Výživa zárodku a plodu

Spermie (Spermatozoon)

Vajíčko (Ovum; Ooitidum)

+ =

Oplodnění = Fertilizace obvykle probíhá v ampulla tubae uterinae průchod spermie skrz: corona radiata – hyaluronidáza zona pellucida – akrozin, neuraminidáza, zonální reakce splynutí membrán vajíčka a spermie (St.1) dovršení zrání vajíčka + ženské prvojádro mužské prvojádro membrány prvojader mizí  zygota (zygotum) (zygon = jho, jařmo) St. 2 http://www.priznakytehotenstvi.eu/3-tyden-tehotenstvi/

Rýhování zygoty asi 30 hodin po fertilizaci se zygota opakovaně mitoticky dělí („rýhování“) – vzniklé buňky = blastomery (blastos = zárodek) díky přítomnosti zona pellucida se blastomery s každým dělením zmenšují v těsném kontaktu blastomer dochází k tzv. kompaktizaci (prvotním mezibuněčným interakcím) 12-15 blastomer = morula (plod morušovníku)

Blastocysta (St. 3-5) 4D: po oplození vstupuje morula do dělohy tvorba malé dutinky vyplněné tekutinou  splynou v dutinu blastocysty = cavitas blastocystica (blastocoel) blastocysta libera (St. 3) blastocysta adherens (St. 4) blastocysta implantata (St. 5) 6D: blastomery se rozdělí do dvou částí: trofoblast (vnější vrstva buněk) – základ zárodečné části placenty embryoblast (vnitřní buněčná masa) – základ vlastního zárodku celý útvar se označuje jako blastocysta (unilaminaris)

Vznik blastocysty

Počátek zahnízdění 4-6D: degenerace zona pellucida – blastocysta se dále zvětšuje 6D: přilne blastocysta embryonálním pólem (na straně embryoblastu) k děložní sliznici = zahnízdění (= implantace; implantatio; nidace) (nidus = hnízdo) nejčastěji k zahnízdění dochází v horní zadní části dělohy mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina) uhnízdění ve vejcovodu, pobřišnicové dutině následný růst zárodku ohrožuje život matky – např. krvácení po ruptuře vejcovodu

Počátek nidace

Počátek uhnízdění conceptus villosus (St. 6) embryo = zárodek (St. 7-23) trofoblast rozdělí ve 2 vrstvy: cytotrofoblast – vnitřní vrstva s dobře odlišitelnými buňkami syncytiotrofoblast – vnější vrstva skládající se z mnoha splynulých buněk původem z cytotrofoblastu tvoří enzymy, které pronikají a požírají děložní sliznici zárodek se zanořuje hlouběji a z rozrušené tkáně čerpá živiny 7D: v embryoblastu vrstva buněk hypoblastu → blastocysta (bilaminaris)

Blastocysta bilaminaris 8D: rozdělení embryoblastu na 2 jednovrstevné ploténky (= bilaminární blastoderm) EPIBLAST – tvořený vysokými buňkami na straně cytotrofoblastu embryonálního pólu HYPOBLAST – tvořený nízkými buňkami na straně blastocystové dutiny oválný tvar současně se mezi buňkami epiblastu objevuje dutinka = amniová dutina (cavitas amniotica) některé buňky epiblastu → amnioblasty → obklopují amniovou dutinu

Vznik bilaminárního blastodermu                                                                                 

Vznik žloutkového váčku 9D: buňky hypoblastu se odštěpují a vystýlají blastocystovou dutinu  extraembryonální endoblast = exocoelomová Heuserova membrána (Chester H. Heuser – americký embryolog 1885-1965)  exocoelom = primární žloutkový vak (vesicula umbilicalis primaria) zřejmě buňky žloutkového vaku dávají následně vzniknout řídké vazivové tkáni, která se vtěsná mezi amnion/žloutkový vak a cytotrofoblast = extraembryonální mezoblast (mezoderm)

