Řecká filosofie Hesiodos (pol. 8. stol. př. n. l.) pojem vzácnosti Xenofón (430-354 př. n. l.) Oikonomikos (lat. Oeconomicus) otázky bohatství, specializace a trhu řečtí filosofové obecně: veškeré ekonomické úvahy součástí úvah o „dobrém státě“

Platón (427-347 př. n. l.) Ústava (360) Zákony (348) představa ideálního státu „dělba práce“ (jiná než u Smitha!) Zákony (348) pojednává o penězích pohrdání přirozeně vzniklými penězi regulace používání

Aristotelés (384-322 př. n. l.) Etika Níkomachova Politika funkce peněz: směna, poklad, ale i měřítko cena a směna: ekvivalence nejasné a nepochopitelné (užitek X práce?) považováno za kořeny jak užitečnostní, tak pracovní teorie hodnoty Politika význam soukromého vlastnictví (x Platón) peníze přirozený vznik (X v Etice je ale považuje za symbolické) „monopol“

Starověký Řím žádné nové ekonomické úvahy ALE: idea přirozeného práva člověka dobro a zlo začali používat v kontextu individua nikoliv polis vlastnictví, smlouvy apod. => law merchant, později common law, základ laissez-faire (18.-19. stol.) nárůst materiálního bohatství po rozpadu Říma (410) následuje středověk

Alexander Veliký = pirát Raný středověk centrem učenosti církev: scholastikové témata: spravedlivá cena, peníze, soukromé vlastnictví Aurelius Augustinus (354-430) O obci boží (411) zboží oceňováno dle lidských potřeb (žádná „vnitřní hodnota“) pozitivní vztah k obchodníkům nevraživost k vládcům základem anarchismu ale ne moc konzistentní! Alexander Veliký = pirát

Problém spravedlivé ceny v kanonickém právu justum pretium – ústřední téma středověku různé významy: odpovídající vnitřní hodnotě či zákonům tržní cena prodávání za vyšší (kupování za nižší) než spravedlivou cenu: turpe lucrum – „ohavný zisk“ vydělávání peněz nejprve pro církevní činitele (325) poté rozšířeno pro všechny lichva (= jakýkoliv úrok) byla turpe lucrum středověká záležitost vymýšlení argumentů proti úroku ospravedlnění spojené s ideou ušlého zisku (lucrum cessans) a nejistoty (dammum emergens) kardinál Hostiensis (13. století) Juan de Medina (15.-16. století)

Sv. Tomáš Akvinský (1225-1274) „tomismus“: Aristotelés, přirozené právo a teologie navazoval na bohatou tradici kanonického učení Summa Theologica (1265-73) úvahy o spravedlivé ceně překrouceny => považován za předchůdce pracovní teorie hodnoty ve skutečnosti spíše zdůrazňuje dobrovolnost směny jako podmínku spravedlnosti schvaluje zisk a aktivity obchodníků odpor k lichvě (nové argumenty): pouze partnerství podporuje instituci soukromého vlastnictví

Vývoj názorů na hodnotu John Duns Scotus (1265-1308) nákladová teorie hodnoty Salamanská škola pozdní středověk Diego de Covarrubias y Leiva (1512-1577) hodnota statku závisí na subjektivních preferencích spravedlivá cena = tržní cena Luís de Molina (1535-1601) cena dána poptávkou i nabídkou ceteris paribus

Peněžní otázky ve scholastických dílech Jean Buridan (1300-1358) přirozený vznik a komoditní podstata peněz Nicole Oresme (1320-1382) De Moneta (1360) o původu, povaze, zákonitostech a změnách peněz proti zlehčování peněžních jednotek Grashamův zákon Mikuláš Koperník (1473-1543) počátky KTP: vliv S peněz na ceny (1517!) Martin de Azpilcueta, řeč. Navarrus (1493-1586) KTP: hodnota (PP) závisí na S i D náznaky PPP teorie směnných kurzů Luís de Molina (1535-1601) poptávka po penězích a její determinanty