Starší věk a sport (přednáška pro U3V) Doc.MUDr.Staša Bartůňková, CSc. katedra fyziologie a biochemie UK FTVS

Přednáška je přístupna na Internetu www. ftvs. cuni Přednáška je přístupna na Internetu www.ftvs.cuni.cz Pro veřejnost Univerzita 3.věku Složka U3V (na konci dole)

Obsah: I. Problematika stárnutí II. Involuční změny III. Význam pohybových aktivit a sportu IV. Doporučované aktivity V. Profity, indikace a kontraindikace cvičení VI. Možná rizika

I. Problematika stárnutí

Stárnutí je fyziologický proces spojený s involučními. změnami Stárnutí je fyziologický proces spojený s involučními změnami. Problematikou stárnutí se zabývají obory: Gerontologie (Charcot, 1881) je věda zabývající se stárnutím a stářím v širším kontextu. Geriatrie je obor věnovaný medicinské problematice stáří - je součástí klinické gerontologie. Stárnutí a stáří (SZO, WHO) Starší, vyšší věk, rané stáří 60 – 74 let Stařecký věk, pravé stáří, senium 75-90 let Dlouhověkost, kmetský věk nad 90 let OSN ve svých materiálech a statistice bere za stáří 65 let

Délka života v živočišné a rostlinné říši Hmyz (jepice přežívá jen několik hodin až 2 týdny, moucha 1 měsíc, nicméně mravenec 7-10 let) Psi žijí 10-25 roky, kočky 14-20 roku Ptáci obvykle žijí 10-30 roky, papoušci a několik mořských ptáků od 40 do 80 let Sloni asi 50-80 roky Modré velryby mohou žít 40 až 80 roků, některé velryby však až 200 roků Člověk 35-85 (110-120) let Některé želvy žijí 150 roků nebo více Strom baobab může žít 1 000 – 4 000 roků

Střední délka života (očekávaná délka života) se prodlužuje Příčiny prodloužení střední délky života: snížení kojenecké, dětské úmrtnosti, kvalita zdravotní péče (v 18.stol. 2/3 dětí zemřely, pouze 6% všech osob ve stáří) lepší výživa a zdravotní péče Současná evropská populace nad 75 let - 7,5 % Prognózy: za 30 let 14,4 % Dlouhověkost (nad 90 let) – údaje převzaté z německé statistiky a prognostiky: 1964 265 1994 4602 2000 7200 2025 44 200 2050 114 700

2010 2030

Předpokládaná délka života v různých zemích světa k datu narození (z r.2008)

Střední délka života (statistika z r. 2004) 2008 muži ženy muži+ženy 1. Andorra 80,6 86,6 83,5 44. Česká republika 72,5 79,2 58. 76,6 192. Botswana 31,0 31,0 Angola 30,7 SDŽ nad 80 let také San Marino, Japonsko, Švýcarsko, Švédsko, Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, 30. USA (74,6 muži a 80,4 let ženy) 43. 78,1 94. 73,2 118. Rusko (60 let muži a 73 let ženy) 147. 65,9 Maximální teoretická délka života: 110 – 120 let (DNK - vliv buněčné oxidace) Věk: biologický (různá rychlost stárnutí orgánů) psychický (závisí na udržování psychické činnosti) sociální (změny životního stylu - odchod do důchodu)

Stárnutí: - primární, fyziologické (klimaktérium) Stárnutí: - primární, fyziologické (klimaktérium) není třeba ovlivňovat - sekundární, patologické (zhoršení stavu, vznik onemocnění) důležitá je primární a sekundární prevence Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody". Zdraví - objektivní - subjektivní Nemusí být totožné ! Zdraví a nemoc ve stáří: v 60 letech – 60 % zdravých v 70 letech - 40 % zdravých v 80 letech – 20 % zdravých

U osob nad 70 let (německá statistika) nastává: - porucha metabolismu tuků 76 % - ateroskleróza 65 % - srdečně cévní onemocnění 56 % - osteoporóza 55 % - bolesti zad 46 % - hypertenze 40 % Demence v 90 letech u 40-50 % osob Předpoklad: v r. 2040 bude v Evropě 24, 5 milionů osob se závažným zdravotním postižením Pro stáří je typická multimorbidita (výskyt několika chorob)

Nejčastější nádorová onemocnění žen v ČR jsou: * karcinom prsu, * karcinom tlustého střeva a konečníku, * karcinom dělohy, * karcinom průdušnice, průdušek a plic. Ve srovnání se světovým výskytem těchto nádorů jsou české ženy na 30. místě v počtu výskytu karcinomů prsu (1. místo USA) 9. místě v počtu výskytu karcinomů tlustého střeva a konečníku (1. místo Nový Zéland), 3. místě v počtu výskytu karcinomů těla děložního (1. místo USA), 106. místě v počtu výskytu karcinomů hrdla děložního (1. místo Haiti) 25. místě v počtu výskytu karcinomů průdušnice, průdušek a plic (1. místo USA).

Nejčastější nádorová onemocnění mužů v ČR jsou: karcinom prostaty, karcinom tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic. Ve srovnání se světovým výskytem těchto nádorů jsou čeští muži na: 40. místě v počtu výskytu karcinomů prostaty (1. místo USA), 1.místě v počtu výskytu karcinomů tlustého střeva a konečníku 9. místě v počtu výskytu karcinomů průdušnic, průdušek a plic (1. místo Maďarsko).

Výskyt rakoviny prostaty

Úspěšnost terapie (% úmrtí z počtu onemocnělých) Muži 1989 2010 Poznámka plíce 92 % 83 % (hlavní příčina – kouření) střeva 67 % 44 % (ale 2x více nových případů -mladší) varlata 25 % 8 % (riziko i ve 30 letech) ledviny 63 % 41 % (ale 2x více nových případů) kůže 46 % 26 % (ale 2,5 x více nových případů) Ženy prsa 50% 20% (ale 2x více nových případů) plíce 88 % 78 % (trend - blíží výskytu u mužů) střeva 70 % 48 % (častější preventivní prohlídky) ledviny 54 % 40 % (ale 2x více nových případů) kůže 30 % 30 % (ale 2x více nových případů-mladší)

Teorie stárnutí: - naprogramovaně omezená schopnost buněčného dělení, genetická determinance - škodlivé působení volných kyslíkových radikálů na buněčný materiál, zejména na DNK (oxidační stres) - degenerativní změny v buňkách se projevují např. ztrátami elastických elementů, změnami v kolagenu, zvýšeným ukládáním látek tukové povahy atd.),

Oxidační stres a antioxidantia Nadměrná fyzické zátěž, nadměrné teplo zvýšená tvorba kyslíkových radikálů, např. peroxylový, superoxidový, kysličník dusný, dusnatý exogenní zdroje: UV, ionizace, chemické látky, toxiny (kouření, poluce), zánětlivé kininy, negativně působí i zvyšující se věk endogenní zdroje: mitochondrie, peroxisom, li-oxidáza, cytochromy, Volné radikály mají negativní působení na lipidy, cukry, proteiny a DNK (poškozování buněčné membrány nebo DNK v jádru) Pravděpodobnost přežití druhů – závislá na citlivosti na O2 radikálech (hmyz nejkratší přežití)

Antioxidanty vnitřní: enzymy (např Antioxidanty vnitřní: enzymy (např. koenzym Q, katalázy), hormon (melatonin) Antioxidanty zevní: vitaminy A, C, E, a minerál Se, Zn Sportovci mají sice po zátěži větší množství radikálů, v klidu však mají vyšší odolnost, větší antioxidační kapacitu než nesportovci.

S přibývajícím věkem je patrná - zvýšená citlivost a zhoršená reakce na stresové podněty - omezená schopnost odpovědi je výrazně ovlivněná zhoršující se činností řídících systémů, nervového i hormonálního - narušená obranyschopnost (zvýšená incidence degenerativních, infekčních a nádorových onemocnění)

Progérie (urychlené stárnutí) Příčiny:- vlivy prostředí - genetické (geneticky podmíněné choroby hromadného výskytu – cukrovka, primární hypertenze, ateroskleróza, nádory, obezita, Alzheimerova demence) - vrozené metabolické (cystická fibróza,fenylketonurie) - vrozené poruchy chromozomů Downův sy – trisomie 21.chromozomu, Turnerův sy – X0, Klinefelterův sy – XXY – poruchy reprodukce, Pravá progerie: Hutschinsonův sy (2-13 let) smrt na stařecké komplikace Wernerův sy –příznaky kolem 20 let (úmrtí 45-50 let),

Downův syndrom

Turnerův a Klinefelterův syndrom

Pravá progenie: Hutchinsonův-Gilfortův syndrom Vzácné onemocnění

Příčinou progerie je pravděpodobně genová mutace, chybný protein, způsobující rychlejší dělení buněk

II. Involuční změny

Kosterní svaly Klouby Kosti ↓ hmotnosti a síly (u mužů o 30-40 %) (sarkopenie) ↓ max.volní kontrakce zvýšená únavnost pomalejší pohyby Klouby ↓ elasticita chrupavek, obroušení chrupavky (artrotické ↓ množství kloubní (synoviální) tekutiny změny) omezený rozsah kloubní pohyblivosti bolestivost Kosti u žen po menopauze ztráty kompaktní kosti o 27 %, spongiózní kosti (trámčiny) o 40% u mužů postupná ztráta 3 % každých 10 let (osteoporóza)

Chrup Kůže tmavnutí zubů ztráta zubů ztráta elasticity a degenerace pojiva atrofie – vrásky, váčky, záhyby ↑ pigmentace (stařecké skvrny, výrůstky) rozšířeniny cévek rohovatění kůže ze slunečního záření svědění

Oběhový systém srdce: ↓ SF, zejména max SF (↓ aktivita sinusového uzlíku) ↓ se vypuzovací síla komor objevují se srdeční nepravidelnosti (arytmie) cévy: ↓ elasticita cév (↑ TK) ↑ se tendence k trombózám (vyšší srážlivost krve) objevují se varixy

Dýchací systém ↓ pružnost (elasticita) hrudníku ↓ vitální kapacita plic (VC) ↓ spotřeba kyslíku – limitace lidského života (↓ využívání kyslíku tkáněmi)

Zažívací systém ↓ se produkce slin a zažívacích šťáv (horší trávení) ↓ se tvorba HCl v žaludku (horší trávení) ↓ vstřebávání v tenkém střevě ↓ pohyblivost tlustého střeva (častější zácpy) ↓ hmotnost jater (povšechný úbytek bílkovin) ↑ cholesterolu ↓ se sekrece žlučových kyselin poruchy s vyprazdňováním zejména s udržením stolice (3 %)

Výživa a metabolismus Termoregulace ↓ hmotnosti (zejména po 80. roce) ↓ požadavek na energii (méně pohybu) ↓ pocit žízně (! riziko dehydratace) narušuje se metabolismus cukrů, tuků, bílkovin (dispozice pro rozvoj diabetu, aterosklerózy, dny) Termoregulace ↓ produkce tepla (u 10 % nad 65 let klesá teplota jádra na 35,5oC) ↓ třesová termoregulace ↓ pocení ↓ adaptace na změny teplot (↓ citlivost receptorů, ↓ žízně) v chladu výrazněji stoupá TK a je zvýšené riziko infarktu

Ledviny Tělesná voda ↓ se hmotnost (o 1/5) a počet glomerulů (o 30 %) ↓ glomerulární filtrace (tvorba primární moče) ↓ koncentrační a zřeďovací schopnost ledvin nastává porucha udržení moče (inkontinence) Tělesná voda ↓ celkové množství ↓ množství v buňkách

Krev. ↓ objem krve. ↓ množství plasmatických bílkovin (tendence Krev ↓ objem krve ↓ množství plasmatických bílkovin (tendence k otokům) ↓ množství draslíku – hypokalémie (riziko arytmie) ↑ množství triglyceridů a cholesterolu ↑ krevní cukr Imunita úbytek (atrofie) brzlíku (! již od začátku puberty) ↓ produkce protilátek ↓ schopnost pohlcování cizorodých látek (fagocytární aktivita)

Hormonální systém ↓ pohlavních hormonů (zhoršená tvorba bílkovin, osteoporóza, ↓ sexuálních funkcí – klimakterium a andropauza) ↓ sekrece růstového hormonů (zhoršená tvorba bílkovin) ↓ sekrece kortikoidů (horší adaptace na stres) ↓ inzulinu (diabetes) ↓ hormonů štítné žlázy (↓ metabolismus, zimomřivost)

Smysly - zhoršené taktilní vnímání (hmat) - zhoršené vnímání (čich a chuť) -↑ nitroočního tlaku (riziko glaukomu, zelený zákal) - stařecké vidění - presbyopie (90 % osob nad 65 let čte s brýlemi) - stařecký zákal (šedý zákal – katarakta) - ochabování víček - zhoršení sluchu (u 2/3 osob nad 70 let) - nepříjemné zvuky (tinitus) - závratě (poruchy rovnovážného aparátu)