Dokončení zahnízdění 9-10D: zárodek je plně zahnízděn do děložní sliznice defekt děložní sliznice je nejprve kryt fibrinovou zátkou 12D: defekt přerostlý novou výstelkou (jednovrstevný cylindrický epitel) – operculum deciduale činností syncytiotrofoblastu dochází k nahlodávání vlásečnic a někdy i k mírnějšímu krvácení do dělohy = časově odpovídá menstruační fázi, proto je v takovém případě chybně odhadnut termín porodu

Lidský choriový gonadotropin (hCG) tvořen syncytiotrofoblastem záhy po začátku zahnízdění (8D) do 6. měsíce udržuje činnost žlutého tělíska 14D: může být zjištěn v moči těhotenské testy pracují na imunologickém principu stanovení jeho beta podjednotky v syntetické formě užíván při asistované reprodukci mimo těhotenství marker nádorů vycházejících z trofoblastu

Deciduální reakce (deciduus = odpadavý) decidua – sliznice dělohy na konci sekreční fáze menstruačního cyklu a po celou dobu těhotenství deciduální buňky (cellulae deciduales) buňky endometriálního vaziva odpovídají na přítomnost syncytiotrofoblastu deciduální přeměnou (reactio decidualis) změna tvaru z vřetenovitého na polyedrický nahromadění lipidů a glykogenu buňky v bezprostřední blízkosti syncytiotrofoblastu jsou do něj časem zavzaty a slouží k výživě zárodku

Decidua decidua basalis – v hloubce implantačního místa, vytvoří mateřskou část placenty decidua capsularis – kryje zárodek/plod decidua parietalis – zbývající část

Počátky uteroplacentárního oběhu vlásečnice děložní sliznice se v přítomnosti zárodku rozšiřují za vzniku sinusoid sinusoidy nahlodány postupujícím syncytiotrofoblastem 9D: krev se vylévá do trofoblastických lakun krev do lakun je přiváděna cestou aa. spirales přiváděné živiny se stávají dostupnými pro zárodek, zplodiny metabolizmu mohou být odváděny lakuny splývají v lakunární síť a jsou základem budoucích intervilózních prostorů placenty

Počátky uteroplacentární cirkulace II

Choriová dutina (Extraembryonální coelom) v extraembryonálním mezoblastu (mezodermu) vznikají dutiny → postupně splývají → choriová dutina (extraembryonální coelom; cavitas chorionica) v malé oblasti kolem amniové dutiny se děj neuskutečnil → zárodečný stvol (pedunculus connectans), na kterém nyní zárodek „visí“ v prostoru choriové dutiny část primárního žloutkového vaku se odškrtí a splyne se stěnou dutiny, na jeho místě se nachází menší sekundární žloutkový vak (vesicula umbilicalis secundaria)

Choriová dutina (Extraembryonální coelom)

Choriový vak (Saccus chorionicus) extraembryonální mezoblast (mezoderm) nezmizí → extraembryonální somatický mezoderm na vnitřním povrchu choriové dutiny a vnějším povrchu amniové dutiny extraembryonální splanchnický mezoderm na vnějším povrchu sekundárního žloutkového vaku 13-14D: zřejmě vlivem extraembryonálního somatického mezodermu dochází k indukci růstu primárních choriových klků proliferací buněk cytotrofoblastu směrem do oblasti syncytiotrofoblastu choriový vak (saccus chorionicus) je tvořen zevnitř extraembryonálním somatickým mezodermem a vně trofoblastem

Prechordální ploténka (Lamina prechordalis) v přední části zárodku dochází k přeměně menšího počtu buněk hypoblastu → buňky se stávají cylindrickými → prechordální ploténka → formování základů hlavové části http://teleanatomy.com/alaqah-TrilaminarGermDisc.html

Plodové obaly Membranae fetales (Adnexa fetalia) Ochrana Výživa Dýchání Vylučování Hormony Chorion Amnion Allantois Vesicula umbilicalis

