Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Ze starých pověstí 4. ročník

Nejstarší minulost v pověstech Období o kterém nemáme žádné písemné zprávy, lákalo k vymýšlení příběhu o činech našich předků. Vznikaly tak pověsti, které se mezi lidmi šířily nejprve ústním podáním, později je do písemné podoby zaznamenávali kronikáři. Pověsti jsou napínavé a zajímavé, ale neskutečné příběhy z minulosti. Povězme si tedy o samém počátku našich dějin, o příchodu předků do vlasti a o některých následujících událostech, jak o tom vyprávějí staré pověsti.

Slovanské předky přivedl do země vojvoda, praotec Čech. Čech vystoupil na horu Říp, a prohlásil, že to je ta země, kterou hledali. Byla nazvána Čechy.

Když praotec Čech zemřel, zvolili si za nového vládce vojvodu Kroka. Sídlil na Vyšehradě, který dal postavit. Měl tři dcery – Kazi, Tetu a Libuši.

Po smrti Kroka si vladykové zvolili za svou kněžnu Libuši, která sice byla nejmladší, ale byla také nejmoudřejší a nejkrásnější. Podle pověsti uměla věštit budoucnost. (předpověděla vybudování Prahy) „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká.“

Libuše na knížecím stolci rozsuzovala spory vladyků. Někteří vladykové však nebyli spokojeni, že jim vládne žena, protože nesouhlasili s jejím rozhodnutím. (Chrudoš - „Běda mužům, kterým žena vládne“). Libuše se rozhodla, že se provdá.

Libuše vyslala posly, které vedl její kůň, do vsi Stadice, kde s párem volů oral na poli muž jménem Přemysl. Přemysl se posléze stal manželem Libuše. Od něj se odvozuje původ knížat z rodu Přemyslovců.

Dívčí válka. Po smrti Libuše se ženám nelíbilo, že jim zůstalo místo jen „u plotny“ a tak se vzbouřily a vymyslely lest. Kníže Ctirad při honu na jelena našel v lese připoutanou krásnou Šárku a uvěřil jí, že byla dívkami spoutána. Ženy pod vedením Vlasty ho pak přepadly, zajaly a umučily. Nepřežil ani jeden muž z jeho družiny. Muži se nakonec vzchopili a ženy porazili. Mnohé padly a ostatní se vrátily zpět do svých domovů.

Český kníže Oldřich se velmi rád oddával lovu. Jednou, když se vracel z lovu, spatřil nedaleko vesnice u potoka sličnou dívku, která zde prala prádlo. Zadíval se do její tváře a zeptal se jí, kdo je. „ Jsem Božena, dcera sedláka Křesiny.“odpověděla dívka. Po návratu na Pražský hrad, svolal rádce a poprosil o svolení vzít si za manželku prostou dívku ze selského rodu. Kmeti se dlouze radili, ale nakonec svolili. Tak se krásná Božena stala ženou Oldřicha.

Břetislav, syn Oldřich a Boženy, byl proslulý svou statečností. Jednou se dozvěděl, že v klášteře v Německu žije překrásná dívka, jménem Jitka. Pod záminkou, že vezou poselství německému císaři se do kláštera vloudil se svojí družinou a přenocovali zde. Druhý den, když šly schovanky ráno do kostela na bohoslužbu, vstoupil Břetislav do kláštera a Jitku unesl. Jitka se stala Břetislavovou manželkou.

Horymír, vladyka z Neumětel, byl dobrý hospodář a vadilo mu, že lidé opouští svá pole a odcházejí pracovat do dolů. Prosil Křesomysla o pomoc, ale kníže jeho žádosti nevyhověl. Horymír jedné tmavé noci doly zasypal. Byl zajat a odsouzen k smrti. Poslední Horymírovo přání bylo vsednout na svého koně. Křesomysl povolil. Horymír třikrát objel vyšehradské nádvoří, a když jel naposledy Šemík se náhle vzepjal a jedním skokem přeletěl hradby, spadl do Vltavy, přeplaval ji a uháněl k domovu. Křesomysl udělil Horymírovi za tento hrdinský čin milost. Šemík si však skokem velmi ublížil a brzy zahynul.

Staré pověsti povzbuzovaly ducha českého národa v době, kdy mu hrozil zánik. Hovořily o hrdinských činech našich předků a rozvíjely jeho kulturní vyspělost.

Ze starých pověstí českých - vlastivěda 4. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence – ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p. Tř. PowerPoint Vlastivěda – M. Bloudková a kol. – SPN Vlastivěda – I. Stříbrná – Nová škola Vlastivěda – M. Hronek – Prodos Obrazy ze starších českých dějin – J.Harna a kol. - Alter Windows XP Professional Obrázky z internetu Autor: Mgr. Iva Hořejší ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p. Tř. (