BLANATÍ OBRATLOVCI - AMNIOTA třída : PLAZI - REPTILIA Plně adaptováni k suchozemskému způsobu života – zárodečné obaly, zrohovatělá pokožka. Aktivita závisí na teplotě okolního prostředí, jsou poikilotermní – s proměnlivou tělní teplotou.Rozlišujeme tři základní tělesné typy – ještěrkovitý – ještěrky, hatérie, krokodýlové, hadovitý – hadi a beznohé ještěrky, želvovitý – želvy.

Modelový živočich – Ještěrka obecná – Lacerta agilis – 20 cm,tělo protáhlé, válcovité,dva páry pětiprstých končetin s drápky.Zbarvení těla se může měnit - chromatofory kryt těla – pokožka produkuje rohovité šupiny. na rozdíl od kostěných šupin ryb ektodermální původ. šupina pokožka škára Pigmentové buňky ještěrka

Kostěné desky krokodýl Kůže je suchá, bez žláz, což znemožňuje kožní dýchání. Šupiny usnadňují hospodaření s teplem. Opotřebovaná pokožka se svléká po částech odíráním o vegetaci.Bývá nahrazena novou vrstvou pokožky. Hadí košilka

hadi – na bocích těla a hřbetě šupiny, na břiše příčné štítky želvy – mohutný rozvoj kožních kostí , které srůstají v krunýř, krytý rohovitými deskami. K hřbetní části krunýře –carapax –jsou připojena žebra a část páteře. Břišní část se nazývá plastron.

kostra – lebka- obdobná jako u obojživelníků,pohyblivě spojená s páteří.U hadů pohyblivé spojení čelistních kostí a patrových kostí –polykání kořisti vcelku.Asi pětina hadů má v horní čelisti vytvořeny jedové zuby které nasedají na jedovou žlázu. Jedové zuby jsou při zavřené tlamě sklopeny nazad , při otevřené tlamě se vztyčují. páteř– po prve vyvinut atlas a čepovec – umožňují otáčení hlavy.Páteř rozdělena na 8 obratlů krčních včetně atlasu a čepovce, hrudní a bederní obratle nesou žebra- 22. Prvních 5 párů jsou žebra pravá- nasedají na hrudní kost a tvoří hrudník, křížové obratle- 2, ocasní obratle- různý počet. U hadů není hrudní kost vyvinuta žebra jsou volná – to umožňuje polykání kořisti. Kostra končetin obdobná jako u obojživelníků. Kosti vřetenní a loketní a holenní a lýtková nejsou srostlé.

trávící soustava – V dutině ústní u ještěrky na konci rozeklaný jazyk,jím ohmatává okolní předměty, chemicky je analyzuje vkládáním jazýčku do Jacobsonova orgánu, lokalizovaného v jamce horního patra.Na čelistech drobné nerozlišené zoubky.Dále hltan, jícen, svalnatý žaludek,tenké střevo- přední oddíl dvanáctník ,do něho ústí vývody z jater a slinivky břišní.Následují další oddíly tenkého střeva,slepé střevo, tlusté střevo- je ukončeno kloakou a otvorem řitním. dýchací soustava – V dutině ústní se vyvinulo kostěné patro, které oddělilo dýchací cesty od dutiny ústní.Zcela nově se vytvořilo mezižeberní svalstvo, které umožňuje dýchání hrudním košem. Kožní dýchání zrohovatělá pokožka neumožňuje. Plíce jsou již vnitřně dělené – zvětšení plochy plic.U hadů dochází v důsledku protažení těla k redukci levé plíce.

krokodýl Chameleon had

cévní soustava – srdce má dvě předsíně a jednu komoru s neúplnou přepážkou / u krokodýlů úplná přepážka- 2 předsíně a 2 komory./Okysličená krev přitéká do levého oddílu komory, mísí se jen z části s krví odkysličenou ,přitékající do pravého oddílu.Břišní aorta se rozděluje na dvě chodby.Pravá je rozlehlejší a vede do těla okysličenou krev z levé části komory. Levá větev aorty je tenčí a vystupuje ze středu komory.Do těla vede smíšenou krev.Oba oblouky se spojují v hřbetní aortu.

nervová soustava – vyvinutější polokoule koncového mozku s náznaky tvořící se šedé kůry mozkové.V oblasti prdloužené míchy- ohyb mozku. smyslové orgány – kromě čichového ústrojí ještě vyvinut tzv. Jacobsonův orgán – analyzátor chemismu okolního prostředí.Lokalizován v horním patře dutiny ústní.Sluch- vnitřní a střední ucho-bubínek,vnější zvukovod.Jedna sluchová kost. Zrak – akomodace změnou tvaru čočky.Dvě pohyblivá víčka + mžurka.Oči hadů a gekonů mají víčka srostlá.

vylučovací soustava – párové pravé ledviny, močovody ústí do močového měchýře a ten do kloaky. rozmnožovací soustava – u samečků vychlípitelný zadní oddíl kloaky slouží jako kopulační orgán.Pohlavní dvojtvárnost – u samečků převládá na bocích těla barva zelená, u samiček hnědá. Samičky snáší v červnu do vlhké půdy na slunných místech 5 – 10 vajíček v kožovitém obalu.Ve vajíčku zárodečné obaly- seróza, amnion, allantois.Vývoj přímý. Kromě vejcorodých plazů známe i plazi vejcoživorodé – ovoviviparní - př. ještěrka živorodá, slepýš, užovka hladká.Tato adaptace umožňuje uvedeným druhům rozšíření do chladných oblastí. V chladném období roku upadají plazi do stavu strnulosti- i během dne, klesne-li teplota pod 8 stupňů.

taxonomie – koncem prvohor a v druhohorách - plazi převládajícími živočichy, žili na souši i ve vodním prostředí.Většina plazů vymřela bez vývojového pokračování.Theriodonti představují vývojový přechod k savcům a Thecodonti k ptákům.Recentní plazi se dělí na 4 podtřídy. podtřída - Hatérie – Rhynchocephalia Želvy – Testudinata Krokodýlové – Crocodylia Šupinatí – Squamata podtřída – Hatérie – Rhynchocephalia Jediný druh – hatérie novozélandská – Sphenodon punctatus – živá fosílie, přísná ochrana.Délka 70 cm,dračí hřeben, přes den žije v norách buřňáků, aktivní je v noci.Vývojové vztahy ke krytolebcům, temenní oko, dožívá se 100 let.

třída - PTÁCI - AVES Po rybách nejpočetnější třída obratlovců.Dokonale adaptováni k suchozemskému způsobu života.Vývojové pokračování plazů.Mají stálou a řízenou teplotu těla obvykle kolem 40 °C. Adaptováni k letu. Modelový živočich – holub domácí – Columba livia tvar těla –aerodynamický kryt těla – tenká kůže bez žláz, jedinou žlázou – žláza kostrční-zvaná biskup.Sekret vytlačují zobákem a roztírají po peří- ochrana proti promáčení, obzvláště vyvinutá u vodních ptáků.U některých druhů chybí – holub, papoušek.... Na hlavě rohovitý zobák , u kořene měkké ozobí.Zobák tvarován podle příjmu potravy.Rohovitými šupinami je krytý běhák na dolních končetinách.

Peří – je pokožkového původu Peří – je pokožkového původu.Vyrůstá na místech kůže zvaných pernice, místa , která jsou peřím pouze pokryta jsou nažiny. Ptáci mají dvojí peří – peří prachové – tepelná izolace, peří obrysové- kryje povrch těla, dodává tvar.Obrysové peří na ocase – pera rýdovací –funkce chybějícího ocasu, na křídlech – letky. Pravidelná výměna peří – pelichání

Prapor je tvořen větvemi s paprsky Prapor je tvořen větvemi s paprsky.Horní paprky směřující ke špičce pera jsou opatřeny háčky, které se uchycují na paprsky předcházející dolní řady.Proto pero- pružný útvar, umožňující let. kostra – lehká, pevná.Dlouhé kosti jsou pneumatizované.Páteř – krční část mimořádně pohyblivá, hrudní obratle nesou dvoudílná žebra, tvořící hrudní koš.Jeho součástí je mohutná je mohutná kost prsní, která u letců vybíhá v mohutný hřeben – úpon prsních létacích svalů.Obratle bederní a křížové srůstají s pánví v kostěný štít – synsacrum.V páteři za synsacrem následuje 6 ocasních obratlů a trnový pygostyl – vzniklý srůstem ostatních ocasních obratlů – úpon rýdovacích per.

lebka – čelisti vybíhají v bezzubý zobák. Přední končetina je přeměněná v křídlo- lopatkové pásmo-lopatka,klíční kost, /obě srostlé v tzv. sáňky/, mohutná kost krkavčí.Volná končetina – k. ramenní, loketní, vřetenní, k. zápěstní, záprstní, 3 prsty. Zadní končetina – pásmo kyčelní –k. kyčelní, sedací a stydká –srostlé v pánev, volná končetina – k. stehenní, k. holenní a lýtková- srůstají, zánartní kůstky,běhák-vzniklý srůstem nártních a záprstních kůstek Dolní končetina je čtyřprstá.

svalstvo – létací svaly jsou umístěny v trupu, do křídel jdou jen vazy svalstvo – létací svaly jsou umístěny v trupu, do křídel jdou jen vazy.Nejmohutnější je prsní létací sval, pozoruhodným svalem je musculus ambiens- umožňuje automatické sevření prstů při dosednutí na větev. trávící s. – dutina ústní ohraničená různě utvářeným zobákem, do dutiny ústní ústí několik slinných žláz, jazyk,hltan, jícen- rozšířen ve vole- mimořádně vyvinuto u semenožravých a rybožravých ptáků, žláznatý žaludek – chemický rozklad, svalnatý žaludek- mechanické zpracování, v něm někdy drobné kamínky.

Následuje krátké nerozlišené střevo, do jeho počátku ústí vývody z jater slinivky břišní.Před konečníkem se ptákům na střevě vychlipují dvě střeva slepá.Trubice končí kloakou, do ní ústí močovody a vývody pohlavních žláz.Výkaly jsou kašovité s bělavým povlakem kyseliny močové. Časté vylučování trusu – odlehčení před letem.

dýchací soustava – ze všech obratlovců nejvýkonnější dýchací soustava – ze všech obratlovců nejvýkonnější. Nosní otvory u kořene zobáku, hrtan, dlouhá průdušnice.V místě větvení na dvě průdušky hlasové ústrojí- syrinx. Ptačí plíce jsou malé, hustě větvené.Z nich vybíhá 1 nepárový a 4 párové plicní vaky.Zasahují i do dutých kostí.Dýchání v klidu – oddalování hrudní kosti od páteře a návrat do původní polohy. D.za letu – hrudní koš nepohyblivý -dýchání podmíněno máváním křídel.Zvednutí – pták nasává vzduch do vaků, při sklopení-vydech,Vzduch prochází plicemi dvakrát.Let -více energie, více kyslíku.Vzdušné vaky tělo i nadlehčují a ochlazují.

cévní soustava – srdce 2 předsíně a 2 komory cévní soustava – srdce 2 předsíně a 2 komory.Vyvinul se pravý aortální oblouk.Červené krvinky obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro.

vylučovací s. – párové ledviny, párové močovody, kloaka vylučovací s. – párové ledviny, párové močovody, kloaka. Ptáci nemají močový měchýř. Moč je zahušťována v kloace a jako kyselina močová tvoří bělavý povlak na trusu. nervová soustava – mozek – na rozdíl od savců se zvětšuje zejména vnitřní hmota bazálních ganglií – souvisí s instinktivním chováním.Velký je i mozeček. smyslové orgány – zrak – nejdokonalejší z obratlovců.Víčka + mžurka.Vidí barevně.Dvojí akomodace – změnou tvaru oční bulvy a změnou tvaru čočky. sluch – ucho vnější – zvukovod, střední – jedna sluchová kost, vnitřní- je vyvinut hlemýžď. rozmnožování – gonochoristé, oplození vnitřní. Samčí varlata jsou v období klidu malá šedá, v období před pářením se zvětší až 300 krát a zbělají. Samičky mají funkční pouze levý vaječník K oplození dochází ve vejcovodu, v jeho středním oddíle se obaluje bílkem a papírovou blánou a v nejnižší části hmotou tuhnoucí ve skořápku. Při snášení vzniká vzduchová komůrka.

HDŽ DDŽ Pravý oblouk aorty Zárodečný terčík Vzduch.komůrka Papírová bl.vnější a vnitřní DDŽ Pravý oblouk aorty

Taxonomie třída - PTÁCI podtřída - praptáci - praví ptáci

třída : SAVCI - MAMMALIA Vývojově nejpokročilejší strunatci.Primárně suchozemští,někteří sekundárně adaptováni k životu ve vodě.Stálá tělní teplota, nižší než ptáci. Vyvinuli se z plazů. tvar těla – závisí na prostředí.Tělo členěno na hlavu, trup a ocas. kryt těla – kůže pokožka zrohovatělá zárodečná škára pod škárou podkožní tukové vazivo Ze škáry vyrůstají chlupy, tvoří srst.Chlupy dvojího typu- podsada pesíky

Nemusí být vyvinuty oba typy př. jelen , prase – bez podsady krtek – bez pesíků V obličejové části – chlupy- hmatové vousy modifikace chlupů-štětiny, žíně, ostny Výměna srsti- línání Význam srsti- tepelná izolace,stálá tělní teplota, zbarvení umožňuje splynutí s terénem. V kůži savců jsou četné žlázy: potní –vylučování potu, termoregulace, pach zvířete mazové - maštění srsti pachové – slouží k vnitrodruhové i mezidruhové komunikaci,př. pižmové-bobr,předoční –jelen, anální- kunovité šelmy

mléčné- pro savce typické, mamma = prs, prsní žláza. Jsou to modifikované potní žlázy.Ústí na mléč- ných bradavkách, které vyrůstají ve dvou liniích. Bradavka je kryta lysou kůží.Žlázy jsou v čin- nosti jen po vylíhnutí mláďat. rohovité útvary pokožky- chlupy, drápy, nehty, kopyta, duté rohy. Parohy jelenovitých jsou kostěné. kostra – páteř –vždy 7 obratlů krčních- atlas čepovec + 5 dalších, obratle hrudní- na ně nasedají žebra, bederní obratle- žebra nemají, obratle křížové- srůstají v kost křížovou,obratle ocasní. žebra-pravá- pojí se chrupavkou na prsní kost - žebra nepravá – nedosahují k hrudní kosti lebka- má část mozkovou a část obličejovou.

přední končetina- pletenec lopatkový – lopatka zakrnělá krkavčí kost kost klíční volná končetina- k. ramenní,loketní, vřetenní, zápěstí,záprstí,prstní články zadní končetina – pletenec pánevní – pánevní kost- srostlá z kosti kyčelní, sedací a stydké. volná končetina – k. stehenní, čéška, k. holenní, k. lýtková, zánártí, nárt, články prstů. U ploutvonožců a kytovců končetiny změněny v ploutve. Svalstvo - velký počet rozmanitých svalů.Pro savce je charakteristický plochý sval bránice- odděluje dutinu hrudní a břišní.Podílí se na dýchání.Mezižeberní svaly- dýchací funkce, žvýkací svaly – zpracování potravy, podkožní ploché svaly- uvádějí do pohybu okrsky kůže, obličejové mimické svaly- šelmy, primáti.

trávící s. - ústa vně ohraničená pysky trávící s.- ústa vně ohraničená pysky. U savců následkem sání mléka vyvinuty svalnaté tváře.Strop ústní dutiny tvoří měkké a tvrdé patro.Pohyblivý jazyk.Ústí sem slinné žlázy.Sliny obsahují ptyalin- enzym štěpící polysacharidy. Chrup heterodentní-rozlišený na řezáky-incisivi, špičáky – canini, zuby třenové – premolares, a stoličky – molares. Charakteristiku chrupu vyjadřuje zubní vzorec - horní čelist dolní čelist Vzorec vyjadřuje pouze pravou polovinu chrupu. U většiny savců je chrup mléčný a trvalý klokan 3 0 1 4 veverka 1 0 2 3 krtek 3 1 4 3 zajíc 2 0 3 3 1 0 1 4 1 0 1 3 3 1 4 3 1 0 2 3

homodentní chrup - všechny zuby stejné – delfín u některých chrup zakrněl –chudozubí, velryby. V hltanu se kříží cesty trávící s dýchacími, následuje jícen,žaludek, dvanáctník- do něj - vývody z jater a slinivky břišní. Tenké střevo – funkce vstřebávání živin ,  tlusté střevo - vstřebávání vody.Konečník – nestrávené zbytky, ústí otvorem řitním. Na rozhraní tenkého a tlustého s. -střevo slepé.U býložravců v něm žijí bakterie rozkládající celulózu. DS – nozdry, nosohltan, chrupavčitý hrtan- mezi chrupavkami hlasivky - druhově charakteristické zvuky.Následuje průdušnice - větví se na dvě průdušky, ty na průdušinky zakončené plicními sklípky. jejich stěny jsou bohatě prokrvené vlásečnicemi.Tím mnohonásobně zvětšen vnitřní povrch plic. Hlavní dýchací svaly- svaly mezižeberní a bránice.

CS - stejná jako cs ptáků, ale levý kořen aorty CS - stejná jako cs ptáků, ale levý kořen aorty.Červené krvinky nejmenší ze všech obratlovců - bezjaderné.Krevní oběh se podílí na udržování tělesné teploty.Při poklesu teploty na kritickou mez se dostaví svalový třes.Při přehřátí se zapojí mechanismus ochlazování – pocení, sálání tepla vysoce prokrvenou kůží, dýchání s vyplazeným jazykem /psi/, mávání boltci /sloni/. VS – párové pravé ledviny.Moč z ledvin odváděna močovodem.Všichni savci mají močový měchýř. NS – rozvoj koncového mozku na povrchu je rozbrázděna šedá kůra mozková. Velký je i mozeček. V úzkém vztahu k ns. jsou žlázy s vnitřní sekrecí.

smyslové orgány – velký význam má čich – vyhledávání kořisti, zjištění útočníka, vyhledávání partnera. Čich nemají vyvinutý kytovci.Hmyzožravci,šelmy a kopytníci mají zachován Jacobsonův orgán. Jím vnímají hlavně pach říjných samic. Sluch- rozvoj vnějšího ucha se složitě tvarovaným a zpravidla pohyblivým boltcem.Ve středním uchu tři středoušní kůstky. Nejdokonalejší sluch - letouni a kytovci. Zrak – savci vidí barevně a velmi dobře - komorové pohyblivé oči.Čočka akomoduje. Šelmy a sudokopytníci - v cévnatce odrazovou vrstvu , zvyšující citlivost vidění při nedostatku světla.Mžurka zredukovaná na srpkovitou blanku ve vnitřním koutku oka.

rozmnožovací s. – gonochoristé rozmnožovací s. – gonochoristé.U samců párová varlata, v době říje klesají do šourku.Oplození vnitřní.Vaječníky samic svou polohu v dutině břišní nemění.Oplození ve vejcovodech, ústí do dělohy.V ní vzniká dočasný orgán placenta - zprostředkuje zárodku výživu, dýchání a vylučování.Placenta odchází z těla těsně po porodu.Pochva placentálních savců je nepárová. Taxonomie:třída : MAMMALIA - SAVCI podtřída : VEJCORODÍ Znaky plazů-snáší vejce v pergamenové bláně, krkavčí kost, zobákovité čelisti, kloaka,tělní teplota 26-35 stupňů C - kolísá Znaky savců- srst, mléčné žlázy- vývody nekončí na bradavkách,ale na mléčných políčkách na břiše-mláďata mléko olizují z chlupů, kloaka.....