G-fermentující tyčinky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vlastimil Jindrák Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP
Advertisements

Krev ve stolici Hanka Tesková.
Rod Helicobacter r popsána spirální bakterie v žaludku
 je to akutní onemocnění - dojde k zánětlivým změnám v plicní tkáni - má různé příčiny: infekce bakteriemi, viry, plísněmi, parazity nejčastěji šířením.
Gramnegativní bakterie
PARATYFUS A KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
Svět mikrobů BAKTERIE BAKTERIE
DÚ II.1 Mikrobiální kontaminace povrchových vod v povodí Odry
Alimentární intoxikace
Lékařská toxikologie Lekce X. Mikrobiální jedy
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Staphylococcus aureus
Jednobuněčné prokaryotní organismy
BIOLOGIE 1.E
Mikrobiologie vody... výskyt, význam, detekce bakterií ve vodách
Čeleď Enterobacteriaceae
Listerióza a nutriční toxikologie
ANTIBIOTICKÁ LÉČBA INFEKCÍ MOČOVÉHO TRAKTU
STŘEVNÍ INFEKCE BAKTERIÁLNÍ A VIROVÉ
Cholera Název onemocnění je odvozen z řeckého slova „kholera“, což označuje průjem. Další názvy: infekční cholera, asiatická cholera, epidemická cholera,
Nemoci přenášené bakteriemi alimentární cestou
AFRIKA NEVŠEDNÍMA OČIMA NEMOCI
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře
NOSOKOMIÁLNÍ INFEKCE Stručný přehled
Taxonomie Picornavirů
Bakteriální onemocnění člověka
SAPROFYTICKÁ MIKROFLÓRA
Grampozitivní bakterie
Virové hepatitidy A RNA virusPicornaviridae /Heparnavirus B DNA virusHeparnaviridae/Hepadnavirus C RNA virusFlaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus?
BIOTERORISMUS Kouba Pavel AMVT-1.
Bakteriální infekce koček
RESPIRAČNÍ INFEKCE Milan Kolář Ústav mikrobiologie
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Vyšetřovací metody v bakteriologii
Gramnegativní mikroaerofilní koky
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Saprofytická mikroflóra
Tvůrce: Mgr. Alena Výborná
CHŘIPKA MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
CHŘIPKA MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví
Gramnegativní bakterie
Než doopravdy začneme:
Prokaryotní organismy Bakterie III. Grampozitivní bakterie grampozitivní buněčná stěna celkem 13 skupin obvykle chemoheterotrofní aerobní, anaerobní,
Prokaryotní organismy Bakterie I. Systém bakterií systém založený na morfologických a fyziologických vlastnostech (např. charakter buněčné stěny, tvar.
ANGÍNA (tonzilitida) Vendula Icelová Oteklé čípky Bílé skvrny
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře
Nemoci světa. AIDS  1. případ cca před 25 lety, ale už stihl zabít přes 25 milionů lidí  Aids napadá imunit. systém, tělo pak není schopno se bránit.
Enterobakterie P04. Které jsou klinicky významné G+ koky? Stafylokoky, streptokoky, enterokoky A které klinicky významné G+ tyčinky? Např. listerie, koryneformní.
EHEC Escherichia coli- enterohemoragické kmeny (EHEC) - O157: H7 , O104: H4 , O121 , O26 , O103 , O111 , O145 a O104: H21 , - produkují toxiny označované.
GRAMNEGATIVNÍ BAKTERIE II.
Gramnegativní fakultativně anaerobní tyčinky
CHŘIPKA.
G- enterobakterie, bakteriální původci GIT infekcí
Enterobakterie - obecné charakteristiky
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE II
MIKROBY A MAKROORGANISMUS
Enterobacteriaceae.
Infekční nemoci Bc. Veronika Halamová.
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Lékařská mikrobiologie I Průběh infekce
NA STOPĚ PACHATELE Díl pátý: Gramnegativní zločinci II
EPIDEMIOLOGIE INFEKCÍ PŘENÁŠENÝCH PRODUKTY RYBOLOVU
Alimentární intoxikace
LIDSKÁ SÍDLA Mikroorganismy.
MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
PITNÁ VODA A PATOGENNÍ MIKROORGANISMY
Transkript prezentace:

G-fermentující tyčinky Jana Juránková OKM FN Brno

Čeleď Enterobacteriacae Gram-negativní nesporulující tyčinky Délka 2-3µm, tloušťka 0,5-0,8µm Fakultativně anaerobní mikroby Odolné vůči prostředí Biochemicky aktivní Komplexní antigenní struktura Tělové O antigeny Bičíkové H antigeny Kapsulární K antigeny

Čeleď Enterobacteriacae Výskyt ve střevě obratlovců Komenzálové Saprofyté Patogeny Mimo střevo patogeny Urogenitální systém Dýchací systém Rány Sepse (urosepse) Meningitidy