Plodové obaly = Membranae fetales vznikají během 2. týdne ze zygoty nejsou embryonální součástí (= nepodílejí s na tvorbě zárodku!) s výjimkou časti žloutkového váčku a allantois v časné fázi těhotenství rostou rychleji než plod je třeba rozlišovat základní pojmy: plodové obaly = membranae fetales plodové lůžko (koláč) = placenta 31

Allantois (idis, f.) (allas = salám, jitrnice, klobása) gemma alloenterica – společný základ primitivního střeva a allantois výchlipka kaudální části stěny žloutkového váčku (pedunculus allantoicus) vybíhá do zárodečného stvolu canalisatio pars proximalis → murus ventralis mesenteri pars distalis → diverticulum allantoicum později se ústí přesune do kloaky zaniká

Allantois obrázek

Allantois 3-5T: krvetvorba vasa allantoica → vasa umbilicalia pro zásobení plodu z placenty intraembryonální část  urachus + pars vesicalis sinus urogenitalis  močový měchýř (část) urachus  ligamentum umbilicale medianum (= chorda urachi) v dospělosti

Amnion (i, n.) = ovčí blána (amnos = jehně řecky; agnus lat.) blanitý vak obklopující a chránící zárodek 8D: v epiblastu blastocystis bilaminaris se objevují dutinky úzká štěrbina mezi embryoblastem a trofoblastem amniová dutina (cavitas amniotica) amniová tekutina (liquor amnioticus) amnioblasty – jednovrstevný kubický epitel extraembryonální ektoderm mesenchyma amnioticum mesothelium amnioticum

Amnion stěna amniové dutiny dno = epiblast stěna = amnioblasty vnější stěna = extraembryonální somatický mezoderm (= extraembryonální somatopleura) od 4T: rozšiřování s růstem zárodku spojení se zárodkem – amnioblasty na povrchu pupečníku

Amnion dutina v embryoblastu tekutina zvětší se a zatlačí choriový vak obklopí a obalí pupečník

Amnion

Amniová tekutina (Liquor amnioticus) obsah amniové dutiny nejdříve tvořen amnioblasty posléze většina tekutiny difúzí skrz amniochorion z decidua parietalis nakonec difúzí z mateřské krve ze spatia intervillosa placentae zatéká do plodových dýchacích cest oběh plodem: od 11T: vyměšování moči polykání (konec 3. trimestru – 400 ml denně) složení: 99 % vody

Význam amniové tekutiny symetrický růst zárodku/plodu bariéra infekce vývoj plic mechanická ochrana („polštář“) termoregulace umožňuje pohyby amniocentesis

Amniocentesis 16.-20. týden riziko spontánního potratu (abortus) < 0,5 %

Amniocentesis pohlaví plodu chromozómové aberace fetální buňky trisomie 21 = m. Down, trisomie 13,18 fetální buňky DNA diagnostika dalších dědičných chorob vysoký AFP = alfa-fetoprotein těžké defekty neurální trubice nízký AFP dědičné poruchy rozštěp páteře (spina bifida) léčba polyhydramnion

Chorion (i, n.) = klkatá blána vesicula chorionica choriová dutina = extraembryonální coelom choriový vak (saccus chorionicus) cavitas chorionica = coeloma extraembryonicum

Chorion (i, n.) = klkatá blána vývoj během implantace z trofoblastu vrstvy: syncytiotrofoblast cytotrofoblast extraembryonální somatický mezoderm splýváním dutin v extraembryonálním mezodermu  extraembryonální coelom = choriová dutina (cavitas chorionica) vyplněná tekutinou zárodečný stvol (pedunculus connectans) – jediné spojení mezi zárodkem a trofoblastem 46

Chorion syncytiotrofoblast cytotrofoblast extraembryonální somatický mezoderm

Vývoj choriových klků mesenchyma chorionicum – stěna choriového vaku mesothelium chorionicum – výstelka choriové dutiny koncem 2. týdne: syncytiotrofoblast (lakunární stádium) lakuny oddělené trabekulami spojují se v labyrint = budoucí intervilózní prostor → dovnitř trabekuly proniká sloupec cytotrofoblastu = primární choriový klk (villus primarius) (indukce přilehlým extraembryonálmí somatickým mezodermem)

Vývoj choriových klků od 3T: další vývoj primárních choriových klků  vrůst mezenchymu = sekundární choriové klky sekundární klky pokrývají celý povrch choriového vaku celé chorion pokrývají sekundární klky až do 8. týdne  vývoj cév v mezenchymu klků = terciární choriové klky  cévy terciárních klků se následně napojují na oběh vlastního zárodku = výživa + odvod metabolitů

Vývoj choriových klků intenzivní proliferace cytotrofoblastu, který prorůstá skrz syncytiotrofoblast = cytotrofoblastický plášť - připevňuje choriový vak k děložní sliznici

Villus secundarius x Villus tertius syncytiotrofoblast cytotrofoblast extraembryonální mezoderm syncytiotrofoblast (jen ostrůvky cytotrofoblastu) extraembryonální mezoderm cévy

Vývoj choriových klků ke konci těhotenství syncytiotrofoblast místy degeneruje → ukládání fibrinu z mateřské krve → fibrinoid v konečné podobě 3 druhy klků: úponový klk (villus ancorans) – připojený k decidua basalis větvený klk (villus ramosus) – větví se v intervilózních prostorech volný klk (villus liber) ční do v intervilózního prostoru oddělení vaziva matky a plodu – cytotrofoblastová obálka

Vývoj choriových klků

Chorion decidua capsularis začne klky ve svém okolí utlačovat  degenerují  chorion laeve (hladká blána) v oblasti decidua basalis se klky zmnožují  chorion frondosum (klkatá blána) http://www.studyblue.com/notes/note/n/gallicano/deck/1056160

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček blastocystová dutina  exocoelom = vesicula umbilicalis primaria (primární žloutkový váček) dutina spojená s primitivním střevem vznikem choriové dutiny je odškrcen a zaniká

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček endoderma extraembryonicum vesiculae umbilicalis 13D: cellulae germinales precursoriae (prvopohlavní buňky) snad docestovaly z kaudální části epiblastu mesenchyma extraembryonicum vesiculae umbilicalis 3-6T: krvetvorba

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček vesicula umbilicalis secundaria (sekundární/definitivní ž.v.) tvořen buňkami extraembryonálního endodermu (z hypoblastu) pedunculus vesiculae umbilicalis vasa omphaloenterica (vitellina) ductus omphaloentericus (vitellinus)

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček primární = dutina blastocysty  exocoelom definitivní = stěna z buněk původem z hypoblastu  z exocoelomové membrány dočasná struktura, zánik s ohýbáním zárodku část se použije na vývoj středního střeva (4T) část může zůstat jako: diverticulum ilei Meckeli (2 %) funkce: 2-3T: selektivní přenos tekutin a živin k zárodku 13D: prvopohlavní buňky vasa omphaloenterica  z žil vzniká část řečiště jater a vena portae 3-6T: první krvetvorba v těle !

Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček 32D: velký Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček 20T: malinký 10T: menší – ductus omphaloentericus

Funiculus umbilicalis = Pupečník amniochorion (na povrchu epitel) aa. + vv. umbilicales anastomosis interarterialis transversa Hyrtli pravá žíla  zaniká  v. umbilicalis impar 6-10T: ansa umbilicalis intestini (fyziologická herniace střev) 3M: ductus omphaloentericus (vitellointestinalis) - zaniká vesicula umbilicalis  zaniká diverticulum allantoicum  zaniká (coeloma umbilicale  brzy zmizí růstem amnia kolem pupečníku) Whartonův rosol (Thomas Wharton – britský anatom 1614-1673)

