GEORGE BERNARD SHAW Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

GEORGE BERNARD SHAW (1856–1950) anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu nositel Nobelovy ceny za literaturu z chudé rodiny, otec neúspěšný obchodník a úředník, o rodinu se nestaral, matka vyučovala zpěv odstěhovali se do Londýna nedostatky ve vzdělání doháněl samostudiem v knihovně Britského muzea

Tvorba: psal romány (neúspěšně), prosadil se jako literární, výtvarný, hudební a divadelní kritik psal vtipné a satirické povídky – nekompromisní postoj ke společenským konvencím, předsudkům a lidským slabostem (přetvářka, omezenost) – tím pobuřoval anglickou společnost stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším dramatikem po Shakespearovi ve svých hrách potlačil zápletku a soustředil se na zachycení určité myšlenky z různých úhlů pohledu napsal asi 60 her – komické, historické (Svatá Jana), ze současnosti – zaměřil se na aktuální společenské problémy (emancipaci, předsudky o společenských třídách – Pygmalion)

Pygmalion inspiroval se antickou pověstí o sochaři Pygmalionovi – zamiloval se do sochy dívky a uprosil bohyni Afroditu, aby jí vdechla život starý mládenec, profesor angličtiny Henry Higgins, se vsadí, že z pouliční květinářky Lízy Doolitlové, hovořící mluvou londýnské spodiny, „vymodeluje“ dámu z vyšší společnosti po půl roce výcviku si Líza nejen osvojí pravidla slušného chování a správnou anglickou mluvu a výslovnost, ale dospěje také k poznání vlastní ceny Higgins ji uvede do společnosti, kde všechny okouzlí, sázku vyhraje a Lízu nechá odejít ona ale najednou neví, co dál – na ulici se už po své změně nemůže vrátit a na život v lepší společnosti nemá peníze

obdivuje svého „osvoboditele“ a chtěla by s ním žít, profesor se ale zdráhá přijmout její lásku – závěr hry zůstává otevřený v epilogu Shaw vysvětlil, že jejich sňatek by nebyl šťastný pro jejich odlišné charaktery – v pozdější úpravě proto autor nechá Lízu, aby se zamilovala do chudého mladíka a otevřela si s ním květinářství autor řeší otázku postavení žen ve společnosti – kritizuje konvence, konzervatismus, pokrytectví, falešnou morálku satiricky kritizuje i viktoriánské představy o společenských třídách – vyšší vrstva mezi sebe nepřijme nikoho z nižších tříd poukazuje i na to, že není dobré zahrávat si s lidským životem, změnit člověka a pak ho nechat vlastnímu osudu (člověk se už nemůže vrátit zpět do svého původního prostředí)

hra kritiky šokovala peprným slovníkem Lízy a různými „šťavnatými“ výrazy (bloody arse = zatracená prdel) premiéru proto měla ve Vídni, v Londýně až o dva roky později hra byla i zfilmována a stala se předlohou k muzikálu My Fair Lady při filmovém zpracování Shaw dovolil režisérovi, aby naznačil, že se Higgins s Lízou ožení – podobný konec je i u muzikálu

George Bernard Shaw Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz