NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_210_Činnost vody AUTOR: Jana Harbichová ROČNÍK, DATUM: 9.,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
FORMOVÁNÍ POVRCHU Vnější činitelé.
Advertisements

Činnost řek.
Endogenní (vnitřní) pochody
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Projekt: Moderní škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/
Exogenní procesy Činnost tekoucí vody.
GYMNÁZIUM,VLAŠIM,TYLOVA
JAK SE MĚNÍ POVRCH ZEMĚ.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ SÍLY
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Název Litosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Vnější geologické děje
VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ narušují zemský povrch dochází k pozvolnému rozpadu hornin = ZVĚTRÁVÁNÍ takto narušený povrch je postupně zarovnáván.
© copyleft Jiří Trávník
GEOLOGICKÝ VÝVOJ ČESKA GEOMORFOLOGIE
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Člověk a příroda Zeměpis Česká republika Ochrana přírody VY_32_INOVACE_12 Sada 6 Základní škola T. G. Masaryka, Český Krumlov, T. G. Masaryka 213 Vypracoval:
Exogenní geologické děje
Daniel Bobák Adam Hruška
GEORELIÉF Mgr. Jana Nováková.
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
Vznik a vývoj litosféry
Multimediální svět Projekt SIPVZ 2006
Krasové oblasti Název školy
Přírodopis 9. třída Autor: Mgr. Hana Makovičková
DOTVÁŘENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU
Pohyb vody na Zemi.
BUDUJE VODNÍ ELEKTRÁRNY?
CZ.1.07/1.1.10/
Usazené horniny Vznikají tak, že se různé drobné částečky usazují na dně moří, jezer, řek i na souši. Jednotlivé částečky ( zrnka) se navzájem spojují.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky s vlastnostmi a vznikem uhličitanu.
POHYB VODY NA ZEMI.
Planeta Země – Exogenní činitelé 1
VY_52_INOVACE_PŘ.9.32– ZVĚTRÁVÁNÍ - prezentace
Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Dotváření zemského povrchu - voda
NÁZEV: VY_32_INOVACE_470_Matematické operace
Název Exogenní pochody – krasové pochody Předmět, ročník
CO DOKÁŽE EROZE….
Zvětrávání.
Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:
Krasové jevy.
Činnost vody v krasových oblastech
Fluviální pochody Holubová, Hartová, Prokopová, Kučerová, Lázňovská, V5A.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_476_Obvod obdélníku a čtverce AUTOR: Mgr. Martina Ringová.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_26_Slova opačného významu AUTOR: Zdeňka Buchtelová ROČNÍK,
 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV:VY_32_INOVACE_478_Zlomky AUTOR: Mgr. Martina Ringová ROČNÍK, DATUM: 5.,
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY II
Zvětrávání, eroze Zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin. Zvětrávání způsobuje např. voda, rozdílná teplota, led, sníh, vítr, kořeny.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_57_Co lidé umí AUTOR: Zdeňka Buchtelová ROČNÍK, DATUM: 1.,
HYDROSFÉRA VODNÍ OBAL ZEMĚ OCEÁNY A MOŘE LEDOVCE PODPOVRCHOVÁ VODA
PŮSOBENÍ VODY VE VÁPENCÍCH Př_150_Geologie_Působení vody ve vápencích Autor: Mgr. Jiří Sukaný Škola: Základní škola Velehrad, okres Uherské Hradiště, příspěvková.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení.
Zemský povrch dotváří vnější činitelé
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření16.11.
ICT Financováno z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR 1 HYDROSFÉRA Přírodopis 9. třída Zpracovala: Mgr. Jana Richterová.
USAZENÉ HORNINY (SEDIMENTÁRNÍ)
vnější přírodní činitelé
  Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Název školy ZŠ a MŠ Březno Název: Autor: Mgr. Petr Pištěk
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
KRASOVÉ JEVY POVRCHOVÉ X PODPOVRCHOVÉ PRIMÁRNÍ X SEKUNDÁRNÍ
Digitální učební materiál:
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
LITOSFÉRA vnější přírodní činitelé
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Transkript prezentace:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_210_Činnost vody AUTOR: Jana Harbichová ROČNÍK, DATUM: 9., VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis, Vnější geologické jevy ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

 Tato prezentace je určena pro žáky 9. ročníku.  Lze využít i pro výuku zeměpisu v 6. ročníku.  Zaměření na vnější geologické jevy – činnost vody  Vysvětluje pojmy – krasové jevy, stalagmit, stalaktit, stalagnát, vodní tok, příboj, moréna, ledovcová jezera

 VODA DEŠŤOVÁ  TEKOUCÍ  MOŘSKÁ  LED

 KRAS – činností vody na vápencovém podloží - jedná se o chemické zvětrávání - kyselé deště–kyseliny a oxidy – CO 2 - ve vodě rozpuštěný CO 2 narušuje vápenec - vzniká tzv. krasová voda– protéká vápencem - pukliny se zvětšují → JESKYNĚ * JESKYNĚ* - podzemní voda ztrácí CO 2 a krystalizuje v KALCIT

 KALCIT tvoří KRÁPNÍKY - STALAGMIT 1STALAGMIT 1 - STALAGMIT 2STALAGMIT 2 - STALAKTIT 1STALAKTIT 1 - STALAKTIT 2STALAKTIT 2 - STALAGNÁT 1STALAGNÁT 1 - STALAGNÁT 2STALAGNÁT 2

- ŠKRÁPY 1ŠKRÁPY 1 - ŠKRÁPY 2ŠKRÁPY 2 - ZÁVRTY 1ZÁVRTY 1  Pokud dojde propadu stropu jeskyně vzniká PROPAST

 MORAVSKÝ KRAS  ČESKÝ KRAS  POMEZÍ + NA ŠPIČÁKU  SLOVENSKÝ KRAS  DINÁRSKY KRAS

 srážky → vsáknutí → vodní tok  ŘÍČNÍ TOK – vytváří koryto – prohlubuje se a zařezává do podkladu → říční údolí - horní tok – překonávání velkých výškových rozdílů, největší síla – eroze → odnos a prohlubování, koryto tvaru V KAŇONY – GRAND CANYONGRAND CANYON

 vlněním, příboj, příliv, odliv, mořské proudy  PŘÍBOJ PŘÍBOJ  PŘÍLIV A ODLIV

 v ledovcích se hromadící materiál se postupně působením gravitace posouvá směrem dolů  moréna  jezera ledovcového původu

- střední tok – pomalejší tok, vytváří se MEANDRY 1MEANDRY 1, MEANDRY 2MEANDRY 2 NÁSEPNÍ A VÝSEPNÍ - dolní tok – řeka překonává malé výškové rozdíly a teče pomalu → usazování na plavenin nejvíce v deltědeltě