Funiculus umbilicalis = Pupečník

Pupečníkové cévy: aa. et v. umbilicales 2 aa. umbilicales CO2 z plodu do placenty 1 v. umbilicalis O2 z placenty k plodu

amnioblasty na povrchu Pupečník amnioblasty na povrchu

Whartonův rosol – rosolovité vazivo Pupečník Whartonův rosol – rosolovité vazivo

Děložní sliznice = Endometrium jednovrstevný cylindrický epitel epitheliocytus ciliatus + exocrinocytus uterinus stratum basale neprodělává změny a neodlučuje se, vychází odtud obnova sliznice bohatší na buňky, více retikulárních vláken, cévy stratum functionale / spongiosum cyklické změny, periodicky odlučováno stratum superficiale / compactum glandulae uterinae – jednoduché tubulózní lamina propria mucosae = stroma endometriale cellula stromalis cellula granularis

Děložní tělo - HE M C B S

Mateřské části plodových obalů Partes maternae membranarum endometrium basale deciduální reakce (reactio decidualis) margo syncytiodecidualis edém + zubovité uspořádání žláz ve stratum spongiosum změna buněk strómatu (fibroblastů) na deciduální buňky (vyšší obsah glykogenu a lipidů) + změna cévního zásobení cellulae deciduales pod vlivem progesteronu decidua změna pouze zona functionalis

Decidua decidua basalis cryptae endometrii glandulae endometrii septa placentae + insulae cellularum placentae (smíšený původ matky a plodu) zona limitans decidualis (ve styku s cytotrofoblastickým pláštěm) substantia fibrinoidea (ke konci těhotenství – známka degenerace) decidua capsularis operculum deciduale decidua parietalis starý termín „decidua vera“ 70

Decidua

fibrinoid =výsledek imunitní reakce Placenta fibrinoid =výsledek imunitní reakce

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly amnion chorion amniochorion decidua placenta

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly 8T: růstem zárodku v amniovém vaku zaniká choriová dutina  amniochorion uvnitř amniový epitel, vně choriové klky další růst:  zánik děložní dutiny + srůst decidua capsularis et parietalis další růst:  amniochorion sroste s deciduou  plodový vak

Membranae fetales definitivae = Plodové obaly

Placenta Plodové lůžko / plodový koláč (plaukos) Insignia placentae humanae = znaky lidského plodového koláč placenta deciduata placenta discoidea vascularisatio chorioallantoica membrana haemochorialis gradus formationis placentae gradus villosus initialis  labyrintheus  villosus definitivus insertio centralis funiculi umbilicalis

Placenta = Plodové lůžko místo výměny plynů a výživných látek průměr: 15-20 cm tloušťka: 2,5 cm hmotnost: přibližně 500 g skládá se ze 2 částí: plodová část = chorion frondosum mateřská část = decidua basalis (přeměněné endometrium)

Placenta = Plodové lůžko Mateřská složka endometrium – deciduální reakce decidua basalis (bazální plotna) obsahuje mateřské cévy = uteroplacentární decidua capsularis et parietalis Plodová složka choriová plotna choriové klky chorion frondosum chorion laeve

Plodový povrch amnion pupečník pupeční cévy rozbíhající se do cév choria

Mateřský povrch hrubý, houbovitý decidua basalis je do konce 4. měsíce nahrazena kotyledony kotyledony odděleny rýhami (dříve vyplněny placentárními septy)

Cytotrofoblastický plášť vnější vrstva buněk trofoblastu vystýlající mateřský povrch placenty mezerami v něm pronikají spirální cévy a otevírají se do intervilózního prostoru

Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor

Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor prostory odvozeny z lakun (2. týden) obsahují mateřskou krev – z aa. spirales rozdělení pomocí placentárních sept jsou neúplná, neboť nedosahují až k choriové plotně klky jsou omývány mateřskou krví – výměna plynů a látek

Placentární membrána claustrum placentae selektivně-permeabilní membrána endotel plodových vlásečnic vazivo lamina basalis subepithelialis cyto + syncytiotrofoblast postupně slábne: vymizí vazivo a cytotrofoblast

