M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: DOUGLASKA Autor modulu: Ing. Radim Církva
Rod: douglaska až 6 druhů větévky po opadu jehlic lehce drsné pupeny vřetenovité a zašpičatělé jehlice vždyzelené, ploché a vonné jehlice dvouřadě až spirálovitě uspořádané šišky vejcovitě válcovité, měkké, převislé a nerozpadavé podpůrné šupiny trojcípé semena srostlá s křídlem dřevo i kůra obsahuje pryskyřici
DOUGLASKA TISOLISTÁ PSEUDOTSUGA MENZIESII Čeleď: borovicovité DOUGLASKA TISOLISTÁ PSEUDOTSUGA MENZIESII
Habitus strom 40–50 (–100 ) m vys. průměr kmene 1,5–2 (–3) m větve vodorovně odstálé koruna široce kuželovitá kořenový systém srdčitý
Kůra a borka kůra zelenošedá, hladká, s pryskyřičnými puchýřky borka červenohnědá, silná, s korkovitými hřebeny, v trhlinách oranžová
Větévky s jehlicemi letorosty hnědé a lesklé pupeny vřetenovité a velké jehlice 15–30×1,5 mm vel. líc tmavozelený rub s 2 zelenavě bílými proužky vrchol zašpičatělý voní po pomerančích
líc rub
Šišky 5–10×2–3 cm vel. vejcovitě válcovité a hnědé podpůrné šupiny trojcípé, k šišce přitisklé dozrávají v IX
Semena 6 mm vel. trojhranná a smáčklá červenohnědá křídlo 8mm dl., světle hnědé vypadávají ze šišky v X–XI klíčivost 60% semenné roky po 3–5 letech
DOUGLASKA SIVÁ PSEUDOTSUGA GLAUCA Čeleď: borovicovité DOUGLASKA SIVÁ PSEUDOTSUGA GLAUCA
Větévky s jehlicemi jehlice 15–25×1–2 mm vel. šedozelené až modravé vrchol mělce vykrojený nezřetelně dvouřadě uspořádané po rozemnutí voní terpentýnem
Šišky 5 – 7 cm dl. vejcovité podpůrné šupiny kolmo odstávají nebo jsou nazpět ohnuté
Úkoly na příště 1. Kde v ČR roste nejstarší douglaska tisolistá? 2. Uveďte lesnický význam douglasky u nás? 3. Prostudujte si učebnici str. 119 až 121.