Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 24. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: ŽÁBY (ANURA) – IV. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů pipovitých žab. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit jejich ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Charakterizuje roli drápatek jako modelového živočicha ve výzkumu. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_324

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace ŽÁBY (ANURA) – IV. PIPA AMERICKÁ

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. PIPOVITÍ Tyto žáby mají velmi mohutné zadní nohy s velkými plovacími blánami. Jejich tři vnitřní prsty zadních nohou nesou drápy. Žijí trvale ve vodě. Mohou mít i v dospělosti vyvinut proudový orgán (vyskytuje se normálně u pulců). Jako jediné žáby nemají jazyk. Vyskytují se v tropech Jižní Ameriky a Afriky. Příklady: PIPA AMERICKÁ DRÁPATKA VODNÍ Albíni drápatky vodní.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. PIPA AMERICKÁ –Měří až 17 cm. –Má ploché tělo a trojúhelníkovitou hlavu. –Připomíná ponořený tlející list. –Živí se bezobratlými a malými rybkami. –Při rozmnožování samec vtlačuje oplozená vajíčka do zduřelé žláznaté kůže na hřbetě samice. –Tam se vyvíjejí v kapsičkovitých komůrkách 77 – 136 dní. –Pipa obývá pralesní močály Amazonie.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. Samice pipy s vajíčky vtlačenými Na hřbetní straně těla.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. Mladé žabky opouštějící komůrky na hřbetě samice pipy. Hlava pipy.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. DRÁPATKA VODNÍ –Je dlouhá až 13 cm. –Přední nohy mají 4 prsty bez plovací blány. –Zadní nohy jsou mohutné, pětiprsté s velkou plovací blanou a drápky na třech vnitřních prstech. –Vyskytuje se v jižní Africe.

SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – IV. DRÁPATKA VODNÍ –Byla často využívána jako laboratorní organismus. –Týkalo se to zejména embryologie a molekulární biologie. –Na místa kde byla zavlečena rozšířila houbové onemocnění, proti kterému je sama odolná, ale pro jiné obojživelníky je smrtelné.

ZDROJE – LITERATURA DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN

ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Pipa americká. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Pipa pipa whole body. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Suriname Toad (Pipa pipa). In: Flickr.com [online]. [cit ]. Dostupné z: Suriname Toad (Pipa pipa). In: Flickr.com [online]. [cit ]. Dostupné z: HEUCLIN, Daniel. Suriname toad (Pipa pipa). In: Arkive.org [online]. [cit ]. Dostupné z: ZANKL, Solvin. Suriname toad (Pipa pipa). In: Arkive.org [online]. [cit ]. Dostupné z: VOORT, Jan va der. African Clawed Toad, Xenopus laevis. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: RANDÁK, Karel. Drápatka vodní. In: BioLib.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: