ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY Biorytmy člověka 11 ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY Biorytmy člověka 11 Mgr. Andrea Ptáčková www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál popisuje problematiku biorytmů u člověka. Vysvětluje význam denního, měsíčního a ročního cyklu pro život člověka. Musí být doplněn výkladem. Autor Mgr. Andrea Ptáčková (Autor) Jazyk Čeština Očekávaný výstup 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Biorytmus, cirkadiánní, lunární, cirkanuánní cyklus Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí materiálů pro výuku předmětu Základy zdravotní výchovy ve 2. ročníku

DEFINICE POJMŮ Biorytmus pochází z řečtiny: bios = život rhythmos = pravidelný pohyb . Jedná se o děj, který se opakovaně (cyklicky) objevuje u živého organizmu s určitou pravidelností.

ÚVODEM… … navzdory všem výdobytkům moderní doby jsme stále součástí přírody (přírodního dění), které nás ovlivňuje, a to i přes naše snahy vytrhnout se z jejího působení. Příkladem je třeba zasahování do přirozeného procesu stárnutí plastickými operacemi, „ponocování“ v hodinách, kdy bychom měli spát, dovolené u moře v zimních měsících apod.

ÚVODEM… Člověk má v sobě zabudované "hodiny", které podle pravidel v krátkých i dlouhých intervalech aktivují nebo tlumí činnost orgánů i psychickou výkonnost. řízení těchto "hodin" sídlí v mozku 1

DÉLKA CYKLU Délka biologického cyklu může být rozdílná může trvat hodiny, dny, týdny…

DÉLKA CYKLU Pro člověka je nejtypičtější: denní cyklus (cirkadiánní = diurnální) – trvající 20- 28 hodin měsíční cyklus – trvající přibližně 28 dní roční cyklus (nazývaný též cirkanuánní ).

1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA = biologický rytmus trvající přibližně 1 den (20-28 hodin) (lat. circa = přibližně, dies = den). rytmus bdění a spánku jedná se o pravidelně se opakující změny fyziologických funkcí, např. tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod. většina lidí spí jednofázově kolem 8 hodin denně, stav bdělosti tedy trvá přibližně 16 hodin Cirkadiánní rytmy lze pozorovat u celé řady organismů - například některé rostliny na noc zavírají své květy, a to i v případě, že jsou umístěny v temné místnosti.

1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA Cirkadiánní rytmus se u jednotlivých lidí liší "skřivani", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách3] 2

ŘÍZENÍ CIRKADIÁNNÍHO RYTMU U člověka jsou řízeny párovými suprachiasmatickými jádry, nacházejícími se v předním hypotalamu Hypotalamus má přímé propojení se sítnicí, dostává tak informaci o světle vnějšího okolí → poté stimuluje epifýzu (šišinka, podvěsek mozkový) k produkci melatoninu („hormon noci“)→ vzestup jeho hladiny je spojen s nutkáním ke spánku Ranní světlo naopak produkci melatoninu snižuje a my se probouzíme

2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA = měsíční cyklus → pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus, tj. nejčastěji od novu do novu, přibližně 29,5 dne O vlivu Měsíce už věděli dávno; vypozorovali, že chování zvířat a rostlin, kvalita dřeva a vlasů nebo příliv a odliv podléhají vlivu Měsíce. 3

2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA lunární cyklus hraje nejsilnější roli v oblasti sexuality. v závislosti na něm ženy menstruují a rodí např. v době ovulace mají ženy největší vnímavost pro mužské feromony a mužům se během novoluní zvyšuje hladina testosteronu v krvi

3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA = roční cyklus (založený na vzájemném pohybu Slunce a Země) = střídání ročních období 12 měsíců (měsíčních cyklů) má celkem 354 dní, rok jich má však 365. Tento rozdíl více než 11 dní způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11dní. roční cyklus není slučitelný s přirozenou délkou měsíčního cyklu, takže délky jeho 12 měsíců jsou dány dohodou.

3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA Význam pro člověka: Jaro a léto: více světla vede člověka k větší aktivitě, pohybu, kratší době spánku; lehčí strava je v tomto období je také typická Podzim: tělo si dělá „rezervy“ na zimu (např. přibírání na váze) Zima: méně světla a chladné počasí vybízí spíše k odpočinku a čerpání z nahromaděných zdrojů

ZÁVĚREM…   Jestliže dokážeme rozpoznat a respektovat pravidelnost našich biologických pochodů v organismu i v přírodě kolem nás, výrazně posílíme své zdraví!

Zdroje obrázků: Cerebral vascular territories midline.svg [online]. 2010 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cerebral_vascular_territories_midline.svg WILDEMANN, Alexander. Sova.svg [online]. 2006 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sova.svg KALISTA, Lukáš. Mesic.jpg [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mesic.jpg

ZDROJE: TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Avicenum, 1994. ISBN 80-7169-036-8. LANGMEIER. Základy lékařské fyziologie. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-802-4725-260. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86297-05-5. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2000. ISBN 80-85912-38-4.