Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuChov koní světová plemena Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov velkých hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 3. ročník AnotaceNejvýznamnější plemena koní s vlivem na světovou populaci koní Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaArabský plnokrevník, arabský kůň, anglický plnokrevník, belgický kůň, achaltekinský kůň Datum
Nejvýznamnější plemena koní s vlivem na světovou populaci koní
Anglický plnokrevník je nejrychlejší koňské plemeno, rychlost je jediné kritérium pro zařazení do chovu. Byl vyšlechtěn v Anglii v 18. století. Předky anglického plnokrevníka jsou hřebci Darley Arabian, Byerley Turk a Godolphin Barb. Anglický plnokrevník má uzavřenou plemennou knihu - tzn. že do plemenné knihy může být zapsán pouze kůň, jehož oba rodiče jsou v plemenné knize. Podílel a podílí se na zušlechťování mnoha dalších plemen. U nás se chová např. v Napajedlích nebo v Mimoni.
Anglický plnokrevník je kůň vysoký, štíhlý s dlouhým, mírně klenutým, nízko nasazeným krkem, výrazným kohoutkem, nezbytný je dlouhý a široký hrudník. Tělo je svalnaté, silné, a přesto jemné. Hlava je ušlechtilá s rovným profilem a s bystrým okem. Hřbet je kratší a pevný. Záď je silná a bývá rovná nebo mírně sražená. Končetiny jsou suché a výborně stavěné. Pod jemnou kůží jsou zřetelně znát cévy, samotná srst je hedvábně jemná a krátká. Výška nesmí přesáhnout 170 cm. Anglický plnokrevník se vyskytuje ve všech základních barvách. Anglický plnokrevník se hodí i do terénu, pro delší vyjížďky. Jeho cval je velmi pohodlný a rychlý. Řadí se mezi velice inteligentní koně a dokáže být věrný.
Arabský plnokrevník je velmi staré plemeno koní. Pochází zřejmě ze starověké Persie, odkud se dostal na Arabský poloostrov, kde byl chován a využíván v nezměněné podobě do 7. století. Patří mezi nejmenší koně na světě. Je nejušlechtilejším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě, což dokládají zprávy už z doby 2500 let před naším letopočtem. Jeho původ není zcela jistě známý, ale pravděpodobně pochází ze severní Afriky. Do Evropy se arabové dostali poprvé v době muslimské invaze v 8. a 9. století. Pochází z Arabského poloostrova, resp. ze Severní Afriky a Blízkého východu – zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován Beduíny bez přimísení cizí krve.
Arab je menší, dobře osvalený kůň s jemnou kostrou. Krátká, jemně utvářená hlava má prohnutý (štičí) profil, mezi očima je lehce vyklenutá. Uši jsou pohyblivé, úhledné, lehce zahrocené, oči velké, jasné, s inteligentním výrazem, malé hříbě se širokými nozdrami je pokryto sametově jemnou srstí. Srst, hříva a ohon jsou hedvábně jemné. Plece mohou být poněkud strmé, ale přiměřené ke krátkému hřbetu a hlubokému a širokému hrudníku. Mimořádnou pohyblivost hlavy zaručuje mitbach, zvláštní úhel, pod kterým je hlava připojená k hrdlu. Krk je dlouhý, elegantně prohnutý, kohoutek spíše plochý. Na rozdíl od ostatních plemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů ( ostatní plemena ), proto má krátký hřbet, plochý kříž a vysoko nesený ocas. Štíhlé, dlouhé, suché nohy mají bezvadné klouby, jasně patrné šlachy, šikmé spěnky a tvrdá, pěkně utvářená kopyta. Zadní nohy bývaly u arabů slabší, ale moderní typy je mívají obvykle dokonalé. Výška v kohoutku 144,2 až 152,5.
Arabský kůň Označení pro koně neplnokrevné – bez čistokrevného původu Jedná se o skupinu arabů většinou mohutnějšího vzrůstu Výraznější osvalení Nejsou tak ceněni jako koně čistokrevné Přesto mají význam v chovu koní Dále existuje celá řada plemen koní původem křížených a arabem (angloarab)
Achaltekinský kůň (Achal-Teke) Je velmi skromné, odolné a vytrvalé pouštní plemeno plnokrevného koně staré nejméně 3000 let. Pochází z Turkménie. Achaltekinský kůň je znám nejméně tři tisíce let a podle některých odborníků je nejstarším čistokrevným plemenem na světě. Středověcí kočovníci ve středoasijském Turkmenistánu pečovali o tyto tvrdé a vytrvalé koně jako o poklad a jednali s nimi jako se členy rodiny. Toto plemeno výborně snášelo i tvrdé pouštní podmínky, nedostatek krmiva a extrémní výkyvy počasí. V roce 1881 se Turkmenistán stal součástí Ruské říše a achaltekinští koně byli nadále chováni v Rusku. Jméno plemene je odvozeno od turkmenského kmene Teke, který žil nedaleko achalské oázy.
Belgický kůň má mohutnou postavu, která je typická pro většinu chladnokrevných koní. Jeho hlava je v poměru k tělu celkem malá a harmonická, působí také vlídným, inteligentním dojmem. Krk je krátký a silný, v ideálních proporcích se připojuje k pleci a nevýraznému kohoutku. Belgický kůň se také vyznačuje krátkým, mohutným tělem s mocnou oblou zádí, která je charakteristicky louplá. Kohoutková výška tohoto koně je cm. Krátké a velmi silné tvrdé nohy patří mezi přednosti plemene. Kopyta jsou středně velká a dobře tvarovaná; na rozdíl od většiny chladnokrevníků belgik nemá na spěnkách dlouhé rousy.
ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN ) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN