Ekonomika a oceňování přírodních zdrojů EKONOMIKA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ část Ekonomika a oceňování přírodních zdrojů Jiří Matějíček MENDELU v Brně, LDF, 9. května 2011

Obsah Úvod Oceňování přírodních zdrojů Teorie hodnoty Oceňování lesa Historické školy oceňování lesa Systematika oceňování Ekonomický model Vstupy do oceňování Faktor času a finanční matematika Oceňování lesního pozemku Oceňování lesního porostu Celkové ocenění lesa Oceňování škod Právní východiska Vyhláška č. 55/1999 Sb. Výpočet poplatku za odnětí lesních pozemků Vyhláška č. 335/2006 Sb. Ekologická újma Vyvlastnění Ocenění věcných břemen

ÚVOD DO OCEŇOVÁNÍ LESA jako PŘÍRODNÍHO ZDROJE A MAJETKU

JE OCEŇOVÁNÍ MAJETKU SKUTEČNĚ VĚDA? Jedna ze základních lidských profesí od počátku užívání peněz V době formování moderní vědy nebyla tato disciplina mezi ekonomické vědy zahrnuta Stanovení ceny majetku = teoretické znalosti ekonomie, zbožíznalství, techniky, lesnictví, práva + praktické dovednosti, znalost trhů, umění správného odhadu potřeb zákazníků Do konce min. tisíciletí oceňování majetku stálo mimo oficiální vědu a bylo prezentováno jako činnost, která spojuje vědu a umění, a proto nebyla mezi vědecké discipliny začleněna Oceňování není umění, ani astrologie, ale věda ve smyslu moderního chápání vědy.

OCEŇOVÁNÍ MAJETKU JAKO APLIKOVANÁ EKONOMICKÁ VĚDA Předmět je definován Sledování významných faktů (trh) Formulace hypotéz jak stanovit hodnotu (metody) Prezentace výsledků z použitých hypotéz Verifikace výsledků, uznání metod Institucionální zabezpečení předmětu CÍL = zjistit hodnotu (různé typy) Koncept: peníze – věc - hodnota

CO JE OCEŇOVÁNÍ ? ODBORNOST + POLITIKUM Královská disciplina – nadstavba nad hospodářskou úpravou lesů *** Nutnost odborné terminologie !!! Důležitost správného chápání a používání pojmů pro srozumitelnost vědy, předávání myšlenek a poznatků

OCEŇOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

VÝVOJ A ZÁKLADY OCEŇOVÁNÍ PŘÍRODY Historie vývoje lidstva = historie způsobů využívání přírody historie vývoje forem využívání omezených zdrojů přírody za účelem přežití lidí a k uspokojování jejich relativně neomezených potřeb Vzácnost či omezenost zdrojů limituje možnosti volby při jejich využívání Nízké či nulové ceny a následné vyčerpávání přírody i v tržních ekonomikách (v souhrnu v menší míře)

PŘÍRODNÍ ZDROJE Zdroje a síly přírody, které jsou či mohou být využívány člověkem, resp. lidskou společností k výrobě či spotřebě (tzv. soukromé statky) neobnovitelné zdroje (nerostné suroviny) obnovitelné zdroje - biologické (lesy, populace zvířat, zásoby biomasy aj.) - fyzické (půdní struktury, ozónová vrstva, asimilační kapacita prostředí apod.)

ENVIRONMENTÁLNÍ ZDROJE Zdroje a složky přírody, které měly a mají význam pro vznik a udržování života na Zemi (čisté ovzduší, oceány, sluneční svit, biodiverzita aj.) (tzv. veřejné statky – bezplatné a volně přístupné zdroje) Mezi hlavní envi-zdroje patří ekosystémy, které jsou přírodním prostředím pro vznik a udržování různých forem života (různých populací) – i život lidí dosud bez ekonomické hodnoty

HISTORIE KLASICKÉ EKONOMIE A OCEŇOVÁNÍ PŘÍRODY Klasická politická ekonomie 18. a 19. st. – tři základní výrobní faktory (půda, práce, kapitál) Půda = vlastní půda, lesy, naleziště nerostů, vodní zdroje (např. vodní spády) apod., ale i platba (nájemné) za užívání přírodního zdroje Oceňování podle skutečných a očekávaných výnosů  neoceňoval se vlastní zdroj samotný, nýbrž suma čistých efektů (finanční výnos minus náklady na jeho vytvoření), kterou bylo možno očekávat za dobu využívání tohoto zdroje Adam Smith (1723-1790) – tzv. neviditelná ruka trhu (nabídka a poptávka bez regulací) Thomas Malthus (1766-1834) – předpoklad vyčerpání omezených zdrojů David Ricardo (1772-1823) – teorie renty

RENTA Ricardova teorie renty Produkt půdy (důchod) se rozděluje na 3 třídy společnosti – majitele půdy, majitele peněz nebo kapitálu a mezi dělníky Různé stupně vývoje společnosti = různý podíl z celkového produktu půdy renta zisk mzda Stanovit zákony pro toto rozdělování Renta = aspekt rozdělování důchodů i zdrojů, zabezpečuje rovnováhu mezi disponibilitou přírodních zdrojů a společenskou poptávkou po jejich využívání Renta jako tzv. toková (na čase závislá) veličina vyjadřuje cenu služby půdy

SCHEMA DIFERENCIÁLNÍ A ABSOLUTNÍ POZEMKOVÉ RENTY Absolutní renta = vlastník = nájemce DR I a II Diferenciální renta Průměrný zisk ČISTÝ VÝNOS (DŮCHOD) = RENTA + ZISK Individuální výrobní náklady na jednotku produkce nejlepší pozemky nejhorší (marginální) pozemky průměrné

MARXOVA EKONOMICKÁ TEORIE K. Marx (1818-1883) rozvinul pracovní teorii hodnoty klasických ekonomů Jediným zdrojem tvorby nových hodnot je pouze lidská práce Ricardo =uznával tvorbu cen podle práce pouze u reprodukovatelných zdrojů Marx = připsal pracovní teorii hodnoty všeobecnou platnost a ceny půdy vyhlásil za iracionální, pozemková renta = „falešná sociální hodnota“, v plánovitě řízené ekonomice rentu odstranit a používat přírodní zdroje bezplatně Vyloučení renty a rentních vztahů z cenového systému  nadměrné, plýtvavé využívání přírodních zdrojů, devastace

ODHAD CENY PŘÍRODNÍHO ZDROJE Nejobecněji lze vzorec pro odhad ceny přírodního zdroje zapsat v této formě: rt C =  ------------ t (1 + it) t kde C = cena přírodního zdroje rt = očekávaná veličina ročního rentního efektu v roce t it = očekávaná veličina úrokové (diskontní) míry v roce t.

ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ ∞ r r CS =  ------------- = ------ t=1 (1 + i)t i kde CS = cena přírodního zdroje za předpokladu konstantnosti r a i a nekonečného časového horizontu

ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Oceňování lesní půdy: ∞ ru ru CL =  ------------- = -------------- u = 1 (1 + i)u (1 + i)u - 1 kde u = doba obmýtní (např. 40 nebo 100 let) ru = konstantní rentní efekt na konci obmýtí

TEORIE HODNOTY

TEORIE HODNOTY-1 Jádrem teorie hodnoty je: Potřeba (potřeba koupit majetek) Užitečnost (budoucí užitek pro uspokojení potřeby) Deficit (limitovaný počet majetků) Kupní síla (někdo musí být schopen platit)

TEORIE HODNOTY-2 Hodnota je tvořena vzájemným působením 4 velkých sil: Sociální myšlenky a standardy (populační růst, změny…) Ekonomické aktivity a trendy (zaměstnanost, platy, dostupnost peněz…) Regulační vlivy státu (omezení užívání lesa – zóny, zákony…) Fyzikální či environmentální síly (klima, půdní úrodnost, topografie…)

CENA = peněžní vyjádření HODNOTY věci TEORIE HODNOTY-3 Základní vzorec oceňování: CENA = peněžní vyjádření HODNOTY věci (Preis is what you pay, value is what you get) Hodnota = vztah specifického objektu, lidského chování nebo akce nebo jeho důsledků k přáním a vůli jednotlivce (subjektivní hodnota) nebo k obsahu cíle a uznané normy (objektivní hodnota získaná statistickými metodami nebo tržní simulací)

TEORIE HODNOTY- 6 Definice pojmů: Hodnota je ústřední pojem nauky o oceňování, má hodně významů (společenský, etický, ekonomický apod.) Hodnota = stupeň užitku pro hospodářský subjekt (prospěch vlastníka zboží nebo služby k určitému datu) Hodnota závisí na budoucích užitcích z majetku Hodnota je výpočtem nebo odhadem zjištěná veličina. Hodnota není skutečně zaplacenou cenou Je to ekonomická kategorie vyjadřující pozitivní (peněžní) vztah mezi zbožím a službami, které lze koupit kupujícími na straně jedné a prodávajícími na straně druhé (pocit hodnoty, potřeby, užitečnosti, deficitu).

TEORIE HODNOTY- 7 Hodnotové kategorie: Užitná hodnota (včlenění do různých rozhodovacích alternativ s ohledem na cíle) Skutečná hodnota (plyne ze spotřeby, je to objektivně stanovená upotřebitelnost hmot. statku pro určitý účel) Směnná hodnota (na trhu se tvořící nabídka/poptávka po hmotném majetku) = cena (tržní cena) Cena je v peněžních jednotkách vyjádřená směnná hodnota. Normovaná hodnota hmotného statku se stanovuje v určitých případech právním (oceňovacím) předpisem Objektivní hodnota (stanovená statistickými metodami, tržní simulací apod.) Úplná hodnota je právnický pojem při vyvlastňování (vedle směnné hodnoty ještě obsahuje škody a újmy)

TEORIE HODNOTY- 10 Definice pojmů: Cena je používána pro požadovanou, nabízenou nebo skutečně zaplacenou částku za zboží nebo službu Může a nemusí mít vztah k hodnotě, kterou věci přisuzují jiné osoby Cena je nebo není zveřejněna, zůstává však historickým faktem

Tržní hodnota je synonymem pojmu obvyklá cena běžná cena TEORIE HODNOTY- 11 Definice pojmů: Tržní hodnota je synonymem pojmu obvyklá cena běžná cena obchodovatelná cena Obvykle se zjišťuje porovnáním s již realizovanými prodeji a koupěmi obdobných věcí v daném místě a čase

TEORIE HODNOTY- 12 Definice pojmů: Tržní cena je konkrétní výsledek konkrétní tržní transakce mezi prodávajícím a kupujícím v konkrétním místě a v konkrétním čase. Může se od zjištěné hodnoty výrazně odlišovat. Není možno ji přesně stanovit. „Tržní cena v tísni“ je cena, za kterou je zcela jistě nemovitost rychle prodejná

TEORIE HODNOTY- 13 Rozhodující druhy hodnot: Věcná hodnota (hodnota substance, časová hodnota, hodnota majetkové podstaty) Hodnota nákladová (zvláštní případ věcné hodnoty zjišťované podle vnitropodnikových výrobních nákladů) Hodnota výnosová (kapitálová hodnota výsledku – zisku hospodářské jednotky konečného nebo nekonečného trvání)

TEORIE HODNOTY- 14 Hodnota a cena: Hodnota představuje jádro ceny. Cena vychází z hodnoty, ale přihlíží k nabídce a poptávce a je jejich kompromisem. V nabídce a poptávce je řada subjektivních vlivů – iracionální rozhodování, projevuje se velikost konkurence, platební schopnost, zvyky, móda, nahraditelnost, likvidita atd. Hodnotu a cenu nelze ostře oddělit (viz příčina a účinek, ideál a realita)

VZTAH MEZI HODNOTOU A CENOU NA VOLNÉM TRHU Rozmezí odhadu hodnoty NABÍDKA (prodávající) POPTÁVKA (kupující) max. cena (pro prodávajícího) min. cena (pro kupujícího) CENA (cenová jednání) ještě neprodělá kupující již neprodělá prodávající

EXISTUJE JEN JEDNA CENA? -1 Příklad zemědělce vlastnícího zemědělskou půdu (potenciální stavební parcela): 1) další zemědělské využití (pořizovací cena = výnosu, kapitalizovanému úroku nebo rentě) 2) budoucí stavební parcela 5) zástava pro věcné zajištění (dědic si na pozemek vypůjčí od banky – 2/3 z běžné ceny)  „správná cena„ neexistuje

EXISTUJE JEN JEDNA CENA? -2 Příklad lesa: soudní, notářské poplatky, daňový základ (cena úřední dle cenového předpisu) prodej lesa – investor a investiční pohled do budoucna (tržní cena) škoda na lese (bez Kv a Kp) pro národní účty – výnosová hodnota (čistá současná hodnota, cena dřeva na pni) les jako zástava – vlastní metodika bank pojištění lesa dražba lesa

DRUHY HODNOT A ZNALEC Odvození kategorie hodnoty z: transakčních okolností konkrétního případu případných zákonných ustanovení pro konkrétní případ; dále může jít o ustanovení smluvní, přání zainteresovaných stran. Kategorie hodnoty proto odráží otázku: Hodnota pro koho a za jakých okolností?

CENA CENA je peněžní částka Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění (posl. novela zákonem č. 403/2009 Sb.) CENA je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo zjištěná podle zvláštního předpisu1) k jiným účelům než k prodeji. _____________________ Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

OBVYKLÁ CENA OBVYKLOU CENOU se pro účely zákona č. 151/1997 Sb. rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. [§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)] Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování.

Mezinárodní oceňovací standardy TRŽNÍ HODNOTA Mezinárodní oceňovací standardy Standard IVS 1 Oceňování na základě tržní hodnoty Tržní hodnota je definována pro účel těchto standardů následovně: je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu odhadu mezi koupěchtivým kupcem a prodejechtivým prodejcem, při transakci s odstupem po náležitém marketingu, když obě strany jednaly informovaně, opatrně a bez nátlaku.

Nejvyšší a nejlepší využití V rámci mezinárodních oceňovacích standardů je definováno obecné pojetí a principy standardů. Je zde také definován pojem „Nejvyšší a nejlepší využití“, které znamená nejpravděpodobnější využití majetku, jež je fyzicky možné, náležitě ospravedlnitelné, právně přípustné, finančně přijatelné, a které se projevuje v nejvyšší hodnotě oceňovaného majetku. Příklad: V tomto duchu lze například při zpětné rekonstrukci vytěženého kalamitního dříví pracovat s maximálně možnými hodnotami (např. max. možný dosažitelný objem těženého dříví, optimální sortimentace apod.), aniž by mohlo dojít k podezření z jakékoliv neobjektivnosti (např. úmyslné nadhodnocení) či zaujatosti.

TEORIE OCEŇOVÁNÍ LESA

FUNKCE LESA Produkční funkce lesa (komerční, tržní) Ostatní funkce se podle různých autorů označují jako funkce: neprodukční všeužitečné nehmotné environmentální nedřevní životadárné netržní životazáchovné mimoekonomické blahodárné mimoprodukční ekologické veřejněprospěšné sociální celospolečenské přirozené pozitivní externality Mimoprodukční funkce lesa  celospolečenské funkce lesa (nejsou to synonyma) Veřejný zájem nemusí být vždy zájmem celé společnosti !!!

POJETÍ FUNKCÍ LESA Funkce lesa při kauzálním (přírodovědném, ekosystémovém, naturálním) chápání jsou účinky lesa, jež působí nezávisle na existenci člověka (prof. Vyskot, MENDELU v Brně – ekosystémový, existenční přístup, hodnota je vyjadřována v úrovni aktuálního vědeckého poznání) Funkce lesa při teleologickém (účelovém) chápání jsou užitky lesa v podobě lesních produktů (zboží a služeb), které společnost přímo či nepřímo využívá. K jejich získání člověk cíleně hospodaří a využívá les záměrně za účelem uspokojení svých potřeb (prof. Šišák, ČZU v Praze – utilitární, antropocentrický přístup, hodnota je zpravidla vyjadřována v ekonomických souvislostech společenské výroby ) Funkce lesa  výkony lesního hospodářství  „vyrobené“ užitky

Systemizace funkcí versus poskytování zboží a služeb (užitky z lesa, soukromé a veřejné statky) (Matějíček 2001, 2005) = EKOSYSTÉMOVÉ PLATBY

HISTORICKÉ ŠKOLY OCEŇOVÁNÍ LESA OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU

OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU – 1 Přístup školy nejvyššího čistého výnosu z lesa (tzv. škola produktivity, brutto škola) Přístup školy nejvyššího čistého výnosu z půdy (tzv. škola rentability, netto škola) Původní směr platný cca do roku 1860 Nový směr (Pressler, Šrogl, Kreutzer) Dnes změna předpokladů Předmět ocenění LES jako celek (jednolitý objekt) Les je odkazem (dědictvím) minulých dob (1. lesní hospodář začal hospodařit v přírodním lese a lesní výroba ≠ zemědělská výroba) PŮDA a POROST (2 odlišné objekty) Na půdu se pohlíží jako na investiční objekt, hospodářsky od ostatních izolovaný První lesní hospodář převzal jen lesní půdu – holinu (pozn.: obdoba zemědělské výroby)

OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU – 2 Předpoklady Vlastník lesa hospodaří každoročně Musí být splněny určité podmínky („uzavřený systém“,Max Endres, 1923) Škola principiálně staví na finančním obmýtí. Základem pro výpočet této doby obmýtní je Faustmannův vzorec pro výpočet očekáva-né hodnoty lesní půdy. Cíl hospodaření Udržení podstaty lesního celku (hmotových zásob) a zaručení trvalosti při dosažení nejvyššího a co nejhodnotnějšího přírůstu Vlastník lesa chce dosáhnout vrácení úroků z vloženého kapitálu, tzn., že požaduje, aby se mu každý porost vyplácel.

OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU – 3 Důsledky max. renta (cena lesa) je dosahována při dlouhých dobách obmýtních předržování zralých porostních zásob umožňuje trvalost a vyrovnanost výtěže (výnosu) méně dbá na zúročení lesního kapitálu - nevyžaduje to extrémně nízkou úroveň úrokové míry v národohospodářském zájmu Prof. Šišák: Nejdříve přichází výnos z mýceného mateřského porostu, a teprve potom se vy- nakládají náklady na jeho reprodukci do žádoucího stavu. = reálná praxe zavádění krátkých obmýtí (krátkých finančních dob obmýtních) nepředržování porostů, které se nevyplatí nezaručuje trvalost výtěže ani vyrovnanost výnosu enormně nízká úroková míra pro dosažení max. ceny lesní půdy první rentní efekt se dostaví až za dobu obmýtní v soukromohospodářském zájmu *** zakládání smrkových a borových monokultur snížení stability porostů ztráta biodiverzity Prof. Šišák Nejdříve se vynakládají náklady jako v zemědělství, v lesnické praxi je na začátku mýtní lesní porost = nereálná hypotéza

OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU – 4 Způsob výpočtu renty Čistý roční výnos z lesa v normální hospodářské skupině (při nerovnoměrném věkovém zastoupení porostů počítáno parciálně) s obmýtím u Roční renta: r = Au + Σ D – (c + u.v) / max! R Bu =------------- 1,0pu – 1 R = Au + Da .1,0pu-a + …. – c . 1,0pu - v (1,0pu – 1) --------------- 0,0p Půdní renta vypočítaná za obmýtí na podkladě složeného úrokování (Faustmannův vzorec) je v maximu. Vzorec byl odvozen pro pasečné hospodářství s periodickou rentou. r = Bu . 0,0p / max! Problémy: stanovení výše diskontní úrokové míry v kalkulačních vzorcích (pozn.: lze akceptovat jen extrémně nízkou úrokovou míru) měnící se podmínky záporné ceny lesní půdy dlouhodobost výrobního cyklu

OCEŇOVÁNÍ PRODUKČNÍ FUNKCE LESA NA ZÁKLADĚ NEJVYŠŠÍHO ČISTÉHO VÝNOSU – 5 Použití (problém stanovení hospodářského cíle a hospodářské situace vlastníka lesa) Vlastník většího lesního majetku s přibližně normálním rozdělením porostů a s maloplošným pasečným hospodářstvím, kterému jde o trvalý výnos z hospodářské skupiny Stanovisko podnikatele či rolníka, který zalesňuje nevýnosný luční pozemek (ocení dříve dosažitelné výnosy) Lesní velkostatek, kde se má teprve vybudovat nepřetržité hospodářství Různé Žádná prolongace probírek Výnosový způsob ocenění Výpočet ceny lesa je jednodušší (z účetnictví) Pohled reprodukční Nekonzervuje dnešní ceny a náklady na extrémně vzdálenou budoucnost v době obmýtí Lze aplikovat i na výběrný les Zájmy národohospodářské zde nepřicházejí v úvahu Nákladově-výnosový způsob ocenění (půda + porost) Judeichovo porostní hospodářství Pohled produkční na zalesnění Pro výběrné hospodářství je tento přístup prakticky nepoužitelný

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA

RÁMEC OCEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ POMĚRY ÚČEL OCEŇOVÁNÍ AKTÉŘI Hospodářský systém, právní řád apod. ÚČEL OCEŇOVÁNÍ OCEŇO-VANÝ OBJEKT AKTÉŘI (vlastníci, zájemci, kupci, investoři, znalci, soudci, FÚ atd.) OCEŇOVACÍ METODY

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA Objekty oceňování Účely oceňování Druhy hodnot Oceňovací metody

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA - 1 OBJEKTY OCEŇOVÁNÍ Lesní pozemek (půda) Lesní porosty Les Jednotlivé stromy Lesní podnik Práva (věcná břemena) Ztráty na majetku, přírůstu a výnosu (škody, újmy) Mimoprodukční funkce lesa

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA - 2 ÚČELY OCEŇOVÁNÍ Majetkové převody (změna vlastnictví) - obchodní styk (prodej, koupě, směna) - nepeněžitý vklad do obchodní společnosti vypořádání podílového spoluvlastnictví investování volných fin. prostředků Zjištění základu daně (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí) Dělení podílového a bezpodílového spoluvlastnictví Reálné dělení Scelování (komasace) Škody a újmy (vyvlastnění, odškodnění a náhrady škod)

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 2a ÚČELY OCEŇOVÁNÍ Práva (věcná břemena, stanovení výše nájemného, myslivost) Majetkové výpočty (podnikatelské záměry, výnosovost majetku, zjištění změny hodnoty lesních aktiv, vývojové trendy) Zařazení lesních porostů (biologických aktiv) do finančního účetnictví Soudní a notářské poplatky Zástava (ručení za hypotéky a úvěry) Pojištění majetku Vyvolávací cena pro dražby Národní účty Environmentální účetnictví – zásoba přírodního kapitálu Zpracování cenových map

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 3 DRUHY HODNOT (otázka: hodnota pro koho a za jakých okolností?) Nákladová hodnota Výnosová hodnota Porovnávací hodnota Budoucí očekávaná hodnota Hodnota substance (věcná hodnota) Hodnota mýtní výtěže (likvidační hodnota) Čistá současná hodnota Dílčí hodnota Celková hodnota Tržní hodnota

