SÉROLOGICKÉ REAKCE reakce mezi antigenem a protilátkou význam in vivo

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Advertisements

Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
AUTOPROTILÁTKY V DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH IMUNOPATOLOGICKÝCH
Obranné vlastnosti krve
IMUNOCHEMIE.
K praktickému cvičení pro VLLM0421c
SÉROLOGICKÝ PRŮKAZ INFEKČNÍCH NEMOCÍ.
Rod Helicobacter r popsána spirální bakterie v žaludku
Detekce proteinů na preparátech Histochemie. Metody detekce – vazba cílového proteinu Imunologické; primární protilátky sekundární protilátky Imunologické;
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Metody s využitím reakce antigen-protilátka
Vyšetření specifické imunity
Virusneutralizace v diagnostice chřipkové infekce Martina Havlíčková.
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Laboratorní diagnostika
SOUČASNÁ DIAGNOSTIKA HERPETICKÝCH VIRŮ
Detekce spirochet Rod 1. Treponema pallidum – (syfilis) turbidimetrie, latexová aglutinace, elektrochemiluminiscence 2. Leptospira interrogans sensu lato.
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
Lékařská mikrobiologie ZDRL
Metody používané v klinické praxi
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Protokol č. Vyšetření slin na přítomnost antigenů krevních skupin
Krev SCHÉMATA, OBRÁZKY.
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Imunochemické metody řada metod založených na principu reakce:
Ústav klinické imunologie a alergologie
KREV - sanguis Olga Bürgerová. Cíle: Popsat krevní buňky Popsat krevní buňky Vysvětlit funkci Vysvětlit funkci.
Laboratorní diagnostika
Forenzní serologie.
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Serologické vyšetřovací metody
IMUNOESEJE.
Přednáška 2hod, ukončení : kolovium – psaní testu Teorie bude použita z odborných knih kombinovaná s vlastní praxí a zkušeností jednotlivých firem a s.
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Metody používané v klinické praxi
Pátráme po mikrobech Díl VIII. Reakce se značenými složkami
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Enzyme-Linked Immunosorbent Assay ELISA. Biochemická metoda Detekce protilátky (Ab) nebo antigenu (Ag) Historie: Radioimunoassay – použití radioaktivně.
Aglutinace. 1)Vysvětlete rozdíl mezi precipitací a aglutinací. 2)Uveďte příklady využití aglutinace. 3)Vysvětlete, co je aglutinace na nosičích, uveďte.
ÚVOD DO SEROLOGIE PRECIPITACE, AGLUTINACE
Laboratorní diagnostika
Vyšetření specifické imunity
Imunizace Serologické reakce II
Ústav klinické imunologie a alergologie
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Ústav klinické imunologie a alergologie
Ústav klinické imunologie a alergologie
Klinická virologie I (J12)
Pátráme po mikrobech Díl X. Reakce se značenými složkami
Serologické vyšetřovací metody
IMUNOFLUORESCENCE MUDr. Zita Trávníčková
Binax NOW detekce infekce Streptococcus pneumoniae v moči pomocí imunochromatografického kazetového testu.
IMUNOESEJE.
Pátráme po mikrobech Díl VIII. Komplemetfixační reakce
Laboratorní diagnostika
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Laboratorní diagnostika
Imunofluorescence Nepřímá Přímá slouží k průkazu protilátek (Ab)
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
SEROLOGICKÉ METODY.
Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky.
pro studenty PřF hlavně pro obor Obecná biologie Ondřej Zahradníček
Transkript prezentace:

SÉROLOGICKÉ REAKCE reakce mezi antigenem a protilátkou význam in vivo in vitro význam ochrana před opakovanou infekcí diagnostický průkaz infekce přímá diagnostika  detekce antigenu nepřímá diagnostika  detekce protilátek

posouzení časové fáze infekce provedení kvalitativní kvantitativní  titr protilátek a jeho dynamika posouzení časové fáze infekce třídy IgA IgM IgG IgE (význam u parazitárních infekcí)

Typy sérologických reakcí aglutinační precipitační komplementfixační neutralizační se značenými složkami enzymem fluorescenčním barvivem radioaktivním prvkem

Aglutinační reakce reakce korpuskulárního antigenu (aglutinogenu) se specifickou protilátkou (aglutininem) za vzniku komplexu (aglutinátu) přímá aglutinace - průkaz neznámých protilátek pomocí známého antigenu zpětná (sklíčková) - průkaz neznámého antigenu pomocí známého specifického hyperimunního séra (sérotypizace bakterií z epidemiologických důvodů, průkaz enteropatogenních kmenů Escherichia coli) nepřímá - na povrch korpuskulárního nosiče je navázán antigen koloidního charakteru nebo protilátka, nosičem může být např. erytrocyt, latexová částice.

Precipitační reakce reakce nekorpuskulárního antigenu (precipitogenu) se specifickou protilátkou (precipitinem) za vzniku komplexu (precipitátu).

Neutralizační reakce Protilátka brání některým biologickým účinkům antigenu, nutno tuto skutečnost dokázat na vhodném systému Průkaz antilyzinů – ASLO, antistreptolyzin O (protilátka) brání schopnosti streptolyzinu O (antigen) hemolyzovat přidané krvinky