Kotyledon = Cotyledo cotyledo /-onis, f., ř./ (= lobulus) (kotyle = hrnek, miska) cotyledo /-onis, f., ř./ (= lobulus) funkční jednotka placenty cotyledo maternalis (10-30) = kotyledon cotyledo fetalis (40-60) = kmenový klk má jeden kmenový klk (villus peduncularis major = truncus chorii) a jednu a. spiralis ten má více klků (villus peduncularis s tepnou či tepénkou a žílou či žilkou) ten má více prostředních klků (villus intermedius) ten má hodně villi terminales (s kličkami vlásečnic)

Kotyledony funkční jednotka placenty odděleny placentárními septy každý kotyledon má 2-4 kmenové klky

Placentární oběh 2 oddělené a nezávislé soustavy: uteroplacentární fetoplacentární

Uteroplacentární oběh 2 aa. uterinae  120-200 aa. spirales otevřených do intervilózních prostorů  vv. spirales  plexus uterinus  vv. uterinae množství krve v intervilózních prostorech 150 ml

Fetoplacentární oběh aa. iliacae internae  2 aa. umbilicales  choriové tepny  vlásečnice v klcích  1 v. umbilicalis  ductus venosus  v. cava inferior O2 saturace krve: aa. umbilicales: 50-60 % v. umbilicalis: 70-80 % průtok: 400 ml/min

Paraplacenta chorion laeve decidua capsularis může zde docházet k malé mateřsko-plodové výměně látek

Funkce placenty metabolická placentární transport syntetizuje glykogen, cholesterol, MK (zdroj výživy pro plod) placentární transport krev matky a plodu se nemísí pasivní imunita: IgG endokrinní funkce hCG, hPL, hCT, hCACTH + tvorba progesteronu a estrogenu 95

Látky procházející placentou hormony tyroxin (T4) + T3 testosteron syntetické progestiny drogy fetální alkoholový syndrom mentální retardace, menší vzrůst, deformity obličeje neprocházejí: heparin, IGM… 96

Infekce procházející placentou CMV (Cytomegalovirus) Rubella (zarděnky) Coxsackie virus Varicella zoster virus (virus planých neštovic a pásového oparu) Poliomyelitis (Poliovirus) Spirochety - bakterie (např. syphilis – Treponema pallidum) Toxoplasma gondii (parazit) 97

Vývojové vady Anomaliae membranarum fetalium umístění plodového lůžka tvar plodového lůžka úpon pupečníku variace pupečníku množství amniové tekutiny odlučování plodového lůžka

Variace umístění lůžka Varietates situs placentae situs dorsalis placentae situs lateralis placentae situs ventralis placentae situs fundalis placentae situs cornualis placentae placenta praevia = vcestné lůžko placenta praevia centralis placenta praevia lateralis placenta praevia marginalis situs cervicalis placentae

Tvary plodového lůžka Formae placentae placenta discoidea placenta accessoria; placenta succenturiata placenta anularis placenta lobata placenta bilobata; placenta bipartita placenta trilobata placenta multilobata placenta membranacea placenta vallata; placenta circumvallata

Variace úponu pupečníku Varietates insertionis funiculi umbilicalis insertio centralis insertio marginalis insertio velamentosa

Variace pupečníku Anomaliae funiculi umbilicalis jedna pupeční tepna (a. umbilicalis singularis) funiculus umbilicalis glomeratus zaškrcení (strangulatio) snesení (amputatio) nepravý uzel (nodus spurius funiculi umbilicalis) pravý uzel (nodus verus funiculi umbilicalis) vesicula allantoica

Vývojové vady amnia Anomaliae amnii et liquoris amniotici oligohydroamnion předčasná ruptura amniochoriové membrány ageneze ledvin  plod nevylučuje moč polyhydramnion atrézie jícnu  plod nevstřebává dostatečně těžké vývojové vady nervové soustavy adhaesio amnii taenia amniotica

Vývojové vady odlučování lůžka Anomaliae placentae placenta adhaerens placenta accreta placenta increta placenta percreta placenta extrachorialis placenta fenestrata placenta incarcerata placenta panduriformis http://en.wikipedia.org/wiki/Placenta_accreta

Porod (Partus) = děj, během kterého jsou plod + lůžko + obaly vypuzeny z těla matky porodní bolesti = spontánní stahy dělohy vedoucí k roztažení děložního hrdla začíná účinkem hormonů 106