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 3a DRUHY HODNOT Oceňování přírodních zdrojů (oceňování veřejně prospěšných funkcí lesa) Aktivní užitná hodnota přímá užitná hodnota nepřímá užitná hodnota Pasivní užitná (neužitná) hodnota hodnota opce hodnota odkazu hodnota existenční hodnota vnitřní Nové druhy hodnot: - celková ekonomická hodnota lesa (TEV)

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 3e DRUHY HODNOT Česká republika: Cena zjištěná (dle platného oceňovacího předpisu) Cena obvyklá (§ 2 zákona o oceňování majetku) *** Hospodářská hodnota (§ 59 ObchZ, nepeněžitý vklad společníka) Reálná hodnota (§ 27 zákona o účetnictví) tržní hodnota ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce dle zvláštního předpisu

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 4 OCEŇOVACÍ METODY Vývoj: éra vzorců, tabulek, VT Srovnávací postupy Pozemek Nemovitost *** Nedostatek srovnatelných případů (četnost výskytu, časová a prostorová blízkost, statistika…) Budování databází Výpočetní postupy Porost Podnik Škody a újmy Metody investičních výpočtů  modifikace zavedeného vzorcového instrumentária

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 4a OCEŇOVACÍ METODY Kombinované postupy Nákladový Výnosový Porovnávací Tržní ocenění Trend: metody investičních výpočtů NPV (Net Present Value - čistá současná hodnota), DCF (Discounted Cash Flow)

SYSTEMATIKA OCEŇOVÁNÍ LESA – 4b OCEŇOVACÍ METODY Produkční funkce lesa – rentní přístup Mimoprodukční funkce lesa a) Zjištění společenské ochoty platit či přijímat za změny kvality ŽP Nepřímé tržní metody (nalezení tzv. odhalených preferencí) metoda cestovních nákladů (TCM) hedonická metoda (HPM) Mimotržní metody (preference pomocí dotazníkových šetření) - kontingentní metoda (CVM) b) Expertní metody (LDF MZLU, FLD ČZU) c) Hessenská metoda (ocenění biotopů)

EKONOMICKÝ MODEL

Ekonomický model průběhu nákladů a výnosů Au Dc Výnosy Db Da roky Úroky z půdního kapitálu (z pořiz. ceny půdy - B) Všeobecné roční (správní) náklady - v Náklady Pf c Pf c u

VSTUPY DO OCEŇOVÁNÍ

Vstupy do oceňování - 1 Pro modely a konkrétní ocenění růstové a taxační tabulky (objem porostní zásoby) hmotové tabulky (výpočet hmoty jednotlivých stromů a celých porostů) krychlící (kubírovací) tabulky (např. tabulky a polynomy pro výpočet objemu kulatiny b.k. podle středové tloušťky měřené v kůře) sortimentační tabulky ceny surového dříví, informační zdroje, jejich použití, vývojové trendy (cenové statistiky) náklady a kalkulace (PČ, TČ, správní náklady) faktor času (úroková míra a délka obmýtí) Zásadně se počítá se současnými hodnotami !!!

Vstupy do oceňování - 2 Podklady z katastrálního úřadu - výpis z listu vlastníka (LV) - katastrální mapa LHP/LHO včetně mapového díla - digitální plány/osnovy v ISLH - vlastnické separáty

Faktor času v oceňování faktor času a ekonomická teorie finanční aritmetika – jednoduché a složené úrokování, rentní počty (anuita) úroková míra (druhy, např. Pribor), úrok, inflace, riziko, vliv trhu

Úroková míra - 1 v procentech vyjádřený úrok z kapitálu podíl z jistiny za celý rok Jistina v bankovnictví znamená původní (základní) částku vkladu, úvěru nebo jiné částky peněz, z nichž je placen úrok. Zvláštní postavení mezi oceňovacími podklady Čas je rozhodujícím vstupem výroby. Čas stojí peníze právě tak jako ostatní vstupy a cena času je obvykle měřena úrokovou mírou. Přirozená souvislost s lesním těžebním procentem

Úroková míra - 2 Z hlediska délky časového úseku se finanční rozhodování dělí na Krátkodobé = jednoduché úročení Dlouhodobé = složené úročené V oceňování lesa: Roční nominální úroková míra p.a. (z latinského per annum) Úroková míra = veličina, která musí zachycovat ekonomické i mimoekonomické důvody rozhodování a také je zachycovat může

odúročení (diskontování) zúročení (prolongace) současná hodnota kapitálu budoucí (konečná) Kč hodnota kapitálu 300 200 100 80 60 40 20 -20 -15 -10 -5 0 5 10 15 roky odúročení (diskontování) zúročení (prolongace) složené úrokování Kn = Ko . qn jednoduché úrokování Kn = Ko + Kopn

Druhy - 1 Hospodářská úroková míra (kalkulační) - úroveň rentability LH všeobecně - žádoucí úroková míra, která má být dosažena Efektivní (vnitřní) úroková míra skutečná rentabilita kapitálových vkladů (prakticky dosahované zúročovací procento, vnitřní výnosové procento) Zákonná úroková míra Místně obvyklá úroková míra (průměrná úroková míra dlouhodobých vkladů zajišťující hodnotu (požívající sirotčí jistotu)

Druhy - 2 Diskontní sazba úroková - sazba ústřední banky Lombardní sazba – strop pro mezibankovní výpůjčky ( nebo sazba účtovaná na půjčku proti zástavě cenných papírů) PRIBOR – fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit

Použití úrokové míry v LH faktor času v lesním hospodářství = doba obmýtní + úroková míra použití v právní úpravě (příloha lesního zákona, vyhl. MZe č. 55/1999 Sb, vyhl. MŽP č. 335/2006) Výpočetní úroková míra Kapitalizační úroková míra Vnitřní úroková míra (efektivní zúročení) – vychází se z tzv. statické rovnice, tj. z Faustmannova vzorce Lesnická zvláštnost = tzv. lesní úroková míra

Lesní úroková míra-1 Není bezvadně teoreticky zdůvodněna (nenechá se objektivně a všeobecně závazně stanovit a vypočítat) V minulosti zavedena z důvodů účelnosti ve výpočtech hodnoty lesa Předmět sporů Problém: na čem závisí? – dřevina, obmýtí, věk, druh vlastnictví, účel ocenění….? Odvození z místní úrokové míry, nižší se zřetelem na předpokládanou jistotu kapitálových vkladů v LH (pro vlastnictví lesa má prvek jistoty zvl. význam) Asi 2/3 místní úrokové míry = cca 3 %

RENTNÍ POČET Renty rozdělujeme podle doby trvání konečné (dočasné) RENTA = peněžní obnos, který se vyplácí pravidelně ve stejných časových intervalech a ve stejné výši (starobní důchod, trvale docilovaný čistý výnos lesního podniku, podíl ušlého zisku z důvodu odnětí, kapitálová služba anuitní půjčky atd.) Renty rozdělujeme podle doby trvání konečné (dočasné) věčné (nekonečné) podle časového intervalu roční periodické podle okamžiku své splatnosti zálohové, předlhůtní (např. k začátku roku) doplatkové, polhůtní (např. ke konci roku)

OCENĚNÍ LESNÍCH POZEMKŮ

Úvod Oceňování lesních pozemků (lesní půdy) = jeden z nejobtížnějších úkolů oceňování Lesní pozemky = základní výrobní činitel Kapitál s hodnotou směnnou Půda není výrobek, ale omezený přírodní zdroj Poptávku nelze nahradit vyšší nabídkou Marginální náklady neexistují ≠ min. cena Půda je nepřenosná Dosud sporné : potenciální produkce vs současný stav porostu

Metody srovnávací (nejpoužívanější, ale ne bezproblémové metody) 1.1 Odvození na základě porovnání s tržními cenami jiných lesních pozemků Databáze, alespoň 15 aktuálních realizačních cen Ceny celkové (pozemek + porost) V ČR neexistence statistiky prodejů lesní půdy

Metody srovnávací 1.2 Hodnota lesní půdy odvozená na základě porovnání s cenami zemědělských půd ≠ objektivní vyjádření výnosové hodnoty pozemku Doplněk k zemědělskému hospodaření Vývoj zatlačování lesů na horší pozemky, pro zemědělství nevyužitelné (absolutní lesní půdy)  úvaha o poměru 1:2:3 1/3 – 2/3 hodnoty zemědělských půd horší jakosti Lesní pozemek vhodný pro zemědělství = relativní lesní půdy  z hodnoty orných půd po odpočtu nákladů nutných na přeměnu na ornou půdu Hodnota zemědělských pozemků = více ovlivněna polohou (velikost obce)

Rakouské oceňovací zásady (1982) Stanovení tržní hodnoty lesní půdy v Rakousku a Německu Při srovnání se zemědělskými pozemky se v Rakousku vychází často z relace LES : LOUKA : POLE 1 : 2 : 3 Tato relace je použitelná tam, kde si nemůže rozdílné užití půdy na stejné ploše konkurovat. V zemědělských oblastech tato relace nesouhlasí. V horských oblastech často odpovídá velmi dobře.

