Cestovní ruch Balkánu Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/2-PV-1/19 Název DUM Cestovní ruch Balkánu Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 - 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: cestovní ruch Slovinska, Chorvatska, Černé Hory a ostatních zemí Vybavení, pomůcky Dataprojektor, atlas světa Klíčová slova Slovinsko, Julské Alpy, Kras, Chorvatsko, Kvarner, Istrie, Dalmácie, Černá Hora Datum 26. 2. 2013

Cestovní ruch Balkánu Náplň výuky Státy bývalé Jugoslávie Slovinsko Chorvatsko Černá Hora Ostatní státy Balkánu

Státy bývalé Jugoslávie Jugoslávie se roku 1991 rozpadla na: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu (2006 odtržením od Srbska) a Makedonii (doprovázely je občanské války). CR zejména v Chorvatsku v 90. létech byl značně omezen pro etnické boje, problémem byla i oblast Srbska a Černé hory – menšina albánského Kosova (muslimové) – 17. 2. 2008 osamostatněno, není uznána všemi státy, hl. město Priština, důvod etnický a náboženský. Balkánský poloostrov má rozdílnou ekonomickou úroveň, projevuje se i v CR, příznivé podmínky přírodní (moře, subtropické podnebí, hory, jezera, NP, krasové jevy…) a kulturní (řada památek z nejrůznějších dob). Problémem jsou u chudších států realizační služby (ubytování, stravování, doprava…), vnitropolitické problémy, které doposud v některých zemích převládají. Nejvíce navštěvované jsou Slovinsko, Chorvatko, Černá Hora.

Slovinsko Hlavní město: Lublaň Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: slovinština Měna: euro obr. 1 20 273 km² 1 964 036 obyvatel Tranzitní země (přejezdy do Chorvatska), Julské Alpy, termální lázeňství

Cestovní ruch Slovinska Alpská oblast Julské Alpy, celoročně, vysokohorská turistika, horolezectví, kanoistika, rafting – Soča, Sáva, zimní sporty, hora Triglav, zároveň NP, významná jezera – Bohinjské (chladné – plavby, rybolov), Bledské (teplé, termální prameny – uprostřed ostrov – poutní mariánský kostel – lodní doprava, restaurace a muzeum, veslařské závody MS, zimní sporty) Střediska: Planica – skoky na lyžích, Bled – klimatické lázně Triglav, Vogel, Kranjská Gora Přímořská oblast Asi 40 km Jadranu v severní části Istrijského poloostrova Střediska: Koper, Izola, Pirin, Portož  

Bledské jezero obr. 2

Cestovní ruch Slovinska Pohoří Kras Postojanské jeskyně – 20 km jeskyní, r. 1819 otevřeny pro veřejnost, v r. 1872 byly osvětleny a zaveden elektrovláček, nejdelší zpřístupněné – 5 km, endemit – obojživelník – macarát jeskyní (lidská ryba, slepý) akvária a jezírka v jeskyni, dnes tam jsou i koncerty a plesy, Postojanský hrad Škocjanské jeskyně – UNESCO, bezkrápníkové jeskyně s vodopády a jezírky   Termální lázně – špičková úroveň ubytování a služeb (wellness, vodní atrakce), Čatež (hranice s Chorv. ,cyklo+wellness), Ptuj (jedno z nejstarších měst Slov., historický ráz, římské), Rogaška Slatina, Moravske Toplice, Topolšica aj. Lipica – proslulo chovem lipicánů, od 16. století pro Vídeňskou školu (Hofburg), ukázky školy jezdectví, jízdy v kočárech a na koních, prohlídka stájí

Chorvatsko Hlavní město: Záhřeb Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: chorvatština Měna: kuna obr. 3 56 542 km² 4 290 612 obyvatel Převažuje letní sezóna v CR, velký podíl tvoří turisté z ČR a Slovenska

Hlavní oblasti CR Chorvatska Istrijská oblast Nejblíže, menší stabilita počasí Umag – přímořské lázně Poreč – UNESCO – Eufraziova bazilika ze 6. st. Pula – římské památky z 1. st., Arena – římský amfiteátr, Herkulova brána, Augustův chrám Brionské ostrovy – NP, kabotážní plavby, možnost ubytování na některých ostrovech, dříve rezidence prezidenta Jugoslávie Tita a vlády, na 1 z ostrovů – minizoo dary od prezidentů ze socialistických zemí, antické památky  Kvarnerská oblast Kvarnerský záliv po Zadar, Rijeka, Opatija, Crikvenica, Novi Vinodolski – lázně Ostrovy: Krk, Pag, Rab Ve vnitrozemí – Plitvická jezera – UNESCO, NP, kras. oblast, přes 140 vodopádů, 16 větších jezer, jeskyně, naučné stezky, turistický vláček, výlety lodí  

