Pákistán Základní údaje Oficiální název: اسلامی جمہوریت پاکستا - islámská republika pákistán Rozloha: 803 940 km² Počet obyvatel: 165 803 560 Hlavní město: Islámábád ( 529 000 obyv. ) Vznik: 1947 ( nezávislost na Velké Británii ) Jazyk: urdština, angličtina Náboženství: islám Hymna: Qaumi Tarana Měna: pakistánská rupie ( 0,5 CZK )

Historie Počátky civilizace už ve 3. tisíciletí př. n. l. kolem řeky Indus Území obývali např. Peršané, Hunové, Turci nebo Arabové V 16. st. n. l. zde existovala Mughalská říše (počátek islámu) V 18. století se rozpadá a Pákistán se stává součástí Britské Indie Spojení oblastí různých náboženství vyvolávalo četné konflikty a tak se Britská Indie roku 1947 rozpadá Vzniká samostatný Východní a Západní Pákistán a Indie V letech 1948 a 1965 vedl Pákistán s Indií ozbrojený spor o území Kašmíru V roce 1971 se z Východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš Dnes je území Kašmíru přechodně rozděleno mezi obě země

Fyzickogeografická charakteristika Poloha Pákistán leží v jižní Asii 30˚ s.š. 70˚ v.d. Hraničí s Indií, Čínou, Tádžikistánem, Afghánistánem, Íránem a Arabským mořem Rozkládá se na styku indické a euroasijské litosférické desky -> důvod častých zemětřesení Poslední velké zemětřesení 8.10.2005 -> sever Pákistánu, část Afghánistánu a Indie -> síla 7.6˚ richterovi stupnice

Povrch Povrch hornatý, na severu velehorský Nejvyšší bod: Čhokori (K2) – 8611 m n.m. Pohoří: Karakoram Hindúkuš Toba Kakar Sulajmánské Nížiny: Indoganžská Pouště: Thár

Podnebí Střídají se zde tři roční období -chladné období (teplé dny, studené noci) -období veder (občasné bouřky) -období dešťů Průměrné roční srážky se na všech místech liší -jih -> +-200 mm/rok -sever -> +-500 mm/rok Srážky v severní části země jsou ovlivněny monzunem z Indie Ostatní části země jsou spíše suché Nejteplejším měsícem je červen, s průměrnými teplotami přes 40 ˚C

Vodstvo Moře: Arabské moře Řeky: Nejdelší řeka – Indus (3200 km) Další řeky – Kabul, Chenab, Ravi, Nara, Nal Jezera: Ansoo Dudipatsar Hanna Kurumbar Saiful Muluk Satpara

Socioekonomická charakteristika Obyvatelstvo Počet obyvatel 165 803 560 Hustota zalidnění 197 na km² Jazyky Urdština, angličtina, pandžábština, paštúnština, sindhština Náboženství Sunnitský a šíitský islám (98%) Hinduismus, křesťanství (2%) Etnické skupiny Paňdžábci Paštuni Syndhové Balúči Přirozený přírůstek 2,09 % Průměrný věk 63,4 roku -muži->62,4 r. -ženy->64,4 r. Gramotnost 48,7 % -muži->61,7 % -ženy->35,2 % Urbanizace 35 %

Hospodářství HDP na osobu 2600 USD -> zemědělství 22% -> průmysl 24% -> služby 52% Nezaměstnanost 6,5 % Dluh 42,3 mld. USD Zemědělské výrobky Bavlna, pšenice, cukr. třtina, ovoce, zelenina, masové výrobky Chov dobytka Skot, ovce, kozy, prasata, osli, velbloudi, koně, buvoli, drůbež Průmyslová odvětví Textilní, potravinářský, stavební, farmaceutický, papírenský, těžební Těžba Uhlí, ropa, zemní plyn, chrom, uran, fosfáty, magnezit, tuha Elektrárny Tepelné ( 63,38 % ) Vodní ( 36,51% ) Jaderné (0,11% ) Vývoz Textilie, rýže, chemikálie, koberce ->Spojené státy Dovoz Ropa, ropné výrobky, stroje, dopravní prostředky, ocel, čaj, mouka ->Saudská Arábie, USA, Čína

Doprava Letiště Celkem 157 -> letadla - 139 -> vrtulníky - 18 Potrubí Celkem 12 258 km -> ropovod - 2 001 km -> plynovod – 10 257 km Železnice Celkem 8 163 km -> širokorozchodné – 7 718 km -> úzkorozchodné – 445 km Silnice Celkem 258 340 km -> asfaltové – 167 146 km -> nezpevněné – 91 194 km Obchodní loďstvo Celkem 16 lodí Přístavy Karačí -> přístav Muhammada Bin Qasima

Politika Prezident Parvíz Mušaraf Premiér Šaukat Azíz Členství Hlavní město Islámábád ( 529 000 obyvatel ) Další města Karačí ( 9 339 000 obyvatel ) Láhaur ( 5 143 000 obyvatel ) Správní dělení 4 provincie ( obr. 1-4 ) + území hl. města ( obr. 5, 6 ) + části kašmíru ( obr. 7, 8 ) Administrativní dělení Státní zřízení Federativní republika ->dvoukomorový parlament ->omezená demokracie Prezident Parvíz Mušaraf Premiér Šaukat Azíz Členství OSN Commonwealth OIC SAFTA ->Pákistán vlastní jaderné zbraně ->Spory s Indií o území Kašmíru