Metody nákladové 2.1 Nákladová hodnota pozemku Již se s ní nesetkáme Autor G. Heyer Jako tržní cenu použít v případě, že je majitel nucen prodat pozemek dříve než založil trvalý porost Prodej beze ztráty

Metody výnosové 3.1 Hodnota půdy odvozená z očekávaného výnosu (z teorie čistého výnosu z půdy) 3.1 Hodnota půdy odvozená z očekávaného výnosu Faustmann (a efektivní úroková míra) Periodická renta = prolongované příjmy mínus prolongované výdaje k obmýtí Hodnota lesní půdy Bu = kapitalizace…. Faustmannův vzor je sice překonán, ale vyplývá z něj mnoho poznatků pro racionálně vedené lesní hospodářství Závislost na řadě činitelů – Au, D, v, c - dle velikosti majetku, Náklady nejsou rozhodující Nejvíce lesní úroková míra (p = 1 %) a délka obmýtí  zvyšování hodnoty půdy Finanční obmýtí věk porostu, kdy očekávaná hodnota půdy je nejvyšší pro správné stanovení hodnoty půdy = použití hodnoty půdy v tomto věku porostu závislost na úrodnosti pozemku, dřevině, způsobu hospodaření záporná hodnota při použití úrokové míry, když nedodržíme finanční obmýtí ŠČVP (škola rentability) – vyřazovala z lesa řadu dřevin

VÝNOSOVÁ HODNOTA PŮDY podle Faustmannova vzorce (1849) kde: Au = hodnota mýtní výtěže porostu v době obmýtní u po odečtení těžebních nákladů ∑ = výnosy z probírek v různých časových okamžicích n (ve věku a, b, c, …) po odečtení těžebních nákladů Nq = výnos z vedlejších užitků ve věku q po odečtení nákladů c = kulturní náklady (ve smyslu oceňování lesa) V = kapitalizované správní náklady

VÝNOSOVÁ HODNOTA PŮDY podle Faustmannova vzorce (1849) orientační opora tam, kde nejsou srovnatelné údaje pro hodnotovou relativní diferenciaci i při záporných výsledcích využití, když je k dispozici bázická hodnota báze pro nepřímé cenové srovnání

Lesní pozemek v oceňovací vyhlášce (vyhláška č. 3/2008 Sb.)

§ 30 Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem - 1 Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen ,,lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině.

Odd-dílec-por.sk. 426 Aa 8 Pozemek p.č. ….

Úřední ceny lesních pozemků Od 1.11.1994 vyhláška č. 178/1994 Sb. Ceny netržní (administrativní), vypracovány na bázi potenciální produkce Ceny pozemků = výnosové výpočty + srovnání se základními cenami zemědělských pozemků Diferenciace dle potenciální úrodnosti (produkce) Použití Faustmanna, Gofmanna, NPV aj. Politické rozhodnutí = rozpětí renty, indexem úprava nebo nové výpočty

Úřední ceny lesních pozemků Rozpětí: 0,24 – 6,60 Kč/m2 0,70 – 7,50 Kč/m2 1,00 – 8,86 Kč/m2 (současnost) Malý podíl ceny pozemku na ceně lesa Nejsnazší přístup k ocenění lesních pozemků

Vegetační lesní stupeň Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů (Kč/m2) – příloha č. 24 Edafická kategorie Vegetační lesní stupeň borový dubový buko- dubo- bukový jedlo- smrko- smrkový klečový 1 2 3 4 5 6 7 8 9 X xerotermní 1,08 1,16 1,68 3,36 2,79 - Z zakrslá 1,54 1,00 1,18 1,86 2,00 3,60 2,53 2,03 1,94 1,09 Y skeletová 2,43 1,53 3,88 2,64 3,02 2,54 1,52 M chudá 1,57 2,39 1,58 2,09 2,42 1,98 2,45 K normální 2,13 1,38 2,25 2,32 4,06 4,24 4,39 3,00 1,67 N kamenitá 2,81 1,50 2,06 2,11 4,32 3,91 2,57 I uléhavá 2,72 2,78 3,70 4,77 5,69 5,79 S středně bohatá 2,90 2,98 5,23 5,55 5,85 4,44 F svahová 6,26 5,83 4,53 2,95 C vysýchavá 2,15 2,80 3,45 4,42 W bázická 1,76 5,49 5,00 5,12 5,15 B bohatá 3,47 4,05 6,11 6,59 7,67 6,89 6,81 H hlinitá 3,17 4,19 5,87 5,61 7,51 5,98 D 4,16 6,39 6,22 7,63 8,86 7,36 A 2,66 4,93 5,63 5,62 2,93 J suťová 4,71 L lužní 6,24 5,54 1,70 1,40 2,63 U údolní 4,79 4,87 5,66 V vlhká 5,90 5,65 4,99 7,27 6,45 6,40 O 6,14 3,90 4,73 6,17 5,72 P kyselá 3,87 3,49 3,39 3,50 4,78 5,07 4,29 Q 2,44 2,51 2,20 3,44 3,67 2,76 T 1,65 2,70 2,40 G 3,14 1,74 5,68 5,21 5,58 R 1,89 4,95 5,53

Závislost půdních hodnot Hustota osídlení Ceny stavebních pozemků Struktura velikosti obcí CENA LESNÍ PŮDY Ceny zemědělských pozemků Kvalita půdy

OCENĚNÍ LESNÍCH POROSTŮ

Konstrukce věkové hodnotové křivky

Ekonomický model průběhu nákladů a výnosů Au Hodnota mýtní výtěže Dc Výnosy Probírky Db Da roky Úroky z půdního kapitálu (z pořiz. ceny půdy - B) Všeobecné roční (správní) náklady - v Náklady Pf c Pf Péče o kultury c u Náklady na zajištěnou kulturu obmýtí

NÁKLADOVÁ HODNOTA POROSTU (Faustmann 1854) HKm = (B+V) . (1,0pm – 1) + ∑ ci . 1,0pm-i – Nj . 1,0pm-j - Da . 1,0pm-a kde : B = hodnota půdy V = kapitál správních nákladů m = věk porostu v době oceňování (max. 30 až 40 let) i = věk porostu, kdy byly vynakládány náklady na dosažení zajištěné kultury Nj = případné vedlejší výnosy j = okamžik (rok) vzniku vedlejších výnosů Da = výnos z probírek (pokud byly realizovány) a = okamžik (rok) realizace probírek

OČEKÁVANÁ HODNOTA POROSTU kde : Au = hodnota mýtní výtěže v u Dn = hodnota jednotlivých probírek, jak jsou realizovány v různém věku porostu (ve věku a, b, c, …) B = hodnota půdy V = kapitál správních nákladů u = obmýtí m = věk porostu v okamžiku oceňování n = okamžiky realizace jednotlivých probírek, vyjádřené věkem porostu v okamžiku realizace probírky

