Island Země gejzírů, překrásné ale drsné přírody, země neustálé zimy, která je neprávem trochu opomíjená… vstup

Obsah: 1. Základní údaje 2. Přírodní podmínky 3. Hospodářství 4. Obyvatelstvo 5. Historie 6. Mezinárodní společenství 7. Významná místa

1. Základní údaje: Název: Islandská republika (Lýdveldid Ísland) Rozloha: 102 829 km2 Počet obyvatel: 299 388 Hustota zalidnění: 2,6 ob./km2 Státní zřízení: republika Zákonodárná moc: jednokomorový parlament (Alting) Výkonná moc: vláda v čele s ministerským předsedou (Geir H. Haarde) Hlava státu: prezident ( Olafur Ragnar Grimsson) Hlavní město: Reykjavík Správní členění: 8 krajů pokračování

Nejvyšší hora: Hvannadalshnukur (2110 m n. m.) Nejdelší řeka: Pjórsá (230 km) Úřední jazyk: islandština Nezaměstnanost: 2,1% Armáda: bez vlastní armády; na obraně se podílí USA a NATO Předpokládaná délka života při narození: muži 78,23; ženy 82,48 Náboženství: luteráni 85,5 % , ostatní křesťanské církve 8,3% Státní svátek: Den nezávislosti, 17. červen Měna: Islandská koruna (ISK=100 aurar)

2. Přírodní podmínky: 2.1. Poloha 2.2. Podnebí 2.3. Povrch 2.4. Vodstvo 2.5. Rostlinstvo 2.6. Živočišstvo

2.1. Poloha Ostrovní stát na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu, okrajová část Evropy (700 km do Skotska, 1000 km do Norska)

2.2. Podnebí subarktické oceánské , zmírňováno Golfským proudem, počasí proměnlivé s převahou větru, deště a mlh. průměrná roční teplota: 4,3°C (v červenci 10,6°C a v lednu 0,5°C).

2.3. Povrch ostrov leží na riftovém pásu Středoatlantského podmořského hřbetu geologicky velmi mladý, převládají sopečné horniny – 150 sopek - 26 činných (Hekla, Askja, Katla) a rozsáhlé náhorní plošiny. Nížiny se vyskytují jen při členitém pobřeží (hluboké zálivy a fjordy). jedna z nejaktivnějších vulkanických oblastí na světě. asi 14 % území pokrývají ledovce. nejvyšší hora: Hvannadalshnúkur - 2119 m, největší ledovec: Vatnajökull - 8400 km2.

2.4. Vodstvo řeky vodnaté, krátké toky, vytápění domů a skleníků pomocí horkých pramenů - gejzírů (teploty až 75°C)

2.5. Rostlinstvo lesy byly vykáceny (asi 1 % plochy ostrova), subarktické mechy a lišejníky. stromy vzácné, nejčastěji břízy, malé zakrslé stromky snaha o obnovu lesních porostů

2.6. Živočišstvo různé druhy racků Papuchalk ploskozobý (symbol Islandu) Kulík zlatý Labutě zpěvná Raroch lovecký Sleď obecný Treska obecná kytovci…

3. Hospodářství Tvorba HDP: 64 % služby, 21 % průmysl, 15 % zemědělství  Zaměstnanost: 62 % služby, 28 % průmysl, 10 % zemědělství HDP (parita kupní síly): 10,57 mld. USD HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 35 600 USD Inflace (2005): 4,0 % Hospodářský růst: 5,7 % Dluh (2002): 3,073 mld. USD Zemědělství - sklizeň: nic podstatného Zemědělství – chov dobytka: skot, ovce pokračování

Průmysl - těžba: nic podstatného Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 0,07 %, vodní 84,64 %, ostatní 15,29 % Průmysl - energetika (výroba): 7,07 mld. kWh Průmysl - energetika (spotřeba): 6,574 mld. kWh Vývoz: ryby a rybí produkty, hliník  Dovoz: stroje, ropa, potraviny, textilní zboží Odběratelské země: VB, Německo, Nizozemsko USA Dodavatelské země: USA, Německo, VB, Dánsko, Švédsko, Norsko Doprava: 0 km železnice, 12 691 km silnice

4. Obyvatelstvo Národnostní složení: Islanďané 97 % Náboženství: protestanti 96 %, katolíci 1 % Roční přirozený přírůstek: 0,94 % Věkové složení: 0-14 r. 23,18 %, 15-64 r. 65,01 %, nad 65 r. 11,81 %  Střední délka života - muži: 77,31 let Střední délka života - ženy: 81,92 let Urbanizace: 59,3 % Gramotnost: 99,9 % Původ: potomci Vikingů a Normanů

5. Historie Irští mniši – 8.stol. Kolonizace norských osadníků – 9.stol. 1262-1264 norská nadvláda Od r. 1380 dánská nadvláda 17.6.1944 vyhlášena nezávislost 1980 zvolená prezidentka Vigdís Finnbogadóttir - první žena na světě v čele státu

6. Mezinárodní společenství Severoatlantická aliance (NATO) - 2004 Organizace spojených národů (OSN) - 1946 Rada Evropy (CE) - 1950 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) - 1996 Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) - 1970

7. Významná místa Tingvellir – posvátné místo, od roku 930 zde zasedal první parlament (dnes v Reykjavíku) Dimmuborgir (Temné hrady) - lávové město dva tisíce let staré Grótagjá - proláklina, důsledek vzdalování evropského kontinentu od amerického Velký Geysir - všechny ostatní se podle něj jmenují, 1294 vystříkla voda do výšky cca 60m, v současnosti „usíná“ (25 – 30m, každých 10 – 15 min.) Hekla - sopka (1471 m), kdysi považována za bránu do pekla, poslední činnost mezi únorem a březnem roku 2000 Gullfoss - nejznámější islandský vodopád a jeden z přírodních divů světa

Tingvellir

Dimmuborgir (Temné hrady)

Grótagjá

Velký Geysir

Hekla

Gullfoss