Detektory neutrin Obecné charakteristiky: 1) Velmi malé průřezy interakcí → velmi velké objemy detektorů 2) Velmi efektivní stínění → podzemní detektory, podvodní, pod ledem Typy detektorů: 1) Radiochemické detektory 2) Detektory Čerenkovova záření 3) Scintilační detektory 4) Detektory na základě rozptylu neutrin na elektronech Neutrinový detektor KAMLAND v Japonsku Podmořský neutrinový detektor ANTARES Kamiokande
Radiochemické detektory Například: ν e + 37 Cl → 37 Ar + e - ν e + 71 Ga → 71 Ge + e - Pro neutrina s nižší energií. Proces obráceného rozpadu beta: Schéma galiového experimentu – separace vzniklého germania Chlorový experiment R. Davise Nemožnost určení energie neutrina (pouze prahu) Cyklus: 1) Nabírání dat 2) Radiochemická analýza
Detektory využívající scintilační nebo Čerenkovová záření Nádoba: 1) Stěny pokryty fotonásobiči 2) Vyplněno kapalinou (kapalný scintilátor) Scintilační detektor LSND Detektor Kamoikande – využívá Čerenkovův jev
Detektor KAMLAND těžká voda – reakce neutrin z deuteronem: Fotonásobič detektoru KAMLAND Detektor KAMLAND Reakce všech neutrin a antineutrin: Reakce pouze elektronových neutrin: (kapalný scintilátor)
AMANDA – Neutrinový detektor pod ledem 200 TeV e kandidát Detektorový systém vybudovaný na pólu Fotonásobiče posílané pod led Detekce Čerenkovova záření produkovaného elektrony, miony a tauony vznikajícími v reakcích vysokoenergetických neutrin
Rozptyl neutrina na elektronu Možnost detekce i neutrin s velmi nízkou energií Potlačení šumu → tekuté helium (supratekuté) → velmi nízké teploty (~ 10 mK) Mikrokalorimetrie velmi malých změn teploty Malá energie neutrin ~ keV → malá energie elektronu Ionizace, scintilace, fonony, rotony – zachycovány safírovou či křemíkovou destičkou – absorbátor → kontrola teploty zachycení „driftujících elektronů – „elektronová bublina“ v supratekuté supravodivé kapalině se pohybuje kontrolovaně v elektrickém poli návrh experimentu HERON (výška 6 m)