Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č í slo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_19 Tematick á oblast: Biologie T é ma: Eukaryotická buňka 1 Anotace:Prezentace slouží k výkladu nové látky o stavbě buňky. Cílová skupinaŽáci školy Autor:Mgr. Josef Kub Datum vytvořen í :
2) Eukaryotická buňka
např. u rostlin, hub a živočichů (vzájemně se liší některými strukturami) např. u rostlin, hub a živočichů (vzájemně se liší některými strukturami) typická velikost 10 až 100 μm typická velikost 10 až 100 μm řada struktur podobných jako u prokaryotické buňky (cytoplazmatická membrána, ribozómy, cytoplazma, …) řada struktur podobných jako u prokaryotické buňky (cytoplazmatická membrána, ribozómy, cytoplazma, …) má navíc další: má navíc další:
Jádro (nukleus) nejsložitější organela nejsložitější organela většinou jedno (v játrech 2, erytrocyty savců žádné, svalové buňky více…) většinou jedno (v játrech 2, erytrocyty savců žádné, svalové buňky více…) na povrchu dvojitá jaderná membrána (mezi oběma vrstvami je perinukleární prostor) na povrchu dvojitá jaderná membrána (mezi oběma vrstvami je perinukleární prostor)
vnější jaderná membrána: vnější jaderná membrána: –nese ribozómy –napojena na biomembránu endoplazmatického retikula (při dělení jádra do něho jaderná membrána přechází, a pak z něho zase vzniká) v jaderné membráně jsou póry → v jaderné membráně jsou póry → → průchod látek skrz ně aktivně řízen
uvnitř jádra karyoplazma obsahující: uvnitř jádra karyoplazma obsahující: –chromatin (při dělení jádra vytváří chromozómy) –Cajalovo tělísko (recykluje části RNA vystřižené z při vzniku mRNA) –Cajalovo tělísko (recykluje části RNA vystřižené z hnRNA při vzniku mRNA) –Jadérko
Jadérko (nukleolus) –jedno, dvě až stovky –chybí u časných zárodků –při dělení jádra mizí, pak se zase objeví –není ohraničeno membránou –je tvořeno ribonukleoproteiny –vznikají v něm podjednotky ribozómů
Endoplazmatické retikulum systém kanálků, váčků, plochých cisteren (části se mohou oddělovat) systém kanálků, váčků, plochých cisteren (části se mohou oddělovat) někdy chybí (např. v erytrocytech savců) někdy chybí (např. v erytrocytech savců) silně vyvinuto ve žlázových buňkách a v nervových buňkách (zde označujeme jako tigroid) silně vyvinuto ve žlázových buňkách a v nervových buňkách (zde označujeme jako tigroid) na povrchu biomembrána na povrchu biomembrána napojeno na cytoplazmatickou membránu i na jadernou membránu napojeno na cytoplazmatickou membránu i na jadernou membránu
rozlišujeme drsné (s ribozómy na vnější straně membrány) a hladké (bez ribozómů) → jedno může přecházet v druhé (v jaterních buňkách) rozlišujeme drsné (s ribozómy na vnější straně membrány) a hladké (bez ribozómů) → jedno může přecházet v druhé (v jaterních buňkách) Funkce: Funkce: –syntetizuje složky biomembrán → tvoří biomembrány –probíhá na něm syntéza sacharidů bílkovin, lipidů –transportuje a ukládá látky vytvářené buňkou
Golgiho komplex systém plochých cisteren a kanálků (odškrcují se od nich váčky) systém plochých cisteren a kanálků (odškrcují se od nich váčky) někdy je rozptýlen v podobě zrn, tyčinek → diktyozómy (např. v nervových buňkách a v buňkách rostlin) někdy je rozptýlen v podobě zrn, tyčinek → diktyozómy (např. v nervových buňkách a v buňkách rostlin)
Funkce GK: upravuje produkty tvořené endoplazmatickým retikulem → ve váčcích ke GK upravuje produkty tvořené endoplazmatickým retikulem → ve váčcích ke GK –odštěpuje části molekul –navazuje nebílkovinné části na bílkoviny –mění struktury vyšších řádů u bílkovin upravené látky transportuje na jiné místo buňky, nebo vně buňky (prostřednictvím odškrcených váčků) upravené látky transportuje na jiné místo buňky, nebo vně buňky (prostřednictvím odškrcených váčků)
Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN / /13. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN ODSTRČIL, Jaroslav. Biologie. Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, ISBN