Biochemie krevních elementů a koagulace.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obranné vlastnosti krve
Advertisements

Tělní tekutiny.
MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
JÁTRA.
Biochemie krve Bruno Sopko.
Digitální učební materiál
Mechanismus přenosu signálu do buňky
Sekrece a účinky NO Eliška Létalová 2.LF UK 2.ročník - 9.kruh Logo vaší společnosti vložíte na snímek tak, že V nabídce Vložit Vyberte příkaz Obrázek Najděte.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
Tělní tekutiny Krev Text: Reprodukce nálevníků.
Základní imunitní mechanismy
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Tělní tekutiny 1. Tkáňový mok tvoří prostředí všech tkáňových buněk
krev, míza, tkáňový mok imunita
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Chemická stavba buněk Září 2009.
Mechanismy specifické imunity
Složení a funkce krve Krev je červená tekutá tkáň
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
JÁTRA Trávicí soustava.
Metabolismus železa Alice Skoumalová.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Mechanismus přenosu signálu do buňky
Imunita Cholera, 19. století.
Klinická biochemie zánětlivých procesů
Protibakteriální imunita
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Soustava oběhová Tělní tekutiny.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
IMMUBLEND.
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Trombocyty O. Bürgerová. Cíle: Popsat stavbu a vývoj krevní destičky Popsat stavbu a vývoj krevní destičky Pochopit funkci Pochopit funkci.
Protiinfekční imunita 2
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Komplementový systém a nespecifická imunita
Nespecifické složky M. Průcha
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Tělní tekutiny Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0214.
Morfologie krvinek 605.
Funkce krve Transport O2 a CO2 Přenos chemické informace Termoregulace
Metabolismus hemu Alice Skoumalová.
Metabolismus erytrocytů
Metabolismus leukocytů a trombocytů
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Plazmatické proteiny
Tělní tekutiny.
Přírodopis – 8. ročník, Krev
Mechanismus přenosu signálu do buňky
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Koagulace Bruno Sopko.
Buňka  organismy Látkové složení.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Zjišťování výživových zvy 2.10.
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
zpracovaný v rámci projektu
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
TROFICKÁ POJIVA.
Plazmatické proteiny.
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Metabolismus erytrocytů
Červené krvinky - erytrocyty
Složení krevní plazmy (mastné kyseliny, bilirubin, hormony, léčiva) udržování intravaskulárního tlaku integrita cév acidobazická rovnováha ALBUMIN.
Tělní tekutiny krev tkáňový mok míza.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Biochemie krevních elementů a koagulace. Bruno Sopko

Obsah Úvod Krevní plasma Metabolismus erytrocytů Metabolismus bílých krvinek Fagocytující buňky Basofily a mastocyty Lymfocyty Biochemie srážení krve Literatura

Úvod Funkce krve Složení

Úvod – Funkce krve I. Respirační Nutriční Exkreční Transport CO2 z tkání do plic Transport O2 z plic do tkání Nutriční Transport živin z trávicího traktu do tkání Exkreční Transport „zplodin“ z tkání do ledvin (močovina, kyselina močová, voda, soli atd.) Lieberman, M., Marks, A.D. MARKS’ Basic medical biochemistry; A clinical approach, 3rd edition, Wolters Kluwer, 2009

Úvod – Funkce krve II. Regulační Tělesná Teplota Ochranná Obsah vody v tkáních Distribuce „regulačních“ sloučenin (hormonů atd.) Tělesná Teplota Voda má vysokou tepelnou kapacitu (akumulace tepla) Distribuce tepla (chlazení, ohřívaní) Ochranná Protilátky, antitoxiny, bílé krvinky

Úvod – Složení krve 8% tělesné hmotnosti (5–6 l) Suspense buněk v nosné kapalině 45% buněk 55% plasmy Plasma Červené krvinky Bílé krvinky Krevní destičky

