Cytopatologie mezotelu Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK a VFN, Univerzita Karlova, Praha http://pau.lf1.cuni.cz/

Cytopatologie mezotelu - obsah Coelomové dutiny a mezoteliální výstelka Indikace k evakuaci tekutin Normální mezotelie Reaktivní mezotelie zánětlivé obrazy nádory v coelomových dutinách metastatické primární Samotest

Coelomové dutiny peritoneální pleurální perikardiální tunica vaginalis testis za fyziologické situace virtuální prostory s min. množstvím viskosní tekutiny umožňující posun parietálního a viscerálního listu

Mezotel epiteliální výstelka coelomových dutin mesodermální původ (spolu s endoteliemi) plochý jednovrstevný epitel a úzká vrstvička submezoteliálních buněk pojivového vzhledu Imunoreaktivita: CK5,6; calretinin, WT1, vimentin, HBME-1 + CEA (monoklon.), Ber EP4, CD15, B72.3, TTF1 – používá se panel vzhledem k variabilitě exprese markerů (ekonomický postup: 2+2)

Histiocyty x Mezotelie Cytoplazma homogenní, pěnitá, bledá často inkluze není natěsnání vakuoly běžné nejasné hranice nejsou okénka Jádro tmavší chromatin excentricky ledvinitá jadérka nezřetelná Barvení kys. fosfatáza supravitální (neutr. červeň) Mezotelie Cytoplazma densní centrum, bledší periferie inkluze neobvyklé natěsnání vakuoly jen v degen. distinktní hranice okénka Jádro bledší chromatin centrálně kulatá-oválná distinktní nukleoly Barvení PAS + periferie R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Patologické obsahy tělních dutin transudát exudát krev chylus Indikace k evakuaci jakékoli zmnožení makroskopický popis paralelně na biochemické a mikrobiologické vyšetření Kontraindikace nejsou známy diagnostický a terapeutický efekt (někdy jen dočasný) - dekomprese

Každé větší množství tekutiny v coelomové dutině je patologické… TEKUTINA nenádorová x nádorová krev, chylus transudát exudát transudát exudát

Zpracování tekutin z coelomových dutin makroskopický popis objemu a kvality (barva, čirost) dodaného vzorku standardně 4 cytocentrifugované preparáty: 2x MGG (nemontované) 1x HE 1x polychrom (Papanicolaou)

Transudát x Exudát čirý spec. hmotnost <1015 neobsahuje sraženiny laktát < 200U/l buněk málo, zpravidla benigní ( množství a pleomorfie narůstají s délkou trvání) zkalený spec. hmotnost >1015 obsahuje sraženiny laktát > 200U/l buněk mnoho, mohou být maligní R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Benigní mezotelie podobné nádoru Benigní formace 2D rozety 3D buněčné koule papily indiánské šiky buňka v buňce prstencové buňky jednotlivé buňky Napodobuje adenokarcinom papilokarcinom lobulární ca, malobuněčný ca dlaždicobuněčný karcinom karcinom z prstencových bb. karcinom, lymfom psammomata a dlaždicová metaplazie‘!! R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Diferenciálně diagnostické pomůcky Nedělejte diagnózu malignity z degenerovaných buněk Zvažte anamnézu V transudátu je malignita nepravděpodobná (ale ne vyloučena) Výrazný zánět malignitu zpravidla nedoprovází Při nejistotě může pomoci druhý odběr, pokud se tekutina po evakuaci znovu objeví Buňky: aciny a papily – vyloučit malignitu denzita jádra a cytoplazmy : obdobná – mezotelie jádro mnohem tmavší – metastatický ca pozitivita epit. hlenu - adenokarcinom R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Benigní výpotky s výraznou mezoteliální reaktivní atypií jaterní onemocnění „liver damage picture“ urémie dlouhodobá dialýza (pleura, perikard) akutní pankreatitis - (pleura) radiace, chemoterapie tbc plicní infarkt SLE revmatoidní artritis endometrioza hydrocele fistula R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Varia…. kůže, tuková tkáň, plíce, játra, svalovina, střevo … struktury kontaminující nabrané nechtěně při evakuaci tekutiny dlaždicová metaplazie – Schatz et al. 1991, Arch pathol. Lab. Med., 115, 397-8 řasinkové buňky – původ v bronchu, ser. cystadenomu, tubě, teratomu, endosalpingióze ; indikují benigní původ – může jít o mikrovilli ciliocytophtoria – apikální chocholky řasinkových buněk – zejm. tubárního původu ve 2. polovině menstr. cyklu mikroorganismy – paraziti, houby, filarie, pneumocysty, lamblie, schostosomy… megakaryocyty – při th. antokoagulantii a extramed. hemopoeze (FVIII+) obrovské vícejaderné buňky - častěji benigní, z malignit plíce, pankreas, sarkomy… LE buňky při SLE - polynukleáry s obsahem degradovaného jaderného materiálu – „hematoxylinové tělísko“ Curshmannovy spirály Charcott-Leydenovy krystaly a další krystaly (hemoglobin, oxaláty, cholesterol…) psammomata – nejčastěji u endosalpingiózy peritonea a mezoteliální hyperplazie, ale i v tu (ovarium, plíce, pankreas, prs, colon feruginosní tělíska – nejsou patognomonická pro azbestózu kolagenní koule – „hyalinní sferoidy“ kryté mezotelem při hyperplazii a mezoteliomu, vzácně i v karcinomu R. De May: The Art & Science of Cytopathology. ASCP, Chicago 1996

Použitá literatura Bedrossian C.W.M.: Malignant effusions. A multimodal approach to cytologic diagnosis. Igaku Shoin , New York, Tokyo, 1991, 275 stran Butler E.B., Stanbridge C.M.: Cytology of body cavity fluids. Chapman and Hall, London, 1986 Koss L.G.: Diagnostic cytology and its histopathological bases. 4th ed. J.B. Lippincott , Philadelphia, 1992, 1657 stran. Melamed M.R.: Cytology of effusions and its histologic bases. IAC slide sets, vol. XVI.,2nd ed. 1991 De May R.M.:The art & science of cytopathology. ASCP Press, Chicago, 1996