Sémantický výklad PL1 (pokračování a opakování)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proč se už nemůžeme vídat? Why can't we be seeing each other any more?
Advertisements

Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_180 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Eleonora Klasová Předmět.
Sémantika PL1 Interpretace, modely, sémantická tabla
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
PRESENT PERFECT & PAST SIMPLE Autor: Mgr. Ivana Dvořáková Datum vytvoření: listopad 2012 DUM = Digitální Učební Materiál Gymnázium Dr. Karla Polesného,
Jak se mu říká? What is he called?.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_178 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Eleonora Klasová Předmět.
Reported speech Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Romana Petrová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Ta myš se nám nastěhovala do domu před čtrnácti dny. The mouse moved into our house two weeks ago.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Jméno autora: Mgr. Mária Filipová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_08_AJ_EP Ročník: 1. – 4. ročník Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková.
1 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím.
Tutorial: Economic Lyceum Topic: State Economic Policy Prepared by: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUM Businessland / Making Contracts 06B16 AutorLadislava Pechová Období vytvořeníLeden.
So, such, (a) few, (a) little Nominal Subject Clauses Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Romana Petrová. Dostupné z Metodického.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
Passive tenses Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Romana Petrová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Richard Feynman o výuce matematiky
Translation Translate the following sentences from English into Czech. Vzor: I don’t like the translation of this book. Who translated it? Nelíbí se mi.
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo sady 33 Číslo.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:
1 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím.
Tutorial: Obchodní akademie Topic: Logical Functions Prepared by: Mgr. Zdeněk Hrdina Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/ je.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Jméno autora: Mgr. Mária Filipová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_AJ_EP Ročník: 1. – 4. ročník Vzdělávací oblast:Jazyk a jazyková.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Podpora rozvoje cizích jazyků pro Evropu 21. stol. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_AJK-3.PT-26-Londýn Název školyStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
Podpora rozvoje cizích jazyků pro Evropu 21. stol. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Rozsíval. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_166 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 AutorMgr. Eleonora Klasová PředmětAnglický.
Podpora rozvoje cizích jazyků pro Evropu 21. stol. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zdeňka Hrstková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
TERCIE 2014 MENDEL´S LAWS Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Tvůrce anglické verze: ThMgr. Ing. Jiří Foller Projekt: S anglickým.
Podpora rozvoje cizích jazyků pro Evropu 21. stol. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
y.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Roman Chovanec Název šablonyIII/2.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Verbs about clothes I Číslo vzdělávacího materiálu: AJ2-4 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Art Číslo vzdělávacího materiálu: AJ2-29 Šablona: II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Vít Klimeš Název materiálu: VY_32_INOVACE_4_ANGLICKY_JAZYK_REALIE_19.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Úprkova 1 Autor: Mgr. Medková Blanka Název: VY_32_INOVACE_4C_13_London (13) Téma: 4C_Aj 7.tř.
Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín Mgr. Pavla Šrubařová AUTOR: Mgr. Pavla Šrubařová VY_22_INOVACE_AKON_30_What_do_you_know_about_GB.
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jana Neradová NÁZEV:VY_32_INOVACE_03B_09_Passive voice TEMA:Gramatika pro maturitní.
FIRST CONDITIONAL – PRVNÍ PODMÍNKA. Tvoření: If + present simple, will + sloveso Příklad: If it doesn't rain tommorow, I will visit my friend. (Jestli.
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: English Grammar.
Word order Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Litoměřice, Komenského 3 Autor: Pavel Vágai.
Angličtina: Martin Luther King
Angličtina: Thomas Jefferson
GE - Vyšší kvalita výuky
Angličtina: Charles I Tematická oblast
Digitální učební materiál
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Radka Černá Název materiálu: VY_32_INOVACE_5_ANGLICKY_JAZYK_GRAMATIKA_03.
Název školy: ZŠ Varnsdorf, Edisonova 2821, okres Děčín, příspěvková organizace Jazyk a jazyková komunikace, Anglický jazyk, Minulý čas prostý pravidelných.
I haven´t seen your ID card.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie.
Živá fáze.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
Autor: Mgr. Kateřina Suková
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
In The Year Nejde vložit do pptx – nutno přes prohlížeč.
Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Transkript prezentace:

Sémantický výklad PL1 (pokračování a opakování) Přednáška 5 Sémantický výklad PL1 (pokračování a opakování)

