Dějiny významných států v Evropě i ve světě uč. 108 - 118

Sjednocovací procesy v Evropě uč. 108 - 111

Německý spolek 1815 - 1866

Sjednocení Německa Situace po roce 1848: na rozdíl od Italů nemuseli Němci bojovat s žádným národem, který by je ovládal žili v jednotlivých německých státech, které tvořily Svatou říši římskou po revoluci 1848 čekalo Prusko na vhodnou záminku k válce s Rakouskem (včele Německého spolku) a od roku 1806 Německý spolek spor s Rakouskem o dobytá území na Dánsku – 1866 vpád Pruska do Čech Italové využili situace – útok na Rakousko z jihu

krvavá bitva u Sadové u Hradce Králové 3 krvavá bitva u Sadové u Hradce Králové 3. července 1866 ukázala zaostalost Rakouska (zaostalá a nepružná taktika, staré pušky předovky proti moderním německým zadovkám, Rakušané si stěžovali, že Prusové „bojovali příliš rychle a nedodržovali stávající pravidla“) hlavní tíhu boje nesli Češi Rakousko bylo donuceno vystoupit z Německého spolku, postoupit svoje državy v severní Itálii vznikl Severoněmecký spolek – území bývalého Německého spolku bez Rakouských a jihoněmeckých zemí (např. Bavorska) - včele Prusko

Ztráty z bitvy u Hradce Králové účastnilo se celkem na obou stranách 430 000 lidí (více vojáků jen u Lipska 1813) Rakousko Prusko 5 700 mrtvých 7 500 pohřešovaných 7 500 raněných 22 000 zajatých 2 000 mrtvých 300 pohřešovaných 7 000 raněných

vyprovokována další válka 1870 francouzsko – pruská válka – trvala několik týdnů Prusko rychle zvítězilo, jihoněmecké státy se přidaly 18. ledna 1871 vyhlášeno německé císařství (v Zrcadlovém sále ve Versaillles) císařem pruský král Vilém I. 1871 – 1888 hlavním městem Berlín, Otto von Bismarck pruský kancléř Francie platila Prusku vysoké válečné náhrady = reparace, připojení Alsaska – Lotrinska – další zdroj francouzsko – německé nenávisti reparace použity na rozvoj průmyslu, Německo se stalo nejsilnější velmocí na evropském

Otto von Bismarck pruský kancléř Vilém I. německý císař

nemělo kolonie – zájem o jižní Afriku, Tichomoří, osmanskou říši a Čínu – naráželo na zájmy VB - napětí v Evropě

Kolonie před 1. světovou válkou

Itálie před sjednocením Mapa: Kartografie Praha: Novověk II Itálie před sjednocením Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29

Sjednocení Itálie v čele procesu Sardinské království ( Piemont) ministerský předseda Camillo Cavour spojencem Francie (Napoleon III.) 1859 rakousko – sardinská válka – podpora Francie – připojena většina severní Itálie (bez Benátska) - v Rakousku pád Alexandra Bacha sjednocování bez zahraničního spojence pokračovalo 1860 revoluční hrdina Giuseppe Garibaldi (1807 – 1882) postupoval s povstalci od jihu - připojena jižní Itálie 1861 vyhlášeno Italské království – králem Viktor Emanuel I. hlavním městem Turín

Giuseppe Garibaldi (1807 – 1882)

chyběl střed – Papežský stát (podpora Francie) a Benátsko (rakouské území) 1866 prusko – rakouská válka – Itálie podpořila Prusko, za odměnu získala Benátsko (muselo vydat Rakousko po prohrané válce) po prusko – francouzské válce 1870 obsadila i Papežský stát 1870 hlavním městem Řím papeži vyhrazen Vatikán Itálie hospodářsky slabý stát – velký rozdíl mezi průmyslovým severem a chudým jihem

Viktor Emanuel I. – savojská dynastie

Slova hymny napsal mladý italský básník Goffredo Mameli, účastník bojů za nezávislost Itálie v roce 1848, který zemřel ve věku 22 let na následky zranění. Podle legendy Mameli napsal slova písně v roce 1847 během hostiny v domu amerického konsula na žádost hostů. Improvizovaný text pak dokončil v noci doma. O několik dní později během pobytu v Turínu složil hudbu jeho přítel Michele Novaro. Italská hymna Ref: Sevřemež šiky připraveni na smrt. Připraveni na smrt, Itálie povolala! Ano! Sevřemež šiky připraveni na smrt. Připraveni na smrt, Itálie povolala! Ano!