Systém HLA a prezentace antigenu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obranné vlastnosti krve
Advertisements

Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Základní imunitní mechanismy
SPECIFICKÁ BUNĚČNÁ IMUNITA.
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mechanismy nespecifické imunity
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
Přehled imunologie.
Mechanismy specifické imunity
Obecná endokrinologie
Základy přírodních věd
HLA systém (MHC glykoproteiny)
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Biologie parazitismu IV
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
HLA systém (MHC glykoproteiny)
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Způsoby mezibuněčné komunikace
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Protiinfekční imunita 2
Molekulární biotechnologie č.6b Zvýšení produkce rekombinatního proteinu.
Histokompatibilní systém
Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, PhD.
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Nespecifické složky M. Průcha
IMUNODEFICIENCE ANNA ŠEDIVÁ. Evoluce imunity procaryota, bakterie 1.5 eucaryota 0.5 mnohobuněčné organismy miliardy let.
Kožní a slizniční imunitní systém
Obecná endokrinologie
T lymfocyty Jan Novák.
Imunogenetika Marie Černá
Stavba lidského těla.
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Imunologie Martin Liška.
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Buněčná signalizace Úvod Základní typy signálních drah Imunologie.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
9. HLA systém (třídy, funkce, polymorfismus, typizace). 10. Vazba peptidů s MHC a antigenní prezentace (mechanismus, význam). 11. T lymfocyty (vývoj, selekce,
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol.
Imunologie a alergologie
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
HLA systém, antigen-prezentující buňky, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
HLA - systém Marcela Vlková.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Autoimunita, příčiny ztráty imunitní tolerance
Systém HLA a prezentace antigenu
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Protinádorová imunita, transplantace
Protinádorová imunita, transplantace
Transkript prezentace:

Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace antigenu

HLA - vývoj imunity HLA jsou membránové glykoproteiny, které představují vrchol organizace fungování imunitního systému ve vývoji imunitního systému se objevují až u obratlovců

Evoluce imunity mechanismy rozpoznání vlastních komponent a určité možnosti obrany organismu nacházíme i u velmi jednoduchých organismů miliardy let 4.5 3.5 procaryota, bakterie 1.5 eukaryota 0.5 mnohobuněčné org.

Evoluce imunity ve vývoji druhů procaryota restrikční endonukleázy zničí cizí DNA vlastní DNA je chráněna metylací enzymů bezobratlí mechanismy rozpoznání vlastních struktur hojení ran, adhes, agregace buněk, fagocytóza antimikrobiální látky, lektiny, lysozym obratlovci lymfatické tkáně disperzní - ryby a obojživelníci lymfatické orgány - savci histokompatibilní komplex imunoglobuliny a buňky imunitního systému

HLA - MHC HLA molekuly jsou zodpovědné za histokompatibilitu - slučitelnost tkání kombinace HLA molekul je unikátní u každého jedince jediný příklad shody HLA molekul představují jednova- ječná dvojčata HLA molekuly jsou zodpovědné za odvržení transplantátu histokompatibilní molekuly v této situaci fungují jako antigeny, které vyvolají imunitní odpověď zaměřenou na odvržení štěpu v této souvislosti se tyto molekuly nazývají transplantační či histokompatibilní antigeny .

struktura HLA molekul HLA molekuly se dělí na 2 hlavní třídy, a to HLA molekuly I. a II. třídy HLA molekuly obou tříd jsou glykoproteiny, heterodimery, složené ze dvou řetezců, z nichž alespoň jeden je polymorfní struktura HLA molekul obou tříd umožňuje vazbu antigenu a kontakt s receptory T lymfocytů

HLA molekuly I. třídy HLA molekuly I. třídy se skládají ze 3 částí transmembránový glykoprotein, nazývaný těžký řetězec, který má transmembránovou část a 3 domény extracelulární, nazývané a1, a2 a a3. a1, a2 domény jsou polymorfní částí HLA molekuly I. třídy tyto domény mají uspořádání, které umožňuje vazbu antigenního peptidu těžký řetězec je nekovalentně spojen s b2mikroglobulinem, nepolymorfním řetezcem HLA molekuly I. třídy třetí součástí HLA molekuly je peptid, vázající se do vazebného místa tvořeného a1a a2 doménou

struktura HLA molekul I. třídy HLA molekuly I. třídy se skládají z těžkého a řetezce b-2 microglobulinu peptidu

HLA A,B,C Lidé mají na povrchu svých buněk 3 druhy klasických HLA molekul I. třídy, nazývané HLA-A, HLA-B, a HLA-C. Tyto typy se liší pouze složením svého těžkého řetězce, b2 mikroglobulin je stejný. HLA molekuly I. třídy jsou exprimovány na všech jaderných buňkách těla. HLA I.třídy nejsou exprimovány na erytrocytech, téměř nebo v nepatrné míře jsou exprimovány na buňkách CNS. Geny kódující těžké řetězce HLA molekul I. třídy se nacházejí na 6. chromozomu v oblasti MHC.

HLA molekuly II. třídy HLA molekuly II. třídy se skládají z dvou transmembránových gylkoproteinů, nazývaných a a b řetězec. Oba dva řetězce jsou polymorfní. HLA molekuly II. třídy se nacházejí ve 3 typech, pojmenovaných HLA DR, DP a DQ. Tyto molekuly jsou kódovány geny na 6 chromozomu, v oblasti HLA D. Molekuly HLA II. třídy jsou exprimovány velmi omezeně na buňkách prezentujících antigen. Exprese HLA II. třídy je indukovatelná, při zánětu je mohutně stimulována.

Struktura HLA molekul II. třídy HLA molekuly II. třídy se skládají ze 2 polymofrních, transmembránových řetězců a navázaného peptidu.

Struktura HLA molekul I. a II.třídy HLA I. třídy HLA II.třídy

HLA a peptidy antigenní peptidy ve vazebných místech HLA molekul I.třídy II.třídy

HLA geny chromozom 6 HLA oblast D HLA III.třídy B C E A G F DP DQ DR mezi HLA III.třídy patří složky komplementu, TNF, HSP a další HLA DR je polymorfní pouze beta řetězec

HLA haplotypy Haplotyp je kombinace alel každého HLA locusu na jednotlivém chromozomu. U HLA molekul I. třídy dědíme každý ze 3 typů těžkých řetězců od každého rodiče. Každý, pokud není homozygotní pro některou z alel, tedy exprimuje na svých buňkách 6 různých typů HLA molekul I. třídy. A B C A B C A B C A B C A B C A B C

HLA polymorfismus Geny HLA jsou nejvíce polymorfní ze všech známých systémů. V současné době jsou známy desítky alelických variant každého typu. Z těchto variant každý dědí v každém typu 2 alely, což dohromady tvoří tisíce možných kombinací. Diverzita je patrná na příkladu studie HLA typizace 1000 dárců krve, provedené v USA. Typizace byla provedena pouze pro HLA A a B. u více než poloviny byl nalezen unikátní HLA haplotyp 111 dárců mělo takový haplotyp u HLA A a B, že jej sdíleli pouze s 1 osobou v celé skupině nejčastější haplotyp (HLA-A1, HLA-A3, HLA-B7, and HLA-B8) byl v celé skupině nalezen u 11 dárců

HLA typizace Sekvence lidského MHC systému je nyní kompletně známa. Konsortium laboratoří oznámilo v říjnovém čísle Nature v roce 1999 dokončení sekvence 3,673,800 nukleotidů na chromozomu 6, ze kterých se skládá MHC systém a kde jsou zahrnuty i další geny s důležitou funkcí v reakcích imunitního systému.

HLA a prezentace antigenu Histokompatibilní antigeny byly objeveny díky své úloze v transplantačních reakcích. Základní funkcí HLA molekul však je prezentace antigenu, který je v této souvislosti rozpoznáván T lymfocyty.

Imunitní systém obecné obranné mechanismy vrozená imunita TCD4 B TCD8 plasm.b. obecné obranné mechanismy vrozená imunita získaná imunita

HLA a antigeny antigeny, které jsou předkládány imunitnímu systému v kontextu s HLA molekulami, pocházejí jednak z extracelulárního prostředí, tak zvané vnější antigeny, jednak jsou lokalizovány uvnitř buňky, tak zvané vnitřní antigeny. povaha vnitřních a vnějších antigenů se výrazně liší, každý indukuje zcela jiný typ imunitní reakce vnitřní antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA I. třídy vnější antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA II. třídy

Prezentace antigenu Antigeny jsou molekuly, které vyvolají imunitní odpověď. Antigeny jsou většinou proteiny či glykoproteiny, nebo polysacharidy. Antigeny pocházející z vnějšího prostředí se do organismu dostanou přes gastrointestinální trakt, respirační trakt, kůži nebo arteficiálně např. injekčně. Antigeny vnitřní se nacházejí přímo v buňkách, může se jednat např. o proteiny kódované virovými geny nebo proteiny kódované mutovanými geny v nádorově změněných buňkách.