Plasma I. - Složení Voda (90%) Bílkoviny (7%) Většinou syntetizovány v játrech Převážně polymorfní glykoproteiny Každý má specifický poločas v oběhu (albumin 20 dní, haptoglobin 5 dní …) Koncentrace některých se mění v průběhu zánětu (bílkoviny akutní fáze) Anorganické soli (1%, Na+, K+, Mg2+, Ca2+, PO43- , Cl-...) Organické sloučeniny (2%, močovina, tuky, cholesterol, glukosa, aminokyseliny …)

Plasma II. - Bílkoviny Group Protein Mr (thousands) Function albumins pre-albumin 50-66 Transport of thyroxin albumin 67 Osmotic pressure of blood, transport of lipophilic compounds α1-globulins antitrypsin 51 Trypsin inhibition antichymotrypsin 58-68 Chymotrypsin inhibition lipoprotein HDL 200-400 Lipid transport prothrombin 72 Coagulation factor transcortin Transport of C21-steroids acidic glycoprotein 44 Progesterone transport TBG (Thyroxin binding globulin) 54 Thyroxin transport α2-globulins ceruloplasmin 135 Transport Cu2+ antithrombin III 58 Inhibition of coagulation haptoglobin 100 Haemoglobin binding cholinesterase 350 Hydrolisis of choline esters plasminogen 90 Plasmin precursor macroglobulin 725 Zn2+ transport RBP (Retinol Binding Protein) 21 Retinol trasnport vitamin D binding protein 52 Vitamin D transport β-globulins lipoprotein LDL 2000-4500 transferrin 80 Transport of iron ionts fibrinogen 340 Coagulation factor I. protein binding C19- and C18-steroid hormones 65 Transport of sex steroid hormones. transcobalamine 38 Vitamin B12 transport C-reactive protein (CRP) 110 Complement activator. γ-globulins IgG 150 Immune system IgA 162 IgM 900 IgD 172 IgE 196

Hematopoietie CFU Colony Forming Unit; BFU Burst Forming Unit

Erytrocyty 5.2 ×106 (muži); 4.6 ×106 (ženy) buněk/ml http://www.becomehealthynow.com/body/cell/erythrocytes.htm 5.2 ×106 (muži); 4.6 ×106 (ženy) buněk/ml

Erytrocyty - cytoskeleton http://www.ruf.rice.edu/~bioslabs/studies/sds-page/rbcmembrane.html

Erytrocyty - Hemoglobin http://en.wikipedia.org/wiki/Hemoglobin

Bifosfoglycerol (BPG)

Saturační křivka hemoglobinu

Erytrocyty - Metabolismus

Autooxidace hemoglobinu O2 se váže na Fe2+ - elektron je delokalizován mezi železem a O2 Vedlejší efekt - molekula oxyhemoglobinu se rozpadne a uvolní superoxid Hem - Fe2+- O2  Hem - Fe3+ - O2•- 3% hemoglobinu se oxiduje každý den Methemoglobin (Fe3+) není schopen vázat O2 (methemoglobin reduktáza) Methemoglobinemie Dědičná: deficit methemoglobinreduktázy (AR) Abnormální hemoglobin HbM (mutace hemoglobinu, náchylný k oxidaci) Vyvolaná požitím léčiv či chemikálií (sulfonamidy, anilin) Klinika: cyanóza (10% Hb ve formě metHb) léčba podání redukčních činidel (methylenová modř, kyselina askorbová)

Syntéza glutathionu

Pentosafosfátová dráha NADPH: redukce oxidovaného glutathionu na redukovaný Glutathion: odstraňuje H2O2 z erytrocytů (za katalýzy glutathionperoxidázy obsahující selen) Mutace glukosa-6-fosfátdehydrogenázy Hemolytická anémie: snížená tvorba NADPH oxidace hemoglobinu, Heinzova tělíska peroxidace lipidů, rozpad erytrocytů Klinika: požití bobů či různých léčiv (primachin, sulfonamidy) 100 milionů lidí deficit aktivity tohoto enzymu (nejčastější enzymopatie)

