RISK MĚKKÝŠI Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

PLŽI 50 100 200 500 1000 1500 2000 3000 4000 5000 MLŽI 50 100 200 500 1000 1500 2000 3000 4000 5000 HLAVO- NOŽCI 50 100 200 500 1000 1500 2000 3000 4000 5000

Jak se nazývá schránka hlemýždě zahradního? ODPOVĚĎ Ulita. Obr. 1 ZPĚT

Z kolika částí se skládá schránka plovatky bahenní? Z jedné. ODPOVĚĎ Obr. 2 ZPĚT

Čím dýchá páskovka keřová? Plícemi. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 3

Jak se nazývá jazýček, kterým si hlemýžď v ústní dutině strouhá potravu? Radula. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 4

Jaký typ cévní soustavy má hlemýžď zahradní? Hlemýžď má cévní soustavu otevřenou, to znamená, že nemá cévy a krev se mu rozlévá do celého těla. ODPOVĚĎ ZPĚT

Která vyjmenovaná slova v sobě obsahují název jednoho z plžů? Vyjmenuj je bez chyby. ODPOVĚĎ My – mýt – myslit – mýlit se – hmyz – myš – hlemýžď – mýtit – zamykat – smýkat – dmýchat – chmýří – nachomýtnout se - Litomyšl ZPĚT

Se kterými třemi plži se v ČR nesetkáš? Ostranka, homolice, ušeň, tritónka, zavinutec. ODPOVĚĎ ZPĚT

Kterému plži patří tato ulita? Obr. 5 Okružákovi ploskému. ODPOVĚĎ ZPĚT

Podle čeho rozeznáš plzáka od slimáka? Plzák má dýchací otvor v přední části schránky, slimák v zadní části. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 6

Vyjmenuj tři sladkovodní plže. Okružák ploský, bahenka živorodá, plovatka bahenní. ODPOVĚĎ ZPĚT

Jak zní rodový a druhový název tohoto plže? Obr. 7 Ušeň mořská. ODPOVĚĎ ZPĚT

Jak se nazývá schránka mlžů? Lastura. ODPOVĚĎ Obr. 8 ZPĚT

Čím dýchá hřebenatka jakubská? Žábrami. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 9

Který orgán pomáhá škebli rybničné při pohybu po dně rybníka? Svalnatá noha. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 10

Jak zní rodový a druhový název tohoto mlže? Obr. 11 Škeble rybničná. ODPOVĚĎ ZPĚT

Vyjmenuj dva sladkovodní mlže. Škeble rybničná, perlorodka říční. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 12

Čím dýchá škeble rybničná? Žábrami. ODPOVĚĎ ZPĚT

Jak se nazývá schránka slávky jedlé? Lastura. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 13

Vývin škeble rybničné je… Nepřímý. ODPOVĚĎ ZPĚT

Jak zní rodový a druhový název tohoto mlže? Obr. 14 Zavinutec tygrovaný. ODPOVĚĎ ZPĚT

Kteří tři mlži umí vytvářet perly? Perlotvorka mořská, perlorodka říční, zéva obrovská, ústřice jedlá. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 15

Jak se nazývá lesklá vrstva v lastuře mlže, z níž se vyrábí například knoflíky? Perleť. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 16

Jak zní rodový a druhový název tohoto mlže? Obr. 17 Ústřice jedlá. ODPOVĚĎ ZPĚT

Který hlavonožec nemá schránku? Oliheň, krakatice, chobotnice. ODPOVĚĎ ZPĚT

K čemu slouží chobotnici přísavky na dlouhých ramenech? ODPOVĚĎ K zachycení kořisti. ZPĚT Obr. 18

Který hlavonožec má ulitu? Loděnka hlubinná. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 19

K čemu chobotnici slouží inkoustová žláza? ODPOVĚĎ V nebezpečí z ní chobotnice vypustí tmavou tekutinu, jež zmate nepřítele, a chobotnice unikne. ZPĚT

Jak se nazývá opora těla, již hlavonožec nemůže jako schránku obývat? Sépiová kost. ODPOVĚĎ ZPĚT Obr. 20

Mají vyvinutý mozek a komorové oko. Uveď dva důvody, proč jsou hlavonožci nejdokonalejšími měkkýši. ODPOVĚĎ Mají vyvinutý mozek a komorové oko. ZPĚT

Vyjmenuj čtyři hlavní části těla sépie obecné. Hlava, nálevka, ramena, sépiová kost. ODPOVĚĎ ZPĚT

Jak se nazývá orgán, pomocí něhož sameček chobotnice přenáší spermie do samičky? ODPOVĚĎ Hektokotylové rameno. ZPĚT

Chobotnice, krakatice, oliheň, loděnka, argonaut, sépie. Vyjmenuj pět hlavonožců. ODPOVĚĎ Chobotnice, krakatice, oliheň, loděnka, argonaut, sépie. ZPĚT

a pomocí kterých orgánů se pohybuje chobotnice pobřežní? Jakými dvěma způsoby a pomocí kterých orgánů se pohybuje chobotnice pobřežní? ODPOVĚĎ Plave pomocí nálevky. Chodí po dně pomocí ramen. Obr. 21 ZPĚT

Zdroje obrázků Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-05-02]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. Obr. 1 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Helix_pomatia_89a.jpg Obr. 3 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snail-WA_edit02.jpg Obr. 4 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radula_de_Aplysia_juliana.jpg Obr. 5 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Planorbarius_corneus_top.jpg Obr. 7 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haliotis_tuberculata_tuberculata.jpg Obr. 9 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pecten_jacobaeus.jpg Obr. 10 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_clam.jpg Obr. 11 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anodonte_du_cygne.jpg Obr. 12 a 16 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Margaritifera_margaritifera-binnen1.jpg Obr. 13 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cooked_mussels_DSC09244.JPG Obr. 15 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pearls_wwalas_3.jpg Obr. 17 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ostrea_edulis_01.jpg Obr. 18 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Octopus_vulgaris.jpg Obr. 20 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sepia_officinalis_%28aquarium%29.jpg Obr. 21 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Octopus_vulgaris2.jpg

Zdroje obrázků: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-05-02]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org. Obr. 2 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blotniarka_stagnalis.jpg, upraveno Obr. 6 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arion_rufus_on_road.jpg Obr. 8 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Verse_kokkels.jpg Obr. 14 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cypraea-tigris.jpg Obr. 19 - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nautilus_pompilius.jpg Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.