HODNOTA MÝTNÍ VÝTĚŽE Am = M . (P – Kv) Am =  mi . (pi – kiv) Výpočet: kde Am = hodnota mýtní výtěže ve věku m (porostní zásoba v m3 s k. v RT, m3 b.k. v LHP) mi = množství hmoty i-tého sortimentu v m3 (sortimentace) pi = cena i-tého sortimentu v Kč/m3 (ceníky surového dříví) kiv = těžební náklady na výrobu i-tého sortimentu v Kč/m3 (použité technologie) Poznámka: Aa, zvláštním případem je Au

Konstrukce věkové hodnotové křivky (VHK) Nákladová hodnota Am = Au Očekávaná hodnota Hodnota mýtní výtěže Obmýtí (u)

Konstrukce věkové hodnotové křivky (VHK) VHK = polynom 5. stupně y = ax0 + bx1 + cx2 + dx3 + ex4

fa = věkový hodnotový faktor (VHF) Ha – c fa =  Au - c Au - c Ha - c c c

Lesní porost v oceňovací vyhlášce (vyhláška č. 3/2008 Sb.) Věcná cena (zjištěná metodou věkových hodnotových faktorů – VHF)

Oceňování trvalých porostů § 35 Lesní porost na lesním pozemku (2) Základní cena v Kč/m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce Ha = [(Au - c) x fa + c] x Ba (Glaser-Blumeho vzorec) kde Ha…cena skupina dřevin ve věku ke dni ocenění, Au…cena mýtní výtěže skupina dřevin ve věku obmytí u pro příslušný bonitní stupeň, c….. náklady na zajištěnou kulturu, fa…. věkový hodnotový faktor pro obmytí u, věk ke dni ocenění a Ba… zakmenění ve věku ke dni ocenění,

Průběh hodnot Ha v oceňovacím předpise (s použitím věkových hodnotových faktorů, nikoliv s použitím polynomické funkce) Kč Věkový stupeň (10 let) Ha = Au Ha c věk a u

Lesní porost ve vyhlášce - zjednodušený způsob ocenění b) Výnosová cena (zjištěná metodou čisté současné hodnoty – ČSH) Použití: pro účely daně darovací pro účely dně z převodu nemovitostí pro účely určené zvláštním právním předpisem (např. při oceňování v pozemkových úpravách)

Věcná hodnota a výnosová hodnota lesního porostu Cena C u věk Hodnota mýtní výtěže Aa Au Hodnota lesního porostu Ha

Porovnání ocenění lesních porostů metodou VHF a metodou ČSH (podle § 35-37 a § 40 bez cenových přirážek a srážek) na vybraných lesních majetcích doplněné grafickým zobrazením dřevinné a věkové struktury oceňovaných majetků

Majetek: A – Střední Čechy Výměra: 3,9986 ha

Porovnání výsledků ocenění lesních majetků (lesních porostů) bez CPS Lesní majetek Výměra Ocenění VHF (§ 35-37) Ocenění zjednodušeně (§ 40) Poměr § 40/VHF   ha Kč % A 3,9986 437 902 149 587 34,2 Střední Čechy

Majetek: G – Střední Čechy Výměra:195,8300 ha

Porovnání výsledků ocenění lesních majetků (lesních porostů) bez CPS Lesní majetek Výměra Ocenění VHF (§ 35-37) Ocenění zjednodušeně (§ 40) Poměr § 40/VHF   ha Kč % G 195,8300 43 838 063 18 174 202 41,5 Střední Čechy

Porovnání výsledků ocenění lesních majetků (lesních porostů) bez CPS Lesní majetek Výměra Ocenění VHF (§ 35-37) Ocenění zjednodušeně (§ 40) Poměr § 40/VHF   ha Kč % G 195,8300 43 838 063 18 174 202 41,5 H 75,9800 21 846 094 13 045 405 59,7 I 87,8400 19 505 978 11 331 675 58,1 K 103,6300 22 887 275 13 356 300 58,4 M 217,3000 60 246 446 34 702 834 57,6 N 527,0400 101 739 861 52 170 550 51,3 O 862,9800 193 592 012 108 642 799 56,1 P 1 065,0600 249 580 510 153 327 154 61,4 B 24,1446 8 187 871 5 614 755 68,6 J 163,9800 56 661 775 35 172 898 62,1 L 78,6500 30 104 841 18 291 636 60,8 A 3,9986 437 902 149 587 34,2 C 15,6477 2 679 962 1 650 083 61,6 D 83,8800 28 040 869 16 264 814 58,0 E 99,1200 24 043 991 14 234 907 59,2

Věcná a výnosová hodnota lesních porostů ČR A) Věcná cena Cenový předpis MF – metoda VHF ha Kč Kč/ha Celkem ČR 2 421 656 659 888 270 612 272 495 B) Výnosová cena Národní účty - metoda čisté současné hodnoty (ČSH, angl. NPV, pevné obmýtí, viz internet) Celkem ČR 2 421 736 217 593 813 027 89 850 Poznámka: a) Zelená zpráva, stav k 31.12.2000, str. 26 (Ocenění lesů ČR pro účely národních účtů) b) Průměrná hodnota lesních pozemků: 31 200 Kč/ha

Kalkulační období pro CBA Metoda čisté současné hodnoty (angl. Net Present Value) Kalkulační období pro CBA v rámci doby obmýtní na definované časové okno

Časové okno na celou dobu obmýtní Diskontování budoucích výnosů 100 let

Časové okno na zbývající roky do konce obmýtí 70 let

Časové okno na zbývající roky do konce obmýtí 40 let

Časové okno na zbývající roky do konce obmýtí 20 let

Časové okno na zbývající roky do konce obmýtí 10 let

? obmýtí TRH: věcná cena X ceny obvyklá (výnosová)

Kalkulační období pro CBA v rámci doby obmýtní na definované časové okno

Klouzavé „časové okno“ (time window) během obmýtí 30 let 30 let 30 let

Klouzavé „časové okno“ (time window) v době očekávaného smýcení a zalesnění 30 let

CELKOVÉ OCENĚNÍ LESA (LES = lesní pozemek + lesní porost) Výnosová hodnota lesa Důchodová hodnota lesa Kapitálová hodnota lesa

Metody celkového ocenění CELKOVÁ HODNOTA VĚCNÁ HODNOTA VÝNOSOVÁ HODNOTA jako součet hodnoty půdy + hodnoty porostu („rozdělená hodnota“) Pravidelné podnikové poměry Nepravidelné podnikové poměry = kapitalizace renty

Pravidelná hospodářská skupina ha 1000 ha u = 100 1000 Těžební předpis =  = 10 ha mýtní těžby ročně 100 200 200 200 200 200 I II III IV V věkové třídy

Nepravidelná hospodářská skupina ha 1000 ha u = 100 400 300 100 100 100 300 100 100 100 400 I II III IV V věkové třídy

Výnosová (důchodová) hodnota lesa Normální zastoupení věkových tříd Au + D - (c + u . v) r WR =  =  0,0p 0,0p renta věčná kapitalizační úroková míra

OCEŇOVÁNÍ ŠKOD V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

a) Právní východiska a základní pojmy z oblasti škod

§ 415 Občanského zákoníku (tzv. generální prevence) Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Vznik škody je nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu.

Právní aspekty ŠKODA = majetková újma vyjádřitelná obecným ekvivalentem, tj. penězi (nastala v majetkové sféře poškozeného) ***** Nemajetkové újmy zásadně povahu škody nemají. Pozn.: Některé nemajetkové újmy však tvoří součást náhrady škody na základě výslovného ustanovení zákona (bolestné a ztížení společenského uplatnění).

Právní aspekty V občanském právu se hradí: (§ 442) SKUTEČNÁ ŠKODA (zmenšení majetku) b) UŠLÝ ZISK (to, co by poškozený nabyl za normálního chodu věcí nebýt škodné události)

Právní aspekty obsah náhrady škody (majetková, nemajetková, přímá, nepřímá, skutečná či ušlý zisk, mimořádná, nepředvídatelná, cena zvláštní obliby apod.) rozsah náhrady škody (do jaké výše se hradí) způsob náhrady škody (v penězích, uvedení do původního stavu) vznik škody – prevence nemajetkové újmy (hrazeny nejsou, jejich odčinění se podrobuje zvláštnímu režimu) odpovědnost za škodu důkazní břemeno (důkaz zproštění) příčinná souvislost určení výše škody v době poškození promlčení, prekluze

Princip výpočtu škody = princip diference 2 stavů Požadavek na průhlednost a proveditelnost. Různá konstrukce jednotlivých druhů škod

Odškodnění, náhrady škod a újmy je třeba používat: kumulativně (součet jednotlivých položek) selektivně (do ocenění jdou jen příslušné položky) alternativně (je více kalkulačních možností, zvolit ale jen jednu)

Nejsou-li stanoveny způsoby jak škodu vyčíslit, určí se odhadem Na náhradě škody by neměl poškozený profitovat

a) Vyhláška MZe č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích (škodní vyhláška)

§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví způsob výpočtu výše újmy nebo škody (dále jen „škoda“), které vznikají a) na lesním pozemku v důsledku 1. trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění dřevoprodukční funkce lesa (dále jen „produkční funkce“), 2. dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce, 3. trvalého poškození plnění produkční funkce, 4. dočasného poškození plnění produkční funkce

§ 1 Předmět úpravy b) na lesním porostu v důsledku 1. zničení lesního porostu, 2. předčasného smýcení lesního porostu, 3. snížení přírůstu lesního porostu, 4. snížení produkce lesního porostu, 5. snížení kvality lesního porostu, 6. krádež dřevní hmoty na pni, c) z mimořádných a nákladově náročnějších opatření při hospodaření v lesích.

§ 1 Předmět úpravy (2) Vyhláška se nevztahuje na výpočet výše škod na objektech a zařízeních sloužících lesnímu hospodářství. (3) Výše škod na produktech s výjimkou dřeva, na vánočních stromcích z plantáží vánočních stromků, na sadebním materiálu lesních dřevin, na porostech semenných plantáží a jejich produkci, na vyrobených sortimentech surového dříví apod. se zjistí podle zvláštního předpisu.1) 1) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

§ 2 Celková škoda se vypočítá jako součet jednotlivých škod. Výše jednotlivých škod se pro účely této vyhlášky zjistí pomocí dále uvedených vzorců a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

VÝPOČET POPLATKU ZA ODNĚTÍ LESNÍCH POZEMKŮ Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb.

I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí Výše ročního poplatku za 1 ha se stanoví podle vzorce OLP = PP . CD . f (Kč.ha-1) OLP - poplatek za odnětí lesních pozemků PP - průměrná roční potenciální produkce lesů v ČR v m3.ha-1 CD - průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč.m-3 f - faktor ekologické váhy lesa

II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí Poplatek za trvalé odnětí lesních pozemků (OLP) se vypočte jako kapitálová hodnota ročního odvodu při použití úrokové míry 2 %, tedy podle vzorce: PP . CD . f OLP =  (Kč.ha-1) 0,02 OLP - poplatek za odnětí lesních pozemků PP - průměrná roční potenciální produkce lesů v ČR v m3.ha-1 CD - průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč.m-3 f - faktor ekologické váhy lesa HHH

Tabulka průměrných cen dřeva na pni Skutečnost roku Vyhlášení pro rok Cena v Kč/m3 1995 1996 810 1997 800 1998 837 1999 1 009 2000 1 055 2001 1 046 2002 1 021 2003 891 2004 814 2005 775 2006 822 2007 919 2008 926 2009 693 2010 535

TABULKA HODNOT FAKTORŮ EKOLOGICKÉ VÁHY LESA (f) KATEGORIE LESŮ f Les hospodářský 1,4 Les ochranný a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 3,0 b) vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace 5,0 c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Les zvláštního určení a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně b) lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých vod c) lesy národních parků – 1. zóna lesy národních parků – 2. zóna 4,0 lesy národních parků – 3. zóna d) lesy ve zvláště chráněných územích e) lesy v systému ekologické stability území f) lesy lázeňské g) lesy příměstské a se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí h) lesy výzkumných lesnických ústavů a lesnických škol 2,0 i) lesy vyhlášené za genové základny 3,5 j) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 1,5

Lesy mimo vyhlášené kategorie a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů II. stupně – (vnitřní) 4,0 II. stupně – (vnější) 2,0 III. stupně b) lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod

d) Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku (náhrady za omezení hospodaření)

Způsob určení výše náhrady Příloha č. 3 k vyhlášce č. 335/2006 Sb.

NL1 = r . p + 0,0318 . Hlpa, Se vypočte podle vzorce kde 1. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji Se vypočte podle vzorce NL1 = r . p + 0,0318 . Hlpa, kde NL1 = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji v Kč,

2. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku změny skladby dřevin lesního porostu Mající za následek zhoršení produkčních možností se vypočte 1. v lesích zvláštního určení8) a v lesích hospodářských9) na území první zóny chráněných krajinných oblastí podle vzorce NL2 = Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2,

Se vypočte podle vzorce NL6 = Hlpu5 / u5 – Hlpu6 / u6, kde 3. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku prodloužení obmýtí stanoveného v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí Se vypočte podle vzorce NL6 = Hlpu5 / u5 – Hlpu6 / u6, kde NL6 = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku prodloužení obmýtí stanoveného v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí v Kč,

4. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku udržení nebo zavedení tvaru lesa nízkého Se vypočte podle vzorce NL7 = Hlpu7 / u7 – Hlpu8 / u8, kde NL7 = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku zavedení tvaru lesa nízkého v Kč, Hlpu7 / u7 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu s vysokým tvarem lesa (bez uplatnění srážek) v Kč, Hlpu8 / u8 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu s nařízeným tvarem lesa s uplatněnou srážkou na tvar lesa nízkého v Kč.

5. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku snížení zakmenění lesního porostu se vypočte podle vzorce NL8 = r . (1 - K) . p, kde NL8 = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku snížení zakmenění lesního porostu v Kč, r = celková upravená potenciální renta z lesa, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle upravených potenciálních rent z lesa plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4 vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesách, v Kč/m2,

NL9 = [Hlpa1 . (V1 / V2) – Hlpa2 . (V3 / V4)] . pp 6. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku dočasného omezení mýtních těžeb na dobu do konce platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy převzaté protokolem o převzetí, trvá-li déle než jeden rok, v případě, že vlastník nebo nájemce nemůže v rámci povolené maximální celkové výše těžeb přesunout mýtní těžbu ve srovnatelných sortimentech surového dříví do jiných porostů se vypočte podle vzorce NL9 = [Hlpa1 . (V1 / V2) – Hlpa2 . (V3 / V4)] . pp kde NL9 = roční výše náhrady újmy vzniklé v důsledku dočasného omezení mýtních těžeb v Kč,

7. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku ponechání jednotlivých stromů do jejich fyzického rozpadu v případě, že ponechané stromy tvoří část porostní skupiny o zakmenění maximálně 0,2 se vypočte jednorázově podle vzorce NL10 = Hlpa . (V5 / V6), kde NL10 = jednorázová náhrada újmy vzniklé v důsledku ponechání stromů do jejich fyzického rozpadu v Kč, Hlpa = hodnota lesního porostu vypočtená podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, v němž bylo nařízeno omezení, za které je náhrada požadována, v Kč,

8. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku ponechání ležícího dříví po těžbě v porostu se vypočte jednorázově podle vzorce NL11 = Hm . (Cs – Ts), kde NL11 = jednorázová náhrada újmy vzniklé v důsledku ponechání ležícího dříví v porostu v Kč, Hm = objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m3, Cs = obvyklá ceny zjištěná podle zvláštního právního předpisu12) surového dříví na odvozním místě v Kč/m3, Ts = ekonomicky oprávněné náklady na soustřeďování dříví na odvozní místo v Kč/m3.

9. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření se vypočte v důsledku mimořádného opatření jednorázově podle vzorce NL12 = Km, kde NL12 = jednorázová náhrada újmy vzniklé v důsledku mimořádného opatření v Kč, Km = ekonomicky oprávněné náklady na mimořádné opatření v Kč,

10. Výše náhrady újmy vzniklé v důsledku omezené výše povolených těžeb při tvorbě lesního hospodářského plánu se v případech, kdy nelze postupovat podle bodů 1, 3 nebo 4 této přílohy, vypočte podle vzorce kde NL14 = roční náhrada újmy vzniklé v důsledku omezené výše povolených těžeb při tvorbě lesního hospodářského plánu v Kč,

EKOLOGICKÁ ÚJMA

Ekologická újma Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí § 10 Ekologická újma = ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti ______________________ § 21 odst. 2 lesního zákona

§ 8 odst. 2: Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.

Odpovědnost za porušení povinnosti při ochraně životního prostředí § 27 (1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným neoprávněným jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo z vážných důvodů účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis.

o předcházení a nápravě ekologické újmy a o změně některých zákonů Zákon č. 167/2008 Sb. ze dne 22. dubna 2008 o předcházení a nápravě ekologické újmy a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Ekologická (environmentální) újma ČÁST PRVNÍ PŘEDCHÁZENÍ A NÁPRAVA EKOLOGICKÉ ÚJMY Hlava první Úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených tímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti. ______________________________________________ 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, ve znění směrnice EP a Rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES

Ekologická (environmentální) újma (2) Tento zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu,nebo b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v § 5 odst. 2.

Ekologická (environmentální) újma § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí ekologickou újmou nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o újmu na

Ekologická (environmentální) újma Chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny4); kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

Ekologická (environmentální) újma Podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod5), která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona6), nebo

Ekologická (environmentální) újma 3. Půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj

Ekologická (environmentální) újma Ekologickou újmu je nutno považovat za vyloženě veřejnoprávní institut, zatímco škoda patří do sféry soukromoprávní.

VYVLASTNĚNÍ

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (jako ústavní zákon č. 23/1991 Sb.) (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.

OBČANSKÝ ZÁKONÍK § 128 (2) Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-1 Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se vyvlastněním rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem.

ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-3 § 4 (1) Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. (2) Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Poznámka: „veřejný zájem“ = tzv. neurčitý právní pojem

Náhrady při vyvlastnění ZÁKON O VYVLASTNĚNÍ-5 §10 Náhrady při vyvlastnění (1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši obvyklé ceny 7) pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu 8), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. ---------- 7) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. (zákon o oceňování majetku) 8) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.

OCENĚNÍ VĚCNÝCH BŘEMEN

VĚCNÉ BŘEMENO (§ 151 a ObčZ) Věcné břemeno je věcné právo, které omezuje vlastníka nemovité věci (povinnou osobu, povinný subjekt) ve prospěch někoho jiného (oprávněné osoby, oprávněný subjekt), tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající těmto povinnostem jsou buď spojena s určitou nemovitostí (in rem), nebo patří určité osobě (osobní věcná práva) (in personum). Podstatným obsahem věcného břemena je zatížení vlastníka nemovitosti, neboli omezení v jeho výkonu vlastnických práv. Právo odpovídající věcnému břemenu musí mít opakující se charakter. Pozn.: Toto právo nelze nikdy zaměňovat s nájmem.

MOŽNOSTI VZNIKU VĚCNÉHO BŘEMENA-1 (§ 151o ObčZ) písemnou smlouvou na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví schválenou dohodou dědiců rozhodnutím příslušného orgánu (soudu, správního orgánu) ze zákona výkonem práva (vydržením)

Věcná břemena u lesních majetků, např. věcné břemeno stavby na cizím pozemku, věcné břemeno pro vedení energetických staveb, vedení staveb vodovodů a kanalizací, vedení staveb telekomunikačních a sdělovacích rozvodů, vedení produktovodů, věcné břemeno vstupu správce stavby (dodavatele energií) při nutných opravách a údržbě, věcné břemeno pro stavbu komunikací, věcné břemeno využívat lesní pozemek pro dopravu vytěženého dřeva, věcné břemeno ochranného pásma vodního zdroje

Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům Zákon č. 151/1997 Sb. Zákon o oceňování majetku § 18

§ 18 (1) Právo odpovídající věcnému břemenu se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny.

§ 18 (4) Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku.

§ 18 (5) Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000 Kč.

Nejčastěji zřizovaná věcná břemena Právo bezplatného bydlení Právo užívání nebytových prostor Právo přechodu nebo přejezdu pozemku a) věcné břemeno přechodu a přejezdu pozemku užívaného pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) b) věcně břemeno přechodu a přejezdu pozemku zřízeného pro oprávněného v souvislosti s jeho podnikatelskou činností 4) Právo věcného břemene pro energetiku – energetické stavby 5) Právo věcného břemene ve prospěch stavby na jiné stavbě 6) Právo čerpání vody ze studny 7) Právo chovu domácího zvířectva 8) Právo podílet se na úrodě zahrady 9 Právo opatrování oprávněného 10) Právo přístupu vlastníka nemovitosti přes pozemek jiného vlastníka při nutných opravách a údržbě Pramen: Cenový věstník MF č. 6/1999

Právo přechodu nebo přejezdu pozemku Rozlišení: omezený okruh osob nebo anonymní neurčitý okruh oprávněných Pro osobní potřebu oprávněného (oprávněných) Regulované nájemné (výměr MF) ZPF = 1 % z ceny pozemku, pokud není dohoda V souvislosti s podnikatelskou činností Žádná regulace, roční obvyklé sjednané nájemné Přístup při nutných opravách a údržbě nebo pro neurčitý okruh oprávněných Nelze přesně vymezit (veřejná cesta) = 10 000 Kč

Právo věcného břemene pro energetiku Stavební pozemek Obvyklé nájemné nebo simulované nájemné jako procento z ceny stavebního pozemku – 4-5 %) Zemědělská půda 1 % z průměr. ceny zemědělského pozemku v katastrálním území Lesní pozemek 1 % z ceny lesního pozemku podle SLT

Zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) ODNĚTÍ A OMEZENÍ Zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) ODNĚTÍ POZEMKŮ plnění funkcí (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. OMEZENÍ VYUŽÍVÁNÍ POZEMKŮ pro plnění funkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. (§ 15 odst. 1 lesního zákona) Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Novelizace provedená zákonem č. 670/2004 Sb.

§ 24 (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitostí, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitostí, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. __________________ 5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

§ 46 Ochranná pásma (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

§ 46 Ochranná pásma (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace …….......................………..7 m u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně …………...12 m u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně ………….15 m u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně ………….20 m u napětí nad 400 kV …………………………….... 30 m

§ 46 Ochranná pásma (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

§ 90 Odst. 1 písm. d): Držitel telekomunikační licence je oprávněn v nezbytném rozsahu kácet a oklešťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení. Odst. 5: Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou.

§ 92 (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty.

Odlišovat náhradu za omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti (formou jednorázové náhrady) právní úpravou náhrady škody, která byla způsobena na nemovitosti nebo jejím příslušenství při stavbě, provozu, opravách, změně nebo odstraňování vedení.

volba Ekonomika, Ekonomika různá Studijní podklady Skripta – KUPČÁK,V.: Ekonomika lesního hospodářství, kap. 9 Základy oceňování lesa Prezentace – MATĚJÍČEK, J.: www.lesniznalec.cz volba Ekonomika, Ekonomika různá

www.lesniznalec.cz

Děkuji za pozornost !