Pády, závratě, ortostatická hypotenze 25-35 % osob nad 65let žijících doma utrpí pád v průběhu jednoho roku. Počet pádů narůstá s věkem. V nemocnicích trpí pády 20 % starých lidí, v LDN (ústavech pro dlouhodobě nemocné) více než 50 %. Příčiny pádů: - zevní (zakopnutí, sklouznutí) - vnitřní (mozkově cévní onemocnění, poruchy zraku, poruchy pohybového aparátu, neurologická onemocnění, léky)

Příčinou pádů mohou být závratě: Příčiny: - vestibulární (z vyššího dráždění rovnovážného ústrojí) - extravestibulární jako jsou: zhoršený průtok krve v mozku, postižení krční páteře (cervikální syndrom) při záklonech a otáčení, mozečkové poruchy metabolické poruchy (např. při hypoglykémii, hypoxémii, respirační alkalóze) psychické (např.při neurocirkulační astenii, fobii z výšky) Projevy: Nejistota v prostoru, ujíždění nohou, motolice, táhnutí na jednu stranu

Nervový systém ↓ velikosti a hmotnosti mozku ↓ počtu nervových buněk (neuronů) postupná ztráta myelinových pochev – zpomalení vedení vzruchu narušená sekrece mediátorů uskutečňujících nerv.přenos zhoršená činnost receptorů (mimo jiné i smyslových) ↓ reflexů ↓ vštípivosti (učení) ↓ výbavnosti (paměť) ↓ rozhodovacích schopností labilita emocí, úbytek fantazie poruchy spánku

Psychické funkce - integrita osobnosti je zachována !!! - mění se jen dílčí schopnosti změny poznávacích (kognitivních) schopností (vnímání) změny v paměti a učení (jména), ztrácí se krátkodobá paměť (dlouhodobá paměť trvá, vzpomínky se oživují) - snížená koncentrace - pozitivní změny v hodnotovém žebříčku - nechuť řešit aktuální problémy (bezradnost) - zvýšená opatrnost - zvýšená trpělivost a tolerance (pochopení pro jednání druhých)

Sociální problematika stáří Rizika převážně sociální: - vysoký věk nad 80 let - nezvládnutí problémů (odchod do důchodu) - ztráta dřívější role - nespolupráce - sociální izolace, osamělé žití - konflikty s rodinou - malaadaptace (nepřizpůsobivost) na zátěž, změnu prostředí - ekonomické problémy - strach ze smrti

přestávka

III. Význam pohybových aktivit a sportu

Zdravotní profit: - snížení civilizačních rizikových faktorů (nadváhy, poruch metabolismu cukrů a tuků, ztráty vápníku), - zlepšení kardiorespirační zdatnosti, - zvýšení svalové síly a svalového tonu, - zvýšení flexibility a kloubní pohyblivosti, - zlepšení koordinace a rovnováhy, - zlepšení senzomotorických schopností (přesnosti, rychlosti pohybu), - zvýšení pevnosti kloubů, - zlepšení psychického stavu (sebevědomí, nálady, motivace).

b. Prevence řady onemocnění - kardiovaskulárních onemocnění, - metabolických chorob, - muskuloskeletálních postižení (svalových dysbalancí, osteoporózy), - respiračních onemocnění (jako jsou bronchiální astma, chronická obstrukční plicní choroba), - psychiatrických onemocnění (neuróz, úzkostí, depresí).

Pravděpodobné mechanismy působení pohybové aktivity v prevenci: 1. aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění: - zlepšení tukového metabolismu - snížení TK - zlepšení srdeční činnosti - snížení tělesné hmotnosti - relaxace (snížení vlivu stresu) - snížené srážení krve 2. diabetu (cukrovky): - zlepšení využití cukru v buňce - zvýšená citlivost inzulinových receptorů - zvýšený metabolismus tuků - snížení hmotnosti

3. osteoporózy zvýšení svalové hmoty a síly zvýšení kostní hmoty zvýšení minerální denzity 4. bolestivých svalových potíží odstranění svalových dysbalancí zvýšení flexibility 5. onemocnění dýchacích posílení dýchacích svalů zlepšení ekonomiky dýchání zvýšení dechových objemů zlepšení distribuce plynů zlepšení plicní difuse

6. neuróz adaptace na stresovou reakci zvýšená sekrece endorfinů 7. nádorových onemocnění zvýšení imunity zrychlená střevní pasáž zvýšený aerobní metabolismus (negativa- ! oxidační stres)

