Hospodářské vztahy mezi EU a USA Transatlantické vztahy EU

Vztah mezi hospodářskými a politickými vztahy Realistický přístup v mezinárodních vztazích: Hospodářské vztahy nemají vliv na politické a bezpečnostní vztahy Liberální přístup: Hospodářské vztahy ovlivňují politické vztahy Čím více poroste vzájemný obchod, tím mírumilovnější budou vztahy mezi aktéry Liberalizace světového obchodu povede k mírumilovnějšímu mezinárodnímu systému

Vztah mezi hospodářskými a politickými vztahy Empirické zkušenosti ukazují, že hospodářské vztahy mají jen omezený dopad na politické vztahy a nemohou být tudíž přeceňovány. Na druhé straně politický konflikt obvykle až na posledním místě ovlivní hospodářské vztahy.

Hospodářské vztahy Kořeny současných hospodářských vztahů v období po skončení 2. světové války. Založené na stejných hodnotách: Kapitalismus (vs. centrální plánování), volný obchod a multilateralismus → Brettonwoodský systém Přesvědčení, že volný obchod a multilateralismus přinese mír a rozvoj.

Hospodářské vztahy 1971: Nixonova nová ekonomická politika 1992: spuštění společného trhu EU 1995: Nová transatlantická agenda 1998: Transatlantické hospodářské partnerství 2007: Transatlantická hospodářská rada

Míra hospodářské integrace Může být měřena objemem vzájemného obchodu → poměr bilaterálního obchodu k celkovému objemu obchodu Trade in goods EU good exports to the US in 2009: €204.4 billion EU goods imports from the US in 2009: €159.8 billion Trade in services EU services exports to the US 2009: €119.4 billion EU services imports from the US in 2009: €127.0 billion

Míra hospodářské integrace EU je největší obchodní silou ve světě v obchodu se zbožím a službami USA je největší světový spotřebitelský trh a největší země v mezinárodním obchodu se službami (producent i spotřebitel) V obchodu se zbožím mezi EU a USA je EU od 90. let v přebytku. Největší % obchodu tvoří vnitro-podnikový obchod.

Míra hospodářské integrace Může být také měřena objemem přímých zahraničních investic EU investment flows to the US in 2008: €121.4 billion US investment flows to the EU in 2008: €50.5 billion EU a USA jsou největší světoví investoři. Liberalizace obchodu s sebou přinesla i zvýšení přímých zahraničních investic. EU a USA nejvíce investují v ekonomice toho druhého, ale roste význam Číny, Indie a jižní Ameriky.

Míra hospodářské integrace Hospodářská integrace je charakterizována negativní integrací → dohody redukující překážky vzájemného obchodu Naopak chybí pozitivní integrace → tzv. dohoda na společných politikách týkajících se obchodu, investic nebo vzájemného uznávání standardů Dosud byly uzavřeny jen dvě dohody 1992 Agreement on Trade in Large Civil Aircarft, která skončila v r. 2004 2004 dohoda o satelitním navigačním systému (GPS a Galileo)

Obchodní vztahy V EU funguje společná obchodní politika Hlavní roli hraje Komise Vliv na ni mají členové Severní země (VB, Nizozemí) – pro volný obchod Jižní země (Francie) – pro regulace a ochranářská politika Dále ovlivňuje její podobu mezinárodní prostřední WTO – řešení obchodních sporů

Obchodní vztahy V mezinárodních obchodních jednáních EU klade více důraz na oblast vnitřní regulace trhu. Singapurské body: vládní zadávání veřejných zakázek, usnadnění obchodu, ochrana hospodářské soutěže a ochrana investic V kole z Dohá se EU vzdala všech těchto bodů kromě usnadnění obchodu.

Obchodní vztahy Americké obchodní politiky jsou ovlivněné jak úsilím o další liberalizaci, tak ochranářskou politikou Protekcionismus je prosazován v průmyslu s nekvalifikovanou pracovní silou a v zemědělství. Liberalizace v sektorech, kde jsou americké firmy technologicky vyspělejší, a ve službách. V USA je prezident hlavním vyjednávačem obchodních dohod, ale ty musí být schváleny v Kongresu.

EU a USA na půdě WTO Na začátku konstrukce světového obchodního systému byly jasně dominantní USA. Od 60. do 90. let dominovala GATT (WTO) osa ES/EU-USA Současnost – vzestup nových aktérů.

EU a USA na půdě WTO Kolo z Dohá (katarské kolo) bylo zahájeno v r. 2001 Vzestup počtu členů WTO (153) Rozvojové země jsou aktivnější v jednáních → eroze dominance EU a USA. Vzestup Číny, Indie a Brazílie. Vyšší míra politizace jednání Vzestup tlaku na jednání v oblasti zemědělství Zařazování obtížných kapitol do jednání (zemědělství, netarifní překážky obchodu, pravidla hospodářské soutěže, ochrana duševního vlastnictví aj.)

Spory v hospodářské oblasti WTO → všichni členové by měli respektovat stejná pravidla Poměrně vysoký respekt k rozhodnutím WTO Spory mezi EU a USA tvoří jen kolem 2 % celkového objemu obchodu. Podle jiných měření tvoří cca 5, 4 % celkového amerického exportu do EU a u EU asi 5,1 % celkového exportu do USA

Spory v hospodářské oblasti Rozlišovat obchodní spory a spory týkající se strategických hospodářských oblastí Obchodní spory obvykle vyplývají: Ze snahy chránit citlivé domácí průmyslové odvětví Spor týkající se trhu s ocelí Z odlišných hodnot Hovězí maso ze stád krmených hormony Geneticky modifikované potraviny Z odlišného historického vývoje obchodních politik Banánový režim

Spory v hospodářské oblasti Nejsilnější spory se dotýkají oblastí, která jsou z pohledu státu/států považována za strategická → strategické spory v hospodářské oblasti Spory: Přímé investice do strategických odvětví (Airbus/Boeing) Uvalení ekonomických sankcí na třetí země (spor týkající se zrušení zbrojního embarga vůči Číně)

Hospodářská soutěž Se snižováním obchodních bariér a zvýšením přímých zahraničních investic se zvýšil význam domácích politik hospodářské soutěže a antimonopolních zákonů. Význam politiky hospodářské soutěže EU vzrostl v 90. letech. Hlavní roli hraje Komise (komisař pro hospodářskou soutěž) Významný vliv na evropská pravidla hospodářské soutěže měly americké normy

Ochrana hospodářské soutěže USA: od konce 19. století vládní politiky protržně orientované Jedna z prvních zemí s politikou ochrany hospodářské soutěže Transatlantické vztahy jsou v této oblasti poměrně harmonické Dominované experty, nejsou příliš politizované (na rozdíl od obchodu) Základem je dohoda z r. 1991 o vynucování antimonopolních zákonů.

Ochrana hospodářské soutěže Výjimky: fúze Boeingu a McDonnell-Douglas a General Electrics s Honeywell → obě v oblasti leteckého průmyslu Komise proti fúzím. EU a USA prosazují mezinárodní pravidla pro ochranu hospodářské soutěže a také pravidla pro ochranu investic. Obavy z fúzí, tajných obchodních dohod, vládních omezení pro vstup nových firem na trh.

Ochrana investic Ochrana investora před svévolným zacházením ze strany vlády země, ve které investuje Ochrana investic byla zahrnuta do Deklarace z Dohá Firmy a vlády se ale nejsou schopny dohodnou na rozsahu ochrany investic a mezinárodních pravidlech. EU a USA více užívají regionálních a bilaterálních dohod, do kterých začleňují ustanovení o ochraně investic.