Plitvická jezera obr. 4

Hlavní oblasti CR Chorvatska Dalmátská oblast Zadar – zbytky římského fóra, akvadukt (zásobování vody) Šibenik – UNESCO- katedrála sv. Jakuba – 15.st., gotika-renesance Trogir – UNESCO- středověké historické město, hradby ze 13. – 15. st. Split – UNESCO, římské památky ze 4. st., Diokleciánův palác – jedna z nejdochovalejších římských památek, středověké opevnění, katakomby Jiná střediska: Primošten, Baška voda, Vodice, Makarska, Omiš, Brela… Ostrovy: Brač, Hvar, Čiovo, Kornati- NP, UNESCO Biokovo – pohoří ve vnitrozemí, NP, hora sv. Jura Krka – NP, krasová oblast, vodopády na řece Krka, výletní plavby   Dubrovnická oblast Dubrovník – UNESCO, nejzachovalejší opevnění v Evropě, 2 km hradby starého města Poloostrov Pelješac – Orebic, Ostrovy: Korčula a Mljet

Dubrovník obr. 5

Černá Hora Hlavní město: Podgorica Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: srbština, černohorština Měna: euro Vznik: 2006 (odtržením od Srbska) obr. 6 13 812 km² 626 000 obyvatel

Cestovní ruch Černé Hory Obr. 7 Přímořská oblast Kotor – UNESCO, historické jádro, středověké hradby, paláce a kostely (sv. Tribuna) Budva, Bar, Becici, Sveti Stefan, Ulcinj Vnitrozemí Durmitor – UNESCO, NP, horský masiv Dinárských hor, ledovcová jezera, kaňony řek Tara, Draga, krasové jevy

Ostatní státy Balkánu: Srbsko Republika, dinár, vnitropolitické problémy (Kosovo), vnitrozemský stát, předpoklady pro CR – Dinárské hory, Bělehrad   Bosna a Hercegovina Republika, marka, Sarajevo, území nejvíce postižené Jugoslávskou válkou, zničené kult. památky Jadran – krátké pobřeží, město Neum Mostar – UNESCO, památky z dob 15. – 16. st., turecké domy a Starý most muslimský z 16. st., v 90. letech poničený, za pomoci UNESCO rekonstrukce mostu Makedonie Republika, dinár, zaostalý stát vnitrozemí (pravoslaví, islám), Hlavní město: Skopje CR: tranzitní – do Řecka, přírodní předpoklady – NP, hory, jezera, kulturní památky, ale chybí služby, 0chrid – UNESCO, historické město u stejnojmenného jezera, založené v 7.st., unikátní slovanský klášter sv. Nauma (ikony 11. – 14. st.), jezera Ochridské, Prespanské

Mostar obr. 8

Kontrolní otázky: Jaké jsou měny států jihovýchodní Evropy? Národní parky Chorvatska Kde v Chorvatsku najdeme římské památky? Hlavní oblasti CR Slovinska. CR v Černé Hoře Čím je významné město Mostar? Které státy vznikly rozpadem Jugoslávie?  

Seznam obrázků: Obr. 1. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Flag_of_Slovenia.svg/110px-Flag_of_Slovenia.svg.png Obr. 2. Matija Pdhraškin, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Blejsko_jezero.jpg/799px-Blejsko_jezero.jpg Obr. 3. anonym, [vid. 26. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Croatia.svg/110px-Flag_of_Croatia.svg.png Obr. 4. Karel Hrdina, [vid. 26.2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Plitvice.jpg/800px-N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Plitvice.jpg Obr. 5. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Dubrovnik_IMG_9723.JPG/800px-Dubrovnik_IMG_9723.JPG Obr. 6. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Flag_of_Montenegro.svg/110px-Flag_of_Montenegro.svg.png Obr. 7. Pudelek, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Crkva_Gospa_od_Zdravlja_%28Kotor%29.jpg/428px-Crkva_Gospa_od_Zdravlja_%28Kotor%29.jpg Obr. 8. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Mostar2004.jpg/800px-Mostar2004.jpg

Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, Praha 1999. ISBN 80-86034-39-9