IV. Doporučované aktivity

Z hlediska vhodnosti pro starší zdravé osoby rozdělení na 4 kategorie: kategorie – nepatrné riziko lehká gymnastická cvičení (zdravotní TV) vodní gymnastika vybrané typy orientálních cvičen (např. TaiChi) procházky, pěší turistika boccia, golf* tanec*

Zdravotní TV v hodinách Univerzity 3.věku

2. kategorie – předpoklad dostatečné přípravy 2. kategorie – předpoklad dostatečné přípravy náročnější pěší turistika běh, jogging jízda na kole, cykloturistika, běh na lyžích kondiční plavání stolní tenis, badminton, mini-volejbal

Plavání v hodinách praktické výuky Univerzity 3.věku

3. kategorie – vhodné pouze u dlouhodobě trénovaných tenis další sportovní hry (kopaná, volejbal, košíková) vysokohorská turistika veslování, pádlování jezdectví

Věk ani handicap nemusí mít vliv na výsledek…

category 75+ World Supersenior Championship Finále se dá hrát i se 4 endoprotézami

4. kategorie – vysoké riziko při provádění vzpírání, silová cvičení v gymnastice úpolové sporty (judo, karate apod.) skoky, sprinty sguash, rugby surfing, padákové sporty horolezectví vysoké náročnosti

Světové rekordy v atletice 100 m ženy čas země 100 m muži 60 13,75 GER 11,71 USA 65 14,1 12,37 SVK 70 14,76 12,71 75 15,91 13,49 80 18.42 14:35 85 19,83 JAP 16,16 90 23,18 SWE 17,53 BRA 95 35,48 20,41   100 23,4 UK

Světové rekordy v atletice skok do dálky M m  skok do výšky M 75 4,83 1,47 80 4,36 1,37 85 3,77 1,22 90 3,26   95 2,14 překážky 200 m M čas překážky 200 m Ž 70   39,26 75 41,22 85 45,13 90 51,31

Světové rekordy v atletice maraton ženy čas země maraton muži 60 3:01 NZ 2:36 JAP 65 3:21 USA 2:41 NZL 70 3:44 GER 2:54 CAN 75 3:57 80 4:31 3:15 85 6:36 4:34 AUS 90 8:53 5:40 UK

Světové rekordy v plavání (100 m volný způsob) Věk Ženy   Muži 60+ 1:04.79 USA 56.63 65+ 1:10.76 58.58 70+ 1:12.97 JPN 1:03.33 75+ 1:18.59 GBR 1:05.13 80+ 1:24.44 1:12.84 ESP 85+ 1:43.97 1:19.42 90+ 1:58.28 RUS 1:39.26 95+ 2:59.01 1:54.60 AUS 100+ 3:02.22 CAN

86 letá německá gymnastka

Zásady zatěžování starších osob: Frekvence: 2-3x týdně (podle AHA až 5x týdně) Doba trvání: alespoň 30 min Intenzita: hodnocená oběhovou reakcí na zátěž (tréninková SF = SF 170 – věk) Doporučovaný charakter cvičení: - vytrvalostní cyklická činnost (posílení kardiorespiračního aparátu), - zdravotní kondiční gymnastika: cvičení zlepšující kloubní pohyblivost, - protahovací a vyrovnávací cviky, - nácvik relaxace a dechová cvičení, - rytmická dynamická cvičení, - dynamické posilování.

dynamické posilování

Důležitá ve stáří je aktivizace psychická i fyzická. Dlouhodobě se udržují dobré výkony vytrvalostní, i když VO2 max stále klesá (u necvičících každých 10 let přibližně o 10 %). Příčinou snížení výkonu je především : zhoršená centrální a periferní cirkulace (snížení aktivity sinusového uzlíku – snížení zejména SF max), pokles svalové síly (inaktivita i snížená svalová hmota, redukce bílkovin a rychlých svalových vláken). omezený rozsah kloubní pohyblivosti (zkrácení svalů)

V. Profity, indikace a kontraindikace cvičení

Zatěžování má být pozvolné, postupné, daleko pomalejší než Zatěžování má být pozvolné, postupné, daleko pomalejší než u mladších osob, založené na rozvoji či alespoň udržení vytrvalosti ve vhodné intenzitě zatížení, zvyšování fyzické zdatnosti. Kontraindikace: - rychlé změny polohy hlavy, - tvrdé doskoky, - koordinačně náročná cvičení, - vyloučení dlouhodobého zatěžování nosných kloubů (zejména u obézních), - vyloučení statických cvičení (u kardiaků, hypertoniků), - nadměrné horko i chlad (stáří je provázeno termoregulační labilitou), - vysoká nadmořská výška (hypoxie má vliv na rozvoj plicního či mozkového edému, větší citlivost však u dětí)

