Pří_181_Rozmanitosti přírody_Prase divoké Autor: Mgr. Eliška Galíková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Prase divoké Pří_181_Rozmanitosti přírody_Prase divoké Autor: Mgr. Eliška Galíková Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen k seznámení žáků s prasetem divokým. Materiál rozvíjí nově získané vědomosti a dovednosti žáků o praseti divokém. Je určen pro předmět přírodověda a ročník čtvrtý. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: ČLOVĚK A JEHO SVĚT, Přírodověda pro 4. ročník. Štiková, Věra. NOVÁ ŠKOLA, s.r.o., 2010. ISBN 978–80–7289–211–2.

Prase divoké Základní údaje Počet mláďat: mladé bachyně 2–4 selata, starší bachyně 4-8 selat Jméno: prase Třída: savci Řád: sudokopytníci Čeleď: prasatovití Rod: prase

Popis V myslivecké praxi se spíše používá název černá zvěř. Prase divoké je rozšířeno téměř v celé Evropě, chybí jen ve vysokohorských polohách. Prase divoké je poměrně velký sudokopytník. Dospělí samci dorůstají 120 - 180 cm a v kohoutku měří 55 - 100 cm. Jejich hmotnost je značně různorodá a v jednotlivých oblastech se viditelně liší. V průměru však činí 50 - 90 kg.

Vzhledem k poměru těla má prase divoké nápadně velkou hlavu a relativně krátké končetiny. Jeho srst je tvořená hustými štětinami, které ho chrání před nepříznivými vlivy. Její zbarvení kolísá mezi tmavošedou přes hnědou až k černé. Během zimy je srst výrazněji hustší a tmavší. Selata jsou zpočátku hnědá a světle pruhovaná. 

Mezi další nápadné znaky prasete divokého patří jeho čtyři výrazné trojhranné špičáky, jež se při dorůstání zahýbají vzhůru. Slouží hlavně jako účinná zbraň při soubojích. U samců dorůstají obvykle 20 cm. Prase divoké má skvěle vyvinutý čich a sluch, jeho nejhůře vyvinutým smyslem je zrak. Prase divoké při bahenní koupeli

Prase divoké – neboli černá zvěř je společenská Prase divoké – neboli černá zvěř je společenská. Sdružuje se po většinu roku do početných tlup. Prase divoké má v oblibě bahnitá místa. Rypákem vyrývá kořínky hlízy, vyhledává lesní plody, požírá larvy hmyzu, obojživelníky i hraboše. Je všežravec.

Potrava Mlok skvrnitý Skokan hnědý Rosnička zelená

Rozmnožování Samci prasete divokého se nazývají kanci, samice se označují jako bachyně, mláďata jako selata. Samice je březí 114 - 118 dnů. Ve střední Evropě vychází většina vrhů na období od března do května. Bachyně se selaty

Těsně před vrhem se samice odpojuje od své skupiny a zpět se k ní připojuje až v době, kdy jsou již selata odrostlá. Selatům bachyně předem připraví vystlané lože. Počet selat v jednom vrhu je různý. Nejmladší bachyně mají 2-4 selata, starší 4-8 selat. Bachyně se stará o selata sama. Velmi statečně je brání, a to i před lidmi.

Lov Černá neboli rytířská zvěř, jak prase divoké nazývají myslivci, patřilo odedávna k oblíbené lovné zvěři. Doklady o jeho lovu v podobě jeskynních maleb známe již z paleolitu. Ve starém Římě bylo kančí maso oblíbeným pokrmem na hostinách.

Lov na černou a jelení zvěř, obvykle ve formě jezdecké štvanice se smečkou psů, byl oblíbenou zábavou šlechty v evropském středověku. Náruživě se mu věnovali i čeští králové  Václav I. a Václav IV. Lov na kance byl nebezpečný, výjimkou při něm nebylo ani usmrcení lovce poraněným zvířetem.

V současnosti je prase divoké v České republice nejoblíbenější a nejvíce lovený druh srstnaté zvěře. Loví se většinou na čekané nebo při společných naháňkách. Zatímco dospělá prasata je povoleno lovit pouze od 1. 8. do 31. 12., lov selat je možno provádět celoročně.

Opakování Nazývá se prase divoké v myslivecké praxi černá zvěř? ANO NE Má prase divoké nejlépe vyvinutý zrak? ANO NE

Opakování a) telata b) selata c) jehňata Jak se nazývají mláďata prasete divokého? a) telata b) selata c) jehňata

Opakování a) hnědá, světle pruhovaná b) šedá c) černá Jaké mají zbarvení mláďata prasete divokého? a) hnědá, světle pruhovaná b) šedá c) černá

Opakování Jaká je bachyně máma: a) o selata se nestará b) stará se o selata sama, statečně je brání c) zůstane s nimi po celý život

Zdroje Základy myslivosti, C. Rakušan a kolektiv, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1987. ISBN 07 – 131 - 88 ČLOVĚK A JEHO SVĚT, Přírodověda pro 4. ročník. Štiková, Věra. NOVÁ ŠKOLA, s.r.o., 2010. ISBN 978–80–7289–211–2. Prase divoke.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18.2.2011 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prase_divoke.jpg Wild Boar Habbitat 3.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 19.1.2008 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wild_Boar_Habbitat_3.jpg Frischlinge mit Bachen.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 20.2.2006 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Frischlinge_mit_Bachen.jpg

Mlok skvrnitý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] Mlok skvrnitý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 23.9.2009 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD#mediaviewer/File:Mlok.JPG Skokan hnědý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 7.7.2008 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Skokan_hn%C4%9Bd%C3%BD#mediaviewer/File:European_Common_Frog_Rana_temporaria_(cropped).jpg Rosnička zelená. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.4.2005 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosni%C4%8Dka_zelen%C3%A1#mediaviewer/File:Hyla_arborea_(Marek_Szczepanek).jpg