ressela Chrudim.
Projekt TRAWI Vyhodnocení dotazníkového šetření v ČR.
Základy chemických technologií 2014 TECHNOLOGIE…..ANEB JAK SE CO DĚLÁ CHEMICKÁ TECHNOLOGIE - SOUBOR CHEMICKÝCH METOD A POSTUPŮ, KTERÝMI SE REALIZUJE PŘEMĚNA.
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Návrh koncepce prostorového informačního systému památkového objektu.
ELEKTROTERMICKÉ PROCESY
Tavení k oddělení kovonosných a jalových částí vsázky do 2 nebo více
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název absolventské práce
Název školy Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace Autor Ing. Marie Varadyová Datum: duben 2012 Předmět: Zkoušení stavebních.
Využití odpadního materiálu z výroby minerální vlny do stavebních materiálů a produktů Ing. Ivana Chromková Ing. Pavel Leber Ing. Petr Bibora Ing. Jiří.
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Centrum výzkumu Řež s.r.o. Výzkum a vývoj v jaderné energetice Ján Milčák
Fyzikálně chemické analýza A. Dufka  Chemická analýza  Diferenční termická analýza (DTA)  Stanovení pH betonu ve výluhu  Rentgenová difrakční analýza.
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY FIE U ROMSKÝCH DĚTÍ PhDr. Anna Páchová, Ph.D. Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Sklo, keramika, stavební pojiva. Sklo Vzniká roztavením a opětovným ztuhnutím nerostných surovin Nemá pravidelnou krystalovou strukturu = je amorfní Pevný.
ČSN EN Výbušné atmosféry – Část 37: Neelektrická zařízení pro výbušné atmosféry – Neelektrické typy ochrany bezpečnou konstrukcí „c“, hlídání.
Požární ochrana 2015 BJ13 - Speciální izolace
Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží
Spektroskopie.
Úloha č. 5 - Koroze ocelových prvků – Zkouška solnou mlhou dle ČSN EN ISO 922 CJ007 – Trvanlivost stavebních materiálů Ing. Magdaléna Kociánová 2017.
Geologie lithia a historický exkurs do jeho poznání a těžby
Vysoká škola technická a ekonomická Ústav technicko-technologický
PROJEKT: Hodnocení průmyslových rizik
Co je MSO? proces vysokoteplotní likvidace organických odpadů
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338
VVI – nástroj ke zvýšení konkurenceschopnosti
V003 - „Navrhnout a ověřit nové neaplikované způsoby využití vedlejších energetických produktů pro ostatní odvětví průmyslu“ Dílčí cíl byl zaměřen na využití.
Základy slévárenské technologie a výroby odlitků
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_27-13
Presentation Title 1st September 2002
Stabilizace vápnem Lime Stabilization
Technologická zařízení na zpracování skleněného odpadu
Plánované rozšíření na dole Turów Podzimní setkání těžařů Seč, 14. – 16. listopadu 2018 Mgr. Petra Bachtíková odbor ochrany vod
Teplárenská struska a její využití jako náhrada drobného kameniva
Nízkoteplotní asfaltové směsi
Moderní postupy využití škváry ze ZEVO
Transkript prezentace:

Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO Kapitola 4 „Aplikace jílových sedimentů pro ušlechtilé stavební hmoty“ Jan Jelínek, Vladimír Slivka, Jiří Mališ, Tomáš Daněk VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI Výzkumná centra - 1M poskytovatel - MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Obsah kapitoly Úvod 4.1 Tepelně alterovaný materiál v odvalech Problematika využití hlušiny doprovázející těžbu uhlí jako potenciální druhotné suroviny pro výrobu hlinito-křemičitých žáruvzdorných ostřiv a plniv s uplatněním především v keramickém průmyslu; 4.1 Tepelně alterovaný materiál v odvalech 4.2 Lokality 4.2.1 Kladensko-rakovnická oblast 4.2.2 Ostravsko-karvinský revír 4.2.3 Severočeský hnědouhelný revír Princip vzniku záparů a endogenních požárů v odvalech; dosahované teploty v centrech endogenních požárů; šíření požárů v odvalech; popis kaustické přeměny jílových hornin; petrografická charakteristika antropogenních porcelanitů. 4.3 Odběr vzorků a makropetrografický popis 4.3.1 Tuchlovice 4.3.2 Ronna 4.3.3 Odra 4.3.4 Heřmanice 4.4 Použité analytické a experimentální metody 4.5 Výsledky a diskuse 4.6 Návrh využití antropogenních porcelanitů 4.7 Závěr

Odběry vzorků Nově vytvořený postup vzorkování, založený na principech určených normou ČSN 72 1152 Pozornost zaměřena na termicky modifikovaný materiál - makropetrografická klasifikace (Králík 1984). Určení místa maximální termické aktivity není možné - chybí dokumentace skládkového hospodářství, - nebyl prováděn monitoring endogenních požárů. Vzorky odebírány z povrchu odvalů, z erozních rýh a zářezů. Odběry vzorků z větších hloubek pomocí mechanizace není možné provést – nebezpečí zažehnutí endogenního požáru (viz odval Heřmanice, Odra).

Odběry vzorků Ostravská část OKR Vhodné lokality odval Dolu Heřmanice (17 mil. m3); odval Dolu Odra (3,75 mil. m3); odval Dolu Petr Bezruč (8 mil. m3). Heřmanice Odra Ema Šverma odval Dolu Šverma (5 / 0,32 mil. m3).

Odběry vzorků Kladenská pánev Vhodné lokality odval Ronna (2,1 mil. m3); odval Tuchlovice (18,3 mil. m3); odval V Němcích (5,2 mil. m3); odval U Jiřího (2,15 mil. m3).

Laboratorní výzkum Laboratorní výzkumu byl zaměřen na: komplexní stanovení chemického složení; mineralogického složení tepelně alterovaného materiálu. Použité analytické metody: chemického složení - vlnově disperzní rentgenfluorescenční spektrometr - WD XRF (Spectroscan MAKC GVII) složení minerálních fází - RTG difrakční prášková analýza (Seifert – FPM (Co katoda 0,179026 nm)

Laboratorní výzkum Výsledky laboratorního výzkumu: Chemické složení   Al2O3 SiO2 [%] Tuchlovice 26,12 62,31 Ronna 26,33 56,98 Odra 20,39 60,90 Heřmanice 20,58 61,24 Podle chemického složení zkoumaný materiál splňuje podmínky kladené na průmyslové ostřivo. Požadavky na křemenný šamot Druh žáruvzdorných hmot minerální složení produktu chemický obsah hlavních surovin použití Šamot křemenný mulit, cristobalit, tridymit, křemen 10-30% Al2O3 do 1670 ˚C Šamot jílový (normální) mulit 35-45% Al2O3 do 1750 ˚C Šamot vysoce hlinitý mulit, cristobalit, korund 45-60% Al2O3 do 1840 ˚C

Laboratorní výzkum Výsledky laboratorního výzkumu: Minerální složení   amorfní křemen mulit cordierit cristobalit hematit muskovit ostatní [%] Tuchlovice 41.47 24.36 6.32 1.18 1.72 1.46 12.35 11.9 Ronna 59.28 18.1 3.75 0.83 4.81 3.54 9.68 Odra 36.9 25.39 3.56 3.03 24.38 6.73 Heřmanice 22.7 26.83 2.11 1.64 1.84 3.29 33.1 7 Pro potřeby keramického průmyslu je nezbytné zájmový materiál zušlechtit.

Zušlechtění zájmového materiálu Metodický postup Metodický postup vychází z podmínek zjišťování fyzikálních a keramicko - technologických vlastností porcelanitů (Tománek 1959) a normou ČSN 72 1082 (Vypalovací zkoušky keramických surovin). Postup prací: Drcení a homogenizace; rozdělení vzorků na podsítné a nadsítné (0,063 mm); výpal jednotlivých vzorků na 900oC, 1100oC, 1250oC a 1400oC; zjištění minerálních fází pomocí RTG práškové difrakce; makropetrografický popis dílčích vypálených vzorků.

Zušlechtění zájmového materiálu Metodický postup postup prací byl testován na dvou referenčních vzorcích; experimentálně zjištěný postup byl ověřen na zbývajících vzorcích; výsledky byly statisticky vyhodnoceny.

Výsledky Výsledky testů: přítomnost alkálií a vyššího podílů oxidu železa způsobují tavení směsi při nižších teplotách, než uvádějí fázové diagramy - krystalizace mulitu při teplotách do 1100 °C; při výpalu na 1400 °C vzrůstá podíl mulitu již nepatrně; vyšší podíl oxidů železa způsobil ve vzorcích vypálených na 1400 °C značnou pórovitost případně roztavení vzorku; nejvhodnější teplota výpalu pro tvorbu mulitu je 1250 °C s prodlouženou dobou výpalu na 3 hodiny. Výpal: 400 °C/h 800 °C /h 1000 °C/h 1250 °C/h Výdrž: 3 h Ochlazení: samovolné chladnutí pece

Výsledky Minerální složení   amorfní křemen mulit cordierit cristobalit hematit muskovit ostatní [%] Tuchlovice 41.47 24.36 6.32 1.18 1.72 1.46 12.35 11.9 45.3 11.33 35.66 0.48 5.36 1.88 Ronna 59.28 18.1 3.75 0.83 4.81 3.54 9.68 40.22 6.59 38.98 0.3 9.12 4.54 0.24 Odra 36.9 25.39 3.56 3.03 24.38 6.73 62.24 5.25 26.47 0.47 5.58 Heřmanice 22.7 26.83 2.11 1.64 1.84 3.29 33.1 7 67.85 6.01 19.63 2.66 0.82 3.04 Po zušlechtění zkoumaný materiál splňuje podmínky kladené na ostřivo a plnivo do křemenného šamotu.

Návrh technologie odtěžování a likvidace odvalů jako ekologické zátěže Návrh využití Návrh technologie odtěžování a likvidace odvalů jako ekologické zátěže selektivní odtěžení termicky modifikovaného materiálu; drcení, mletí a homogenizace; tepelné zpracování v rotačních pecích při teplotě 1250 °C a snížené rychlosti posunu suroviny; drcení výsledné suroviny na požadovanou zrnitost.

Závěr Zhodnocení: Byly vybrány čtyři nejvhodnější odvaly. Předmětný materiál bez úpravy nesplňuje podmínky kladené na průmyslové ostřivo - je nutné jeho zušlechtění. Byl navržen a experimentálně vyzkoušen postup zušlechtění zájmového materiálu na úroveň parametrů průmyslově vyráběných ostřiv. Výzkumem byla prokázána vhodnost použití této zušlechtěné druhotné suroviny pro výrobu žáruvzdorných ostřiv a plniv. Byla navržena technologie odtěžování a průmyslového zušlechtění předmětných materiálů.

Kapitola 4 - Aplikace jílových sedimentů pro ušlechtilé stavební hmoty Děkuji za pozornost.