Zvuková stavba souvislého projevu (slovní přízvuk) Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Zvuková stavba souvislého projevu Slovní přízvuk (akcent) Slabika - přízvučná (vyslovena větší silou) nepřízvučná Hlavní přízvuk je v českých slovech na první slabice slova. škola, žáci, tabule Ve víceslabičných slovech je i přízvuk vedlejší (slabší). nenasytný, prodavačka, učebnice, nepředstavitelný *
Neslabičná předložka (v lese) má přízvuk stejně jako první slabika slova. Jednoslabičná předložka (na zemi, po poli) má sama přízvuk. (výjimka: za předložkou je slovo nesklonné = od zcela neznámého člověka za předložkou příliš dlouhé slovo = na nejneobvyklejším místě) Dvojslabičné předložky (mimo, mezi, kolem) a jejich jednoslabičné podoby (kol, krom) přízvuk nemívají: mezi stromy, dle zákona *
V souvislé řeči nemají přízvuk: a) příklonky (mě, tě, se, mi, ti, mu, ho, ji, jí, jsem, jsi, bych, byl aj.) - připojují se k předcházejícímu přízvučnému slovu Nikdo by mi neřekl pravdu. b) předklonky ( a, i, že, až, už, jak aj.) - připojují se k přízvučnému následujícímu slovu Dívka a chlapec tančili. Už dost! Můj pes stůně. Jak můžeš lhát!
Využití v básnictví: trochej: přízvučná, nepřízvučná slabika - U jamb: nepřízvučná, přízvučná slabika U - daktyl: přízvučná, nepřízvučná, nepřízvučná slabika – U U
Seznam použitých pramenů: Konopková, L., Krejčová, M.: Čeština ve škole i doma. Fortuna, Praha 1998 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce. FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007 Zvuková stavba souvislého projevu (slovní přízvuk) Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí