Škola Střední průmyslová škola Zlín

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
GOTICKÉ STAVBY V OPAVĚ farní kostel a konkatedrála ostravsko-opavské diecéze Nanebevzetí Panny Marie kaple svatého Kříže – tzv. Švédská kaple.
Advertisements

GOTICKÁ KULTURA.
Obecná charakteristika Architektura a její znaky
Románský sloh Štěpán Vališ,Ondra Turek 2010.
Románská kultura 10. – 12. století
Gotika.
Kultura raného středověku
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Gotika Dějepis VY_32_INOVACE_305, 16. sada, D
Základní charakteristika gotiky
OD STŘEDOVĚKU PO RENESANCI
Anotace: Materiál je určen pro 4.ročník ZŠ .
Středověká kultura Románský sloh
nový umělecký sloh vzniká v polovině 12. století ve Francii
Gotická kultura.
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
VY_32_INOVACE_3D.7.11 Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 7. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
GOTIKA Vznik a vývoj gotiky Pojem "gotický" poprvé použili v 15. století italští humanisté Filarete a Manetti a po nich v 16. století Vasari k označení.
Gotická kultura.
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK 1200 – 1400.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Ve znamení gotického slohu
Gotika 12 st. – 16 st..
VY_12_INOVACE_91 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost – Dějepis – Křesťanství a středověká Evropa Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová.
Česká gotika.
GOTIKA.
Gotika VY_32_INOVACE_ 03 Gotika.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Gotická kultura.
Umělecký sloh vrcholného středověku
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
GOTICKÁ ARCHITEKTURA MgA. Lukáš Psík wikimedia
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB
Gotická architektura Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
ZA, 2. ročník, Planimetrie, Vzájemná poloha přímek, Mgr. Kamil Šrubař
románská architektura
Kultura vrcholného a pozdního středověku
Umělecké styly Aneta Silvestrová, Dora Procházková, Karolína Pavlová, eliška Rosická, Karolína richterová a Lucie Kopelentová.
Pozdně gotická architektura v Čechách Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802 – 4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
VY_32_INOVACE_D7.16 Autor: Mgr. Nováková Jana Datum vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: Markéta Hanzalová Náprstková NÁZEV:VY_32_INOVACE_ N_05_Románské umění TEMA: Dějepis.
Sochařství vrcholného středověku. Románský sloh tympanon kostela sv. Magdalény ve Vézelay.
VY_ 32_ INOVACE _04_10_gotická architektura
pol. 12. století - konec 15. stol.
GOTIKA.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
TŘEBÍČ – BAZILIKA SV. PROKOPA A ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Dagmar Svobodová NÁZEV: Gotická kultura TÉMATICKÝ CELEK: Křesťanství.
Gotika Bolfíková Nikola.
Digitální učební materiál
VY_32_INOVACE_206_Gotika Šablona Identifikátor školy:
Pozdně gotická architektura v Čechách
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Architektura do začátku 20. století.
AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5B_06
Název školy: ZŠ a MŠ Verneřice Autor výukového materiálu: Lenka Lehká
KUTNÁ HORA unikátně zachované a neporušené historické jádro města s chrámem sv. Barbory je zapsáno na seznamu UNESCO od r ve středověku byla druhé.
NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
AUTOR: Mgr. Hana Műllerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_5A_19
Transkript prezentace:

www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín VY_32_INOVACE_37_15 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Středověká architektura Téma Tematická oblast Název Gotická architektura a stavitelství II. Autor Ing. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročník únor 2013, stavebnictví , 3. ročník Anotace gotická bazilika, katedrála, lomený oblouk, klenba křížová, opěrný systém, zdivo kamenné Přínos/cílové kompetence seznámit žáky s charakteristickými znaky architektury a stavitelství gotiky www.zlinskedumy.cz

Architektura a stavitelství gotiky CÍLE A OBSAH KAPITOLY CÍLE KAPITOLY dozvíte se co je to vyvinutý opěrný systém osvěžíte si stručnou historii gotiky seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami seznámíte se s charakteristickými znaky stavitelství gotiky

Architektura a stavitelství gotiky CÍLE A OBSAH KAPITOLY RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY V této kapitole je důležitý odklon od horizontální architektury románského slohu k vertikalizmu a tím de facto ke vzniku skeletového systému, vývoj oblouku k oblouku lomenému, konstrukce katedrál s vyvinutým opěrným systémem.

Architektura a stavitelství gotiky KLÍČOVÁ SLOVA   ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA gotická bazilika, katedrála, lomený oblouk, klenba křížová, opěrný systém, zdivo kamenné

Architektura a stavitelství gotiky CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY VERTIKALIZMUS – členění nosného systému do vertikál, vyvinutý opěrný systém Vyvinutý opěrný systém

Architektura a stavitelství gotiky CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY OKNA - lomená okna zdobená kružbou, u světských staveb rovná nadpraží PORTÁL - vývoj z románského ustupujícího, lomená archivolta s vloženým tympanonem nebo kružbou, u světských staveb menší portály rovné nadpraží

Architektura a stavitelství gotiky CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA – křížová žebrová klenba - lomený oblouk FASÁDA - armování zdiva z lomového kamene i zdiva (zesilování rohů opracovanými kvádry), domovní štíty – vysoké, později bohatě členěné KAMENICKÉ DETAILY – ozdoby opěrného systému (fiály, lilie, křížová kytka, poupě, krab, chrlič, konzola, baldachýn), výzdoba tympanonů a ostění, výzdoba klenebných žeber

Architektura a stavitelství gotiky STAVEBNÍ MATERIÁL Dřevo - krovy, zastropení, střešní krytina – šindele, hrázděné zdivo v kombinaci s cihlami Kámen - základní materiál (stěny, sloupy, pilíře, klenby) – tesaný i lomový (s omítkou) , střešní krytina - břidlice Hlína - cihly (u nás oblastně, běžně severní státy Evropy, Německo a Polsko - stěny, klenby), pálené tašky

Architektura a stavitelství gotiky STAVEBNÍ MATERIÁL Omítka a malta - zdění, v interiérech omítka na kamenné zdivo Sklo - okna, vitráže Kovy - olovo jako pojivo u subtilních konstrukcí, železo ve tvaru hmoždinek na spojování kamene

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE ZDIVO – kamenné (u chrámů spíše výplňové) Architektura a stavitelství gotiky SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE ZDIVO – kamenné (u chrámů spíše výplňové) SLOUPY a PILÍŘE – hranolové pilíře opěrného systému i několikrát odstupňované, u vyvinutého opěrného systému jsou do opěrných pilířů zakotveny opěrné oblouky, v interiéru sloupy s příporami (opěrné pilíře spolu s opěrnými oblouky tvoří základ gotického vyvinutého opěrného systému)

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE Architektura a stavitelství gotiky SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SKELETOVÁ KONSTRUKCE – základ gotických monumentálních staveb, ZÁKLADY – kamenné pásy nebo piloty na bažinatém terénu

VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: KLENBY – velmi často používané: Architektura a stavitelství gotiky VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: KLENBY – velmi často používané: KŘÍŽOVÁ klenba – žebrová (čtyřdílná, pětidílná, šestidílná, osmidílná) HVĚZDICOVÁ klenba SÍŤOVÁ klenba OBKROČNÁ klenba SKLÍPKOVÁ klenba VĚJÍŘOVÁ klenba STROPY PLOCHÉ - dřevěné trámy a záklop

KŘÍŽOVÁ KLENBA (ZÁKLADNÍ TYP) Architektura a stavitelství gotiky KŘÍŽOVÁ KLENBA KŘÍŽOVÁ KLENBA (ZÁKLADNÍ TYP) Na počátku gotiky byla široce používaná křížová klenba (dříve převládala klenba valená). Tuto klenbu lze odvodit jako průnik dvou valených kleneb, které jsou na sebe kolmé. V místě průsečíků vznikají hrany, které svádějí tlaky klenby do čtyř opěrných bodů v úhlech klenebního pole (= travé) a dělí klenbu na čtyři kápě. Hrany bývaly velmi často zesíleny kamennými žebry – takovou klenbu nazýváme žebrová klenba.

Architektura a stavitelství gotiky KŘÍŽOVÁ KLENBA

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KŘÍŽOVOU KLENBOU : Architektura a stavitelství gotiky KŘÍŽOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KŘÍŽOVOU KLENBOU : katedrála v Amiens, Francie – nejdokonalejší gotická katedrála (vrcholná gotika) katedrála v Chartres, Francie – jedna z nejstarších a nejkrásnějších francouzských katedrál katedrála v Remeši, Francie – nejdokonalejší raně gotická katedrála katedrála svatého Gerváce a Protáze v Soissons – raně gotická katedrála katedrála v Salisbury, Anglie – první anglická katedrála, stavěna současně s Amiens (po 1220)

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KŘÍŽOVOU KLENBOU V ČR: Architektura a stavitelství gotiky KŘÍŽOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KŘÍŽOVOU KLENBOU V ČR: cisterciácký klášter v Oseku – první polovina 13. století cisterciácký klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova – druhá čtvrtina 13. století Anežský klášter, Praha – po roce 1250, nejstarší městská kostelní architektura Bazilika svatého Prokopa v Třebíči – památka UNESCO

Architektura a stavitelství gotiky OBKROČNÁ KLENBA Obkročná klenba je svedena do podpor úhlopříčně proti sobě postavených, bývá používána jako řešení zaklenutí rohových polí nebo klenby ochozu presbytáře.

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ OBKROČNOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky OBKROČNÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ OBKROČNOU KLENBOU: katedrála v Lincolnu, Anglie – unikátní klenba (1192-1210), která je nazývána "bláznivá klenba" (en:crazy vaults); jde v podstatě o variantu šestidílné klenby, kdy jsou žebra od sebe na středu klebeního pole oddělena, vznikl tak sled trojpaprsků.

VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ OBKROČNOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky OBKROČNÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ OBKROČNOU KLENBOU: ochoz presbytáře kostela sv. Bartoloměje, Kolín kostel sv. Víta, Soběslav – dvě pole dvoulodí před presbytářem zaklenuté třemi trojpaprsky, charakteristické zakončení pro místní kostely rožmberské huti (před 1400)

Architektura a stavitelství gotiky OBKROČNÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky OBKROČNÁ KLENBA

Je častá u raně gotických staveb. Architektura a stavitelství gotiky ŠESTIDÍLNÁ KLENBA ŠESTIDÍLNÁ KLENBA Vzniká tak, že jsou mezi diagonální (úhlopříčná) žebra vložena ještě žebra kolmá. Je častá u raně gotických staveb.

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ ŠESTIDÍLNOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky ŠESTIDÍLNÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ ŠESTIDÍLNOU KLENBOU: bazilika Saint-Denis, Francie – raně gotická emporová bazilika katedrála v Laonu, Francie – raně gotická katedrála katedrála Notre-Dame, Paříž, Francie – pětilodní emporová bazilika katedrála v Beauvais, Francie – katedrála s nejvyšší klenbou vůbec (48 m)[2] Katedrála svatého Štěpána v Bourges, Francie – pětilodní, výškově odstupňovaná stavba katedrála v Canterbury, Anglie – klenba chóru (1174-1184)

Architektura a stavitelství gotiky ŠESTIDÍLNÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky OSMIDÍLNÁ KLENBA Je dalším rozvinutím šestidílné klenby, od níž se liší přidáním dalších dvou podélných žeber.

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ OSMIDÍLNOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky OSMIDÍLNÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ OSMIDÍLNOU KLENBOU: katedrála sv. Petra a Pavla v Poitiers, Francie – trojlodní pravoúhlá stavba katedrála sv. Mořice v Angers, Francie

Architektura a stavitelství gotiky OSMIDÍLNÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA Bývá nazývána také hvězdovitá nebo hvězdicová. Vzniká průnikem několika valených kleneb, na jejichž líci vytvářejí žebra hvězdovité motivy. Úloha žeber je zde již čistě dekorační. První hvězdová pole klenby se objevují v křížení hlavních a příčných lodí katedrál, první vzorovaná hvězdová klenba v Evropě byla použita v katedrále v Lincolnu po roce 1192. Při pohledu do lodi hvězdicovitý vzor nevyniká a blíží se vzoru vějířovitému.

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ HVĚZDOVOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ HVĚZDOVOU KLENBOU: kostel sv. Mikuláše v Troyes, Francie (1526-1535) katedrála v Lincolnu, Anglie – hlavní loď (1192-1210) katedrála v Yorku, Anglie (1291-1340) Malbork, hrad, Polsko – převzetí hvězdové klenby z Anglie do tehdejšího Pruska a její další rozvinutí (po 1280)

VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ HVĚZDOVOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ HVĚZDOVOU KLENBOU: kostel sv. Jakuba, Prachatice – trojlodí (1505-1513)

Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA Vzniká jako průsečík několika valených kleneb, na nichž se dekorativní žebra splétají v pravidelný síťový vzorec.Žebra jsou řazena stejnoměrně, bez ohledu na členění klenebních polí. V České republice byla poprvé použita na Staroměstské mostecké věži a vzápětí např. v kostele sv. Jiljí v Milevsku. Později se místní vzor klenby rozšířil na mnoha pozdně gotických klenbách ve střední Evropě. Síťová klenba presbytáře svatovítské katedrály na pražském hradě představuje tvůrčí vrchol díla Petra Parléře (presbytář budován v letech 1371-1385).

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ SÍŤOVOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ SÍŤOVOU KLENBOU: cisterciácký kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pelplinu, Polsko – nejstarší síťová klenba (po 1276) chrám sv. Kříže, Švábský Gmünd, Německo – práce Petra Parléře katedrála ve Freiburg in Breisgau, Německo – vybudována podle francouzských vzorů kostel svatého Wolfganga (Schneeberg), Německo (1536-37)

VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ SÍŤOVOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ SÍŤOVOU KLENBOU: katedrála sv. Víta, Praha – klenba presbytáře (1344-1386) kostel sv. Jiljí, Milevsko – prototyp síťové klenby v českých zemích kostel sv. Víta, Český Krumlov (1407-1439) – klenba vytvořena podle vzoru kostela sv. Jiljí v Milevsku[4] kostel sv. Jakuba, Brno kostel svatého Petra a Pavla, Mělník – klenba Hanse Spiesse (1480-1488)

Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky HVĚZDOVÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky VĚJÍŘOVÁ KLENBA Bývá také nazývána kalichová. Na vějířové klenbě se žebra vějířovitě rozkládají, přičemž pokrývají celý líc klenby. Tato klenba byla obzvláště oblíbená v anglické pozdní gotice. Poprvé byla použita při zaklenutí křížové chodby kláštera u katedrály v anglickém Gloucesteru po roce 1357, jisté rysy tohoto typu však můžeme najít v dřívějších hvězdových klenbách katedrály v Lincolnu a Westmisteru.

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ VĚJÍŘOVITOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky VĚJÍŘOVÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ VĚJÍŘOVITOU KLENBOU: křížová chodba katedrály v Gloucesteru, Anglie – nejstarší vějířovitá klenba katedrála v Exeteru, Anglie – nejbohatší tierceronová klenba v celé Anglii (1329-1342)

Architektura a stavitelství gotiky VĚJÍŘOVÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky VĚJÍŘOVÁ KLENBA

Dekorativní žebra tvoří na ploše klenby bohaté kroužené obrazce. Architektura a stavitelství gotiky KROUŽENÁ KLENBA Dekorativní žebra tvoří na ploše klenby bohaté kroužené obrazce. Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích, krásným příkladem je kostel v Annabergu. Dalším nádherným příkladem je zaklenutí Vladislavského sálu na pražském hradě (Benedikt Rejt, 1493-1502).

VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KROUŽENOU KLENBOU: Architektura a stavitelství gotiky KROUŽENÁ KLENBA VÝZNAMNÉ STAVBY ZAKLENUTÉ KROUŽENOU KLENBOU: St. Annenkirche, Annaberg, Německo VÝZNAMNÉ STAVBY V ČR ZAKLENUTÉ KROUŽENOU KLENBOU: Vladislavský sál, hrad, Praha – výška klenby 13 m, rozměry sálu 62 × 16 m (nejrozlehlejší sál v Evropě, který nepoužívá střední podpory) chrám sv. Barbory, Kutná Hora – bohatě kroužená vzdušná klenba, na okrajích žebra vedena mimo pilíře, autor Benedikt Rejt (po roce 1512) kostel Nanebevzetí Panny Marie, Most – síňové trojlodí podle projektu Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu (začátek 16. století)

Architektura a stavitelství gotiky KROUŽENÁ KLENBA

Architektura a stavitelství gotiky TEORIE ARCHITEKTURY navrhování staveb – zkušenosti, stavební plány : půdorysy, řezy, pohledy. vznik stavebních hutí. stavba chrámů a katedrál - nejdříve obvodový plášť a zastřešení, klenby až poté

Architektura a stavitelství gotiky URBANISMUS Městská sídla jsou dvojího charakteru: rostlá a zakládaná Rostlá města jsou živelná, přizpůsobující se stávající zástavbě a přírodním podmínkám Zakládaná města (kolonizační) měla obyčejně naprosto jasný geometrický (pravoúhlý) rozvrh, náměstí s tržištěm a předem zajištěné obyvatele lokátorem.

Architektura a stavitelství gotiky URBANISMUS Parcely byly úzké a hluboké Města byla opevněna Založení Nového Města v Praze Karlem IV – 1348. V období gotiky byla založena Jihlava, Stříbro, Kutná Hora, Malá Strana v Praze, České Budějovice, Kolín, atd.

Architektura a stavitelství gotiky SHRNUTÍ KAPITOLY Dozvěděli jste se co je to vyvinutý opěrný systém. Osvěžili jste si stručnou historii gotiky. Seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami. Seznámili jste se s charakteristickými znaky stavitelství gotiky.

Architektura a stavitelství gotiky SAMOSTATNÝ ÚKOL Nakreslete si půdorys gotické katedrály! Nakreslete si schéma gotického vyvinutého opěrného systému s označením rozhodujících konstrukčních prvků! Nakreslete si schéma gotické křížové klenby! Nakreslete si typický gotický portál! Nakreslete si schematicky vývoj gotických oken!

Architektura a stavitelství gotiky PRAMENY A INFORMAČNÍ ZDROJE KRESBY A FOTOGRAFIE: fotografie z volně přístupných zdrojů internetu www.lookingatbuildings.org.uk http://en.wikipedie.org http://chestofbooks.com DUDÁK, Vladislav. DUDÁK, v. a kolektiv. Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu. Vyd. l. Praha: Baset, 2000, 535 - 1029 s. ISBN 80-862-2308-6. www.art-roman.net , http://en.wikipedie.org ,

Architektura a stavitelství gotiky PRAMENY A INFORMAČNÍ ZDROJE KRESBY A FOTOGRAFIE: www.art-roman.net , http://en.wikipedie.org , http://es.wikipedie.org , http://fr.wikipedie.org , http://de.wikipedie.org , www.perenom.net , www.mlahanas.de , http://chestofbook.com , http://static.panoramio.com , http://romanes.com , http://architektur.relig.free.fr , www.jorgetutor.com , www.eupedia.com

PIJOAN, J.. Dějiny umění. 4. Praha : Odeon, 1979. Architektura a stavitelství gotiky PRAMENY A INFORMAČNÍ ZDROJE BLAŽÍČEK, O. J.; KROPÁČEK, J.. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. KOCH, W.. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha : Ikar, 1998. ISBN 80-7202-388-8. ROLF, T.. Gotika. Architektura – plastika – malířství. Praha : Slovart, 2005. ISBN 80-7209-668-0. BENDA, K.; A KOL.. Dějiny českého výtvarného umění I. Od počátků do konce středověku. Praha : Academia, 1984. PIJOAN, J.. Dějiny umění. 4. Praha : Odeon, 1979.