Globální občanská společnost Magdaléna Š ť ovíčková SOS, FHS UK, Praha 2013/2014

Globální občanská společnost Nejasný koncept Deskriptivní i normativní obsah Empirická definice: “ Sféra mezi rodinou, státem a trhem mimo národní stát, politiku a ekonomiku.” (Anheier, Glasius, Kaldor 2001) „ Sféra idejí, hodnot, institucí, organizací, sítí, a jedinců nacházejících se mezi rodinou, státem a trhem a jednající mimo pole národní stát, politiku a ekonomiku.“ (GCS 2001,p.17)

Globální občanská společnost Normativní rovina konceptu globální občanská společnost – proces, v rámci kterého vzniká ve společnosti globální konsenzus (např. o lidských právech) – oblast, ve které lidé debatují s politickými a ekonomickými autoritami,kde probíhá kontrola politické a ekonomické moci na nadnárodní úrovni  dnes: globálními, transnacionálními institucemi, které zajišťují vládnutí – Tocquevilleovská občanská společnost aktivně participujících jedinců se neformuje jen na úrovni států, ale také za jejich hranicemi

Podmínky vzniku globální OS Politické podmínky: liberalizace a demokratizace, vznik mezinárodních forem vlády (EU, NATO), konec studené války, pádu sovětského impéria Socio-ekonomické podmínky: rozvoj elektornické komunikace, znik globálních problémů Kulturní podmínky: společný jazyk

Globální občanská společnost Aktéři: Mezinárodní nevládní organizace (INGOs) Transnacionální nevládní organizace, sítě aktivistů Antiglobalizační hnutí Alterglobalizační hnutí (hnutí za globální sociální spravedlnost) Témata: Lidská práce, životní prostředí, klimatické změny, AIDS/HIV, sociální spravedlivost, globální trh, antikapitalismu, demokracie a občanství Sociální a politická polarizace

Diskuse o globální občanské společnosti Globální entuziazmus Lokální skepticismus Např. Císař, O. 2005: Na cestě ke společnosti světoobčanů? Nevládní organizace, sociální hnutí a "noví" aktivisté vně státních hranic. Sociální studia, 1/2005 (ročník 2).

Globální občanská společnost a organizační prostředí Hledání rovnováhy mezi prostředím a organizačními formamy → globální prostředí je diversifikované a rychle se měnící -růst komplexity -nepředvídatelnost

Globální občanská společnost a organizační formy Dilemata vyplívající z organizačního prostředí globálních NNO Viz. text: Anheier, H., Themudo, N.: Organizational Forms of Global Civil Society.

Globální občanská společnost a organizační formy Různé organizační formy: – Divizní forma (M forma), – Maticová – Síťové organizace – Hybridní organizace Viz. text: Anheier, H., Themudo, N.: Organizational Forms of Global Civil Society.

Globální sítě Flexibilní řešení aktuálních globálních problémů (chudoba, pandemie, AIDS, terorismus,..) Decentralizované sítě “nových” aktivistů – Polycentrické (ne jedno centrum, ne formální organizační struktura) – Nečlenská síť Přímé akce, protesty Elektronická komunikace Zdroj: Bennett 2005 in Císař 2005

Sítě: postorganizační – Postorganizační sítě: rozpad velkých organizačních hierarchií – ustanovování přechodných sítí, tzn. tržní kontakty mezi jádrem a periferií (dodavatelé) Restrukturalizace, ústup od pyramidových forem organizace Centrum sítě: vedení organizace, ostatní zaměstnanci pracují na základě krátkodobých smluv Sítě dodavatelů, výrobců, distributorů Snižování nákladů, přenášení nejistoty a subdodavatele – Autoři: Castells, Boltanski, Chiapello, Klein

Síť: postkomunitní – Postkomunitní sítě: sítě neformálních vztahů navazovaných mezi těmi, kdo zůstávají kmenovými členy organizace – Sociální síť považována za formu sociálního kapitálu – otázka významu těchto sítí/sociálního kapitálu pro organizaci: Fungujíci ́sítě neformálních vztahů podporují spolupráci, lepší cyrkulace informací, vedou k poklesu fluktuace a celkově snižují transakční náklady. Přínos neformálních vazeb pro zvyšování organizační účinnosti, demokratičnosti, redukce nejistoty Autoři: Cohen a Prusak, Putnam Zdroj: Keller (2010)

Hybridní organizace Kombinace dvou různých organizačních forem a tvorba třetí jiné formy (Romaneli 1991 in Anheier 2002) – Maximalizace výhod, minimalizace nevýhod Reakce na globální prostředí: – flexibilita, adaptabilita – kombinace prvků z oblasti trhu a státní sféry – kombinace národní a mezinárodní kultury

Hybridizace 2 procesy: re-kombinace, změna funkce Re-kombinace: zahrnutí nových prvků do stávající formy – Např. přijetí prvků trhu (komercionalizace) Změna funkce: přesunutí určité formy do jiného kontextu – NNO vstupují do sfér, kde dříve své aktivity realizovali jen tržně orientované firmy Zdroj: (Anheier 2002)

Literatura Zdroj: Anheier, H.,Themido, N. 2002: Organizational forms of global civil society: implications of going global. In: H. Anheier, M. Glasius, M. Kaldor (Eds.Global Civil Society 2002, Oxford: Oford University Press. s Global Civil Society 2002, Oxford: Oford University Press. s Keller, J. 2007: Sociologie organizace a byrokracie. Praha: Slon.