Hormony fetální hypotalamus CRH  stimulace ACTH  estrogeny zvyšují aktivitu buněk děložní svaloviny oxytocin  stimuluje tvorbu prostaglandinů  zvýšená kontraktilita myometria  stahy dělohy 108

První porodní doba začíná, když jsou stahy dělohy častější než 10 minut končí úplným roztažením (dilatací) děložního hrdla nejdelší fáze délka závisí na počtu porodů (nulipara nebo multipara) 109

Druhá porodní doba začátek: úplná roztažení hrdla konec: vypuzení dítěte multipara - 20 min nulipara - 50 min 110

Třetí porodní doba „ k lůžku“ začátek: narozením dítěte trvání: přibližně 15 min konec: vypuzení lůžka a obalů odloučení pomáhá stlačení břicha rodičky lůžko + obaly = secundinae 111

Čtvrtá porodní doba začátek: vypuzení lůžka + obalů trvání: přibližně 2 hodiny konec: zaškrcení aa. spirales dělohy 112

Vícečetné těhotenství dvojčata 1 % (0,85 %) trojčata 0,01 % (100x méně) IVF – jiné hodnoty!

Mnohočetné těhotenství dizygotní dvojčata 2/3 všech dvojčat oplození ze 2 ženských a 2 mužských gamet vývoj 2 zygot vždy 2 amnia a 2 choria rozdílný fenotyp, možné rozdílné pohlaví monozygotní dvojčata z oplození 1 vajíčka vždy stejné pohlaví i fenotyp podle doby rozdělení dvojčat různý stupeň oddělení plodových obalů 114

Dvojčata (Gemini) dichoriální x monochoriální diamniotická x monoamniotická siamská

Původ původ z 1 zygoty = monozygotní dvojčata (MZ) vždy stejné pohlaví a identická genetická výbava původ ze 2 zygot = dizygotní dvojčata (DZ) vždy 2 amnia + 2 choria

Dizygotní dvojčata

Monozygotní dvojčata

Monozygotní dvojčata zdvojení: během 2- až 8- buněčného stádia mají každé své amnion, chorion, placentu = biamniati, bichoriati během vývoje blastocysty každé má vlastní amnion, ale sdílejí chorion a placentu = biamniati, monochoriati nebezpečí omezení růstu dvojčete vzhledem k tomu, že druhé dvojče může být upřednostněno v cévním zásobení ! během notogeneze společné amnion, chorion i placenta = monoamniati, monochoriati nebezpečí vzniku srostlic 119

Monoamniati nebezpečí neúplného rozdělení embryoblastu → vznik srostlic srostlice (symetrické) thoracopagus craniopagus dicephalus dipygus parazitické dvojče (asymetrické) thoracopagus parasiticus, … 120

Symetrické srostlice „siamská dvojčata“

Klinické následky chybné placentace poruchy růstu plodu preeklampsie (EPH gestóza) 4-8 % těhotenství EPH (edém, proteinurie, hypertenze) zvýšený krevní tlak (>140/90) bílkovina v moči (0,5 g / 24 hodin) otoky eklampsie (božec) – křečové stavy předčasné odlučování lůžka (abrupce placenty) – tichá smrt plodu

Ultrazvukové vyšetření ve 3. trimestru se měří: biparietální vzdálenost obvod hlavy obvod břicha délka stehenní kosti délka nohy

AFP = alfa-fetoprotein syntetizován ve játrech, žloutkovém vaku a střevě snížená hladina → Downův syndrom zvýšená hladina → rozštěpové vady neurální trubice nebo tělní stěny

Donošenost plodu Známky zralosti plodu váha – asi 3000 g délka – asi 50 cm kůže – růžová nehty přesahují bříška prstů u chlapců sestouplá varlata ve šourku u dívek velké stydké pysky přesahují malé stydké pysky přítomnost sacího reflexu kosti lebky jsou tvrdé rýhování kůže na chodidle a dlani