Bezdrátové sítě Používají se, pokud není možné propojení kabelem Nebo kde je to ekonomicky výhodnější Výhoda rychlého spojení bez nutnosti kabeláže Možnost zasíťovat i pohyblivé objekty Patří sem především mikrovlnné spoje např. Wi-Fi (Wireless Fidelity), WiMax laserová a LED pojítka např. Ronja (Reasonable Optical Near Joint Access) infračervené technologie např. IrDA (Infrared Data Association ) rádiové spoje například družicové spoje

Bezdrátové sítě

Ronja Reasonable Optical Near Joint Access Optické pojítko využívající usměrněný světelný paprsek Vzdálenost až 1300 metrů Výhody konstantní přenosová rychlost (10Mb/s) nízká latence odolnost proti rušení kompatibilní se síťovými kartami a RJ-45 Nevýhody náchylnost na počasí (mlha, déšť, sníh) nutná přímá viditelnost vysílače s přijímačem náročná na výrobu

Ronja

IrDA InfraRed Data Association Přenos pomocí infračerveného záření Dosah až 1m (typicky 5-50 cm) Rychlost 9.6 až 115.2 Kbps (dříve) až 4 Mb/s (dnes) Half-duplexní komunikace (střídání po max 500 ms) primární zařízení udává časování a řídí komunikaci sekundární se musí přizpůsobit

Bluetooth Název odvozen od dánského krále (Harald Bluetooth) diplomaticky vyřešil válku Používá volné pásmo 2.4 GHz Využívá frekvenční multiplex Rychlost 723.1 Kbps (verze 1.0) až 2.1 Mb/s (verze 2.0) Připojení až 8 zařízení najednou jeden je pán (Master), ostatní jsou otroci (Slaves) otroci mohou komunikovat pouze s pánem, nikoliv mezi sebou Každé zařízení má 48-bitovou adresu možno přiřadit adrese i jméno Možnost vyhledávání ostatních zařízení okolo sebe

Wi-Fi IEEE 802.11b, Wireless-Fidelity, 1997 Používá také pásmo 2.4 GHz analogie s Hi-Fi (vysoká věrnost) Používá také pásmo 2.4 GHz Maximální vzdálenost cca 100 metrů Rychlost až 11 Mbps (udávána standardem) běžně však kolem 6 Mb/s (kvůli rušení) IEEE 802.11a, 1999 Využívá pásmo 5.2 GHz méně rušení, ale někde je potřeba licence až 54 Mb/s (standard) 30 až 36 Mb/s (ve skutečnosti)

WiMax IEEE 802.16a Nástupce Wi-Fi Používá pásma 2.4 až 11 GHz a 10 až 66 GHz v ČR licenční pásmo 3.5 GHz Maximální vzdálenost až 50 kilometrů nutná přímá viditelnost Rychlost až 70 Mbps (udávána standardem)

Rádiové spoje Rozdělení všesměrové směrové družicové rozhlasové a televizní spoje nevýhodou je zabrání celého frekvenčního pásma směrové signál se šíří pouze jedním směrem do cca 30 kilometrů u počítačů => min. výkon, max. kapacita, min. investice 2.5GHz => 1-10Mb/s družicové vyšší přenosové frekvence družice pasivní – pouze odrážejí signál aktivní – obsahují tzv. transpondéry transpondéry přijímají signál vysílaný ze Země převádějí jej do jiného pásma zesilují a vysílají jej zpět k Zemi

Družicové spoje Využití geostacionárních družic pohybují se ve výšce 36 000 km nad zemí výhody nulová rychlost oběhu družic doba obletu Země = doba rotace kolem osy vždy nad stejným bodem povrchu většinou nad rovníkem nevýhody zpoždění při přenosu 250-300 ms (odezva dorazí po 600 ms) nutno uzpůsobit přenosové protokoly Využití družic nízké oběžné dráhy pohybují se v menší výšce malá vzdálenost => rychlejší odezva nenulová rychlost družice natáčení parabol na Zemi např. projekt IRIDIUM (78 družic) pro telefonní hovory

Družicové spoje

Družicové spoje Umožňují spojení bod-bod Umožňují broadcast vysílání jednoho ke všem např. satelitní televize Umožňují multiple access (vícenásobný přístup) vysílání od více k jednomu Uzlové body sítě – terminály VSAT Very Small Aperture Terminal Síť VSAT jeden centrální bod (hub) více terminálů VSAT komunikace pouze mezi terminálem a hubem nikoliv mezi dvěma terminály

Broadcasting

Vícenásobný přístup

Mikrovlnné spoje Frekvence 1 až 12 GHz Nutná přímá viditelnost lze směrovat parabolickými anténami malý rozptyl svazku vln možný nízký výkon, odolný proti rušení Nutná přímá viditelnost ovlivňují geografické podmínky zakřivení Země Dosah do 50km lze prodloužit tzv. troposférickými spoji odraz od horních vrstev troposféry ve výšce 16 km nevýhoda vysoký výkon vysílače nízký výkon přijímaného signálu (1nW)

Mikrovlnné spoje

Troposférický spoj