Teorie čísel a šifrování Jan Hlava, Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora Petr Šebek, Gymnázium Uherské Hradiště.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VY_32_INOVACE_KGE.4.55 Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Konstruktivní geometrie Tematický celek: Konstruktivní geometrie 4.ročníku Cílová skupina:
Advertisements

Kryptografie Šifrování
Ing. Roman Danel, Ph.D. Institut ekonomiky a systémů řízení Hornicko – geologická fakulta.
Úvod do klasických a moderních metod šifrování Jaro 2008, 7. přednáška.
Asymetrická kryptografie
Mgr. Andrea Cahelová Gymnázium J. Kainara, Hlučín
Tvorba znakové sady programem METAFONT Václav Falc VTI.
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Matematika Tematický celek: Výrazy, rovnice, nerovnice Cílová skupina: 1. ročník (kvinta) gymnázia Oblast podpory:
Radek Horáček IZI425 – Teorie kódování a šifrování
Šifrovaná elektronická pošta Petr Hruška
Aplikace VT v hospodářské praxi elektronický podpis, datové schránky Ing. Roman Danel, Ph.D. VŠB – TU Ostrava.
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Matematika Cílová skupina: 1. ročník (kvinta) gymnázia Oblast podpory: IV/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující.
Šifrování Jan Fejtek – Gymnázium, Dukelská 1, Bruntál
Šifrátor 1.0 (zatím) Projekt do předmětu Komprimace dat a kryptologie , Brno Martin Chodúr.
Ing. Roman Danel, Ph.D. Institut ekonomiky a systémů řízení Hornicko – geologická fakulta.
Zabezpečení informace
Šifrování a bezpečnost
Radim Farana Podklady pro výuku
Úvod do kryptologie Historie a klasické šifry
Kryptografie – bojový prostředek ve 2. světové válce (ENIGMA)
Andrea Hladíková Gymnázium J. K. Tyla, Hradec Králové Jan Vaňourek
Historie kryptografie
Distribuované systémy cvičení 3
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Konstruktivní geometrie Cílová skupina: 4. ročník (oktáva) gymnázia Oblast podpory: III/2 Inovace výuky prostřednictvím.
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Konstruktivní geometrie Cílová skupina: 4. ročník (oktáva) gymnázia Oblast podpory: III/2 Inovace výuky prostřednictvím.
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Matematika Cílová skupina: 1. ročník (kvinta) gymnázia Oblast podpory: IV/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující.
Přednes 5 Lokální interpolační funkce na trojúhelníkovém prvku.
Teorie čísel a kryptografie
Hillova šifra Lester S. Hill (1929) Polygrafická šifra Φ: Amx K  Bm
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Konstruktivní geometrie Cílová skupina: 4. ročník (oktáva) gymnázia Oblast podpory: III/2 Inovace výuky prostřednictvím.
le chiffre indéchiffrable
Úvod do klasických a moderních metod šifrování
RSA šifra Ronald Rivest, Adi Shamir a Leonard Adlemann.
Teorie čísel Prvočíslo Eulerova funkce φ(n)
Elektronický podpis Ochrana Dat Jan Renner
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_ENI-2.MA-05_Modulace a Modulátory Název školyStřední odborná škola a Střední odborné.
Feistlovy kryptosystémy Posuvné registry Lucifer DES, AES Horst Feistel Německo, USA IBM.
Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Matematika Tematická oblast: Rovnice, nerovnice, výrazy Cílová skupina: 1. ročník (kvinta) gymnázia Oblast.
Vyhledávání na internetu, SEO
Hillova šifra Lester S. Hill (1929) Polygrafická šifra Φ: Amx K  Bm
Úvod do klasických a moderních metod šifrování
Číselné soustavy a kódy
McEllisova šifra.
Postup při empirickém kvantitativním výzkumu
McEllisova šifra. James Ellis( ) Clifford Cocks, Malcolm Williamson Alice Bob zpráva šum Odstranění šumu.
Automatické šifrování Enigma. Scrambler Φ(x) monoalfabetická šifra Ψ(x,m) = Φ(x+m mod N)
Bezpečnost systémů 2. RSA šifra *1977 Ronald Rivest *1947 Adi Shamir *1952 Leonard Adelman *1945 University of Southern California, Los Angeles Protokol.
Kódování a šifrování Monoalfabetické šifry Polyalfabetické šifry
Automatické šifrování
Šifrování – historické zajímavosti
Informační bezpečnost VY_32_INOVACE _BEZP_16. SYMETRICKÉ ŠIFRY  Používající stejný šifrovací klíč jak pro zašifrování, tak pro dešifrování.  Výhoda.
Inf Analogové a digitální zařízení. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Školák.cz Piš a sdílej své sešity, jednoduše, rychle, v pohodě. Autoři: Jiří Hon a Lukáš Helebrandt.
Složitost algoritmu Vybrané problémy: Při analýze složitosti jednotlivých algoritmů často narazíme na problém, jakým způsobem vzít v úvahu velikost vstupu.
Inf Elektronická komunikace
Zabezpečení informace
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
AUTOMATIZAČNÍ TECHNIKA Kódy
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Mgr. et Mgr. Pavel Římovský, Bc. Jaroslav Mudrák
Úvod do Globálních Navigačních Satelitních Systémů
Klasické šifry – princip substituce, transpozice
MATEMATIKA – ARITMETIKA 6
Kódování a šifrování Tomáš Vaníček Stavební fakulta ČViT
Feistlovy kryptosystémy
Úvod do klasických a moderních metod šifrování
Zabezpečení informace
3. Kódování, šifrování, bezpečnost v informačních technologiích
Úvod do klasických a moderních metod šifrování
Symetrické šifrování Asymetrické šifrování
Transkript prezentace:

