Přírodní památky UNESCO České republiky Střední odborná škola Otrokovice Přírodní památky UNESCO České republiky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/3-PV-2/16 Název DUM Přírodní památky UNESCO České republiky Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: Biosferické rezervace UNESCO ČR Vybavení, pomůcky Dataprojektor , atlas ČR Klíčová slova Biosferické rezervace, Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava, Bílé Karpaty Datum 22. 1. 2013

Přírodní památky UNESCO České republiky Náplň výuky Biosferické rezervace Křivoklátsko Třeboňsko Pálava Šumava Krkonoše Bílé Karpaty

Biosférické rezervace Biosférická rezervace je velkoplošné území vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země. Tato území představují reprezentativní ukázky kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Většina biosférických rezervací zahrnuje jak přírodě blízká území, tak i území narušená činností člověka. To umožňuje studovat konflikty mezi člověkem a přírodním prostředím a podporovat zvyšování biodiverzity v narušených oblastech. Hlavní funkce: ochrana přírodní a kulturní různorodosti podpora a zajištění udržitelného rozvoje místních obyvatel podpora vědy, výzkumu a výchovy

Křivoklátsko CHKO a UNESCO 1977 Meandry řeky Berounky a jejích přítoků, štěrkopískové terasy, výskyt buližníků Různé typy doubrav a bučin (lesostepi, stepi), 63% tvoří listnaté a smíšené lesy Významná ornitologická rezervace (výr velký, čáp černý) Bývalý lovecký revír českých králů Nálezy trilobitů a jiných zkamenělin České ministerstvo ŽP připravuje změnu CHKO na národní park Pěší turistika, cykloturistika, vodácká turistika, horolezectví

Meandry Berounky Buližník

Třeboňsko 1977 UNESCO, 1979 CHKO Typ kulturní krajiny významně pozměněné člověkem, úprava močálovité krajiny, jejímž výsledkem je síť umělých stok a velkého množství rybníků (centrum českého rybníkářství) Významná ornitologická rezervace – vodní ptactvo a dravci (volavky, čápi, labutě, orel mořský, kulíšek nejmenší, …) Významná rašeliniště např. Červené blato, Žofinka Pěší turistika, vodáctví, cykloturistika, rybolov

NPR Červené blato

Pálava CHKO 1976, UNESCO 1986 biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře. údolí Dyje se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy. Významná ptačí rezervace Pěší turistika, cykloturistika, horolezectví

Pavlovské vrchy

Šumava 1963 CHKO, 1990 UNESCO, 1991 NP Účelem vzniku NP bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván Zeleným srdcem Evropy, Jezera – Černé, Čertovo, Plešné, Láka, Prášilské Studená a Teplá Vltava, řeka Vydra, přehrada Lipno Slatě Tříjezerní, Chalupská, Modravské Prales Boubín, nejvyšší hora Plechý Schwarzenberský plavební kanál Pěší turistika, cykloturistika, lyžování, vodáctví

Řeka Vydra, Černé jezero, Chalupská slať

Krkonoše 1963 NP, 1992 UNESCO Na území Krkonoš se vyskytují endemické druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1200 – 1300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, kamenná moře. Tento u nás velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. prameny Úpy, Labe, vodopády Úpské, Pančava největší v ČR 200 m kaskády, Labský vod, Múmlavský vodopád, Černohorské rašeliniště, Krakonošova zahrádka (horské louky) ledovcová údolí – Labský a Obří důl, … Sněžka 1602 m, endemité (jeřábníky, rejsek horský, …)  Hlavní střediska: Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Jánské lázně

Pohled na Sněžku

Bílé Karpaty CHKO 1980, UNESCO 1996 unikátní květnaté alpínské louky s nejbohatších výskytem orchidejí ve střední Evropě Vrcholy Velká javořina, Velký Lopeník Listnaté lesy, převážně bukové, velký výskyt plazů Pěší turistika, lyžování, cykloturistika

Bílé Karpaty

Kontrolní otázky: Definuj pojem biosférická rezervace. Co je hlavním předmětem ochrany v CHKO Bílé Karpaty? Co je Pančava a kde se nachází? Co jsou lužní lesy a ve které biosférické rezervaci je najdeme? Vyjmenuj ledovcová jezera Šumavy. Která jsou hlavní střediska Krkonoš?

Seznam obrázků: Obr 1. Flying. Křivoklátsko. In: Wikipedia [online]. 2006 [vid. 22. 1. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krivoklatsko001.jpg Obr 2., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/PP_Kn%C4%9B%C5%BEivka2.jpg/800px-PP_Kn%C4%9B%C5%BEivka2.jpg Obr 3., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/%C4%8Cerven%C3%A9_blato_-_jezero.jpg/800px-%C4%8Cerven%C3%A9_blato_-_jezero.jpg Obr 4., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Sk%C3%A1ly_na_vrcholu_d%C4%9Bv%C3%ADna.JPG Obr 5., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/Z%C5%99%C3%ADcenina_Sirot%C4%8D%C3%AD_hr%C3%A1dek.JPG Obr 6., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Borov%C3%A1_Lada%2C_Chalupsk%C3%A1_sla%C5%A5%2C_jez%C3%ADrko.JPG/800px-Borov%C3%A1_Lada%2C_Chalupsk%C3%A1_sla%C5%A5%2C_jez%C3%ADrko.JPG

Seznam obrázků: Obr 7., David Paloch, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/%C4%8Cern%C3%A9_jezero%2C_%C5%A0umava_%28CZE%29.jpg/800px-%C4%8Cern%C3%A9_jezero%2C_%C5%A0umava_%28CZE%29.jpg Obr 8., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/%C5%A0umava.jpg/220px-%C5%A0umava.jpg Obr 9., David Paloch, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/Sn%C4%9B%C5%BEka_from_%C4%8Cern%C3%A1_hora_%28CZE%29.jpg/800px-Sn%C4%9B%C5%BEka_from_%C4%8Cern%C3%A1_hora_%28CZE%29.jpg Obr 10., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Vr%C5%A1ateck%C3%A1_bradl%C3%A11.jpg/250px-Vr%C5%A1ateck%C3%A1_bradl%C3%A11.jpg Obr 11., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Knabenkraut_2286.jpg/450px-Knabenkraut_2286.jpg Obr 12., anonym, [vid. 22. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/%C4%8Cerven%C3%BD_kame%C5%88.jpg/220px-%C4%8Cerven%C3%BD_kame%C5%88.jpg

Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, Praha, 1999, ISBN 80-86034-39-9