Specifika ženského organismu Klimakterium Náhlý pokles produkce pohlavních hormonů → poruchy neurohormonální → nepříjemné stavy jako jsou: poruchy termoregulace (návaly), bolesti hlavy, bolesti svalů, psychické rozlady, deprese, poruchy spánku, vypadávání vlasů. Klimakterium s poklesem produkce estrogenů (pro ženu protektivních) je zvýšené riziko pro rozvoj kardiovaskulárních, metabolických onemocnění i osteoporózy

Cvičení v období klimakteria: Profity cvičení: udržení kardiorespirační zdatnosti, flexibility, rozsah kloubní pohyblivosti, hmotnosti, prevence kardiovaskulárních, metabolických a pohybových onemocnění. Doporučovaná cvičení: adekvátní věku a zásadám cvičení u starších osob. Kontraindikace cvičení souvisí především s aktuálním zdravotním stavem.

VI. Možná rizika pohybových aktivit

Akutní stavy Největším akutním rizikem je tzv. náhlá příhoda nebo dokonce náhlé úmrtí. 1. Riziko arytmie (méně závažné - extrasystolie či paroxysmální tachykardie, závažnější synkopy, krátkodobé ztráty vědomí ze síňokomorové blokády, letální formy - např. ventrikulární fibrilace) 2. Riziko akutní ischemie, projevující se buď stenokardií (přechodnou bolestí za hrudní kostí) nebo nezvratnou nekrosou srdeční stěny, infarktem myokardu. Prevence: U cvičících (nad 40 let) - preventivní prohlídky - zátěžové EKG a vyšetření dalších rizikových faktorů (TK, lipidového spektra atd.).

3. Riziko zvýšení nitrolebního tlaku → mozkově- 3. Riziko zvýšení nitrolebního tlaku → mozkově- cévní příhoda s mozkovým krvácením. Prevence: - vyloučení statických, silových, izometrických cvičení, - eliminace zvýšeného překrvení hlavy ze svisů a předklonů, rychlé změny polohy apod. 4. Riziko astmatického záchvatu (bronchospasmus) (kombinace: fyzická zátěž + chlad)

izometrické posilování .. jen s lékařským doporučením…

Zátěžové vyšetření se záznamem zátěžového elektrokardiogramu a měřením krevního tlaku

Spiroergometrické vyšetření na běhacím pásu

Terénní měření náročnosti tenisového utkání

závratě (poruchy rovnováhy) Další příčiny: Zvýšená úrazovost Involuční změny v pohybovém systému (svalová atrofie, snížená elasticita svalů, snížená pevnost vazů a šlach, demineralizace a řídnutí kostí, osteoporóza) a poruchy koordinace závratě (poruchy rovnováhy) Další příčiny: nedostatečná příprava na cvičení, nevhodně zvolená forma cvičení, neadekvátní intenzita, nedostatečná protiúrazová zábrana, nežádoucí vlivy prostředí. Postiženy mohou být měkké tkáně, ale i klouby a kosti časté pády - zlomeniny krčku stehenní kosti, zápěstí..)

Chronická rizika - přetěžování pohybového systému (svalové dysbalance a následné vertebrogenní potíže (tzv.bolesti zad) - nedostatečně léčená mikrotramata. Následek→ obtížně léčitelná poškození šlach, vazů a periostu ( běžecké, chodecké postižení Achillovy šlachy, běžecké koleno, tenisový loket a rameno apod.)

Důležitá je proto P R E V E N C E ! Význam: aktivizace stárnoucího organismu (psychicky, fyzicky, společensky) Stárnutí je věnována řada výzkumných studií - publikace - časopisy, monografie - velké projekty EU (Aging and Physical Activity Ageing and Disability) - světové kongresy (World Congres The Aging Male)

Z á v ě r Mýty o stárnutí: - změny jsou neovlivnitelné - za jakoukoli intervenci je pozdě Prevence předčasného stáří Formy: správná životospráva adekvátní fyzická aktivita neustálá psychická aktivita

Děkuji za pozornost