Teorie čísel a šifrování Jan Hlava, Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora Petr Šebek, Gymnázium Uherské Hradiště

Obsah Historie kryptologie Posuvná metoda šifrování Afinní metoda šifrování Šifrování pomocí kódové matice Metody prolomení šifer Šifrovací a dešifrovací program Shrnutí

Historie kryptologie Substituční šifry už v Kámásútře Posun písmen od Ceasara Enigma ve 2. světové válce Asymetrické šifrování až v 1974

Posuvná metoda šifrování Funguje na principu posunování znaků Písmenu se přiřadí číslo, k číslu je připočten klíč a výsledek je zpátky převeden na písmeno

Afinní metoda šifrování Rozšířená posuvná metoda Pracuje se dvěma klíči Pro A = 0, B = 1, C = 2, …, Z = 26 K i = ( a * Z i + b ) mod 26 (27) Převedení D(3) s klíči a = 10, b = 7 : K i = ( 10 * ) mod 26 = 25 => Y

Šifrování pomocí kódové matice Používá se sdružování znaků (z i, z i+1 ) Znaky se maticí vynásobí a dostaneme tak 2 kódované znaky (k i, k i+1 ) Matice musí obsahovat vhodné čísla, kvůli jednoznačnosti šifrování Například slovo POKUS se touto metodu při matici 2, 3, 7, 8 překóduje na UJCWBY

Šifrování pomocí kódové matice Příjemce musí invertovat matici a vynásobit jí přijatou zprávu K tomu se používá determinant šifrovací matice D (ad – bc)

Metody prolomení šifry U jednodušších (posunovací, afinní, maticová…) se používá frekvenční analýza U složitějších přístrojů (Enigma, Lorenz ) bylo prolomení vždy otázkou chyby operátora

Šifrovací a dešifrovací program

Shrnutí Jednodušší metody jsou snadno prolomitelné Kódování pomocí matice je mnohokrát složitější Nevýhodou je nutnost předání matice adresátovi To řeší až asymetrické metody šifrování, ale jsou časově náročnější

Děkujeme za pozornost