Enterobacteriacae faktory patogenity Endotoxin Ukotven ve vnější membráně, uvolňuje se po rozpadu buňky Fimbrie Schopnost adheze Exotoxiny Hemolyziny Enterotoxiny

Enterobacteriacae laboratorní průkaz Kultivace Biochemická identifikace Selektivní diagnostické půdy Chromogenní agary Biochemické testy Antigenní analýza Antibiogram Diagnostika produkce betalaktamáz

Enterobacteriacae epidemiologie Přenos fekálně-orální cestou Přenos potravinami Endogenní infekce Původci nozokomiálních infekcí

Yersinia sp. Obligátně patogenní Gramnegativní tyčinky pohyblivá při nižších teplotách (25°C) Množení při chladničkové teplotě Kultivace půda CIN Biochemické určení – štěpení močoviny Antigenní struktura – určení typu O antigenů

Yersinia pestis Kultivačně nenáročná Původce moru Úmrtnost 75 – 95% Dýmějový mor – po štípnutí blechou morovou,zvětšené a kolikvované lymfatické uzliny – bubony, dýměje Plícní mor – po vdechnutí yersinií Septická forma – hematogenní šíření Úmrtnost 75 – 95%

Yersinia enterocolitica Původce průjmů Zdroj nejčastěji vepřové maso Nejčastější sérotyp O3

Yersinia pseudotuberculosis Afinita k lymfatickým tkáním kolem střeva Imitace apendicitidy – bolesti břicha, horečky Častěji u chlapů

Rod Salmonella Primárně antropopatogenní salmonely S.Typhi S.Paratyphi A, B, C Primárně zoopatogenní salmonely S.Typhimurium S.Enteritidis S.Infantis atd., atd., atd.

Antropopatogenní salmonely Původce břišního tyfu a paratyfu Vstupní brána GIT Septické teploty Bolesti hlavy (hlavnička) Růžové skvrny na kůži Průkaz přímý: hemokultivace Průkaz nepřímý : Widalova reakce Nosičství: žlučník

Zoopatogenní salmonely Nejčastější původce bakteriálních střevních nákaz Velká odolnost vůči zevním vlivům Inkubace 12 – 15 hodin Časté průjmy bez krve K infekci nutná vysoká infekční dávka (105-108).

Diagnostika salmonelózy Biochemické vlastnosti: štěpení manitolu, využívání citrátu, produkce H2S, štěpení glukózy za tvorby plynu Kultivace – běžné půdy Selektivně diagnostické půdy: biochemický klín,Endova půda, XLD, MAL,Hajnova půda Pomnožení v selenitovém bujónu Sklíčková aglutinace – určení sérovaru (pro epidemiologické studie)

Rod Shigella Čistě lidský patogen Původce bacilární úplavice Vodnaté průjmy s křečemi Stolice obsahuje hlen, hnis i krev Nízká infekční dávka (asi 100 bakterií) Inkubační doba 3 – 7 dní

Diagnostika shigelóz Nepohyblivé gram negativní tyčinky Rostou na běžných půdách Biochemicky méně aktivní, při štěpení glukózy netvoří plyn Antigenní identifikace podle O antigenů: Shigella flexneri Shigella sonnei Shigella dysenteriae Shigella boydii

Rod Escherichia Escherichia coli Escherichia vulneris Escherichia hermanii

Escherichia coli Dobře kultivovatelné Biochemicky aktivní Běžná součást střevní flóry Symbiont: tvorba vitamínu K, produkce kolicinů Podmíněně patogenní

Diagnostika E.coli Běžné kultivační půdy Biochemie: produkce indolu, štěpí laktózu Antigenní analýza (stolice novorozenců) aglutinací

Patogenní působení ve střevě Enteropatogenní E.coli: novorozenecké průjmy, sérotypy O55, O111, O126 Enterotoxigenní E.coli: cestovatelské průjmy, produkce enterotoxinů, sekrece vody do střeva – vodnatý průjem Enteroinvazivní E.coli: invaze do střevního epitele – krvavé průjmy

Patogenní působení ve střevě Shiga-like toxigenní E.coli – infekce podobná jako u shigel, vyvolávají krvácení ve střevě, vznik systémové infekce a hemolyticko uremického syndromu. Sérotyp O157:H7.Zdrojem infekce je hovězí dobytek. Antibiotická léčba vede k uvolnění toxinů.Kultivace McConkeyho agar se sorbitolem.

