Příbuzenské sňatky, výpočty rizik Seminář č.431 Dědičnost

Klíčová slova: příbuznost, konsanquinita, inbríding, koeficient příbuznosti, koeficient inbrídingu, příbuzní 1. stupně, 2. stupně

Příbuzní I.stupně = rodič x dítě, sourozenci F=1/4 II.st. = prarodič x vnuk, strýc x neteř, teta x synovec, nevlastní sourozenci, dvojnásobní bratranec a sestřenice F=1/8 III.st. = bratranec a sestřenice, muž a dcera nevlastního sourozence F=1/16 IV.st. = nevlastní prvostupňoví bratranec a sestřenice, muž a dcera prvostupňové sestřenice F= 1/32 V.st. druzí bratranci = děti prvních bratranců = druhostupňoví bratranec a sestřenice F=1/64

Genetická onemocnění v arabském světě Lihadh Al-Gazali Genetic disorders in the Arab world BMJ 2006; 333 : 831 doi: 10.1136/bmj.38982.704931.AE (Published 19 October 2006)

Rodokmen pakistánské rodiny Aligianis IA:Mapping of a novel locus for achromatopsia (ACHM4) to 1p and identification of a germline mutation in the α subunit of cone transducin (GNAT2) J Med Genet 2002;39:656-660 doi:10.1136/jmg.39.9.656

Odvození koeficientu příbuznosti, inbrídingu Koeficient příbuznosti r = pravděpodobnost, že dva příbuzní zdědili stejnou alelu od společného předka A1A2 A3A4 I. II. III. IV. 1 2 1 2 3 4 1 2 1/2 1/2 1/4 P A1 u III/1 = 1/2 .1/2 =1/4 P A1 u III/2 = 1/2 .1/2 =1/4 P A1 u obou = 1/4 . 1/4 = 1/16 (oba heterozygoti pro A1) P A1 buď od I/1 nebo I/2 = 1/16 + 1/16 = 1/8 = r 1/4

Koeficient inbreedigu F = pravděpodobnost že homozygot zdědil obě alely od společného předka P A1 u obou (III/1, III/2) = 1/16 P, že jejich dítě bude homozygot A1A1 = 1/16 . 1/4 = 1/64 dítě může být homozygot pro kteroukoli ze 4 alel P, že dítě je homozygot pro nějakou alelu (buď A1 nebo A2 nebo A3 nebo A4) = 4 . 1/64 = 1/16 r = F = 2 Riziko postižení AR chorobou u příbuzenského sňatku = F . q (q = frekvence alely)

S = počet možných alel, pro které jedinec může být homozygotem Vzorec pro výpočet koeficientu inbreedingu : F = S . (1/2)P + M S = počet možných alel, pro které jedinec může být homozygotem (1 společný předek S = 2, 2 společní předci S = 4) P + M = počet generací od společného předka ( P-ze strany otce, M-ze strany matky)

Vypočtěte koeficient inbreedingu pro následující příbuzenské vztahy (viz obr.): b) c) Sbírka příkladů z genetiky, kap.8, str. 30-32

d) e) f)

g) h) ch)

i)

2. Jaké je riziko onemocnění dítěte ze sňatku přímého bratrance a sestřenice, je-li děd ze společné větve rodokmenu postižen AR chorobou ?

Jaké je riziko onemocnění dítěte ze sňatku přímého bratrance a sestřenice, je-li děd ze společné větve rodokmenu postižen AD chorobou? 4. Jaké je riziko onemocnění dítěte ze sňatku přímého bratrance a sestřenice, je-li děd ze společné větve rodokmenu postižen XR chorobou?

5. Zdravý muž-heterozygot pro AR chorobu uzavřel sňatek se svou sestřenicí. a) Jaká je pravděpodobnost, že jejich dítě bude postiženo? b) Je-li první dítě postiženo, jaká je pravděpodobnost, že další dítě bude postiženo stejnou chorobou?

6. Žena je heterozygot pro fenylketonurii 6. Žena je heterozygot pro fenylketonurii. Jaká je pravděpodobnost, že její dvě vnoučata, která jsou bratranci, jsou oba heterozygoti?

a) Jaké je riziko postižení jejich dítěte touto chorobou, 7. V poradně je konzultována manželská dvojice, protože sestra ženy má Hurlerův syndrom (AR metabolické onemocnění). a) Jaké je riziko postižení jejich dítěte touto chorobou, jsou-li manželé bratranec a sestřenice? b) Odpovězte na otázku, jedná-li se o cystickou fibrózu.

Děkuji za pozornost Thompson a Thompson: Klinická genetika, kapitola 5, podtitul Konsaquinita a inbreeding, str. 65-68, 6. vydání Bárta I, Polívkova Z. Langová M.:Sbírka příkladů z genetiky, UK Praha, Nakladatelství Karolínum 2002