Hemoglobinopatie Mutace - abnormální struktury hemoglobinu V důsledku mutací dochází k tvorbě srpků, změně afinity ke kyslíku, ztrátě hemu či disociaci tetrameru Nejznámější jsou hemoglobin M a S, dále thalasemie Hemoglobin M Náhrada His (E8 neboF7) v podjednotce α nebo β Tyr Silná iontová vazba s Tyr stabilizuje železo ve formě Fe3+ (methemoglobin) Methemoglobin neváže kyslík Thalasemie V důsledku genetických poruch je snížená či chybí tvorba α či β-řetězců (α či β-thalasemie) Hemoglobin S Srpkovitá anémie Agregace patologického hemoglobinu S

“Přepínání“ hemoglobinu:

Erytrocyty –syntéza hemu http://en.wikipedia.org/wiki/File:Heme-Synthesis-Chemical-Details-NEW.svg

Degradace Hemu

Cyklus železa

Glykovaný hemoglobin (HbA1) Neenzymová glykace na terminální NH2 skupině (Val) β-řetězce Glykovaná frakce asi 5% celkového množství hemoglobinu (úměrná koncentraci glukózy v krvi) Měřením hladiny HbA1 lze získat informace o průběhu diabetes mellitus (odráží hladinu glukózy za posledních několik týdnů); Cukr CHO + NH2 CH2 Protein Cukr CH N CH2 Protein Cukr CH2 NH CH2 Protein Schiffova base Amadoriho přesmyk Glykovaný protein

Erytrocyty – Patologické stavy

Bílé krvinky http://en.wikipedia.org/wiki/White_blood_cell

Bílé krvinky Fagocytující buňky Basofily a mastocyty Lymfocyty

Fagocytující buňky Úvod Granulocyty Monocyty Neutrofilní Eosinofilní Basofilní Monocyty Makrofágy – vznikají diferenciací monocytů v cílových tkaních

Likvidace fagocytovaného mikroorganismu Aktivace NADPH-oxidasy Produkce NO NO-synthasou Fúze fagosomu s lysosomy fagocytující buňky, které obsahují baktericidní látky a hydrolytické enzymy (často s kyselým pHopt)

NADPH-oxidasa Multiproteinový komplex neutrofilů, eosinofilů, monocytů, makrofágů NADPH + 2 O2 → NADP+ + H+ + 2 O2•- 2 O2•- + 2 H+ → O2 + H2O2 H2O2 může poškozovat patogen přímo nebo konverzí na OH•: H2O2 + M+ → OH• + OH- + M2+ (M; kov) superoxidový anion

NADPH-oxidasa Aktivace NADPH-oxidasy: k membránovému cytochromu b558 se připojí několik dalších cytosolických proteinů; elektrony z cytosolického NADPH jsou přes FAD a cytochrom přeneseny na kyslík: cytochrom b558 aktivní NADPH-oxidasa

NADPH-oxidasa plazmatická membrána fúze s lysosomy fagosom

Myeloperoxidasa Obsažena v granulích neutrofilů a monocytů, ne však makrofágů! Část H2O2, vznikajícího z O2•- tvořeného NADPH-oxidasou, je substrátem pro myeloperoxidasu, která jej využívá pro oxidaci Cl- na HClO HClO je velice reaktivní a může oxidovat biomolekuly; může také posky-tovat jedovatý plynný chlor: HClO + H+ + Cl- → Cl2 + H2O Reakcí HClO s O2•- může vznikat i OH•: HClO + O2•- → O2 + OH• + Cl-

Chronická granulomatóza Způsobena deficiencí některé z podjednotek NADHP-oxidasy Neschopnost generovat superoxid a další reaktivní formy Komplikovaná (až nemožná) léčba některých infekcí – např.: Burkholdaria cepacea způsobuje obtížně léčitelnou pneumonii Aspergillus způsobuje pneumonii, někdy i septikémii; může končit smrtí Léčba: antibiotika, antimykotika

Produkce NO Hlavně indukovatelnou NO-synthasou(iNOS) makrofágů – indukovaná cytokiny (INF-γ, TNF) či bakteriálním lipopolysacharidem: NO• může zabíjet bakterie přímo (např. inhibicí dýchacího řetězce) nebo nepřímo – reakcí s O2•- za vzniku ONOO- (peroxynitrit), který napadá Fe-S proteiny a –SH skupiny, nitruje proteiny, inaktivuje enzymy… Arg citrullin

Rozdíly v účinku NADPH-oxidasa: účinná zejména v ničení extracelulárních patogenů (Salmonella, Staphylococcus, Streptococcus pyogenes)…neutrofily X NO je hlavním nástrojem pro zabíjení intracelulárních parazitů (Listeria, Brucella, Candida albicans)…makrofágy

Granulocyty - Úvod Všechny vykazují fagocytární funkce Obsahují různé druhy granul Primární a sekundární – účastnící se fagocytosy Terciární – uvolňují cytotoxické látky a mediátory imunitní odpovědi (defensiny, katepsiny, histamin atd.) Po provedení fagocytosy následuje respirační (oxidační) vzplanutí – zvýšená spotřeba O2

Neutrofilní granulocyty 40 – 65 % bílých krvinek Musí být aktivovány Reagují přednostně s opsonizovanými buňkami Ovlivňují další imunitní odpověď (eikosanoidy, cytokiny)

Neutrofilní granulocyty Hlavním cílem jsou bakterie Myeloperoxidasa lysozym – štěpí glykosidické vazby v peptidoglykanu buněčné stěny bakterií (zejména G+) defensiny – kationické peptidy (Arg) o Mr 3,5-6 kDa; elektrostaticky interagují s anionickými lipidy bakteriální membrány, vnoří se do ní a vytvoří v ní póry; mohou také inhibovat syntézu DNA a proteinů hydrolasy, např. elastasa – serinová proteasa; zabíjí bakterie, štěpí virulentní faktory, ale může také poškozovat tkáně hostitele (štěpí i proteiny extracelulární matrix)

Neutrofilní granulocyty – SNAP (SNARE) receptory

Eosinofilní granulocyty I když jsou schopné fagocytosy, hlavní úkol je boj proti mnohobuněčným/eukaryotním parazitům Obsahují eosinofilní peroxidasu a proteasy Granula obsahují basické proteiny (Major Basic Protein), cytotoxické pro parazity Uvolňují histamin – ovlivnění imunitní odpovědi

Eosinofilní granulocyty Hlavní role – obrana proti eukaryotním parazitům Tytéž mechanismy s drobnými odchylkami: tvorba ROS peroxidasa eosinofilů – analogie myeloperoxidasy, ale preferenčně využívá jako substrát Br- (místo Cl-) a generuje HBrO (místo HClO) bazický protein eosinofilů poškozuje membránu buněk parazitů

Basofilní granulocyty

Basofilní granulocyty

Histamin Vzniká dekarboxylací histidinu: Histamin působí vazodilatačně a bronchokonstrikčně  napomáhá vypuzení parazita (kašel, peristaltika střev, vazodilatace umožňuje i zvýšenou tvorbu hlenu na sliznici)

Imunopatologické reakce typu I – atopie Tvoří se IgE proti alergenům (pyl, roztoči…) a váží se na receptory basofilů a mastocytů. Při dalším setkání s alergenem může dojít k interakci, uvolnění histaminu, heparinu a tvorbě eikosanoidů Objevují se lokální projevy, které jsou obdobou snahy o vypuzení parazita (alergická rýma, astma, konjunktivitida) Dostane-li se alergen při další expozici do krve, může způsobit i hromadnou degranulaci basofilů a mastocytů  mediátory zvýší permeabilitu cév, ↓ TK  otok plic, ischémie mozku, multiorgánové selhání… anafylaktický šok Léčba: antihistaminika – blokují receptory pro histamin