Antigen prezentující buňky a T lymfocyty K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu. prezentace exogenního antigenu HLA II.třídy antigen TCR CD4 T lymfocyt APC lysozom ER, Golgi

Antigen prezentující buňky a T lymfocyty HLA I.třídy antigen TCR CD8 T lymfocyt APC ER, Golgi K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu. prezentace endogenního antigenu

Exogenní antigeny Exogenní antigeny jsou zpracovány profesionálními antigen prezentujícími buňkami. Mezi tyto buňky patří fagocytující buňky - makrofágy, dendritické buňky B lymfocyty Všechny tyto buňky exprimují HLA II. třídy.

Zpracování exogenních antigenů antigen se do buňky dostává endocytózou je zpracován v endocytárním kompartementu buňky zde je degradován na fragmenty ve stejném kompartmentu je navázán na HLA molekulu II. třídy jako komplex je vystaven na povrchu buňky komplex HLA II. třídy a antigenu je rozpozán CD4+ lymfocyty

Cesta zpracování exogenních antigenů s HLA molekulami II. třídy CD4+ Cesta zpracování exogenních antigenů s HLA molekulami II. třídy Komplex HLA molekuly II. třídy a antigenu se tvoří v endosomálním kompartmentu buňky v několika krocích HLA molekula II. třídy je tvořena v endoplasmatickém retikulu z 2 řetězců v ER je stabilizována invariatním řetězcem tento komplex putuje do Golgi aparátu a do endosomů zde je invariatní řetězec aktivně odstraněn působením HLA DM antigen je vložen do vazebného místa HLA molekuly II. třídy komplex HLA a antigenu putuje na povrch buňky komplex HLA-antigen je v této souvislosti rozpoznán CD4 pozitivním lymfocytem APC endozom Golgi ER

Endogenní antigeny Antigeny jsou proteiny vznikající uvnitř buněk. Antigeny jsou degradovány na peptidy v cytoplasmě za pomoci proteazomu vybrané peptidy jsou aktivně transportovány do endoplasmatického retikula činností struktury zvané TAP (transport associated protein) v endoplasmatickém retikulu se formuje komplex HLA a řetězce, b2 mikroglobulinu a antigenu tento komplex HLA I.třídy a antigenu putuje buňkou přes Golgiho aparát na povrch zde je připraven na kontakt s CD8+ lymfocytem buňka je CD8+ lymfocytem zničena

Endogenní cesta prezentace antigenu HLA antigeny I. třídy jsou exprimovány na všech jaderných buňkách komplex HLA I. třídy a antigenu se skládá z a řetězce b2mikroglobulinu endogenního antigenu na povrchu buňky se setkává s CD8+lymfocytem

TAP Transport associated protein - TAP je struktura zodpovědná za přenos antigenních peptidů z cytoplasmy do endoplasmatického retikula. proteiny jsou v cytoplasmě degradovány proteazomem na peptidy peptidy jsou zachyceny TAP a transportovány do ER v ER jsou tyto peptidy spojeny s HLA I. třídy a transportovány přes Golgiho aparát na povrch buňky . proteazom TAP

Cesty zpracování antigenu endogenní antigeny, HLA I.třídy exogenní antigeny, HLA II.třídy

CD4 T lymfocyt B lymfocyt B lymfocyty B lymfocyty zpracovávají antigen exogenní cestou ve spojení s HLA molekulami II. třídy. Proces zpracování antigenu se však v některých zásadních bodech liší od cesty využívané fagocytujícími buňkami.

B lymfocyt BCR B buňky zachycují antigeny procesem receptorem mediovanou endocytózou B buňky mohou touto cestou zachytit exogenní antigeny s vysokou afinitou další kroky jsou shodné s exogenní cestou prezentace antigenu zúčastněná CD4+ buňka sekretuje cytokiny tím je B lymfocyt aktivován a produkuje odpovídající protilátky

Protilátky produkce protilátek B lymfocyt CD4 cytokiny T lymfocyt plasmatická buňka Protilátky CD4 T lymfocyt B lymfocyt produkce protilátek cytokiny

Signální cesty, aktivace buněk CD3 iontové kanály signální cesty fosforylace proteinů proteinkinázy APC T lymfocyt

Souhrn- cesty prezentace antigenu CD4 T lymfocyt B lymfocyt HLA I.třídy antigen TCR CD8 T lymfocyt APC ER, Golgi HLA II.třídy antigen TCR CD4 T lymfocyt APC lysozom ER, Golgi HLA II.třídy antigen TCR endogenní exogenní B lymfocyty destrukce buňky rozvoj imunitní odpovědi sekrece protilátek

Polarizace T buněčné odpovědi