Pojď k Spasiteli 1. Pojď k Spasiteli, pojď ještě dnes, své srdce jemu v oběti nes. On všechny lidi zve do nebes, i tebe volá: Pojď! Ref.: Sláva, sláva,

krásný rok, kdy jsme dovršili naši lásku sňatkem.
1. Když všechno je ztracené a ty jsi sám, pros, Bůh tě slyší. Když bezradně stojíš a nevíš jak dál, pros, Bůh tě slyší. On je Pán, slyší.
1. Haleluja, chvalte Boha | vy stvoření nebeská, | oslavuj ho na výsostech ty, | družino andělská! Všichni jeho zástupové, | slunce, | měsíc s hvězdami.
1. Až boje pozemské ukončíme | a do krás nebeských zaletíme, | pohled na Ježíše bude nám tam | základem radosti, klanění sám. | On bude tam slávou mou.
1. Tys má, Pane, skála, tys pevný můj hrad, | můj v útoku úkryt, proč měl bych se bát! | Ač sám chudý, hříšný, tím víc toužím tam, | kde v úzkosti sílu,

Martin Niemöller V Německu přišli nacisté pro Židy a já se neozval, protože jsem nebyl Žid. Pak přišli pro odboráře a já se neozval, protože jsem nebyl.
Medvídek Pú.
Má láska význam? Nic nedělej, jen vyčkej…
7. Hospodin zkouší Abrahámovou důvěru – má obětovat svého syna Izáka.
1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít.
Zněl pláč 1. Zněl pláč noci té, když se narodil a měl jenom tu stáj a bez nároků žil. Zněl pláč noci té, tam Bůh našel nás, kde pláč je nám domovem. 1/5.
2. Často však světlo svítání | zastře strach z večera, | když člověk pozná zklamání | a zmizí důvěra.
Katechetické centrum Olomouc, 2014
1. Jedno jsme, v Duchu svatém, jedno jsme v Ježíši
KDO JE JEŽÍŠ? 1.JEŽÍŠ JE NÁŠ PÁN A VŠECH KRÁLŮ KRÁL, JÁ HO DOBŘE ZNÁM, //:ON MI ŽIVOT DAL://
1. Čas nastal nám přeradostný, | křesťané, plesejte  | přišel hod velikonoční, | křesťané, zpívejte! | Vyšel z hrobu náš Spasitel, | lidu svého Vykupitel,
4. Abrahám děkuje Hospodinu, protože ho dovedl do země Kanaán
1. Zůstaň dnes se mnou, rychle kvapí noc, | temnota houstne, přijď mi na pomoc! | Když nikde není možno složit tíž, | slabému pomoz, se mnou zůstaň již!
1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
Vím, že Pán můj o mě péči má, je dobrý k nám, je dobrý k nám. Na všech cestách on mě chrání sám, on též mé srdce zná.
1. Buď požehnán Pán s vroucností, | dne každého nás v hojnosti | zahrne dary svými  | Bůh silný, naše spasení, | ó vzdávejme mu chválení | vždy zpěvy.
1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
Chci vám vyjádřit, co pro mne znamená
Neděle pěkná jako tulipán, a proto není radno býti sám, říkáme vesele, dneska jen v kostele vítáme zrovna vás. Slečna jde v džínách, to se nedělá, jít.
1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.
1. Vstaň a hledat pojď tu zem, vstaň a hledat pojď tu zem kam jdu já
1. Dáváš lásku, jíž je tolik třeba k zahojení dávno starých ran, dáváš Slovo srdce s denní vůní chleba, jež nás vede k tobě ze všech stran.
1. Ten nejlepší přítel je Ježíš, | tu zkušenost já stále mám, | a proto chci každému nejvýš to radit: | Ó zkus jej sám! | Pojď a zkus každý sám, pojď a.
1. Duše moje chválu stále zpívá o veliké lásce tvé, duše moje chválu stále zpívá a o veliké té lásce tvé. Já radost mám, že zpívat smím, že jsi, Jezu,
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
1. Na Siónu se čest ti dává, | ó Bože, Pane náš, | tam tobě lid tvůj chválu vzdává, | že hříšné přijímáš. | Tam k tobě budou přicházeti | i jiní odevšad,
Ve tvých nádvořích je lépe než kdekoliv jinde Proč by mělo být křesťanům (člověku) lépe v Hospodinových nádvořích, než kdekoliv jinde ? Jak to vypadá.
Krásnou vlast 1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid milý náš Spasitel v nebesích. Budeme radostně, věčně žít, v Kristových nebeských příbytcích. Ref:
1. Veď, světlo, dál, svou jasnost rozšiřuj, | jen veď mne dál! | Noc tmavá je a v dáli domov můj, | jen veď mne dál! | Řiď nohy mé; nežádám viděti | až.
1. Za mou! dí Kristus, vůdce náš, | křesťané, za mnou spějte! | Sám sebe zapři, kdo mne znáš, | a všichni slov mých dbejte! | Svůj vemte kříž a těžkost.
Slyš nás, ó Pane, na výsosti, voláme z hloubi strastí. Slyš nás, ó Pane, na výsosti, shlédni na nás v nouzi naší.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
1. Krásnou vlast připravil pro svůj lid | milý náš Spasiteli na nebi
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Přestal jsem se Boha bát nejvíc miloval jsem sebe, oblékal jsem hříchu šat, pýchy zakryla mi nebe. Svlékni mě z cárů lidské pýchy, svou láskou přikryj.
Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako jeden a vroucně prosíme: Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako.
1. Můj Pane, z hlubin volám. | Úzkostný hlas můj slyš. | Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, | v lítosti nakloníš. | Když soudit budeš přísně | sám lidskou.
1. Poslyš, synu marnotratný, | slzy tvé nic nejsou platny, | marně zde svou bídu cítíš, | žalem svým se nenasytíš.
1. Nechť nám srdce plní radost, | upřímného vděku ctít! | Otec v nebi zve nás dětmi, | tak můžeme šťastni být. | Vždy veselo vždy veselo, každodenně slunka.
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
UŽITEČNÉ MYŠLENKY.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Musím míti Spasitele, | obávám se jíti sám, | jenom s ním chci stále žíti, | bez něho zde v světě lkám. | Nebojím se, nebojím, pokud on že se mnou,
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Kdo ochrany nejvyššího | v skrýši jeho užívá, | ten v stínu všemohoucího | bezpečně odpočívá. | Proto i já říkám Pánu v každý čas | s důvěrností: |
1. Ó Bože, soudu vyuč krále o spravedlnosti, | i jeho syn ať neustále prospívá moudrostí. | Ať jeho slovem zahanbeni odloží vládci spor, | ať nese pokoj.
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Kdo Boží vůli poddává se | a skládá v něm své doufání, | zachován bude ve svém čase, | v žalu a v těžkém strádání. | Kdo v Bohu složil naději, | nad.
1. Kampak to spěcháte, pastýřové. Co je to za hvězdu v noci tmavé
1. Má duše, nic se nelekej, | Bůh v péči své tě má
1. Vzdávám ti, Pane, oběť chval, že, ač ses na mne rozhněval, svůj hněv jsi v lásce odvrátil, vše k dobrému jsi obrátil.
Slečna katechetka Petra vstupuje do kláštera klarisek Je sobota a několik mladých lidí z různých míst Moravy se sjíždí do Brna –Soběšic. A ptáte.
1. Jezu Kriste, Synu Boží, plný nebeského zboží, rač přítomen býti, dary svými obdařiti, Slovo své nám předkládaje, duši nasycuje.
Domov Domov je tam, kde….
Halloween … aneb večer plný duchů Večer plný duchů začíná… … návštěvou kata Midláře, který dětem strach nahnat dokáže!
Biblické verše....