Lymfocyty T lymfocyty B lymfocyty NK buňky

Monocyty/Makrofágy

Nepohyblivé leukocyty Histiocyty Dendritické buňky Žírné buňky Microglie Kupfferovy buňky (játra)

Srážení krve – trombocyty Bezjaderné - velká část jejich výbavy pochází z megakaryocytu Granula Granula obsahující vápník, ADP, ATP serotonin Granula obsahující antagonisty heparinu, PDGF ( proliferční faktor), tromboglobulin, von Willebrandův faktor, a další Lysosomální granula, obsahující hydrolytické enzymy

Trombocyty Účastní se agregace destiček, mají vazokonstrikční účinky Účastní se také obrany proti infekcím, např. potlačují množení Plasmodium falciparum (původce malárie) Též produkují O2•- a H2O2, které by mohly posilovat agregaci Obsahují thromboxan A-synthasu: katalyzuje přeměnu prostaglandinu H2 na thromboxan A2: TXA2 – podporuje agregaci destiček a vazokonstrikci

Trombocyty Trombocyty uvolňují dva velice důležité faktory, které ovlivňují nejen trombocyty samotné, ale i jiné typy buněk: Platelet-Activating Factor (PAF) Platelet-Derived Growth Factor (PDGF)

Platelet-Activating Factor Hlavně juxta- a parakrinní působení (i auto- a endokrinní) přes GPCR Podporuje agregaci destiček Navozuje aktivaci a adhezi leukocytů, produkci cytokinů, působí chemo-takticky, vasodilatačně a bronchokonstrikčně…podíl na zánětlivé reakci ALE: Je podezřelý i z účasti na alergiích, septickém i anafylaktickém šoku Zprostředkovává souhru mezi agregačními a zánětlivými procesy Produkován i endoteliálními b., monocyty, neutrofily, eosinofily, basofily fosfolipid

Platelet-Derived Growth Factor Dimerní protein existující ve 3 isoformách Receptory: tyrosinkinasy; na fibroblastech, gliových b., buňkách hladkého svalstva, leukocytech… Účinky: proliferace chemotaxe diferenciace některých typů buněk (např. v CNS) změna struktury cytoskeletu ( chemotaxe…)  účastní se tvorby kapilár, hojení ran  je důležitý pro prenatální i postnatální vývoj Vystupuje ale i v patogenezi (některé nádory)

Srážení krve

Kaskáda tvorby krevní sraženiny http://ep.bmj.com/content/96/2/49.abstract

Kaskáda tvorby krevní sraženiny

Kaskáda tvorby krevní sraženiny Tranglutamidasa (faktor XIIIa)

Srážení krve – Vitamin K

Srážení krve- Fibrinolysa http://cs.wikipedia.org/wiki/Plazmin

Literatura R.K. Murray et al.: Harper's Illustrated Biochemistry, twenty-sixth edition, McGraw-Hill Companies, 2003 Allan D. Marks, MD: Basic Medical Biochemistry a Clinical Approach, Lippincott Williams & Wilkins, 2009 Mehta, A.B. and Hoffbrand A.V. (2000) Haematology at a glance. Oxford ; Malden, Mass. : Blackwell Science Steven W. Edwards (1994, 2005), Biochemistry and Physiology of the Neutrophil, Cambridge University Press Mollinedo, F., Human neutrophil granules and exocytosis molecular control, Inmunología Vol. 22 (2003), 340-358 Lacy, P., Mechanisms of Degranulation in Neutrophils, Allergy, Asthma, and Clinical Immunology / Volume 2, Number 3 (2006), 98-108 Marc E. Rothenberg and Simon P. Hogan, The Eosinophil, Annu. Rev. Immunol. Vol. 24, (2006), 147-174 Salvatore Chirumbolo, State-of-the-art review about basophil research in immunology and allergy: is the time right to treat these cells with the respect they deserve? Blood Transfus Vol. 10 (2012), 148-164