Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

Hospodářské dědictví po habsburské monarchii Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní - Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví - české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu (60% průmyslového potenciálu monarchie) Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu spotřebního Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl, elektrotechnika, chemický průmysl, energetika) Ztráta trhů = problém exportu Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

Sociální zákonodárství 8hodinová pracovní doba Státní podpora v nezaměstnanosti Ochrana práce žen a dětí Tovární inspekce Drahotní výpomoc Ochrana nájemníků

Formování ekonomiky samostatného státu Nacionalizace státního aparátu Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín) - cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč) - provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad - výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území

Dědictví války - inflace

Alois Rašín

Nostrifikace firem Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností - přenést sídlo na území ČSR -většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR Důsledky: - posílen český, resp. slovenský vliv - navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými) - účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka) Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)

Nostrifikovaná akcie

Pozemková reforma Důvody národnostní a politické - šlechta a církev byla oporou Habsburků - šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“) Důvody hospodářské - šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovali existence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě Realizace: - zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy - výkup na nízké předválečné ceny státem - nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu - nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen) 1921-23 poválečná krize - 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín) - pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa - deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci) - Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank) - stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II 1924-29 konjunktura („zlatá léta“) Investiční činnost (obnova i nové podniky) Sociální sféra: Růst mezd, osobní spotřeby Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát Prohloubení sociální diferenciace Koncentrace a centralizace kapitálu - např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank

Novostavba továrny ve Vysočanech Avia BH-25 (první letadlo čsl Novostavba továrny ve Vysočanech Avia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou společností)

Škodovy závody Plzeň – rám kormidla

Škodovy závody –houfnice (1934)

Aero 662 a Tatra 11

Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha

Tomáš Baťa Letecké neštěstí 12. 7. 1932

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III 1929-37 - 1929-33 krize, doznívá 1936 - zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize - nedostatek finančních prostředků na modernizaci Státní zásahy: - zákony na podporu kartelizace a syndikalizace - 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost) - devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936 - obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny) Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví, Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů

Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize

Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.) oživení 1936-7 zbrojní zakázky 1937 signál krize

Výstavba opevnění na hranicích

Postavení Československa ve světovém hospodářství Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Itálie Po 1929 ČSR ztrácí pozice Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký, belgický aj. Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na rozhraní bohaté a chudé Evropy - 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19

Rozbití Československa Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938 - ztráta 2/5 průmyslové kapacity -odliv zahraničního a židovského kapitálu -příjem 450 000 uprchlíků 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938

Česko-Slovenko po Mnichovu

Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938

Protektorát Čechy a Morava I Úřad říšského protektora Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda pouze výkonným orgánem okupantů Zavedeno válečné řízené hospodářství - státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží - centrální regulace zemědělské výroby - kontrola zahr.obchodu - státní řízení cen a mezd - rozmisťování pracovních sil úřady práce - přídělový systém v zásobování

Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava II Koncept germanizace - říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben) - osídlovací politika - arizace židovského majetku Hospodářská exploatace - clearing - začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice - měna 1:10 (reálně 1:6-7) - tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K) -nedobytné pohledávky Národní banky -téměř 43 tun zlata -úhrn škod 233 miliard korun

Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke

Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava

Rasová perzekuce

Koncentrační tábor Terezín

Reinhard Heydrich v Praze