Patogenní působení mimo střevo Uropatogenní E.coli – nejčastější původce močových infekcí Kmeny způsobující dýchací infekce Sepse Infekce ran Novorozenecké meningitidy

Rod Enterobacter Součást střevní flóry Infekce u oslabených pacientů Enterobacter cloacae Enterobacter aerogenes Enterobacter sakazakii Pantoea agglomerans Infekce u oslabených pacientů

Rod Klebsiella Součást střevní flóry Adaptovaná na život mimo střevo Často opouzdřené Časté nemocniční infekce – uroinfekce, infekce dýchacích cest Polyrezistentní kmeny Klebsiella pneumoniae Klebsiella oxytoca

Rod Serratia Více ve vnějším prostředí Typický původce nemocničních infekcí (dýchací cesty, infekce ran, sepse) Serratia marcescens Serratia rubidea (červený pigment)

Rod Proteus Mohutná biochemická aktivita Výrazná pohyblivost – plazivý růst na pevných půdách (Raussův fenomén) Výskyt ve střevní flóře, přizpůsobení k likvidaci organických zbytků Při dysmikrobii ve střevě původce průjmů Původce infekcí močových cest, infekce dekubitů, bércových vředů

Rody Proteus, Providencia, Morganella Proteus vulgaris Proteus mirabilis Morganella morganii Providencia stuartii Providencia alcalifaciens

Rod Citrobacter Podmíněný patogen ve střevě Infekce močových cest, sepse Citrobacter freundii Citrobacter koseri

Čeleď Vibrionacae Rod Vibrio Rozšířené ve vodách v teplejším klimatu Původce průjmových onemocnění (cholera) Odolné vůči vyšším koncentracím NaCl (halofilní) Odolné vůči vysokému pH (alkalofilní) pH10, v kyselém prostředí rychle hynou

Vibrio cholerae Původce cholerových průjmů Pochází z Indie a Číny Od r. 1962 probíhá 7. pandemie cholery V našich zemích poslední r.1970 na východním Slovensku V r.2002 2 importované případy z Indie a Thajska

Vibrio cholerae Krátké gramnegativní tyčinky, zahnuté do tvaru rohlíčku Antigenní typizace podle O antigenu Nejčastější O1 a O139 – vyvolávají epidemickou choleru Všechna jiná vibria se označují jako nonO1/O139, neaglutinující vibria (NAG)

Vibrio cholerae Biotypy – liší se průběhem onemocnění El Tor – asymptomatické případy, hemolyzuje Klasický – cholera asiatica Subtypy – Inaba, Ogawa, Hikojima V.cholerae O1 způsobuje z plného zdraví objemné vodnaté průjmy s vločkami hlenu a sliznice (rýžová polévka), rychlá dehydratace, acidóza, smrt

Vibrio cholerae Diagnostika v akutním stadiu Růst na běžných půdách – krevní agar Selektivní půdy s thiosulfátem, citrátem, žlučí a sacharózou (TCŽS agar) Množí se v alkalické peptonové vodě, růst v povrchové blance již za 6 hodin – mikroskopie Aglutinace

Rod Aeromonas Izolovány z masa, mléka, ryb a plodů moře, z vody Aeromonas hydrophila Způsobují mírný průjem až po onemocnění podobné choleře Infekce ran po kontaktu s vodou Kultivačně nenáročná

Rod Plesiomonas Plesiomonas shigeloides Izolace z vody, sladkovodních i mořských ryb Způsobují průjmy a sepse

Čeleď Pasteurellaceae Gram negativní krátké tyčinky až koky Nepohyblivé Průkaz oxidázy

Rod Pasteurella Pasteurella multocida Pasteurella aerogenes Pasteurella canis

Pasteurella multocida Komenzál horních cest dýchacích u domácích zvířat Lidské infekce spojené se zvířecím pokousáním nebo poškrabáním Povrchové infekce kůže až abscesy a osteomyelitidy Kultivace na krevním agaru

Rod Haemophilus Výskyt na sliznici nosohltanu, součást normální flóry Gramnegativní drobné tyčinky pleomorfní Fakultativně anaerobní, růst v atmosféře se zvýšeným obsahem CO2 (5-10%) Závislost na růstových faktorech X – hemin V - nikotinamidadenindinukleotid

Rod Haemophilus Růst na půdách s krví – čokoládový agar Na krevním agaru – růst s čárou Staphylococcus aureus – satelitový fenomén Haemophilus influenzae Haemophilus parainfluenzae

Rod Haemophilus Faktor X Faktor V H.influenzae + H.parainfluenzae

Haemophilus influenzae Původně považován za původce chřipky Hlavní faktor virulence – pouzdro. Podle antigenní struktury pouzdra 6 sérotypů a-f. Nejdůležitější H.influenzae b. Zavedeno očkování Kolonizuje dýchací cesty, faringitidy, sinusitidy,epiglotitidy, sepse, meningitidy, otitidy, artritidy, perikarditidy

Haemophilus influenzae Diagnostika: Odběr do transportní půdy, uchování při pokojové teplotě Čokoládový agar, krevní agar s čárou Staphylococcus aureus Disk s bacitracinem pro potlačení flóry HCD Disky s růstovými faktory

Haemophilus ducrey Původce sexuálně přenosné choroby – měkkého vředu (ulcus molle)