Prázdné universum ? Představme si interpretaci nad universem U =  x P(x) je pravda či nepravda? dle definice kvantifikátoru je to nepravda, neboť nenajdeme žádné individuum, které splňuje P, pak je ale pravda x P(x), tj. x P(x), ale to je nepravda – spor Nebo je to pravda, protože neexistuje prvek univerza, který by neměl vlastnost P, pak ale má být také pravda x P(x), což je nepravda – spor Podobně pro x P(x) dojdeme ke sporu, ať to chápeme jako pravda či nepravda Proto volíme vždy neprázdné universum Logika pro pustý svět by byla nesmyslná Přednáška 5

Existenční kvantifikátor + implikace ? Existuje někdo takový, že je-li to génius, pak jsou všichni géniové Tato věta nemůže být nepravdivá ! |= x (G(x)  x G(x)) V každé interpretaci I bude platit: Je-li obor pravdivosti GU predikátu G roven celému universu (GU = U), pak je formule v I pravdivá, neboť je pravdivá podformule x G(x), tedy i G(x)  x G(x). Je-li GU vlastní podmnožinou U (GU  U), pak stačí nalézt jeden prvek (valuaci x), který neleží v GU a formule G(x)  x G(x) je v I pravdivá, neboť není pravdivý antecedent G(x).

Existenční kvantifikátor + konjunkce ! Podobně formule x (P(x)  Q(x)) je „skoro tautologie“. Je pravdivá v každé interpretaci I takové, že PU  U, neboť pak je |=I P(x)  Q(x) [e] pro e(x)  PU nebo QU = U, neboť pak je |=I P(x)  Q(x) pro všechny valuace e Tedy tato formule je nepravdivá pouze v takové I, kde PU = U a QU  U. Proto věty typu „Některá P jsou Q“ analyzujeme jako x (P(x)  Q(x)). Přednáška 5

Všeobecný kvantifikátor + konjunkce ? Implikace ! x [P(x)  Q(x)] je „skoro nesplnitelná“ ! Je nepravdivá v každé interpretaci I, ve které je PU  U nebo QU  U. Tedy pravdivá je pouze v takové I, kde PU = U a QU = U ! Proto věty typu „Všechna P jsou Q“ analyzujeme jako x [P(x)  Q(x)] Pro všechna individua platí, že je-li to P, pak je to také Q. (Pak je PU  QU – definice podmnožiny) Přednáška 5

Relace a vztahy Výroky s jedno-argumentovým predikátem (charakterizujícím nějakou vlastnost) zkoumal již ve starověku Aristoteles. Teprve Gottlob Frege (zakladatel moderní logiky) však zavedl formální predikátovou logiku (s poněkud jiným jazykem, než používáme dnes) s více-argumentovými predikáty (charakterizujícími vztahy) a kvantifikátory. Přednáška 5

Sémantické ověření správnosti úsudku Kdo zná Marii a Karla, ten Marii lituje. x [(Z(x,m)  Z(x,k))  L(x,m)] Někteří nelitují Marii, ačkoliv ji znají. x [L(x,m)  Z(x,m)] |= Někdo zná Marii, ale ne Karla. x [Z(x,m)  Z(x,k)] Znázorníme, jaké budou obory pravdivosti predikátů Z a L, tj. relace ZU a LU, aby byly pravdivé premisy: ZU = {…, i1,m,  i1,k, i2,m, i2,k,…,,m,… } 1. premisa 2. premisa LU = {…, i1,m, ...., i2,m,…........., ,m,… } Přednáška 5

Sémantické ověření správnosti úsudku Kdo zná Marii a Karla, ten Marii lituje. x [(Z(x,m)  Z(x,k))  L(x,m)] Někteří nelitují Marii, ačkoliv ji znají. x [L(x,m)  Z(x,m)] |= Někdo zná Marii, ale ne Karla. x [Z(x,m)  Z(x,k)] Nyní dokážeme platnost sporem: předpokládejme, že všichni, kdo jsou ve vztahu Z k m (tedy i prvek ), jsou také v Z ke k (negace závěru). ZU = {…, i1,m,  i1,k, i2,m, i2,k,…,,m, ,k, … } 1. p. 2. p. 1.p. LU = {…, i1,m, ..., i2,m,…................, ,m, ,m, … } spor

Gottlob Frege 1848 – 1925 Německý matematik, logik a filosof, působil na universitě v Jeně. Zakladatel moderní logiky

Gottlob Frege Friedrich Ludwig Gottlob Frege (b. 1848, d. 1925) was a German mathematician, logician, and philosopher who worked at the University of Jena. Frege essentially reconceived the discipline of logic by constructing a formal system which, in effect, constituted the first ‘predicate calculus’. In this formal system, Frege developed an analysis of quantified statements and formalized the notion of a ‘proof’ in terms that are still accepted today. Frege then demonstrated that one could use his system to resolve theoretical mathematical statements in terms of simpler logical and mathematical notions. Bertrand Russell showed that of the axioms that Frege later added to his system, in the attempt to derive significant parts of mathematics from logic, proved to be inconsistent. Nevertheless, his definitions (of the predecessor relation and of the concept of natural number) and methods (for deriving the axioms of number theory) constituted a significant advance. To ground his views about the relationship of logic and mathematics, Frege conceived a comprehensive philosophy of language that many philosophers still find insightful. However, his lifelong project, of showing that mathematics was reducible to logic, was not successful. Stanford Encyclopedia of Philosophy http://plato.stanford.edu/entries/frege/

Bertrand Russell 1872-1970 Britský filosof, logik, esejista Přednáška 5

Bertrand Russell Bertrand Arthur William Russell (b.1872 - d.1970) was a British philosopher, logician, essayist, and social critic, best known for his work in mathematical logic and analytic philosophy. His most influential contributions include his defense of logicism (the view that mathematics is in some important sense reducible to logic), and his theories of definite descriptions and logical atomism. Along with G.E. Moore, Russell is generally recognized as one of the founders of analytic philosophy. Along with Kurt Gödel, he is also regularly credited with being one of the two most important logicians of the twentieth century. Přednáška 5

Kurt Gödel (1906-Brno, 1978-Princeton) Největší logik 20. století, přítel A. Einsteina, proslavil se větami o neúplnosti teorie aritmetiky

Russell's Paradox Russell's paradox is the most famous of the logical or set-theoretical paradoxes. The paradox arises within naive set theory by considering the set of all sets that are not members of themselves. Such a set appears to be a member of itself if and only if it is not a member of itself, hence the paradox. http://plato.stanford.edu/entries/russell-paradox/ Přednáška 5

Russell's Paradox Some sets, such as the set of all teacups, are not members of themselves. Other sets, such as the set of all non-teacups, are members of themselves. Call the set of all sets that are not members of themselves "R." If R is a member of itself, then by definition it must not be a member of itself. Similarly, if R is not a member of itself, then by definition it must be a member of itself. Discovered by Bertrand Russell in 1901, the paradox has prompted much work in logic, set theory and the philosophy and foundations of mathematics. Přednáška 5

Russell's Paradox R – množina všech normálních množin, které nejsou prvky sebe sama Otázka: Je R  R? Je R normální? vede ke sporu. Symbolicky: xR  (xx) – definice množiny R Položená otázka Je R  R? vede ke sporné formuli (kontradikci): RR  RR, neboť: Odpověď Ano – R není normální (RR), pak dle definice množiny R nemá být R prvkem R, tj. RR Odpověď Ne – R je normální (RR), pak je ale dle definice RR (R je množina všech normálních množin) Přednáška 5

Russell wrote to Gottlob Frege with news of his paradox on June 16, 1902. The paradox was of significance to Frege's logical work since, in effect, it showed that the axioms Frege was using to formalize his logic were inconsistent. Specifically, Frege's Rule V, which states that two sets are equal if and only if their corresponding functions coincide in values for all possible arguments, requires that an expression such as f(x) be considered both a function of the argument x and a function of the argument f. In effect, it was this ambiguity that allowed Russell to construct R in such a way that it could both be and not be a member of itself. Přednáška 5

Russell's Paradox Russell's letter arrived just as the second volume of Frege's Grundgesetze der Arithmetik (The Basic Laws of Arithmetic, 1893, 1903) was in press. Immediately appreciating the difficulty the paradox posed, Frege added to the Grundgesetze a hastily composed appendix discussing Russell's discovery. In the appendix Frege observes that the consequences of Russell's paradox are not immediately clear. For example, "Is it always permissible to speak of the extension of a concept, of a class? And if not, how do we recognize the exceptional cases? Can we always infer from the extension of one concept's coinciding with that of a second, that every object which falls under the first concept also falls under the second? These are the questions," Frege notes, "raised by Mr Russell's communication." Because of these worries, Frege eventually felt forced to abandon many of his views about logic and mathematics. Of course, Russell also was concerned about the contradiction. Upon learning that Frege agreed with him about the significance of the result, he immediately began writing an appendix for his own soon-to-be-released Principles of Mathematics. Entitled "Appendix B: The Doctrine of Types," the appendix represents Russell's first detailed attempt at providing a principled method for avoiding what was soon to become known as "Russell's paradox."

