Písně kosmické “Jen bychom rádi věděli,” vrch hlavy poulí zraky, “jsou li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!” Heinrich Hertz (1857-1894) Jan Neruda (1834-1891) Karl Jansky (1905-1950)

Dlouhé vlny (0.1 – 0.3 MHz) Střední vlny (0.3 – 3 MHz) Krátké vlny (3 – 30 MHz) VKV - FM pásmo (30 MHz – 30 GHz) VHF, UHF, SHF, EHF

Rádiové okno vesmíru dokořán

Možnosti malého rádiového dalekohledu Pozorovat rádiové bouře Jupiteru Sledovat činnost roje meteorů Pozorovat sluneční erupce a polární záři Detekovat pulsary s využitím techniky DSP Hledání HEP z galaktického centra Navázat spojení s družicí Hledání rádiového protějšku gama záblesku Pokecat s E.T.

Projekt Potřebné zařízení Zkušenosti Bouře na Jupiteru přijímač a anténa (18-24) MHz minimální Aktivita Sluneční činnosti přijímač a anténa , VHF pásmo minimální Studium meteorů přijímač a anténa , VHF pásmo minimální Detekce pulsarů VHF/UHF přijímač a kvalitní anténu střední Interferometrie, mapování širokopásmový přijímač a antény střední SETI mikrovlný přijímač a kvalitní anténu střední

Meteory Vznik Ionizované stopy ve výšce asi 80 až 100 km Vzdálenost vysílače >> 400 km Pásmo VHF Anténa: Obyčejný dipól či typ Yagi s odpovídající délkou

Meteory Vysílač TV Bukurešť Nosná frekvence 59.250 MHz Vysílací výkon 150 kW Přijímač AR 8200, SSB mod Přijímač ICOM PCR100, AM mod Obecně platí Síla signálu ~ l3 Trvání signálu ~ l2

Konstrukce anteny YAGI l= c / f

Sluneční aktivita Slunce je jedním z nejvýznamnějších elektromagnetických zářičů v našem okolí. Září prakticky ve všech oborech Rádiová vzplanutí Rádiové bouře Zvolená frekvence 20.15 MHz Anténa typu Yagi

Bouře na Jupiteru Rádiové záření netepelného důvodu v rozsahu (5 – 40) MHz. Poprvé objeveno v roce 1955 F. Burkem, F. Franklinem Délka trvání bouře ~ minuty až hodiny Původ: Intenzivní synchotronové záření v důsledku interakce nabitých částic a magnetického pole Jupiteru. Aktivní oblasti a měsíc Io CML III Fáze Io Io-A 200°-290° 195°-265° Io-B 90°-200° 75°-105° Io-C 290°-10° 225°-250° …

Předpovědi radiových bouří na Jupiteru: http://www.astro.ufl.edu/radioobs.html

Polární záře Emise v oblasti dlouhých vln ( 20 – 500 ) kHz Zvýšený šum v době polárních září také v oblasti ~ 10 MHz

Detekce pulsarů Dominanta velkých radioteleskopů Příliš slabý signál Lze detekovat i malým radioteleskopem ! Objevitelka signálu z vesmíru Jocellyn Bellová v době studií

Detekce pulsarů

Detekce pulsarů Pulsar Vela PSR 0833 Frekvence 410 MHz Perioda 0.089 sekund

Zdroje a komentáře www.radiosky.com www.nitehawk.com/rasmit http://fringes.org http://home.earthlink.net/~jcmannone/id7.html http://radiojove.gsfc.nasa.gov/