N_MF_B Mezinárodní finance B 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj

FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

Expanze a recese Expanze znamená, že se růst reálného HDP zrychluje a HDP roste nad potenciální produkt. Recese znamená, že se růst zpomaluje a dochází k pokle­su reálného HDP pod potenciální produkt. Ekonomové hovoří o recesi, když reálný HDP během dvou po sobě jdoucích čtvrtletích klesá. Hlubokému a dlouhotrvajícímu hospodářskému poklesu se obvykle říká deprese

PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ Expanze a recese jsou výkyvy reálného HDP kolem potenciálního produktu, které jsou vyvolávány změnami agregátní poptávky - poptávkovými „šoky".

PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ

hospodářské cykly jsou ve své podstatě investiční cykly. Jejich příčinou mohou být poptávkové „šoky" vyvolávané tím, jak bankovní soustava zvyšuje nebo snižuje peněžní zásobu. To vyvolává dočasné změny úrokové míry. V období expanze firmy často uskutečňují investice, které se později ukazují být „špatnými investicemi". Střídání investičních a dezinvestičních vln, doprovázené a umocňované vlnami optimismu a pesimismu investorů, je příčinou toho, že se ekonomika vyvíjí nikoli „hladce", nýbrž v cyklickém střídání expanzí a recesí.

FINANČNÍ KRIZE Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí (včetně spekulantů) na trzích aktiv. expanze začíná poklesem úrokové míry, pokles úrokové míry zvyšuje cenu aktiv - rostou ceny akcií, dluhopisů, pozemků, nemovitostí.

FINANČNÍ KRIZE hospodářská expanze může někdy vést ke vzniku „spekulační bubliny" na trzích aktiv. To je velmi nebezpečný jev, protože taková „bublina" nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se zhroutí. Tato finanční krize prohlubuje hospodářskou recesi. Když ceny aktiv prudce klesají, vede to k značnému růstu úrokové míry (inverzní vztah mezi úrokovou mírou a cenami aktiv). Růst úrokové míry dále snižuje investice a spotřebu.

FINANČNÍ KRIZE Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k obratu - spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. Nákupy zvyšují ceny aktiv a snižují úrokovou míru. Investiční aktivita opět ožívá, pesimismus se mění v optimismus a recese postupně přechází v novou expanzi.

FINANČNÍ KRIZE Finanční krize jsou někdy doprovázeny bankovními panikami Podlehnou-li vkladate­lé panice, že by mohli přijít o své vklady, začne „run" na banky - hromadné vybírání vkladů Protože však mají banky pouze částečné rezervy, nejsou schopny v tak velkém objemu vklady vyplácet. Protože však mají banky pouze částečné rezervy, nejsou schopny v tak velkém objemu vklady vyplácet. Hromadný „nájezd" vkladatelů může způsobit krachy i zdravých bank.

FINANČNÍ KRIZE Centrální banka může zachránit mnoho bank před krachem, jestliže v situaci runu na banku splní svou roli „věřitele v poslední instanci" a začne bankám poskytovat diskontní půjčky. Finanční krize a bankovní paniky bývají velmi nebezpečným vyústěním hospodářské recese a představují pro ekonomiku vážné nebezpečí.

FINANČNÍ KRIZE Hospodářské cykly mají na ekonomiku také pozitivní dopady. Recese a deprese působí i jako ozdravný proces - slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a zůstávají. Joseph A. Schumpeter výstižně nazval tento ozdravný proces tvořivou destrukcí

Finanční krize jsou důsledkem rostoucí globalizace, zejména propojenosti kapitálových trhů. v rozvinutých zemích mají podobu  bankovních krizí (zde banky přestávají poskytovat úvěry) nebo  měnových krizí (měnových turbulencí, náhlých výkyvů měnového kursu domácí měny). V rozvojových zemích jsou typické kombinace obou krizí s doprovodnými obtížemi při splácení zahraničních dluhů. Finanční krize často vedou k hospodářským recesím či depresím.

Obecné znaky finančních krizí Finančním krizím předchází finanční deregulace a liberalizace kapitálových transakcí. Měnové krize předchází zvýšení přílivu zahraničního kapitálu, způsobený vysokým úrokovým diferenciálem (iD > iF) při stálém (fixním) měnovém kursu. Příliv zahraničního kapitálu tlačí na zhodnocení domácí měny, zhoršování vnější rovnováhy (běžného účtu platební bilance) a oslabení finančního sektoru. Bankovní krize jsou spojeny s nadměrnými půjčkami na aktiva (na nemovitosti nebo na akcie) se spekulačně vysokými cenami.

Finanční krizi doprovází panika zahraniční investoři utíkají ze země, příslušné země zvyšují úrokové sazby, aby útěku zahraničního kapitálu bránily, což však se nedaří. Odliv zahraničního kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají spojené se zvyšováním zahraničních úrokových sazeb, postižené země následně znehodnocují svou domácí měnu, to vede ke ztrátě kapitálu u subjektů nepojištěných proti kursovému riziku, což ústí ve volný pád domácí měny – depreciaci a následně přerůstá v měnovou krizi

Měnová krize Měnová krize roku bývá charakteristická pádem hodnoty měny, změnou kurzového režimu masivními devizovými intervencemi centrální banky. Souběžně probíhají často probíhají silné politické otřesy.

MĚNOVÁ KRIZE Spouštěcím mechanismem měnové krize je ztráta důvěry investorů v měnu a její stabilitu Hromadně proto nakupují devizy /poptávají/ v míře, kterou nemůže devizový trh uspokojit Velmi rychle dochází k prudkému znehodnocení domácí měny, která prudce depreciuje

MĚNOVÁ KRIZE Devizové rezervy centrální banky jsou brzy vyčerpány a situace z hlediska panické snahy investorů proměnit investice v domácí měně za devizové prostředky odpovídá bankovní panice /runu na banku/ v měřítku celého devizového trhu V důsledku prudké a rezervami centrální banky nezvládnutelné depreciace dochází k prudké devalvaci měny. /změně oficiálního kurzu/ Skoková devalvace může u silně zadlužených států vést až k neschopnosti splácet závazky státu v zahraničí a v důsledku toho až ke státnímu bankrotu./Argentina, Island/

MĚNOVÁ KRIZE Řešením je zastavení plateb do zahraničí, uzavření burzy a bank uplatnění administrativního pevného úředního kursu – currency board vyhlášení nové měny a měnová reforma Mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění další ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky).

Měnové krize na sklonku 20.stol. Mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění další ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky). V devadesátých letech 20. století (i počátkem 21. století) docházelo k rozsáhlým měnovým krizím, spojených s prudkými poklesy cen aktiv, kolapsem finančních institucí a depreciací měn (znehodnocováním měn). Doprovodným faktorem měnových krizí byly mnohdy hospodářské deprese.

Měnové krize útoky na Evropský měnový systém. 2. Mexická měnová krize Měnové turbulence v zemích Východní a Střední Evropy Asijská měnová krize let Ruská finanční krize brazilská měnová krize finanční krize Turecka finanční krize v Argentině 9. Krize na americkém hypotečním trhu - 9. srpna Evropská dluhová krize 2009