Russell's Paradox The significance of Russell's paradox can be seen once it is realized that, using classical logic, all sentences follow from a contradiction. For example, assuming both P and ~P, any arbitrary proposition, Q, can be proved as follows: from P we obtain P Q by the rule of Addition; then from P Q and ~P we obtain Q by the rule of Disjunctive Syllogism. Because of this, and because set theory underlies all branches of mathematics, many people began to worry that, if set theory was inconsistent, no mathematical proof could be trusted completely. Russell's paradox ultimately stems from the idea that any coherent condition may be used to determine a set. As a result, most attempts at resolving the paradox have concentrated on various ways of restricting the principles governing set existence found within naive set theory, particularly the so-called Comprehension (or Abstraction) axiom. This axiom in effect states that any propositional function, P(x), containing x as a free variable can be used to determine a set. In other words, corresponding to every propositional function, P(x), there will exist a set whose members are exactly those things, x, that have property P. It is now generally, although not universally, agreed that such an axiom must either be abandoned or modified. Russell's own response to the paradox was his aptly named theory of types. Recognizing that self-reference lies at the heart of the paradox, Russell's basic idea is that we can avoid commitment to R (the set of all sets that are not members of themselves) by arranging all sentences (or, equivalently, all propositional functions) into a hierarchy. The lowest level of this hierarchy will consist of sentences about individuals. The next lowest level will consist of sentences about sets of individuals. The next lowest level will consist of sentences about sets of sets of individuals, and so on. It is then possible to refer to all objects for which a given condition (or predicate) holds only if they are all at the same level or of the same "type."

Russell’s paradox – 3 solutions Russell's own response to the paradox was his aptly named theory of types. Recognizing that self-reference lies at the heart of the paradox, Russell's basic idea is that we can avoid commitment to R (the set of all sets that are not members of themselves) by arranging all sentences (or, equivalently, all propositional functions) into a hierarchy. The lowest level of this hierarchy will consist of sentences about individuals. The next lowest level will consist of sentences about sets of individuals. The next lowest level will consist of sentences about sets of sets of individuals, and so on. It is then possible to refer to all objects for which a given condition (or predicate) holds only if they are all at the same level or of the same "type." This solution to Russell's paradox is motivated in large part by the so-called vicious circle principle, a principle which, in effect, states that no propositional function can be defined prior to specifying the function's range. In other words, before a function can be defined, one first has to specify exactly those objects to which the function will apply. (For example, before defining the predicate "is a prime number," one first needs to define the range of objects that this predicate might be said to satisfy, namely the set, N, of natural numbers.) From this it follows that no function's range will ever be able to include any object defined in terms of the function itself. As a result, propositional functions (along with their corresponding propositions) will end up being arranged in a hierarchy of exactly the kind Russell proposes.

Russell’s paradox – 3 solutions Although Russell first introduced his theory of types in his 1903 Principles of Mathematics, type theory found its mature expression five years later in his 1908 article, "Mathematical Logic as Based on the Theory of Types," and in the monumental work he co-authored with Alfred North Whitehead, Principia Mathematica (1910, 1912, 1913). Russell's type theory thus appears in two versions: the "simple theory" of 1903 and the "ramified theory" of 1908. Both versions have been criticized for being too ad hoc to eliminate the paradox successfully. In addition, even if type theory is successful in eliminating Russell's paradox, it is likely to be ineffective at resolving other, unrelated paradoxes. Other responses to Russell's paradox have included those of David Hilbert and the formalists (whose basic idea was to allow the use of only finite, well-defined and constructible objects, together with rules of inference deemed to be absolutely certain), and of Luitzen Brouwer and the intuitionists (whose basic idea was that one cannot assert the existence of a mathematical object unless one can also indicate how to go about constructing it). Yet a fourth response was embodied in Ernst Zermelo's 1908 axiomatization of set theory. Zermelo's axioms were designed to resolve Russell's paradox by again restricting the Comprehension axiom in a manner not dissimilar to that proposed by Russell. ZF and ZFC (i.e., ZF supplemented by the Axiom of Choice), the two axiomatizations generally used today, are modifications of Zermelo's theory developed primarily by Abraham Fraenkel.