To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Až boje pozemské ukončíme | a do krás nebeských zaletíme, | pohled na Ježíše bude nám tam | základem radosti, klanění sám. | On bude tam slávou mou.
Ježíši, s námi zůstávej 1. Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Ref.: Ježíši s námi zůstávej,
Ty musíš jít 1. Ty musíš jít tam do údolí, samoten jít, ač nemáš sil. Všemocný vládce nedovolí, aby tě přítel zastoupil. 1. Ty musíš jít tam do údolí,
1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát
On Cítil jsi někdy touhu, udělat něco příjemného pro někoho, koho máš rád?
1. Zůstaň dnes se mnou, rychle kvapí noc, | temnota houstne, přijď mi na pomoc! | Když nikde není možno složit tíž, | slabému pomoz, se mnou zůstaň již!
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. Do příkrých míst, jsem zašel, | s hložím sám, se rval, | tu hledals mne, a na šel | a za ruku mne vzal, tu hledals mne a našel | a za ruku mne vzal.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
Biblické verše….
1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Ježíš žije, s ním i já: | Smrti, kde tvé strachování? | Ježíš žije, | on mi dá svojí silou zmrtvýchvstání. | On mi světlem přispěje, | v tom je moje.
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Dáváš lásku, jíž je tolik třeba k zahojení dávno starých ran, dáváš Slovo srdce s denní vůní chleba, jež nás vede k tobě ze všech stran.
1. Ten nejlepší přítel je Ježíš, | tu zkušenost já stále mám, | a proto chci každému nejvýš to radit: | Ó zkus jej sám! | Pojď a zkus každý sám, pojď a.
27. Ten nejlepší přítel je Ježíš Ten nejlepší přítel je Ježíš, tu zkušenost já stále mám a proto chci každému nejvýš to radit: Ó zkus jej sám! Ref.: Pojď.
1. Duše moje chválu stále zpívá o veliké lásce tvé, duše moje chválu stále zpívá a o veliké té lásce tvé. Já radost mám, že zpívat smím, že jsi, Jezu,
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Buď stále se mnou Spasiteli můj! | Ač nejsem hoden, přec se nevzdaluj! | Tys moje světlo, všecka radost má, | bez tebe smutno mi a v duši tma. | Buď.
Píseň 1: Svítá 15 – Betlémská hvězda
1. „Pojďte ke mně!“ V odpočinku svatý čas | velké, malé zve sám Ježíš zas a zas. | Slyšte můj lásky hlas! Ze srdce se radujte, | když volám vás! Slyšte.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Je Lékař velký přítomen, | sám mocný, vlídný Ježíš. | On dí: Buď hříchu pozbaven! | Tak uzdravuje Ježíš. | Jméno každé nad jméno, nade všechno zvýšeno,
1. Slyš, Pán Ježíš tebe volá: | proč jen otálíš? | Často slyšels hlas ten tichý, | kdy se obrátíš? | Dlouho, dlouho odkládáš to, | nač tak čekáš jen? |
Slyš nás, ó Pane, na výsosti, voláme z hloubi strastí. Slyš nás, ó Pane, na výsosti, shlédni na nás v nouzi naší.
1. Ve zdroji prýštícím se z ran, | jež strpěl Ježíš můj, | kde hříšník smývá skvrny své, | mám spásu, úkryt svůj. | Já věřím, že té krve zdroj i za mne.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Ozvi se , Pane můj. | Já toužím znát tvou vůli
1. Jistotu vzácnou v srdci už mám: | spasil mne Ježíš můj Bůh a Pán, | břemeno hříchů z duše mi sňal, | dědicem Božím tak jsem se stal. | Zazvuč již, zazvuč.
Přiznání k Ježíši Kristu 1. Já k vám přicházím s čistým srdcem svým, probouzím se v chladném jitru, radost cítím ve svém nitru, že vás svými bratry zváti.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
1. Někdo mě vede za ruku, | když bojím se jít tmou
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, kde je na věky mír.
1. Zde stojím já tu u dveří | a klepu, žádám: Otevři! | Jen nakloň srdce k prosbám mým, | zda vejít smím, zda vejít smí?
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Ó Ježíši můj přemilý, u tebe hledám posily dnes opět v upřímnost. Ty na mne shůry pohlédni a vše se kolem rozední v tvé záři laskavosti. | Klekám, čekám.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Když upadám, kdo pozvedá mě? | Jen Ježíš sám. | V zlém boji kdo se staví za mě? | Jen Ježíš sám. Vpřed za ním jít chci v cestě přímé, | vždyť jeho slovu.
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
Bůh je silou mou 1. Není to náhoda, že život mám, Bůh je silou mou. (2x) Ref: Chci s Vámi být každý den, chci s Vámi být každý den, chci s vámi být každý.
1. Radostně uctíváme, Bože, jenž jsi lásky Pán, jako květ se otvíráme tobě, kterýs blízko nám.Rozptyl mraky hříchu, smutku, pochyb tmy nás pozbavuj. Dárce.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Vírou máš blíž ke štěstí
ZACHRÁNCE MŮJ TADY JÁ JSEM, ČEKÁM TĚ ZACHRÁNILS MĚ SKRZE SVOU KREV
Pro cenu utíkám, síly své napínám, vše co mám vydávám, pro tebe žiju! Nezadrží mě nic, chci vše co pro mě máš, mou hlavu pozvedáš, tobě náležím!
SKLÁNÍM SE PŘED TEBOU JSEM NA SVÝCH KOLENOU JÁ TEĎ VŠE PODDÁVÁM.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
On.
1. Domů, domů touží duše moje, | domů, domů touží duše má