Bezčelistnatci Agnatha

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Chybí čelisti U současných druhů neexistují párové ploutve U fosilních druhů kostěná lebka, u recentních je celá kostra chrupavčitá. Notochord zachován i u dospělců Sedm (nebo i více) párů žaberních štěrbin Nosní otvor nepárový; v labyrintu vnitřního ucha jen dvě polokruhovité chodby

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) třída Štítnatci (Ostracodermi) – vymřelí !!! velikost jen 10 – 30 cm, s kožním kostěným pancířem Potravu filtrovali pomocí hltanu Rody Cephalaspis a Pteraspis

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Většina žije ve sladkých vodách, ale některé žijí v mořích a ve sladkých vodách se pouze třou (anadromní tah) Na ústech je přísavka pro zachycení se na kořisti, pohyblivý jazyk je opatřen rohovitými „zuby“, do rány je vylučován antikoagulant zabraňující srážení krve; žaludek chybí Jikry jsou kladeny do mělkých hnízd, odkud jsou odstraněny kameny, oplození je vnější a po tření rodiče umírají (sliznatky se rozmnožují vícekrát za život)

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Celkem kolem 60 druhů Obrázky - dále

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Stadium larvy = minohy trvá 5 – 6 let Minohy se tak odlišují od dospělců, že byly původně považovány za samostatný druh; jsou to mikrofágové Sliznatky se živí na zraněných nebo mrtvých rybách a na některých bezobratlých, skřelemi nebo řitním otvorem pronikají do těla hostitele a živí se jeho tělními orgány, které trhají pomocí „ozubeného“ jazyka Sliznatky jsou jediní obratlovci jejichž krev je isoosmotická s mořskou vodou

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Podtřída Mihule (Petromyzones) Podtřída Sliznatky (Myxini)

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Kruhoústí (Cyclostomata) a. Sliznatky (nahoře) b. mihule (dole)

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Podtřída Mihule (Petromyzones) asi 35 druhů

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Podtřída Mihule (Petromyzones) asi 35 druhů

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Larva mihule se nazývá minoha. Tito obratlovci dlouhého, úhořovitého těla jsou volně žijící predátoři, živící se rybami. Mihule se líhnou ve sladkých vodách a mnohé druhy zde prožijí celý život. Některé druhy migrují do moře, ale většinou se vrací do sladkých vod k rozmnožování (anadromní tah).

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Mihule mají přísavkovitá ústa, která postrádají čelisti.

Mihule

Podtřída Sliznatky (Myxini) asi 30 recentních druhů Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Podtřída Sliznatky (Myxini) asi 30 recentních druhů V případě napadení je sliznatka schopna v krátké chvíli vyloučit až několik litrů slizu a tak zaplašit nebo i udusit predátora

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) jediná recentní skupina jsou Kruhoústí (Cyclostomata) Členové podtřídy Sliznatky mají částečně vytvořenou lebku, ale postrádají pravé obratle. Jejich kostra je zcela chrupavčitá, podobně jako u žraloků. Ani sliznatky nemají vytvořené čelisti.

Evoluce ryb První ryby se objevily v Kambriu. Z fosilních nálezů není zřejmé, zda se první ryby vyvinuly ve sladkých vodách nebo v mořích (spíše ve sladkých vodách). Ačkoli byli bezčelistnatci důležitou skupinou v siluru a devonu, do dneška přežily jen mihule a sliznatky. Mají dlouhé tělo s chrupavčitou kostrou a nepárové ploutve. Protože sliznatky nemají vytvořenou páteř, je na nich možno vytvořit uzel

Nadtřída: Agnatha (bezčelistnatci) Kruhoústí (Cyclostomata) zástupci Podtřída Mihule (Petromyzones) – Mihule mořská (Petromyzon marinus), Mihule potoční (Lampetra planeri) Podtřída Sliznatky (Myxini) Sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa)